Tiskovky

Lithium z Cínovce vystačí na baterie pro případ, že 10 dní nezafouká a nezasvítí

O způsobu, jakým by mělo Česko profitovat z těžby lithia a dalších superstrategických surovin, bude ve středu jednat vláda. [1] Předpokládaná těžba jen jednoho, největšího projektu těžby Lithia na Cínovci, by vystačila na výrobu takového množství baterií, které pojmou tolik elektřiny, kolik jich v Česku budou umět větrné a fotovoltaické elektrárny vyrobit.

Přibližně 21 tisíc tun karbonátu lithia plánuje ročně vyrábět společnost GEOMETz lithné rudy vytěžené na Cínovci. Prozatímní plány společnosti uvažují o těžbě a výrobě po dobu 21 let. [2]
 
Z celé jednadvacetileté produkce karbonátu lithia lze vyrobit elektrické akumulátory o celkové kapacitě nejméně 819 gigawatthodin (GWh). [3] Ty umožní skladovat tolik elektřiny, kolik jí za 10 dní vyrobí všechny větrné a fotovoltaické elektrárny, které lze v Česku bez konfliktu s ochranou přírody a krajiny postavit. Pokud by tedy na 10 dní přestal v celém Česku foukat vítr a svítit slunce, nehrozí nedostatek elektřiny. (Ostatní obnovitelné zdroje – vodní, biomasové a bioplynové zdroje – umíme přijatelně řídit a některé mohou být dokonce špičkovou zálohou například společně s řízením spotřeby.)
 
Celkový potenciál Česka je 5 800 megawattů větrných a 9 000 MW fotovoltaických elektráren. [4] Pro praktickou představu: ke stávajícím necelým třem stovkám by mělo přibýt asi 1 800 dalších větrníků. Devět tisíc megawattů fotovoltaiky odpovídá asi 2 miliónům malých střešních instalací (ve skutečnosti se ale předpokládají i větší střešní či fasádní instalace nebo například panely podél dálnic, na parkovištích apod.).
 
Zásadní pro další rozvoj obnovitelných zdrojů bude, jakým způsobem čistou energetiku podpoří nová vláda. Pro nastavení způsobu, jak nejlépe obnovitelné zdroje podporovat po roce 2020, se může Česko dobře inspirovat v Německu a nově také ve Francii. Obě země se profilují jako unijní lídři obnovitelné energetiky.
 
 
Avízo - pracovní setkání pro novináře na téma lithium a akumulace:
ve čtvrtek 26. října se bude v rámci konference Smart Energy Forum konat pracovní setkání pro novináře. Na dotazy bude odpovídat jednatel společnosti Geomet, která na Cínovci zkoumá těžbu lithia, dále spolumajitel společnosti HE3DA, která příští týden oficiálně zahajuje stavbu továrny na baterie a šéf největší továrny na bateriové packy na světě (promluví o konsorciu plánujícím postavit největší továrnu na baterie v Evropě). Pozvánku s detaily dostanete později tento týden.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Vláda řeší lithium opět proto, aby se v Česku mohla začít rozvíjet moderní ekonomika a energetika, kde si vyrábíme elektřinu sami z obnovitelných zdrojů a bateriemi řešíme její přebytky. A nikoliv proto, abychom se stali vývozním impériem. Pokud by baterie s lithiem z největšího českého těžebního projektu energetici dokázali zapojit do sítě, může v Česku na deset dní klidně přestat foukat vítr a svítit slunce. Domácnosti i firmy budou mít elektřiny dost. Tak velký potenciál tu má větrná a sluneční energetika i lithium z Cínovce, a to s maximální přidanou hodnotou pro české občany, firmy i samotný stát.”
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
[1] Vláda má na programu 2 body týkající se lithia: kromě memoranda kolem těžby na Cínovci, kde byly licence přiděleny a smlouvy podepsány již před lety se vláda bude zabývat koncepčním dokumentem, který řeší, jak by se k superstrategickým surovinám měl stát stavět v budoucnosti. Cílem tohoto bodu je definovat zájmy státu dřív, než budou smlouvy podepsány a licence rozdány (což v prvním případě již nejde).
 
[2] Celkové těžitelné zásoby lithia jsou na Cínovci několikanásobně větší. Předpokládaná doba těžby 21 let odpovídá dnešním odhadům zástupců společnosti o perspektivě lithia pro výrobu baterií. Pokud bude poptávka po lithiu pokračovat dál, lze těžit rudu a vyrábět surovinu pro výrobu baterií dál. Informace od společnosti GEOMET s. r. o., která vlastní těžební licence.
 
[3] z jednoho kilogramu karbonátu lithného se vyrobí baterie s kapacitou přibližně 1,86 kilowatthodiny (kWh). Informace od společnosti GEOMET s. r. o., která vlastní těžební licence.
 
[4] Potenciál větrných elektráren viz studie; potenciál fotovoltaických elektráren pochází z expertních výpočtů členů Komory obnovitelných zdrojů energie (oficiálně ještě nezveřejněny).

publikováno: 10.10.2017


Nová podoba trhu s elektřinou - Ministři energetiky zemí EU dnes o ní začnou jednat v Tallinnu

Důležité neformální setkání ministrů energetiky a dopravy začíná dnes večer v Tallinnu. Diskutovat se bude chystaná podoba nového trhu s elektřinou. [1] V Bruselu totiž finišují přípravy prvních částí tzv. Balíčku čistá energie. Ten definuje cíle EU v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor do roku 2030.

Ve středu ráno pořádá Komora obnovitelných zdrojů energie ke stejnému tématu pracovní snídani pro novináře “Co čeká spotřebitele a samovýrobce energie po 2020?” (detaily zde).
 
