Tiskovky

10 až 20 % ruského plynu lze do pěti let nahradit pomocí energie z obnovitelných zdrojů

Komentujeme dnešní očekávaný návrh opatření Evropské komise ke snížení závislosti na energiích z Ruska

Podle Komory OZE nahradí do pěti let 10-20 % ruského plynu tepelná čerpadla, zdroje na biomasu, větrné, solární a vodní elektrárny a biometan. Podmínkou je rychlé odstranění bariér rozvoje obnovitelných zdrojů vládou.
 
Návrh opatření, jak EU sníží svou závislost na dovozech paliv z Ruska dnes zveřejní Evropská komise. Komora OZE v této souvislosti připomíná avizovanou přípravu pětiletého projektu, jak se Česko zbaví závislosti na dovážených palivech z Ruska. Přípravu projektu ohlásil premiér Fiala.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie dá práci, ale je reálné a pomůže domácnostem i podnikům zbavit se závislosti na stále hůře dostupných a cenově nestabilních energiích z dovozu. Ale vyřízení všech dokladů pro malé střešní fotovoltaiky nesmí trvat déle, než pro instalaci klimatizace a povolovací proces pro větrnou elektrárnu a další obnovitelné zdroje musí trvat maximálně dva roky, ne deset. To jsou jen příklady za všechny.”
 
„Obnovitelné zdroje mohou být perspektivou pro transformaci českého průmyslu. Odhaduji, že může jít o tisíce firem. Ty budou vyvíjet a vyrábět pro novou energetiku výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Mám pocit, že s ruskými tanky na Ukrajině začala i u nás nová éra proměny energetiky. Ta nám pomůže s energetickou soběstačností, ochranou klimatu i lepším životním prostředím s rychlým snižováním emisí.”
 
 
Komora OZE nedávno zveřejnila predikce rozvoje obnovitelných zdrojů. Do pěti let očekává:
●      nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.
●      Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.
●      Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě
        domácností v Olomouckém a Zlínském kraji.
●      Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.
●      Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.

publikováno: 18.05.2022


Raketový nárůst zájmu o fotovoltaiky, tepelná čerpadla, kotle na biomasu a solární kolektory

Komentujeme meziroční nárůst zájmu domácností o dotace na obnovitelné zdroje

Na téměř čtyřnásobek vzrostl meziročně zájem domácností o dotace na obnovitelné zdroje. Ukazují to data o počtu podaných žádostí do Nové zelené úsporám za první tři měsíce let 2021 a 2022. Státní fond životního prostředí eviduje od začátku roku 12,2 tisíc žádostí o dotace, přitom loni to ve stejném období byly 3,2 tisíce. 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak jsme je ve spolupráci s ministerstvy identifikovali a rozpracováváme, tak do pěti let lze očekávat 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.”
 

Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP, řekl:
 
„Program NZÚ je i Evropskou komisí hodnocen jako nejúspěšnější program v ČR v oblasti úspor energie, především pro efektivnost vynaložených nákladů na dosažené úspory v konečné spotřebě energie. V programu NZÚ bylo ke konci roku 2021 celkem aktivních (tedy od přijatých až po proplacené) 74 785 žádostí za 20,67 mld. korun. Realizací všech opatření dle aktivních žádostí lze predikovat v rámci NZÚ dosažení úspor v konečné spotřebě energie ve výši cca 8,7 PJ a snížení emisí CO2 o 1 428,5 tis. t/rok.”
 

Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, řekl:
 
„Další etapa programu Nová zelená úsporám běží než více než dobře. Počty žádostí překonávají čísla z předchozích let a poptávka je týden od týdne vyšší a vyšší. I přesto se snažíme zájem o úspory energie v domácnostech ještě více povzbudit, v květnu poběží intenzivní mediální kampaň. Rovněž si hodně slibujeme od připravovaného programu NZÚ LIGHT. Domácnosti chceme oslovit nabídkou financování jednodušších opatření, které jim přinesou okamžitou úsporu, a zároveň je do budoucna motivovat k hlubším renovacím.“
 
 
„Zaznamenáváme stále větší zájem o profesní školení a zkoušky. V poslední době se mezi zájemci objevují uchazeči z řad firem a podnikatelů, kteří chtějí instalaci fotovoltaiky nově zařadit do portfolia svých činností”, říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky,který montážní firmy v Česku sdružuje. V reakci na rostoucí zájem CAFT spustil sérii nových profesních školení, která pomohou urychlit vyřizování poptávek nových zákazníků členům Cechu. „Začínáme připravovat i školení pro nové ale i pro současné montážní pracovníky pomocí techniky rozšířené reality, zájemci se mají na co těšit. Chceme tím zvýšit produktivitu práce a tím umožnit našim členům realizovat více instalací,” dodává Hradecký.
 

