Aktuálně

ČR plánuje dát jen 3 až 5 % post-kovidových fondů na obnovitelné zdroje

Komora OZE analyzuje Národní plán obnovy, který dnes schvaluje Vláda

 
Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiku z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.
 
 
„Jestli chceme něco pro klima udělat, to první je zbavit se v energetice uhlí. Transformace energetiky vyvolá v této dekádě nejméně 320 miliard korun investic do obnovitelných zdrojů, k čemuž bude potřeba  až 118 miliard korun veřejné podpory. Evropa nám teď nabízí z mimořádných fondů nejméně 182 miliardy, Ministerstvo průmyslu a obchodu ale navrhuje do obnovitelné energetiky poslat jen pět až deset miliard, tedy tři až pět procent,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
 
Společně s Evropskou federací obnovitelných zdrojů (EREF) požádáme Evropskou komisi, aby prověřila, zda český Národní plán obnovy respektuje princip 37 % prostředků na klimatická opatření. Budeme rovněž sledovat, jaká část peněz bude určena pro lokální spotřebu, malé a střední podnikatele, pro obce, domácnosti, a kolik peněz přistane u velkých elektrárenských a teplárenských společností,” dodal Štěpán Chalupa.
 
 
V přepočtu emisí na počet obyvatel a stejně tak na vyrobenou jednotku HDP, patří Česko ke státům s nejvyšší uhlíkovou intenzitou v EU. [1] Energetika (především výroba elektřiny a tepla z uhlí) se podílí na 39,5 % emisí skleníkových plynů v Česku,. [2] O termínu ukončení provozu uhelných zdrojů jedná vládní tzv. Uhelná komise. „Hlavním tématem Komise je, jak zajistit dostatek elektřiny v náhradě za odstavené uhelné elektrárny. Výstavba nových obnovitelných zdrojů je přitom nejrychlejším, nejlevnějším, nejčistším, nejefektivnějším a nejbezpečnějším řešením,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.
 
Přes 320 miliard korun nových investic budeme podle ČVUT a Komory OZE přinese rozvoj obnovitelných zdrojů tak, aby odpovídal vládnímu scénáři do roku 2030. „Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby průměrné roční investice byly v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). [3]
 
K vyvolání těchto investic bude potřeba veřejná podpora. Celkové její náklady pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Ve výpočtu Komory OZE jsou navíc započítány i náklady na podporu akumulace elektřiny a tepla (celkem 26 miliard) a 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu.
 
Odhadovaná celková alokace pro Národní plán obnovy ČR (NPO) činí nejméně 182,1 mld. korun. Jde o peníze na granty, celkem 37 % výdajů však musí podporovat klimatickou tranzici, dalších 20 % pak tu digitální. U klimatu se bude příspěvek opatření v rámci NPO k plnění cíle vypočítávat dle metodiky plynoucí z nařízení o společných ustanoveních v kohezní politice. Veškeré prostředky musí být zazávazkovány (přiděleny) do konce roku 2023 a podpořené projekty dokončeny do konce roku 2026. [4]
 
Na transformaci energetiky se zaměřuje především komponenta (kapitola) 2.3 (Transformace průmyslu a přechod na čistší zdroje energie), která je v gesci MPO a obsahuje celkem 7,66 miliard korun pro teplárenství a obnovitelné zdroje. Součástí komponenty by však měla být i podpora nových zdrojů na zemní plyn. Dalších 235 miliónů obsahuje komponenta 2.7 (Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda). Obnovitelné zdroje mohou být součástí i komponent 2.2 a 2.5, o kterých však v pracovním materiálu, který měla Komora OZE k dispozici, dosud chyběly informace. Celkovou alokaci pro obnovitelné zdroje tak Komora OZE odhaduje na 5 až 10 miliard korun.
 
 
České plány na rozvoj OZE
 
Tempo rozvoje obnovitelných zdrojů určuje národní energeticko klimatický plán. [5] Jeho největší slabinou je přecenění výroby čistého tepla z biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách a naopak podcenění rozvoje zdrojů k výrobě elektřiny, opakovaně upozorňuje Komora OZE. [6] Vládní materiál předpokládá, že do konce této dekády se výroba zelené elektřiny zvedne o tři procentní body, ze 13,7 % v roce 2018 [7] na 16,9 % v roce 2030. Většímu navýšení se MPO brání a opakovaně poukazuje na vysoké náklady na veřejnou podporu. „Schválně si ta čísla pozorně porovnejte s tím, jak dnes uvažuje EU, která očekává, že v roce 2030 bude Unie spotřebovávat nejméně dvě třetiny obnovitelné elektřiny, tedy zhruba dvojnásobek, než je průměr sedmadvacítky nyní,” řekl Chalupa.
 