Legislativní balíček s názvem “Čistá energie pro všechny Evropany” představila Evropská komise na konci listopadu 2016. Osm legislativních návrhů o více než 1 400 stranách definuje cíle EU v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor do roku 2030.
Smyslem tohoto setkání ministrů je probrat klíčové body chystaných změn a posunout jednání v Radě EU. Druhým tématem, které budou ministři řešit, je doprava. [1]
Nová podoba trhu s elektřinou je jednou z priorit běžícího estonského předsednictví Rady EU. Jednání ministrů povede Kadri Simson, estonský ministr pro ekonomické záležitosti a infrastrukturu (Minister for Economic Affairs and Infrastructure). Jednání bude přenášeno on-line ve streamu. [1]
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
Návrh energetického balíčku má daleko do ideálu: plánované tempo rozvoje obnovitelných zdrojů a energetických úspor neodpovídá požadavku Pařížské klimatické dohody. Směrnice definuje příliš nízké ambice v podílu čisté energie v roce 2050 stejně jako malé ambice v oblasti úspor energie. V kombinaci s očekávanými nižšími investicemi se zcela určitě nenaplní slova Jean-Claude Junkera, že cílem balíčku je dostat EU na světovou špičku ve výrobě z obnovitelných zdrojů.
 
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
[1] detaily o setkání ministrů zde
 

publikováno: 19.09.2017


Co čeká spotřebitele a samovýrobce energie po 2020?

pozvánka na pracovní snídani pro novináře

Co:

  • Jaké konkrétní novinky čekají domácnosti, školy, obce a další spotřebitele či malovýrobce energie po roce 2020?
  • V Bruselu finišují přípravy zimního energetického balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“.                          
  • Obsah laikovi těžko srozumitelných osmi legislativních návrhů (o více než 1 400 stranách) rozeberou energetičtí experti z Komory obnovitelných zdrojů energie. Po krátkém představení bude prostor na dotazy a diskuzi.
 
Kdy:    ve středu 20. září od 8,30 hodin (do cca 10-10,30)
 
Kde:    Praha, Sněmovní 147/7; tramvaj: Malostranské náměstí; metro A: Malostranská
 
Kdo:
  • Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie
  • Martin Bursík, nezávislý konzultant v energetice
 
 
Kontakt:
  • Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
 

Účast na pracovní snídani je bezplatná, ale pomůže nám, když svou účast potvrdíte.
 

publikováno: 18.09.2017


Nikoliv ideální, ale pojďme dál

Návrh, jak posuzovat přiměřenost podpory pro obnovitelné zdroje včera večer schválila Vláda. Postup je pro podnikatele z oboru přijatelný, ale upozorňují na jeden nedostatek: dvojí míra sledované ziskovosti pro jednotlivé čisté technologie je diskriminační. Materiál navrhlo Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě úspěšně ukončených notifikačních řízení.

Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nazvaný Závazky na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory elektřiny z podporovaných zdrojů energie. Ten shrnuje výsledky dvou (již ukončených) notifikačních procesů pro obnovitelné  zdroje energie (OZE) a navrhuje, jakým způsobem bude posuzována a kontrolována přiměřenost podpory jednotlivých typů OZE.Přes 3 tisíce středních a větších projektů OZE, které čerpají velkou většinu vyplácených podpor, bude podrobeno detailnímu monitoringu nebo i hloubkovým kontrolám. Ty budou zjišťovat, zda podpora, kterou podnikatel čerpá, je ještě přiměřená. Pro posuzování přiměřenosti se má používat tzv. vnitřní výnosové procento (IRR).
 
Vládou přijatý návrh počítá s IRR ve výši 10,6 % pro palivové OZE (biomasa, bioplyn) a 8,4 % pro nepalivové OZE (vítr, slunce, voda). Tento princip odráží údajná zvýšená rizika spojená se složitějšími technologiemi spalujícími paliva v porovnání s těmi, které palivo ke své výrobě nepotřebují.
 
Zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie opakovaně upozorňovali, že relevantní přístup je ten, který staví všechny OZE vedle sebe jako rovné. Rozdělení do dvou skupin je sice logické, ale není to ten nejsprávnější přístup, a to ani s odkazem na zmíněná rizika palivových zdrojů. I nepalivové zdroje totiž mají svá specifická zvýšená rizika: u vodních elektráren například riziko nedostatku srážek či složitý provoz soustrojí. Navíc, rozdílnost rizik spojených s palivy i další rizika už odrážejí jednak stanovené výkupní ceny a jednak i celkové nastavení systému podpor. Toto (další) zohledňování rizik nabourává celý systém stanovování výkupních cen. Zástupci podnikatelů proto navrhovali zavedení stejného IRR ve výši 10,6 % pro všechny zdroje.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Mohlo to být lepší, ale pojďme dál. Podle nás si Ministerstvo průmyslu a vláda zbytečně zkomplikovaly práci. Je to škoda, místo, aby zavedli stejné kritérium pro všechny zdroje, vydalo se ministerstvo cestou složitých úvah o rizicích spojených s palivem. Celý balík dalších rizik přitom zůstal stranou, nezohledněn. Takový přístup je – i s ohledem na to, jak je celý systém podpor nastaven -  irelevantní a bohužel i diskriminační. Jinak je ale vládní návrh dobrý, z expertního pohledu kvalitní.
 
I v notifikacích se ukázalo, že podpora pro čisté zdroje je přiměřená. Proto říkáme “pojďme dál”, ať už je celá tahle hra o vesměs nepotřebné notifikace za námi. Chceme stavět další čisté elektrárny a výtopny, ne se handrkovat o každou účtenku nebo vyrábět sto padesát výpočtových tabulek za rok.”
 
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

publikováno: 05.09.2017


Když bohatne země, musí bohatnout i lidé

Před nadcházejícím jednáním Vlády se Komora OZE ohrazuje proti nedávným návrhům Lubomíra Zaorálka. Ten před dvěma týdny navrhl další zvýšení solární daně. Lze očekávat, že na zasedání kabinetu se k tématu vrátí. Jako každoročně touto dobou se totiž bude projednávat - spíš formální, než diskutabilní - návrh na alokaci peněz určených na podporu obnovitelných zdrojů příští rok.