Radek Červín, předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel, řekl:
 
„Současná poptávka je pro náš obor skutečnou výzvou. Jak přední světoví, tak tuzemští výrobci tepelných čerpadel intenzivně připravují navýšení výrobních kapacit a rozšiřují své výrobní závody. Jako zásadní také vnímáme potřebu co nejdříve navýšit montážní kapacity, čehož lze docílit pouze masivním vzděláváním nových montážních firem. Aby byl potenciál tepelných čerpadel naplněn na maximum, je nyní potřeba zaměřit podporu na mělkou geotermii, což rozšíří použití tepelných čerpadel země-voda nejen v rezidenčním segmentu, ale zásadním způsobem může pomoci transformaci teplárenství.”
 

publikováno: 16.05.2022


Obnovitelné zdroje a šetrné budovy zatopí plynu z Ruska

Pětiletá predikce rozvoje obnovitelných zdrojů a šetrných budov byla právě zveřejněna

Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]
 
Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:
 
Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.
 
Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).
 
Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.
 
Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m3. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m3 biometanu odhaduje CZ Biom.
 
Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.
 
● Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.
 
 
V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:
 
Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]
 
● Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.
 
● Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.
 
● Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva - vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii.”
 

Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, řekla:
 
„Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”
 
„Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat.”
 
 
Zdroje:
 
[1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).
 
[2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 (zde).
 

publikováno: 04.05.2022


Rekordní výrobu elektřiny hlásí za leden a únor provozovatelé větrných elektráren

Přinášíme analýzu měsíčních výrob větrných elektráren za 2009 až 2021

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna a února. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. [1] 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. [1] Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zvyšovat energetickou soběstačnost EU a zmírňovat současnou energetickou krizi.
 
Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců (od října do března) vyrábějí každý měsíc asi 10 % své roční výroby. Dva jarní měsíce (duben a květen) vyrábějí asi 8 %. Zbývající čtyři měsíce (od června do září) se výroba pohybuje mezi 5 a 6 %. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii. Výsledek je zobrazen v grafu níže.
 
Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [2]
 
 
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:
 
„Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců.” ČSVE sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele technologií.
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. [3]
 
„Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Průměrná cena elektřiny za poslední měsíce na vnitřním trhu v ČR je nad čtyřmi korunami za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená z větru v lednu a únoru tak má hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Protože každý spotřebitel platí poplatek na obnovitelné zdroje jen ve výši padesát haléřů za kilowatthodinu (0,495 Kč/kWh činí příspěvek spotřebitelů na podporu OZE, pozn. redakce), velkou část ze stamilionové částky můžeme chápat jako úsporu pro lidi. Elektřina se totiž nemusela nakoupit za draho z jiných zdrojů. Čím více bude elektřiny z obnovitelných zdrojů, tím více se ušetří,“ řekla Iva Šťastná z firmy Portiva, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už více než 15 let připravuje. Portiva provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách.
 
Graf: Procento z roční výroby větrné elektrárny (průměr ČR 2009 až 2021)
 

publikováno: 21.03.2022


Doporučení zástupců průmyslu obnovitelných zdrojů z Komory OZE vládě, jak zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů



Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zcela nahradit výrobu elektřiny z uhlí, přispět k ochraně klimatu, snížit závislost na dovozu paliv a ulevit tak spotřebitelům od vysokých a stále rostoucích cen fosilní elektřiny a tepla.
 
Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat. Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností. Čím víc si domácnost, podnikatel nebo obec sami vyrobí nebo nakoupí obnovitelné energie, tím víc jsou chráněni proti zvyšování cen plynu, elektřiny či tepla z fosilních zdrojů.
 
 
2030: dvakrát víc obnovitelné energie, než dnes
 
32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). [1] Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě. Rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii bude hlavním tahounem této proměny v energetice.
 
„Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů. Jejich podrobnější rozpracování a popis hlavních trendů najdete v příloze tiskové zprávy.
 

  1. Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu. ​​Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice.
  2. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů. Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných oborů navázaných na fosilní energetiku.
  3. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní energetiky.
  4. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky.
  5. V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro přechod na obnovitelné zdroje.
  6. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují.
  7. Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace.
  8. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných budov.
  9. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních kolektorů v rodinných a bytových domech.
  10. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitomvšak nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině.
  11. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu. Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě, dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam, kde je to efektivní.
  12. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky. Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem změn klimatu.
  13. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu.
  14. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský výzkum.
  15. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných zdrojích energie.

publikováno: 08.03.2022


Obnovitelné zdroje energie jsou svobodné a bezpečné zdroje energie

Ruská agrese zásadně prohlubuje energetickou krizi Evropy ze stejného důvodu, kvůli kterému loni začala - nedodávkami ruského zemního plynu. To platilo do písmene ještě včera. Dnes se přidává válečný útok na největší jadernou elektrárnu v Evropě.

Zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny do roku 2040 předpokládá dva roky starý Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. [1] Ve výrobě tepla předpokládá nárůst sice „jen” o 17 %, v případě teplárenství jde však o obrovské objemy zemního plynu. [1] Zemní plyn by měl být také klíčovým palivem v připravované transformaci teplárenství, přechodu od uhlí. Přitom jak v teplárenství, tak v elektroenergetice lze zemní plyn nahrazovat obnovitelnými zdroji.
 