Zdvojnásobení české spotřeby čisté elektřiny do konce této dekády odpovídá realitě, kterou ve svých výpočtech opakovaně předkládá Komora OZE: díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje budou podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.
 
Zdroje
 
[1] Eurostat
[2]. Celkové emise skleníkových plynů ČR činily v roce 2018 129,39 mil. tun CO2 ekvivalentu. Druhým nejšpinavějším sektorem je doprava, která zodpovídá za 15,7 % emisí (skoro třikrát méně, než energetika). Zdroj
[3] Společná tisková zpráva; podrobná analýza
[4] Národní plán obnovy
[5] Národní energeticko klimatický plán (Vnitrostátní plán). MPO 2020
[6] Česko na cestě k uhlíkové neutralitě. Květen 2020
[7] Obnovitelné zdroje energie v roce 2019, kapitola 16 (Metodika SHARES). MPO 2020

publikováno: 12.10.2020


Všem stejným metrem a zdanit velké fotovoltaiky z 2009 a 2010

Sněmovna začíná dnes projednávat pravidla pro obnovitelné zdroje, Komora OZE důrazně upozorňuje na rizika vládního návrhu a představuje vlastní návrh.

Sněmovna dnes začíná projednávat dva energetické zákony, které určí tempo rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zároveň určí způsob, jakým se vypořádá s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. Pro sektor OZE jde o nejzásadnější legislativu této dekády. Z ekonomicko-právního rozboru vládní předlohy, který dnes Komora OZE představila, však vyplývá, že vládou navržené schéma s různě vysokými hodnotami vnitřních výnosových procent (IRR) pro různé typy OZE nezaručují státu žádné snížení nákladů na veřejnou podporu, například neumožní postihnout přeprodané projekty a vytváří nejistotu pro investory a bankovní sektor. Komora OZE proto dnes představila vlastní řešení, které je založeno na rovném přístupu ke všem subjektům v oboru (stejné IRR) a na zvýšení zdanění pro větší solární projekty z let 2009 a 2010.
 
Vládní návrhy obou zákonů [1] obsahují pravidla a mechanismy, kterými po letech stagnace stát plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů, což Komora OZE vítá. Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie se zároveň snaží vypořádat s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Stávající návrh vnitřních výnosových procent (IRR) je navrhován v rozdílné výši pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Takové řešení Komora OZE dlouhodobě označuje za nespravedlivé a za velmi nebezpečný precedens. [2] „Jako zástupci podnikatelů v čisté energetice se obáváme, že navržená podoba s rozdílným IRR bude pro stát enormně administrativně a procesně náročná, nepřinese očekávané snížení nákladů a nepostihne například přeprodané projekty,” sdělil Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Vládní návrh aplikuje na fotovoltaické elektrárny (FVE) IRR ve výši 6,3 %, tím se snaží řešit problém výše podpory pro FVE z let 2009 a 2010. Zásadní nevýhodou tohoto principu je zcela nejistá výše výnosu pro stát (snížení nákladů veřejné podpory), nemožnost postižení přeprodaných projektů, ale také nejistota pro investory a bankovní sektor včetně pravděpodobnosti velkého počtu soudních sporů a arbitráží.
 
Komora OZE proto po důkladných analýzách ekonomických i právních, které provedla společně s externími experty - EY (Ernst & Young), předkládá poslancům návrh, jak nezvládnutou regulaci z minulosti napravit. Navrhujeme stanovit jednotné IRR pro všechny typy zdrojů ve výši 10,6 %, přičemž navýšení IRR pro FVE musí být doprovázeno účinným zvýšením solárního odvodu pro větší FVE (s výkonem nad 30 kW). Pro FVE z roku 2009 ve výši 10 % a u FVE z roku 2010 navýšení z 10 na 20 % z výnosů z prodeje elektřiny. Toto nastavení sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně. Možnost tohoto řešení již byla ověřena a to včetně rozsudku Ústavního soudu ČR. Půjde o definitivní vyřešení problému nesprávného nastavení výše podpor u FVE v letech 2009 a 2010.
 
Očekáváme kritiku našeho návrhu ze strany zastánců vládního návrhu, totiž že náš návrh na jednotné IRR se odchyluje od hodnot IRR uvedených v notifikačních rozhodnutích Evropské komise. Tyto hodnoty IRR jsou však založeny na nekonzistentních a zmatečných podkladech poskytnutých Evropské komisi. Zcela zmatečná je tabulka č. 3 z notifikačního rozhodnutí SA.40171 (2015/NN), když postup stanovení hodnot IRR (viz. článek 33 výše uvedeného rozhodnutí) je v rozporu se základními ekonomickými teoriemi i jinými částmi tohoto rozhodnutí. „Evropská komise sdělila ČR, že vlastní nastavení IRR je možné, je však nezbytné je vysvětlit, což považujeme za zásadní,” doplnil Chalupa.
 