Komora OZE, která provozovatele obnovitelných zdrojů sdružuje, nevidí ke zvyšování solární daně důvod. Podle zástupců provozovatelů je to v naprostém rozporu s tím, k čemu společně došli Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Evropská komise. Během víc než dvouletého procesu tzv. notifikací vznikly desítky analýz zabývajících se přiměřeností zisků všech typů obnovitelných zdrojů. Posuzovány byly všechny typy investičních i provozních podpor či jejich kombinace. Výsledkem je konstatování Evropské komice, že podpora je v pořádku a má být poskytována. Navíc bude provedena ještě další kontrola přiměřenosti podpory.
Komora OZE zároveň připomíná, že zavedení současně platné 10 % solární daně navrhli sami zodpovědní podnikatelé (členové Komory OZE) už v době, kdy se MPO rozhodlo žádnou solární daň nezavádět. Současná vláda by měla ctít skutečnost, že selhání Fišerovy vlády v regulaci cen pro výrobu elektřiny ze slunečních elektráren již bylo napraveno zavedením solární daně, která je stále platná.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Dokáži si asi představit, pod jakým tlakem pan Zaorálek sedm týdnů před volbami je. Obdivuji, s jakou vervou se pustil do důležitých témat, ve kterých stát pokulhává. Ať už jde o zvyšování důchodů nebo zlepšování úrovně zdravotnictví či školství, v tom všem může sociální demokracie občanům dobře prospět. Moc se ale přimlouvám, aby kdysi tak oblíbené téma dalšího a dalšího zdaňování solární energetiky nechal už spát. Podnikatelé v solární energetice již daň platí. Sami si ji zodpovědně navrhli už v době, kdy po nich nikdo nic nechtěl. A v neposledku, přiměřenost jejich zisků dva roky analyzovala a nakonec potvrdila Evropská komise i české ministerstvo průmyslu.”
 
 
Kontakty:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 30.08.2017


Vláda má dnes projednat zásadní materiál zabývající se přiměřeností podpory OZE

Koncepčním (nelegislativním) materálem s názvem: Závazky na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory elektřiny z podporovaných zdrojů energie se dnes bude na svém jednání zabývat Vláda. Ten shrnuje výsledky dvou (již ukončených) notifikačních procesů pro OZE. Ale hlavně navrhuje, jakým způsobem bude posuzována a kontrolována přiměřenost podpory jednotlivých projektů OZE. Po projednání na Vládě MPO připraví legislativní návrh, který zavede potřebné změny do legislativy.

Posuzování přiměřenosti podpory vyplývá z notifikačních rozhodnutí pro zdroje spuštěné v letech 2006 - 2012 [1] a zdroje spuštěné v letech 2013 - 2015 [2]. Vládní dokument se tedy týká prakticky všech OZE, ale většina projektů bude posouzena pod systém “de minimis”.
 
Princip “de minimis” pro malé projekty
 
Požadavky na provádění kontroly přiměřenosti podpory jsou výsledkem obou notifikačních rozhodnutí Evropské komise. V Česku je celkem asi 30 tisíc provozovatelů OZE. Drtivá většina z nich jsou malé střešní fotovoltaické elektrárny (FVE). Mezi těmito zdroji jsou také desítky menších vodních elektráren. Těchto malých projektů by se kontrola neměla týkat, neboť v materiálu je navrženo využití principu “de minimis”: vzhledem k relativně nízké hodnotě podpory (stanovené Komisí) nehrozí narušení hospodářské soutěže, a tak neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU. Nepodléhá proto oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi. V klasifikaci “de minimis” spadá energetika mezi ostatní obory, kde je hranicí, že celkový součet dotací během tří po sobě jdoucích let nepřekročí 200 tisíc Eur. [3]
 
Využití principu de minimis dává logiku - tisícovkám rodin nebo malých podnikatelů, kteří mají na střeše pár fotovoltaických panelů nebo si postavili vodní elektrárnu to ušetří další zbytečnou administrativu.“ Sdělil Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Monitoring nebo dokonce individuální kontroly pro velké projekty
 
Pro větší zdroje, jejichž příjmy přesahují hodnotu stanovenou pravidlem de minimis, je navrženo provádění monitoringu jejich nákladů a příjmů a sledování, zda se jejich ekonomika neodchyluje od původních modelových hodnot.
 
U zdrojů, kde docházelo k souběhu investiční a provozní dotace by se měly dokonce provádět individuální kontroly přiměřenosti. “Pro provozovatele jsou tyto uvažované kontroly velkých překvapením. V době, kdy stát lákal podnikatele a občany do čisté energetiky, nikdo neuvažoval o tom, že mu bude chodit další kontrola. Principielně je to špatně, spatřujeme v tom kroky retroaktivity. Nic s tím ale už nejde dělat, kontroly jsou obsaženy v notifikačním rozhodnutí Komise. Předchozí vedení Ministerstva průmyslu a obchodu ale mělo vyvinout větší úsilí při jednání s Komisí a zajistit notifikace bez podmínek a kontrol. Tak, jak to má drtivá většina ostatních států”, dodal Jan Habart.
 
U Projektů, které budou podrobeny individuální kontrole se bude hodnotit ekonomický parametr vnitřní výnosové procento (IRR). Podle vládního materiálu bude za hraniční považováno vnitřní výnosové procento 8,4 u zdrojů, které na svůj provoz nepotřebují palivo, tedy zejména větrné elektrárny, vodní elektrárny či fotovoltaické. Pro zdroje s potřebou paliva (elektrárny na biomasu nebo bioplynové stanice) má mít IRR hraniční hodnotu 10,6 %.
 
"Rozdílný přístup k zdrojům bez potřeby paliva a tzv. palivových je odůvodnitelný. Při provozu bioplynových stanic nebo elektráren na biomasu je poměrně velké riziko poruchy stroje nebo cenových výkyvů biomasy vlivem počasí nebo změn na trhu. Vyšší riziko tedy odůvodňuje vyšší hranici pro maximální zisk. Chtěl bych však upozornit, že ostatní zdroje čelí jiným vážným rizikům, například nedostatek srážek zapříčiňuje výpadky ve výrobě u vodních elektráren, vysoké teploty zase snižují účinnost těch fotovoltaických. Domnívám se proto, že by měli mít všichni provozovatelé tuto hranici nastavenu na hodnotě 10,6 %. V neposlední řadě také proto, že v době, kdy byla podpora pro OZE zaváděna, nikdo na budoucí kontroly a stres a práci kolem toho neupozornil", dodal Jan Habart.
 