„Považuji za všestranně výhodné společně usilovat o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Naše komora proto nabídla ministerstvům expertízu ze všech sektorů obnovitelné energetiky,” dodal.
 
Příloha:podklady pro 6 možných příběhů o budoucí roli obnovitelných zdrojů energie:
●      Domácnosti mají téměř vždy levnější alternativu k vytápění plynem
●      2040: třetina elektřiny z větru?
●      2030: až deset geotermálních tepláren
●      Průmysl obnovitelných zdrojů energie jedním z pilířů ekonomické obnovy
●      ČR je schopna do několika let nahradit 10 % své současné spotřeby zemního plynu biometanem
●      Fotovoltaika povinně na nové budovy?

publikováno: 04.03.2022


WindEurope: Evropa nestaví dostatek nových větrných elektráren

Česko: v obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn

V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvedla ve své dnes zveřejněné zprávě WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína. [1]


Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [1]
 
„V kontextu ruské invaze jsou výhody obnovitelných zdrojů zřejmé. Je to nejrychlejší a nejlevnější cesta, jak s našimi domácími a evropskými energetickými zdroji nahradíme ty ruské,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
 
Česko předpokládá téměř zdvojnásobení spotřeby plynu do roku 2040 v energetice
 
Téměř zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny a tepla mezi lety 2020 a 2040 předpokládá Národní energeticko klimatický plán. [2] „Jak v teplárenství, tak v elektroenergetice ho lze postupně nahrazovat obnovitelnými zdroji,” dodal Chalupa. Celková spotřeba zemního plynu v Česku v roce 2021 činila 100 tisíc gigawatthodin (9 433 milionů m3). [3]
 
Česká společnost pro větrnou energii očekává, že letos přibudou elektrárny s výkonem 14 megawattů (MW). Další elektrárny by mohly vznikat i v budoucnu a to především díky novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vstoupil v platnost letos v lednu.
 
„Na tahu je teď nová vláda, která by měla začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, odstranit bariéry, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.
 
 
WindEurope: EU staví větrné elektrárny jen polovičním tempem, které očekává Green Deal
 
V Evropě bylo loni nainstalováno 17,4 tisíc megawattů (MW) nových větrných elektráren, což je o 18 % víc, než v předchozím roce, ale o 12 % méně, než WindEurope předpovídal před rokem. Čtyři elektrárny z pěti vyrostly na pevnině, mořské větrné elektrárny představují necelou pětinu nově přidaného výkonu. Větrné elektrárny loni pokryly 14 % spotřeby elektřiny v EU-27 a ve Velké Británii. Vyplývá to z dnes vydané zprávy WindEurope, která se kromě dat za loňský rok zaměřuje i na pětiletou predikci rozvoje sektoru. [1]
 
WindEurope očekává, že v příštích pěti letech vzniknou v EU-27 elektrárny o výkonu 88 tisíc MW. Pro dosažení 40% cíle obnovitelných zdrojů v roce 2030 je potřeba, aby tempo výstavby nových elektráren bylo zhruba dvojnásobné. Hlavním zádrhelem rozvoje sektoru jsou pomalé povolovací procesy, uvedla dále WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu.
 
 
2040: třetina elektřiny z větru?
 
Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. [1] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]
 
Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.
 
 
 
Zdroje
[1] Wind energy in Europe: 2021 Statistics and the outlook for 2022-2026 - Trends and statistics.
[2] Nárůst z 1 354 ktoe v roce 2020 na 2 428 ktoe v roce 2040. Ministerstvo průmyslu a obchodu (zde, tabulka 170)
[3] Energetický regulační úřad (zde; kapitola 4.1)
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020
 

publikováno: 24.02.2022


Přes 50 tisíc domácností si loni pořídilo vlastní obnovitelný zdroj energie

Do 1. září je potřeba vyměnit až 300 tisíc nevyhovujících kotlů. Přinášíme žebříček nejoblíbenějších zdrojů mezi domácnostmi

Zákaz vytápění špinavými kotli se blíží. Problém se týká až 300 tisíc špinavých kotlů. Řešením je kromě dokončené výměny i zahájená realizace spolu s podanou žádostí o dotaci. Komora obnovitelných zdrojů energie připravila žebříček nejoblíbenějších čistých zdrojů energie v domácnostech.
 
Nový obnovitelný zdroj si loni pořídilo víc než 50 tisíc domácností, především v rodinných domech. Ve statistikách léta vítězí tepelná čerpadla, kterých se instaluje přes 20 tisíc ročně. Prudký nárůst zájmu domácností je vidět u střešních fotovoltaik. Standardně vysoký zájem je o  kamna a krby, zájemci však stále více akcentují akumulační systémy. Automatických kotlů na pelety přibývá ročně několik tisíc.
 
