Od půlky listopadu jede celé Česko pouze na biomasu. Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný třináctiprocentní letošní podíl biomasy na spotřebě energie v tuzemsku.

Energie z biomasy má mnoho podob: od palivového dřeva, kterým topí každá čtvrtá domácnost, přes elektřinu vyráběnou v bioplynových stanicích z odpadů až po biozemní plyn, na který jezdí auta nebo se vtláčí do plynařské sítě.
 
V Česku má biomasa největší význam ve vytápění: stojí za každým pátým gigajoulem tepla. Většina toho připadá na domácnosti. Elektřiny se z biomasy vyrobí jen necelých 6 % a především z bioplynu. A i když má z čistých zdrojů Česko nejlepší podmínky pro rozvoj zejména sluneční a větrné energie – dohromady by dokázaly vyrobit přibližně polovinu současné spotřeby elektřiny – i v biomase je ještě prostor: udržitelným způsobem by se dalo využívat ještě zhruba jednou tolik.
 
V Česku se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím a tak se . malá města a vesnické oblasti každý rok halí do škodlivého smogu. Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety – by to mohlo podstatně zlepšit. Domácnosti si o dotace na čisté vytápění můžou žádat v úspěšných kotlíkových dotacích, které vyhlašují kraje.
 
Tamtéž ale bohužel proplácí i takzvané kombinované kotle, ve kterých pak domácnosti dál topí špinavým uhlím. Výměna uhelného kotle za kombinovaný je jako výměna krabičky cigaret za krabičku cigaret light. Kraje by se proto měly zaměřit na opravdu čisté vytápění a přestat podporovat ty kotle, ve kterých jde spalovat i uhlí. Nejjednodušší a přitom levnou náhradou za uhlí jsou právě pelety. Ve spojení s automatickým kotlem zajistí bezmála tak pohodlné vytápění, jako plyn. Většímu tuzemskému využití pelet by pomohlo snížení DPH – pro stát bude takové snížení zanedbatelné, ale každá domácnost tak může mít cenově přijatelné a šetrné vytápění.
 
Další příležitostí je čistit bioplyn a používat ho v dopravě nebo všude tam, kde se používá zemní plyn. S ním je totiž vyčištěný bioplyn identický a může se proto buď stlačovat a používat do aut jako náhrada CNG, anebo vtláčet do plynařské distribuční sítě, kde nahradí zemní plyn ve vytápění, vaření nebo v průmyslu. Ve Stockholmu už takto pohání veřejnou dopravu a taxíky. Patrně zásadní objev udělali akademici v Ústavu chemických procesů: vymysleli, nechali si patentovat a nyní v provozu testují levné čištění bioplynu pomocí vodní kondenzující membrány. Biozemní plyn neboli biometan je velmi šetrný k životnímu prostředí i proto, že se k jeho výrobě často používají odpady, které jinak končí na skládkách. Na rozdíl od zemního plynu je to ale čistě domácí zdroj, který snižuje naši závislost na dovozech komodity z Ruska.
 
O biomase (včetně bioplynu) se dá také tvrdit, že je to nejstarší baterie. Jedná se o energii slunce, kterou rostliny přes vegetační období ukládají do chemické energie. Je to obnovitelný zdroj, který lze velmi dobře regulovat. V době kdy je potřeba její energie, můžeme ji uvolnit nejsnadněji jejím spálením. Díky biomase tak lze snadno regulovat výkyvy ve výrobě energie, které přináší nestabilní, ale predikovatelné větrné elektrárny a fotovoltaika. Je tedy předurčena tvořit spoluvytvářet velmi robustní systém, produkující vyvážené dodávky energie.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

Témata

- all -
Aktuálně
Ceny ERÚ
Dokumenty
Tiskovky
V mediích