Kontakty:
Jan Habart, místopředseda Komory OZE, jan.habart@komoraoze.cz,  603 273 672
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
[1] .40171 (2015/NN) ze dne 28. listopadu 2016 – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2012)
 
[2] SA.35177 (2014/NN) ze dne 11. června 2014 – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015)
 
[3] Pravidla pro podporu “de minimis” srozumitelně a stručně např. tady nebo zde.

publikováno: 21.08.2017


Čína i OECD: úprk od uhlí, skoro čtvrtina elektřiny je z OZE

IEA vydala porovnání globální spotřeby energie za rok 2016: velký propad uhlí a stále víc plynu a obnovitelných zdrojů. Tak shrnuje respektovaná Mezinárodní energetická agentura (IEA) loňský celosvětový trend ve své čerstvé publikaci [1]. V Česku obnovitelné zdroje už několik let stagnují.

Tři hlavní závěry z nové publikace jsou:

  • dramatický propad v těžbě uhlí proběhl v Číně a zemích OECD. Jen v Číně, která pálí polovinu světové spotřeby uhlí, klesla těžba uhlí o 320 miliónů tun (tj. o 9 %). To je zhruba tolik, kolik ročně vytěží Jihoafrická republika, pátý největší vývozce uhlí na světě. Velký pokles uhlí zaznamenaly i Spojené státy a Velká Británie. K menšímu růstu došlo naopak v Indii a Vietnamu. Globální spotřeba uhlí meziročně klesla
    o 2 %.
  • Stále naopak roste spotřeba zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zemní plyn se ve výrobě elektřiny poprvé v historii dotáhl v zemích OECD na úroveň výroby z uhlí.
  • Výroba elektřiny z OZE vzrostla v zemích OECD meziročně o 3,8 % a celkem z OZE pochází již 23,8% elektřiny. Růst je tažen zejména větrnými a fotovoltaickými elektrárnami. Mezinárodní energetická agentura si všímá, že průměrné meziroční tempo růstu mezi lety 1990 a 2016 je u větrných elektráren 21 % a u fotovoltaických dokonce 43 %.
 
O vývoji obnovitelných zdrojů v EU vyšly statistiky letos koncem března [2]:
  • Největší podíl na nových instalacích za loňský rok v EU drží větrné elektrárny (celkem 12 490 MW; 51 % všech nových instalací). Na druhém místě je fotovoltaika (6 700 MW; 27,4 %) a na třetím zemní plyn (3 115 MW, 12,7 %).
  • Z uhelných zdrojů bylo do provozu uvedeno pouze 243 MW (ale odstaveno 7 510 MW). Jaderný zdroj žádný.
  • Celkovou (kumulativní) instalovanou kapacitou se loni větrné elektrárny staly druhým nejrozšířenějším evropským zdrojem elektřiny, hned po plynu. Třetí v pořadí, vodní elektrárny, vítr předehnal předloni a čtvrté jaderky už v roce 2013.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Ve světě přibývají větrné elektrárny dvacetiprocentním tempem a fotovoltaické dokonce ještě dvakrát rychleji a to už třetí dekádu. V Česku poslední roky čisté zdroje stagnují. Loni tu vzniklo pouze pár stovek malých střešních fotovoltaik a 3 biomasové výtopny. Větrná elektrárna se tu nepostavila už od roku 2014 a když si odmyslíme pár výjimek, tak se obávám, že i příští a popříští rok budou stagnovat dál. Je to škoda a úkol pro příští vládu: obnovitelné zdroje můžou pomoct lidem a podnikatelům i v Česku snížit účty za elektřinu a teplo i naši závislost na špinavém uhlí i dovozu plynu a jaderného paliva.“
 
 
Kontakty:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny:
[1] World Energy Balances 2017. Vydáno 8. 8. 2017. Dostupné zde
[2]  Wind in Power. 2016 European statistics. Dostupné zde

publikováno: 09.08.2017


Ušetřené gigajouly v Jihlavě a Holešovicích

Nepovedený návrh elektrotarifů a roky tahanic o zbytečné notifikace. A zcela nevyužité příležitosti, které do elektroenergetiky vrhl propad cen fotovoltaiky a baterií spolu s technologickým vývojem větrných turbín a solárních panelů. Tak hodnotí zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie šestileté působení Aleny Vitáskové v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Vitásková dnes tráví v úřadě poslední den. Vedení ERÚ od zítřka přebírá nová pětičlenná Rada.

Hodnocení šestileté práce předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové
 
Návrh reformy elektrických tarifů založený na velikosti jističe připravoval ERÚ dva roky společně s největšími podniky. Jak se hned po zveřejnění ukázalo, hrozil zdražit elektřinu všem, kteří s ní chtějí šetřit, ať už tím, že pravidelně zhasínají, nebo sami si ji vyrábějí v pár panelech na střeše či si kupují ty nejúspornější spotřebiče. Kdyby loňský návrh ERÚ prošel, miliardy ročně by z kapes domácností vytahaly distribuční divize ČEZ, E.On a PRE. K tomu totiž směřoval nápad vytvořit speciální sociální dávku, která by zvýšené účty za elektřinu domácnostem kompenzovala. Na nátlak premiéra Vitásková naštěstí svůj tarifní návrh stáhla.
 
Kauza tzv. notifikací pro obnovitelné zdroje, která se táhla přes dva roky. Energetický regulační úřad odmítal vypsat podporu, kterou před tím roky provozovatelům vyplácel, s odůvodněním, že pro ni potřebuje souhlas (notifikaci) od Evropské komise. U zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 (90 % všech) se to ukázalo zbytečné, jak Komora OZE opakovaně v minulosti tvrdila. [1] Vitásková svým mylným úsudkem způsobila, že investoři ze sektoru rychle prchali a banky odmítaly existující projekty refinancovat. Česku hrozily obří arbitráže.
 