 
„O 40 % stoupnou letos ceny elektřiny a tepla, odhaduje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Logickou reakcí je zvýšený zájem domácností o vlastní zdroj, který snižuje závislost na nakupování energií. Na druhou stranu, víme o spoustě domácností, které se vracejí k vytápění špinavými fosilními palivy, což je špatná zpráva pro nás všechny. Přitom programy zřízené díky Green Dealu pomáhají domácnostem pořídit si čisté zdroje tepla tak, že jsou významně výhodnější, než ty fosilní,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Pro splnění povinnosti výměny kotle bude rozhodné alespoň zahájení realizace spojené s podanou žádostí o dotaci do 1. září, i tak se ale jedná vzhledem k času o velkou výzvu a náročný úkol. Přibližné počty jednotlivých druhů nových instalací obnovitelných zdrojů, které si loni pořizovaly domácnosti, uvádí tabulka.
 
Tabulka: Počet nových instalací v roce 2021 (jednotky kusů) [1]
 

Tepelná čerpadla

24 000

Kamna a krby [2]

10 000

Fotovoltaika

9 000

Peletové kotle a kamna

5 500

Solární termické kolektory

3 000

Celkem

51 500

 
 

České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody, či vaření minimálně 700 tisíc kotlů a 500 tisíc kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění u nás používá přes 40 tisíc domácností a firem. Tepelnými čerpadly vytápí 130 tisíc domácností. Přes 115 tisíc domácností používá k ohřevu teplé vody solární termické kolektory. Vlastní fotovoltaickou elektrárnu má na střeše zhruba 40 tisíc domácností.

 

Nejčastějším novým zdrojem tepla v rodinných domech bývá stále kotel na zemní plyn. Ročně se jich prodá kolem 80 tisíc kusů. [3] V posledních letech celkový počet domácností vytápěných zemním plynem velmi pozvolna klesá. Během posledních deseti let ubylo necelých 50 tisíc zákazníků, tj. pokles o 2 %. [4]

 
Zdroje
 
[1] Údaje o počtu nových instalací pocházejí z předběžných informací od montážních firem, které sdružují jednotlivé členské asociace sdružené v Komoře obnovitelných zdrojů energie.
 
[2] Celkový počet instalovaných lokálních zdrojů na spalování kusového dřeva, které v tuzemsku patří mezi oblíbené a hojně užívané obnovitelné zdroje, je v řádech desítek tisíc kusů. Tato skupina pak zahrnuje kromě kamen a krbů také sporáky, společně jsou zde zastoupeny zdroje přímotopné, konvekční i akumulační včetně systémů s výměníkem.
 
[3] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přehledně a s komentářem na TZB info.
 
[4] Zemní plyn v České republice 2010–2020. MPO 2021.

publikováno: 19.01.2022


Komora OZE komentuje návrh taxonomie

Komise se rozhodla kvůli smíru a soudržnosti dočasně akceptovat i delší a nákladnější řešení ochrany klimatu, prioritou zůstávají obnovitelné zdroje

Evropská komise na Nový rok zveřejnila návrh dokumentu, pro který se vžilo zjednodušené pojmenování taxonomie. Ta by měla společnostem, investorům a tvůrcům politik vyjasnit, které činnosti lze považovat za udržitelné, předcházet greenwashingu a pomoci přesunout či nasměrovat investice tam, kde jsou nejvíce potřeba. Na seznamu technologií prospěšných pro ochranu klimatu je podmíněně a dočasně zařazena i jaderná energetika a zemní plyn.
 
Emise plynových elektráren se po zohlednění celého cyklu jeho těžby, výroby a dopravy včetně úniku metanu liší od emisí uhelných elektráren jen málo. [1] Stavba nových jaderných zdrojů se zase protahuje, je složitá a zejména se prodražuje, takže účinek spuštění nového jaderného bloku se časově míjí s nezbytností odstavit uhelné elektrárny. Takové jsou hlavní důvody, které odvádí pozornost od skutečných řešení pro ochranu klimatu, kterými jsou obnovitelné zdroje. Ty jsou naopak ze všech nově budovaných zdrojů nejlevnější, jednoduché, relativně rychle proveditelné a přitom bezpečné stavby. Problémy se nevyhýbají ani jim, ale zkušenosti ze států, které hrají v jejich rozvoji první ligu, ukazují, že kde je vůle, je cesta.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Zveřejněním taxonomie Evropská komise prokázala, že je ochotna naslouchat. Kvůli smíru a soudržnosti mezi členskými státy se rozhodla dočasně akceptovat i delší a nákladnější řešení jedné z největších výzev současnosti, změny klimatu. Primárním řešením nadále zůstávají obnovitelné zdroje a navazující technologie a opatření. Pozice taxonomie jako jednoho z nejdůležitějších politických nástrojů, jak dosáhnout správného postupu a umožnit postfosilní energetickou transformaci je tím však oslabena. Skutečným řešením pro ochranu klimatu jsou obnovitelné zdroje, které jsou ze všech nově budovaných zdrojů nejlevnější, jednoduché a relativně rychle proveditelné stavby. V Česku mohou nahradit veškerou výrobu elektřiny z uhlí.”
 
Zdroje
[1] Fakta o klimatu
 
 

publikováno: 03.01.2022


Pro rozvoj čisté mobility potřebujeme nové obnovitelné zdroje

Komora OZE, CZ Biom a CAFT zveřejnily analýzy obnovitelné mobility

Roční spotřebu dvojnásobného počtu elektromobilů, než kolik jich ve svém nejoptimističtějším scénáři očekává v roce 2030 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tolik elektřiny ročně vyrobí existující obnovitelné zdroje umístěné méně než půl kilometru od hlavních silničních tahů. Takový je hlavní závěr analýzy, kterou zadala a dnes představila Komora OZE. [1] U velké většiny z těchto zdrojů by teoreticky mohly být vybudovány nabíjecí stanice. Masivní výstavbu nabíjecích či plnících stanic však přímo u obnovitelných zdrojů nelze v praxi očekávat, domnívají se zástupci Komory OZE. Jediná cesta pro obnovitelnou, opravdu čistou mobilitu je proto zvýšení podílu čisté elektřiny a plynu v sítích.
 
„Obnovitelné zdroje dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme. Z našich analýz plynou dva závěry: čím víc obnovitelné elektřiny a biometanu bude v Česku přibývat, tím víc stoupne podíl čisté energie v sítích. Provozovatelé dobíjecích a plnících stanic pak budou moci zákazníkům nabídnout čistou elektřinu a plyn, které si pořídí spolu s certifikáty o původu, jež nakoupí od výrobců. Toto je nejjednodušší a nejrychlejší cesta k opravdu čisté mobilitě. A za druhé, vliv obnovitelné mobility na růst poptávky po elektřině bývá dost přeceňován. Kvůli rozvoji elektromobility rozhodně nové jaderné elektrárny stavět nepotřebujeme,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Další z dnes představených analýz ukázala, že fotovoltaické elektrárny stavěné na střechách veřejných čerpacích stanic a na carportech (zastřešení parkovacích míst) u existujících nákupních a zábavních center by dokázaly pokrýt roční spotřebu elektřiny pro víc než 280 tisíc elektromobilů. [2] Výhodou fotovoltaiky stavěné na carportech je, že vyrábí elektřinu přímo v místě její spotřeby.
 
„Vyrobenou energii spotřebuje nákupní centrum nebo nabíjecí stanice u něj. V obou případech dochází ke snížení nároků na přenosy elektřiny v distribuční síti. Stavby fotovoltaik na zastřešeních však dosud stojí bokem zájmu provozovatelů čerpacích stanic i nákupních center,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
 
Citovaná analýza korelace prostorového rozmístění instalací OZE a sítě silnic druhých a vyšších tříd, provedené v prostředí GIS, kterou zadala a dnes představila Komora OZE, ukázala, že stávající obnovitelné elektrárny umístěné méně než půl kilometru od hlavních silničních tahů vyrobí dost elektřiny pro roční spotřebu 1,6 milionu elektromobilů. [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém Národním akčním plánu očekává v roce 2030 registrovaných 250 až 800 tisíc elektromobilů a celkovou roční spotřebu elektřiny 430 až 1 376 gigawatthodin (GWh).
 
 
Biometan může nahradit zemní plyn v dopravě
 
V Česku je více než pět set bioplynových stanic. Z kejdy, senáže, kukuřice nebo nejrůznějších bioodpadů a kalů vyrábějí bioplyn. Bioplyn se spaluje v kogeneračních jednotkách a produkuje obnovitelnou elektřinu a teplo. Je také možné ho upravit na kvalitu zemního plynu – biometan, který může v dopravě nebo v plynárenské soustavě nahrazovat fosilní zemní plyn.
 
„Česká republika je zbytečně zdrženlivá ve svých cílech na využití obnovitelných zdrojů. Díky biometanu bychom mohli velmi podstatně snížit emise v dopravě. Bohužel děláme jen to nezbytně nutné, co vyplývá z tabulek a navíc si to komplikujeme složitou legislativou. Obor obnovitelné energetiky několikrát ukázal, že když se mu dá prostor, dokáže se pěkně rozvíjet,” řekl Adam Moravec z CZ Biom.
 
Současná spotřeba zemního plynu v dopravě odpovídá přibližně jedné osmině stávající produkce bioplynu v ČR. Významná část bioplynu je vyráběna z pokročilých vstupních substrátů. Z toho vyplývá, že Česko má dostatek paliva na splnění 2% podílu pokročilých paliv v roce 2025. Konkrétně: tuzemský cíl by bylo možné splnit nahrazením pouze 40 % současné spotřeby CNG pokročilým biometanem. Pro další rozvoj musíme však vytvořit jasnou koncepci a neuchylovat se k řešením, která spíš hážou klacky pod nohy jako například nedávné snížení spotřební daně na naftu.
 
 
2030: dvakrát víc energie z obnovitelných zdrojů
 
Komora OZE již dříve uvedla, že obnovitelné zdroje dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme: podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 % roční spotřeby elektřiny. A podle několika nezávislých analýz by v Česku solární elektrárny na všech technicky vhodných budovách pokryly až 27 % roční spotřeby elektřiny.
 
Pro rok 2030 Komora OZE předpovídá, že obnovitelné zdroje energie budou pokrývat nejméně dvakrát víc energie, než dnes. Ve spotřebě elektřiny bude jejich podíl dokonce až trojnásobný. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii.
 