V době, kdy obnovitelné zdroje byly v Česku sprostým slovem, se ve světě naplno rozjela masivní výstavba obnovitelných zdrojů, které zlevňují a jsou stále efektivnější. Zatímco se mezi lety 2011 a 2016 celosvětový výkon větrných elektráren víc než zdvojnásobil a fotovoltaických dokonce víc než zečtyřnásobil, v Česku větrné elektrárny narostly o pouhých 29 % (na celkových 282 MW) a fotovoltaické o 5 %, jak ukazuje následující tabulka [2]:

 
 

 

2011

2016

vítr

fotovoltaika

vítr

fotovoltaika

svět

238 110

70 469

486 749

303 000

EU 28

93 900

51 360

157 200

94 864[1]

ČR

219

1 971

282

2 068

 
Nová Rada
Stejné příležitostí a výzvy, akorát již naléhavější, leží před novou Radou. Její kvalitní složení ale dává naději, že se zpoždění podaří dohnat. Nová Rada ERÚ, která po Vitáskové vedení úřadu přejímá, by se podle zástupců sektoru obnovitelných zdrojů měla zaměřit na následující oblasti:
  • začít připravovat energetiku pro nová opatření, která začne chystat příští česká vláda tak, jak budou postupně vznikat evropské předpisy sdružené v balíčku pod názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Z pohledu spotřebitelů budou k nejdůležitějším opatřením patřit motivace pro samovýrobce, zavedení podpory pro komunitní energetiku či vznik energetických, technologicky specifických aukcí.
  • začít upravovat či tlačit na úpravu technických aspektů, které umožní rozvoj decentralizovaných zdrojůtak, jak to předpokládají platné strategické vládní dokumenty [3]. Noví radní by se měli zaměřit zejména na zjednodušení podmínek připojování nových zdrojů, sjednocení způsobu měření výroby elektřiny, ale také tlačit na postupné přebudování přenosové a distribuční sítě tak, aby byly v budoucnosti schopné pojmout větší podíl decentralizované elektřiny.
  • Důležitým úkolem bude i úprava elektrotarifů tak, aby spravedlivě rozdělily náklady na sítě a zároveň motivovali spotřebitele elektřinu si sami vyrábět (tzv. samovýrobci).
  • vyjasnit situaci ohledně rekonstrukcí podporovaných obnovitelných zdrojů, což se týká především fotovoltaických elektráren. Tak, aby například domácnost, pekárna či obecní škola nepřišla o podporu a svou investici kvůli tomu, že na trhu nesežene již zcela totožný panel nebo střídač, jaký se vyráběl před 8 lety.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Návod na výběr dodavatele energie, nepovedené elektrotarify a zbytečné notifikace.  Zhruba takto zůstane zapsaná předsedkyně Vitásková v hlavách těch, kteří energetiku sledují. Mě nejvíce fascinují příležitosti, které ve vedení ERÚ nevyužila a které proměňují elektroenergetiku v rozvojových i bohatých státech. Za skutečný největší její přínos pro českou energetiku proto považuji uspořené megajouly v budovách, kde ERÚ sídlí a které nechala zrekonstruovat. Stejné, akorát již naléhavější, jsou příležitosti a výzvy, které leží před novou Radou. Její kvalitní složení dává naději, že se zpoždění podaří dohnat.
 
Kontakty:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny:
 
[1] Tiskové zprávy Komory OZE, například tato
[2] Tabulka: vývoj instalovaného výkonu větrných a fotovoltaických elektráren 2011 - 2016 (v megawattech)
Zdroje: Wind Europe; EurObservEr - Photovoltaic Barometr 2012, 2017; GWEC - Global Wind Statistics 2016; ERÚ - Výroční zpráva o provozu ES 2016;
[3] Národní akční plán pro chytré sítě, Státní energetická koncepce nebo Národní akční plán pro obnovitelné zdroje


[1] údaje ke konci roku 2015 (poslední dostupné)

 

publikováno: 31.07.2017


Snad dřív než Eritrea, Libye nebo Kongo

Sněmovna začala ratifikovat Pařížskou smlouvu, je potřeba začít snižovat emise. Jako stát s průmyslovou tradicí by se jimi Česko mělo začít proto seriózně zabývat. Obce, domácnosti i farmáři a podnikatelé mohou vyrábět čistou a stále levnější energii ze slunce, větru, vody, biomasy či bioplynu a hlubokých geotermálních vrtů nebo tepelných čerpadel.

Poslanecká sněmovna dnes večer (úterý) schválila v 1. čtení ratifikaci Pařížské smlouvy. Česko se tak přiblížilo šanci stát se 154. zemí ze 195, které smlouvu ratifikovaly. [1] Ke snižování emisí zásadně přispějí obnovitelné zdroje. Smlouvu teď ve zrychleném režimu projednají výbory a čeká ji druhé, závěrečné čtení.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Jsem rád, že sněmovna začala ratifikovat pařížskou smlouvu a že, ač skoro poslední v Unii,  v tom budeme snad rychlejší než Eritrea, Libye nebo Demokratická republika Kongo. V Bruselu se už chystá soubor nástrojů pod názvem Zimní energetický balíček, který přinese spotřebitelům čistou, levnější energii. Končící česká vláda udělala spoustu dobrého: zabránila Tykačovým těžařům zbourat Horní Jiřetín kvůli uhlí nebo zlehčila domácnostem i firmám podmínky, aby si mohly na střechu nainstalovat fotovoltaické panely. Bohužel ale nestihla obnovit podporu pro nejlevnější zdroj elektřiny - vítr, nebo usnadnit domácnostem pořizovat si tepelná čerpadla. To tedy čeká vládu příští. Koncem příští dekády už může v zásuvkách s přehledem kolovat víc než dvojnásobek čisté elektřiny než dnes.”
 
 
Kontakty:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
  
Prameny:
[1] Přehled států, které podepsaly a které už i ratifikovaly viz web OSN k Pařížské smlouvě, dostupné online

publikováno: 11.07.2017


Dohnat zpoždění a začít chystat podmínky pro samovýrobce, komunitní energetiku a aukce

Komora OZE vítá nově jmenovanou Radu ERÚ a zmiňuje 2 priority pro její práci

Zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE), která v Česku zastupuje celý sektor obnovitelné energetiky včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí, blahopřejí nově jmenovaným členům Rady ERÚ.
Za prioritu práce nové Rady označili zástupci Komory OZE:
 
- začít upravovat či tlačit na úpravu technických aspektů, které umožní rozvoj decentralizovaných zdrojů tak, jak to předpokládají platné strategické vládní dokumenty: Národní akční plán pro chytré sítě, Státní energetická koncepce nebo Národní akční plán pro obnovitelné zdroje. Noví radní by se měli zaměřit na zjednodušení podmínek připojování, zharmonizování způsobu měření, ale také tlačit na postupné přebudování přenosové a distribuční sítě tak, aby byly v budoucnosti schopné pojmout větší podíl decentralizované elektřiny
 