 
Zdroje
 
*Studie počítá s cenami paliv na 100 km: 3,31 EUR CNG (1,06 EUR na kg); 3,13 EUR BEV (domácí nabíjení, 0,22 EUR na kWh), 4,35 EUR (rychlonabíjení, 0,30 EUR na kWh); 4,22 EUR nafta (1,13 EUR na litr); 5,72 EUR benzín (1,21 EUR na litr).
 
[1] Stanovení potenciálu stávajících obnovitelných zdrojů energie o instalovaném výkonu vyšším než 200 kWe pro nabíjení elektromobilů na základě vzdálenosti od sítě frekventovaných silnic (on line)
 
[2] Fotovoltaiky stavěné na zhruba 3 600 veřejných čerpacích stanicích by dokázaly ročně dodat zhruba 100 gigawatthodin (GWh). Dalších 380 GWh mohou vyrobit fotovoltaiky stavěné na carportech (zastřešení parkovacích míst) u existujících nákupních a zábavních center. Takové jsou výsledky dnes zveřejněné analýzy Využití zastřešení parkovacích stání a čerpacích stanic pohonných hmot pro výrobu elektřiny fotovoltaickými panely a nabíjení elektromobilů (on line)

publikováno: 30.11.2021


Počty připojených domácích fotovoltaik lámou rekordy

Zájem domácností se oproti loňsku zdvojnásobil a stále roste

Více než šest tisíc nových fotovoltaických elektráren připojili od ledna do konce září energetici do sítě. To je skoro stejný počet jako za celý loňský rok. Zdaleka nejvíc (96 %) představují malé instalace umísťované na střechy rodinných domů. [1] A zájem domácností o fotovoltaiku dál roste: na téměř dvojnásobek vyskočil meziročně počet přijatých žádostí v Nové zelené úsporám. [2]
 
„Raketový nárůst zájmu o fotovoltaiku a další technologie je tažen úsilím domácností a podnikatelů vyrábět si vlastní, čistou a hlavně levnější energii a zajistit se tak proti výkyvům cen elektřiny v budoucnosti,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT). Cech v Česku sdružuje montážní a projekční firmy z oboru. Ve webové aplikaci (www.caft.cz) si zájemci mohou vybrat z desítek prověřených instalatérů a projektantů ty nejbližší. Firmy zpravidla pomohou i s vyřízením dotace.
 
„Růst v řádu mnoha desítek procent je způsoben zájmem o čistou vlastní energií, úsporu nákladů a evropskými zelenými dotacemi na podporu Green Dealu, jejichž čerpání je v plném proudu. Z unikátní příležitosti, kterou pro domácnosti i podnikatele úsilí dekarbonizovat ekonomiku představuje, si tak během následujících let může ukousnout prakticky každý včetně nízkopříjmových domácností. Ty mohou nově získat na nový ekologický kotel až 95 % nákladů," uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Odhadujeme, že celkový obrat trhu bude letos činit nejméně 6 miliard korun, což do státního rozpočtu přinese skoro miliardu za odvedenou DPH. Další vyšší desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem. Zdroje pro pokrytí vlastní a lokální spotřeby ale urgentně potřebují vyřešit problém zastaralého a diskriminačního fázového měření,” uvedl Radek Orság, místopředseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
 
 
Zdroje
 
[1] Data od všech tří elektro distribučních společností za leden až září ukazují, že do sítě bylo připojeno celkem 6 188 nových fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 41 megawattů (MW). To je skoro stejný počet jako za celý loňský rok. Podrobnosti viz tabulka výše. Největší podíl na nových elektrárnách představují malé střešní instalace do 10 kWp umísťované především na rodinných domech (96 % instalací), zbytek představují elektrárny na střechách firem.
 
[2] Počet žádostí o dotace podaných do Nové zelené úsporám, klíčového programu pro snižování emisí v domácnostech, přesáhl k 11. říjnu 9,5 tisíce. Loni bylo do konce října podáno 4,9 tisíce žádostí.
V sektoru rodinných domů nadále roste zájem o instalace kombinující fotovoltaiku s dalšími čistými technologiemi. Dlouhodobě roste také zájem o propojení s akumulací do baterií či nabíječkou elektromobilů, díky kterému stoupá efektivita a tím i využití vyrobené čisté elektřiny. Vyplývá to z údajů o počtu přijatých žádostí o dotaci z programu Nová Zelená úsporám za první tři kvartály, které má Cech akumulace a fotovoltaiky rovněž k dispozici.
 

publikováno: 11.11.2021


První nabíječky v ČR napájené pouze obnovitelnou elektřinou

V Lovosicích byl právě slavnostně otevřen nejekologičtější a největší nabíjecí hub v Česku

První nabíjecí hub pro elektromobily v Česku napájený pouze obnovitelnou elektřinou byl dnes slavnostně otevřen v Lovosicích. Jde zároveň o největší nabíjecí hub v ČR. Slavnostního otevření se zúčastnili zástupci města, Ministerstva průmyslu a obchodu, Škody Auto a oborových asociací.
 