-  začít připravovat prostředí pro nová opatření, která začne chystat příští vláda v souvislosti s přijímáním evropských předpisů sdružených pod tzv. Zimním energetickým balíčkem. K nejdůležitějším opatřením z pohledu domácností, podnikatelů a obcí budou patřit motivace pro samovýrobce, zavedení podpory pro komunitní energetiku či vznik energetických, technologicky specifických aukcí.
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Přejeme jmenovaným členům Rady ERÚ úspěšný start jejich práce. Jako zástupci sektoru čisté a stále levnější energie uvítáme, pokud se Radě povede dohnat zpoždění a rozjet práce na zavádění decentralizované energetiky. Vláda říká, že tu chce mít kolem roku 2040 skoro čtyři milióny decentralizovaných výroben. To se ale nestane jen tím, že si to vláda napíše a schválí. Je potřeba zjednodušit proces připojování, zharmonizovat způsob měření a tlačit na úpravy distribuční a přenosové sítě tak, jak to předpokládají vládní dokumenty. Zároveň ERÚ bude stát před úkoly spojenými se zaváděním nových principů, které příští vláda začne připravovat tak, jak budou probíhat jednání o jednotlivých částech Zimního balíčku. Jde o důležitá opatření, která domácnostem, podnikatelům i obcím usnadní pořizovat si střešní fotovoltaiky nebo začít budovat komunitní energetiku. Jsme novým radním velice rádi k dispozici s čímkoliv, co budou kolem obnovitelných zdrojů potřebovat.”
 
Kontakty:
Jan Habart, místopředseda Komory OZE, jan.habart@komoraoze.cz, 603 273 672
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
  
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

publikováno: 23.06.2017


Nové dotace pro firmy a bytové domy na fotovoltaiku a tepelná čerpadla

Novou výzvu k předkládání žádostí o dotace na malé fotovoltaické elektrárny vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo pro místní rozvoj zase upravilo podmínky stávající výzvy - bytové domy mohou čerpat dotace na fotovoltaické systémy, tepelná čerpadla a další zdroje tepla či jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Obě novinky byly vyhlášeny v pátek 16. června odpoledne.

V Operačním programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) řízeného Ministerstvem průmyslu a obchodupůjde čerpat dotace na fotovoltaiku coby samostatné opatření v rámci prioritní osy 3.2. Úspory energie. Tímž dochází k podstatné změně - dosud šly čerpat peníze na fotovoltaické elektrárny pouze pokud byly prováděny společně s dalšími opatřeními ke snížení spotřeby energie. Dotace půjde čerpat na systémy s nebo bez akumulace. [1]

Vedle pozitivních úprav hodnotících kritérií je jedním z dalších přínosů snížení minimální výše dotace z půl miliónu na 300 tisíc korun, což umožní dosáhnout na dotaci menším podnikům s menší spotřebou a tedy i menší fotovoltaickou elektrárnou. Zájemci mají na podání žádosti 4 měsíce, mohou je předkládat do poloviny září.

V Integrovaném operačním programu (IROP), který řídí Ministerstvo pro místní rozvoj, došlo k úpravě technických podmínek běžící 37. výzvy, ze které lze čerpat dotace na fotovoltaické systémy, solární kolektory, tepelná čerpadla a další zdroje tepla například kotle na biomasu či jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Úsporné bytové domy mohou nově čerpat dotace na fotovoltaické systémy i coby samostatné opatření. [2]

Po úpravách podmínek pro domácnosti v Nové zelené úsporám avizovaných před dvěma týdny Ministerstvem životního prostředí se tak otvírají dveře k většímu posílení energetické soběstačnosti a výrobě levnější, čisté elektřiny i pro podniky a bytové domy.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

“Malých fotovoltaik se v Česku loni nainstalovalo jen několik málo stovek, což je velmi málo a tímto tempem by nám cesta k využití potenciálu trvala víc než 1 500 let. Na trhu je prostor pro řádově desetitisíce střešních či fasádních systémů ročně. Podobně tepelná čerpadla, která se loni instalovala jen v každé osmé novostavbě, mohou růst násobně rychleji. Výrobci a montéři, které Komora obnovitelných zdrojů energie sdružuje, jsou na nové zákazníky připraveni. Ministryně Šlechtová a ministr Havlíček proto přicházejí s úpravou operačních programů v pravou chvíli, další a další domácnosti i podnikatelé budou moci uspořit díky vlastní vyrobené energii.”

 

Kontakty:

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387

Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

 

 O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

 

Prameny:

[1] Detailní informace o nové výzvě v programu OPPIK zde
[2] Detailní informace o upravené výzvě v programu IROP zde

publikováno: 19.06.2017


Lithium tu nemusíme jen těžit

Vláda dnes schválila Surovinovou politiku ČR. Předseda Komory OZE komentuje výsledek.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Především jednoznačně vítáme, že Vláda potvrdila postupný útlum uhlí, pro který se rozhodla už před rokem a půl. Éra uhlí pomalu končí a je dobře, že to Vláda ještě jednou potvrdila.

Jednou z environmentálně přijatelných příležitostí pro po staletí hornický region může být, zdá se, těžba lithia. Zajímavější ale bude sledovat, jak se budoucí Vlády postaví k moderním surovinám, jako je například lithium a jeho obrovské zásoby v Krušných horách. V Česku se poslední dobou roztrhl pytel s inovacemi pro skladování energie. Byla by škoda stát se druhou latinskoamerickou velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům. V Česku navíc sídlí několik stovek strojírenských firem, které vyrábějí pro větrné, vodní nebo biomasové zdroje. Dá se to dobře spojit a Česko se může zase dostat na mapu perspektivního průmyslu postaveného na obnovitelných zdrojích a akumulaci čisté elektřiny.”


Kontakty:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 14.06.2017


Falšuje čísla a stát se mu chystá prodat elektrárnu

Že za větrnou energii platí průměrná domácnost navíc deset tisíc ročně, tvrdí reklama Vršanské uhelné v aktuálním vydání Respektu (a možná i jinde). Reklama tvrdí, že v Česku nejsou dobré podmínky pro větrnou energetiku a že “naštěstí máme uhlí”. Vršanská uhelná patří do skupiny Czech Coal ovládané podnikatelem Pavlem Tykačem, známým snahou prolomit limity těžby uhlí a bourat severočeské obce.

Jednoduchá analýza podpory obnovitelných zdrojů přitom ukazuje, že příspěvek na větrnou energetiku činí z každé spotřebované kilowatthodiny asi 1 haléř. Při průměrné roční spotřebě domácnosti asi 3 500 kWh to představuje asi 35 korun za rok a nikoliv 10 000, jak tvrdí reklama Vršanské uhelné. [2]

Tak velkou “chybu” ve výpočtu předvedla skupina Czech Coal v nejméně vhodnou dobu: tento čtvrtek má dozorčí rada ČEZu rozhodovat o prodeji uhelné elektrárny Počerady právě Czech Coalu. Výhodnost prodeje zpochybnil i správce většinového státního podílu v ČEZu, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. S prodejem hlasitě nesouhlasí i menšinoví akcionáři. Ti by se přitom mohli v případě prodeje, který by je poškodil, bránit soudně, neboť zákon minoritní akcionáře chrání.

Pro stát i ČEZ podezřele nevýhodný obchod opakovaně kritizují lékaři, vědci, osobnosti veřejného života, místní politici a ekologické organizace [3]:

 

většina nabízené částky za elektrárnu je virtuální. Tykač chce platit za elektrárnu až v budoucnosti - elektřinou. [4] Jenže zároveň chce elektrárnu rekonstruovat a tedy na čas odstavit z provozu. Kromě toho není jasné, jaké budou výrobní náklady této elektřiny. Není tedy jisté, kdy a jestli vůbec většinu slíbené částky zaplatí.

 

Elektrárna Počerady vytvořila v letech 2013-2015 čistý zisk celkem asi 3 miliardy korun [5]. Je nepravděpodobné, že by během dalších sedmi let (do roku 2023, kdy ČEZ zamýšlel ukončit její provoz) nevytvořila vyšší zisk, než kolik by za její odkoupení zaplatil Czech Coal.

 

ČEZ prodává ziskovou firmu, účty za trvající škody na zdraví a životním prostředí způsobené elektrárnou ale zůstanou dál státu: za každý rok provozu Počerad navíc budou stát a občané platit tři miliardy korun externích nákladů - tedy za škody způsobené spalováním uhlí [6].

 

Prodejem Počerad by se ČEZ vzdal automaticky i práva na odběr 220 milionů tun uhlí, které mu byla podle dosavadních smluv Tykačova Vršanská uhelná povinná za garantovanou cenu v příštích desetiletích dodat. V současnosti má toto uhlí cenu 105 miliard korun [3].
Pro srovnání: prolomením limitů na velkolomu Bílina, které vláda schválila v roce 2015, otevírá ČEZu cestu k těžbě asi 100 milionů tun uhlí (tedy přibližně poloviny toho, o kolik by přišel prodejem Počerad). ČEZ byl přitom podle platné smlouvy s nakoupeným uhlím oprávněn volně disponovat (tedy pálit jej i v jiných zdrojích, než v Počeradech, případně jej dále prodat).

 

Právě kvůli strategicky výhodné smlouvě na dlouhodobé dodávky uhlí doporučila (vedle dalších důvodů) ČEZu před dvěma lety analýza společnosti Erste, aby elektrárnu (za tehdy navrhovanou cenu 8 miliard korun) neprodávala [7].
 

Větrná energie v Česku

Aktuálně je v Česku v provozu 281 MW větrných elektráren, které ročně vyrábí 500 - 600 GWh elektřiny, což představuje 0,95 % celkové roční spotřeby ČR. [8] Větrné elektrárny se u  nás nestaví už od roku 2014, protože vláda zrušila větrným elektrárnám podporu přes tzv. zelené bonusy. Jejich obnovení je podmínkou dalšího rozvoje větrné energetiky. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), Komora OZE a Hnutí DUHA společně navrhují, aby obnovená podpora byla k dispozici pouze projektům, ve kterých dostanou možnost podílet se občané, obce a podnikatelé z okolí.

Potenciál větrné energetiky v Česku počítal Ústav fyziky atmosféry Akademie věd [9], který došel k následujícím závěrům:

do deseti let po obnovení přiměřené podpory (přibližně do roku 2030) by v Česku mohlo vzniknout celkem asi 500 nových elektráren o celkovém výkonu 1 500 MW. Jde o konzervativní scénář, který počítá spíš s pomalým rozvojem.

 

konzervativní dlouhodobý scénář, počítá s instalací 1 033 nových elektráren o výkonu 3 100 MW do roku 2050. To by představovalo asi 15 % dnešní spotřeby elektřiny.

 

optimistický dlouhodobý scénář počítá s instalací 1 933 větrných elektráren o výkonu 5 800 MW v roce 2050.
 

Citace:

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE řekl:

 

“Lživá reklama, o několik řádů zmanipulovaná čísla o jednom z nejlevnějších zdrojů elektřiny ukazují na nekompetentnost. Ale nejen to, tradiční, životnímu prostředí a klimatu škodlivé zdroje jako je uhlí, jsou hudbou minulého století. Tohle patří a podle všeho i bude patřit dál obnovitelným zdrojům. Nervozita je tedy na místě a jako vždy u těch, co se snaží udržet zastaralé zdroje a neumí využít technologický pokrok. V Česku, stejně jako třeba v sousedním Rakousku, Bavorsku nebo Sasku, totiž fouká dostatečně. Nejnižší výkupní ceny pro vítr jsou toho důkazem.”

 
“Falšuje čísla v reklamě a o levném, čistém a domácím zdroji, který může vyrábět šestinu domácí elektřiny tvrdí, že je dobrý akorát tak na pouštění draků. A to aby posílil dojem o svém uhelném byznysu. Oxfordská univerzita nedávno odmítla jeho dar kvůli vyšetřování vytunelovaných fondů. A ČEZ mu chce ve čtvrtek prodat ziskovou uhelnou elektrárnu i právo na gigantické zásoby uhlí za pár, z větší části virtuálních, miliard.”
 
O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Kontakty:

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387

Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

Prameny:
[1] Celý text reklamy zní: “ANI VE VĚTRNÉM JENÍKOVĚ NEFOUKÁ DOST! Na pouštění draků český vítr stačí. Na výrobu elektřiny je ho málo! Větrné elektrárny jí vyrobí jen 0,7 %. Přitom to každou domácnost stojí navíc 10 000,- ročně. Naštěstí máme uhlí!” 