Lovosický nabíjecí hub je napájen elektřinou vyrobenou v nedaleké malé vodní elektrárně na Labi, v obci Píšťany. Elektrárna má výkon skoro tři megawatty (MW) a běží prakticky nepřetržitě. Celková kapacita hodinového nabíjení odpovídá energii potřebné k ujetí 15 tisíc km. Hub obsahuje 16 nabíjecích stanic: 4 provozuje Ionity, dalších 8 Tesla a 4 jsou pro město Lovosice. [1] Pro případ ojedinělé odstávky výroby v malé vodní elektrárně má nabíjecí hub připravené záložní napájení ze sítě. Čistou a levnou elektřinou je kromě nabíječek napájen ještě zimní stadion, krytý plavecký bazén a další sportoviště města.
 
Milan Dian, starosta města Lovosice, řekl:
„Máme radost, že tento průlomový projekt jsme mohli realizovat právě v Lovosicích. Chceme, aby se Lovosice staly skutečným Smart městem a základem toho je i propojení technologie a ekologie. Jedině tak lze zachovat životní komfort a přitom se chovat odpovědně k přírodě. Naučit se využívat zdrojů udržitelným způsobem. Předpokládá to ale také posun myšlení lidí a větší sounáležitost, odpovědnost a mnoho práce.“
 
Miroslav Holan, vedoucí rozvoje obchodní sítě ŠKODA AUTO Česká republika, řekl:
„Jako největší prodejce elektromobilů na českém trhu považujeme za důležité, aby výstavba infrastruktury pro veřejné dobíjení i nadále držela krok s dynamickým růstem počtu elektromobilů na českých silnicích. V souladu se strategickými cíli Národního akčního plánu čisté mobility by mělo být vybudováno 35 000 dobíjecích bodů do roku 2030. Do budoucna se musí rozšiřování infrastruktury více řídit dle budoucí poptávky, nikoliv dle aktuální potřeby. Česká republika nesmí zůstat v rámci Evropy pozadu.“
 
Jakub Helus, RenoEnergie, (vlastník malé vodní elektrárny, developer projektu), řekl:
„Napájení sportovišť Lovosic a ultra rychlých nabíječek je jasný doklad, že elektřina z OZE je dnes levnější než ta klasická. Stejně je tomu dnes ve většině ČR, kde teče voda, alespoň trochu fouká nebo svítí a je jedno, že elektrony vyrobené v OZE neputují přímo ke spotřebitelům, jako zde. Je škoda, že realizaci obnovitelných zdrojů je kladeno tolik překážek a průměrná doba získání stavebního povolení dnes činí 10 až 15 let.“
 
Lukáš Hataš, výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR, řekl:
„Každý litr benzínu dostane do atmosféry až 3,6 kg oxidu uhličitého, který byl desítky milionů let v zemi. Lidstvo mění složení atmosféry a dostává se do bodu zlomu, kdy budou změny nezvratné jako například tání permafrostu. Rychlá elektrifikace dopravy umožní přechod na uhlíkově negativní ekonomiku a ještě ušetří do roku 2050 stovky miliard. Vysoká účinnost elektromotorů sníží primární spotřebu energií na čtvrtinu a současně se eliminuje významný zdroj karcinogenních látek, které produkují spalovací motory.”
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„V Česku máme potenciál obnovitelných zdrojů na pokrytí nabíjení až padesátkrát víc elektromobilů, než jich Ministerstvo dopravy do roku 2030 očekává.”
 
 
Souvislosti a relevance
 
Ministerstvo dopravy ve svém Národním akčním plánu očekává v roce 2030 220 až 500 tisíc registrovaných osobních elektromobilů. Jejich celková roční spotřeba elektřiny je odhadována na úrovni 430 až 860 gigawatthodin (GWh). [3]
 
Obnovitelné zdroje energie budou v roce 2030 pokrývat nejméně dvakrát víc energie, než dnes, ve spotřebě elektřiny bude jejich podíl dokonce trojnásobný, předpovídá Komora obnovitelných zdrojů energie. Hlavním motorem této proměny v energetice
bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii.
 
Podle letošní analýzy EY (Ernst & Young) přesáhne v roce 2028 v Evropě objem prodaných elektromobilů auta se spalovacími motory. V Číně je zlomový bod očekáván v roce 2033 a ve Spojených státech v roce 2036. EY svou analýzou posouvají svůj dřívější odhad o pět let. [2]
 
Vodní elektrárny jsou dlouhodobě nejúčinnější zdroje elektřiny s účinností až 90 % a elektromobily mají zdaleka nejúčinnější pohon ze všech aut s účinností kolem 95 %, včetně nabíjení a vybíjení baterií pak kolem 70%. Porovnej s účinností uhelných elektráren (35 %) a účinností moderních spalovacích motorů (30 %).

publikováno: 21.10.2021


Budoucnost je obnovitelná

Poslanecká sněmovna právě schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie.

Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament.
 
„Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
„První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,dodal Chalupa.
 
„Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.
 
 
2030: nejméně třetina energie obnovitelná, dvakrát víc než dnes
 
Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 %). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29% podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci).
 
„Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.
 
 
Tečka za nezvládnutým solárním boomem
 
Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR).Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa.

publikováno: 15.09.2021


Senát opravil vady poslanecké verze novely. Ta přináší restart obnovitelných zdrojů a modernizaci energetiky

Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie právě schválil Senát. Opravil vady poslanecké verze zákona, na které Komora OZE před měsícem upozornila. [1] Zákon tak po dekádě stagnace přináší restart rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku. Každá kilowatthodina, která nebude vyrobena z uhlí, ale obnovitelných zdrojů, sníží zákazníkům náklady na elektřinu.

 
Rámec a pravidla rozvoje čisté energetiky
 
Novela zákona o podporovaných zdrojích je pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) zásadní. Vytváří rámec a stanovuje základní pravidla pro jejich rozvoj. Do roku 2030 lze totiž očekávat zdvojnásobení spotřeby energie z OZE, informovala Komora OZE již dříve. [2]
 
„Jde o čas. Bez tohoto zákona by totiž Česko ztratilo další roky, přitom ale v modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů potřebuje naopak zrychlit. Před Českem je náročný úkol: do roku 2030 zvýšit podíl čisté energie na 30 %, tedy zdvojnásobit současný podíl obnovitelných zdrojů. Schválený zákon je k tomu nezbytnou podmínkou. A z druhé strany, rozvoj OZE je současně nezbytnou podmínkou pro rychlé odstavení uhelných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Dekarbonizace energetiky je nejen nezbytná pro ochranu klimatu, ale současně každá nevyrobená kilowatthodina z fosilních zdrojů ušetří zákazníkům náklady na elektřinu, které stoupají i v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky. Restart rozvoje obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele, protože vyrábějí nejlevnější energii ze všech nově budovaných zdrojů,“ dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Férové podmínky kontroly přiměřenosti
 
Komora OZE uvítala Senátem schválené změny v posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní rovný přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl Chalupa.
 
Senátem schválená verze zákona obsahuje rovněž několik důležitých technických prováděcích ustanovení, bez kterých by zákon v praxi nefungoval. Senát rovněž doplnil pozitivní dílčí úpravu pro malé vodní elektrárny. Společně s úpravami provedenými v poslanecké sněmovně např. v oblasti zpřesnění podmínek pro modernizace zdrojů na biomasu a bioplyn je novela důležitá pro všechny druhy obnovitelných zdrojů, protože přináší celkový rámec potřebný pro jejich rozvoj. Aby zákon vstoupil v platnost, musí návrh novely ještě schválit Sněmovna a podepsat prezident. Poslední schůze Sněmovny má naplánovaný začátek na 13. září. [3]
 
 
 
Zdroje
 
[1] Sněmovna schválila klíčový zákon pro modernizaci energetiky, je potřeba oprava v Senátu (tisková zpráva Komory OZE)
 
[2] „Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, v polovině července, když Evropská komise představila návrh nového klimaticko-energetického balíčku „Fit for 55” (víc informací).
 
[3] Harmonogram akcí na 2. pololetí 2021. Sněmovní web
 

publikováno: 18.08.2021


Adekvátní cíl pro ČR: 29-32 % hrubé spotřeby energie z OZE ve 2030

V návaznosti na zveřejněný návrh nového klimaticko-energetického balíčku Komora OZE provedla výpočet adekvátního cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR. Jde o podíl na hrubé spotřebě energie v roce 2030. Výpočet využívá oficiální metodiku Evropské komise, tzv. metodika čtyřfaktorového benchmarkingu.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:


„V kontextu včera zveřejněného návrhu je zřejmé, že stát bude muset předělat Národní energeticko-klimatický plán. Čtyřiceti procentnímu podílu obnovitelných zdrojů na úrovni EU do roku 2030 by mělo podle metodiky výpočtu Evropské komise Česko přispět 29-32 % (podíl hrubé spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030; ten současný činí 22 %; pozn. redakce).
 
„Přetahování o dva, tři procentní body nemá smysl. Tak jako tak jde prakticky o zdvojnásobení současného stavu, to je možné zajistit pouze jasným pozitivním přístupem státu. Váhání a zpochybňování, jestli jsou obnovitelné zdroje priorita, musí v Česku skončit.”
 
„Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše.”
 
„Transformace energetiky přináší vedle decentralizace výrobní základny také decentralizaci vlastnickou. Namísto několika málo energetických firem vlastnících pár desítek elektráren zde během dekády vzniknou statisíce zdrojů vlastněných samovýrobci, podnikateli, domácnostmi, obcemi, využívající i energetická společenství. Je oprávněné předpokládat, že role státu by měla být těmto trendům vytvářet podmínky.” 

publikováno: 15.07.2021


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz

Ladislav Seidler

místopředseda


Aleš Hradecký

místopředseda


Vladimír Zachoval

místopředseda


Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Ladislav Seidler

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval

Jan Šafanda

Libor Soukup

Tomáš Matuška