Náhled reklamy zde, v detailu tady.

 
[2] Výpočet průměrné spotřeby domácnosti a příspěvku na větrné elektrárny:
 
14 382 GWh je spotřeba elektřiny v domácnostech v posledním sledovaném roce (2015, ERÚ)
 
počet domácností: 4,1 miliónu (počet obydlených bytů v ČR z celkových 4,8 bytů v ČR; výsledky sčítání lidu 2011, ČSÚ, dostupné zde)

Výpočet příspěvku na podporované zdroje:

Celkové náklady na podporu OZE činily v roce 2015 43,5 miliardy korun (včetně podpory kombinované výroby elektřiny a tepla v uhelných elektrárnách). Minimálně polovinu z těchto nákladů kryje státní rozpočet. Částka 1 haléř na kWh odpovídá podílu této menší poloviny nákladů na podporu větrných elektráren /hrazenou všemi spotřebiteli) a celkové spotřeby elektřiny v ČR.
Pakliže by veškeré náklady byly promítnuty do ceny elektřiny pro spotřebitele (a nebyly placeny ze státního rozpočtu), příspěvek na větrné elektrárny by činil maximálně 2 haléře v každé spotřebované kWh, resp. maximálně 71 Kč na domácnost za rok.
Pozn.: výpočty z dat za rok 2015, dostupná data o podpoře pocházejí od OTE.
 
[3] Otevřený dopis dostupný zde
 
[4] Tykačova firma Czech Coal nenabízí za elektrárnu deset miliard korun, ale jen 4,5. Zbytek chce zaplatit dodávkami elektřiny za výrobní náklady do roku 2023. Jenže zároveň chce elektrárnu rekonstruovat a tedy na čas odstavit z provozu. Kromě toho není jasné, jaké budou výrobní náklady této elektřiny. Není tedy jisté, kdy a jestli vůbec většinu slíbené částky zaplatí.

 

[5] Výroční zprávy Elektrárny Počerady 2013, 2014, 2015
 
[6] Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, tabulka 9: Měrné externí náklady pro stávající zdroje na 1 kWh vyrobené elektřiny (v Kč, ceny roku 2011). Náklady byly pro výpočet dále sníženy z důvodu dílčí modernizace elektrárny v roce 2015, která snížila znečištění.
 
[7] Doslova Erste napsala: “Naopak ponechání si elektrárny EPC a tím pádem i zachování DKS (smlouvy na prodej uhlí) v platnosti do roku 2060 by znamenalo, že společnost ČEZ bude po roce 2025 kontrolovat, s výjimkou uhlí za limity na dole ČSA, všechno uhlí v České republice. Tato skutečnost může pro společnost ČEZ v budoucnu představovat významnou ekonomickou a strategickou výhodu.“ Celý text analýzy má Greenpeace k dispozici a v případě zájmu vám jej na vyžádání zašle.
 
[8] Štěpán CHALUPA a David HANSLIAN. Analýza větrné energetiky v ČR. Komora obnovitelných zdrojů energie, březen 2015. Dostupné zde
 
[9] Roční zpráva o provozu ES ČR pro rok 2015. ERÚ, 2016. Podíl netto výroby z větrných elektráren na netto spotřebě ČR. Dostupné zde.

publikováno: 25.04.2017


Martin Mikeska začíná pracovat pro Komoru OZE - TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OZE

Na pozici mediálního poradce začíná od března pro Komoru obnovitelných zdrojů energie pracovat Martin Mikeska. Za Komoru OZE bude komunikovat s médii.

Mikeska působil víc než 10 let na pozici energetického experta Hnutí DUHA, kde vedl tým energetických a odpadových expertů. V Hnutí DUHA vedl neformální koalici prosazující zavedení provozní podpory pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Společně s kolegy prosazoval tzv. antifosilní zákon a loni koordinoval kampaň proti návrhu Nové tarifní struktury.
 
Předsedou Komory OZE zůstává dál Štěpán Chalupa, místopředsedou Jan Habart a hlavním poradcem Martin Bursík.
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

publikováno: 07.03.2017


Bez obnovitelných zdrojů se smogu nezbavíme - TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie navrhuje intenzivní zaměření vlády na co nejrychlejší zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. „Každá kilowatthodina získaná z obnovitelných zdrojů nám pomáhá zlepšovat zdraví, protože ušetří emise z fosilních paliv, které vznikají např. pálením uhlí v domácích topeništích nebo v uhelných elektrárnách.“, uvedl Štěpán Chalupa. Poslední týdny ukazují, jak jsme na tom v ČR špatně s kvalitou ovzduší. Kritické smogové situace posledních dní jen upozorňují na problém, který tu máme každý den, fosilní zdroje nám znečišťují vzduch, který neustále dýcháme a tím samozřejmě zhoršují naše zdraví. V kritických obdobích, jako nyní dokonce omezují naše aktivity, ať už je to přímo doporučení omezení pohybu osob, dopravy či podnikatelských aktivit vč. pohybu zboží nebo výrobních procesů.

„Bez obnovitelných zdrojů se smogu nezbavíme, zdrojem smogu je využívání energie z fosilních zdrojů. Cestou k čistému vzduchu je nahrazení fosilních zdrojů těmi obnovitelnými, které zajistí bezemisní výrobu elektřiny, vytápění či chlazení, a to i v domácnostech a dalších místech spotřeby.“, uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
 
„V současné době je nejdůležitější zastavit vytápění uhlím v domácnostech, v kotlích a kamnech, které na rozdíl od velkých zdrojů nemají vůbec žádné řízení procesu spalování a čištění spalin.  Stát by měl spustit intenzivní kampaň o škodlivosti topení uhlí, na každých kamnech by měl být obrázek zdravotních následků používání uhlí obdobně jako je tomu na krabičkách od cigaret. Tzv. kotlíkové dotace nových kotlů na uhlí jsou stejně, jako kdybyste kuřákům místo startek bez filtru dotovali cigarety s filtrem.“ dodal Jan Habart, místopředseda Komory OZE
 

publikováno: 03.02.2017


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Jakub Halamíček

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval

Vlastimil Myslil