Náklady na podporu obnovitelných zdrojů činí přibližně 43 mld. Kč ročně. Zcela zásadní podíl připadá na podporu solárních elektráren, a to cca 29 mld. Kč, což představuje cca 68 % všech nákladů na podporu OZE. FVE uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 jsou hlavním problémem celého sektoru OZE z důvodu jejich nadměrné podpory. Návrh Komory OZE sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně.
 
Sněmovna by měla o těchto dvou klíčových energetických zákonech začít jednat v prvním čtení na současné schůzi. Komora OZE bude po představení svého návrhu nyní hledat podporu návrhu ve sněmovně. Bude zároveň sledovat, vyhodnocovat a zveřejňovat rozbory konkurenčních návrhů.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Doporučuji novinářům dobře sledovat, jak se parlament vypořádá s vládním návrhem i návrhy, které do sněmovny míří. Zda se stát opravdu jednou provždy vypořádá s dědictvím přemrštěné podpory velkých fotovoltaik.”
 
Blahoslav Němeček, partner EY, řekl:
„Navržení sjednocené sazby IRR pro všechny podporované technologie využívající obnovitelné zdroje v kombinaci s úpravou solárního odvodu je v mnoha ohledech správným kompromisem umožňujícím se administrativně jednoduše a s minimálními riziky pro stát historicky definitivně vypořádat se selháním regulace z období solárního boomu.”
 
 
Souvislosti a data
 
MPO plánuje, že do roku 2030 by se měl podíl čisté energie zvýšit asi o třetinu, zejména ve spotřebě tepla. Je paradoxem, že v situaci, kdy stát potřebuje co nejrychleji nahradit odstavované uhelné zdroje novými instalacemi obnovitelných zdrojů elektřiny (případný nový jaderný blok bude k dispozici nejdříve ve 2040), MPO navrhuje nepřiměřeně nízký nárůst spotřeby čisté elektřiny ze současných asi 14 % na 17 % do roku 2030. [3] Srovnej tyto hodnoty se současnou debatou mezi Evropskou komisí, Parlamentem a členskými státy o navýšení unijního klimatického cíle na nejméně 55 %, což by znamenalo navýšit spotřebu čisté elektřiny do roku 2030 na dvojnásobek, ze současných 32 na alespoň 65 %. [4]
 
Druhým paradoxem je, že MPO odmítá rozvoj OZE v situaci, kdy na něj bude mít stát dostatek prostředků z evropských zdrojů (Modernizační fond, výnosy z prodeje emisních povolenek, Just Transition Fund, nové operační programy a v neposledku až 182 miliard z fondu Nové generace (Recovery & Resilience Facility, v Česku rovněž jako Národní plán obnovy), jehož podmínky dokončuje MPO.
 
Více než 300 miliard korun nových investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030, spočítali experti ČVUT a Komory OZE. Stát bude mít na rozvoj OZE do roku 2030 dostatek peněz z evropských zdrojů.
 
Komora OZE ve svém středním, opatrném scénáři opakovaně předpovídá, že obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zajistit nejméně dvojnásobek současného objemu elektřiny a o třetinu víc čistého tepla. A to díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů a obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje by podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat téměř tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.
 
Ve 2019 větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR méně než 1 % (detail). Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.
 
Trh se střešní fotovoltaikou se každým rokem zdvojnásobuje a nejinak to bude letos, odhadli experti Komory OZE a Cechu akumulace a fotovoltaiky. To následně potvrdily statistiky za první pololetí. Zájem o střešní soláry totiž rostl i během jarního útlumu ekonomiky (detaily zdezde).
 
Potenciál rozvoje nabízí i nové a rekostruované malé vodní elektrárny, které navíc mohou pomoci zadržet vodu v krajině.
  
 
Zdroje
 
[1] Novela zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie /sněmovní tisk 799/ a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, /sněmovní tisk 870/
[2] Komentář Komory OZE k dubnovému projednání návrhu ve vládě
[3] Národní energeticko-klimatický plán; Analýza Komory OZE k němu
[4] Podrobnosti viz např. komentář Štěpána Chalupy pro Lidové noviny
 

publikováno: 29.09.2020


Návrh Komise na čistší EU je pro nás šancí

Štěpán Chalupa pro Lidové noviny

Zvýšení klimatické ambice Evropské unie bylo hlavním a nejočekávanějším bodem nedávného proslovu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Očekávané, bohužel, bylo rovněž jeho odmítnutí ze strany českého premiéra i ministra průmyslu a obchodu.

Uvidíme, jestli se ministrovi Karlu Havlíčkovi a premiérovi Andreji Babišovi podaří rozšířit současný spolek neprogresivních tvořený Rumunskem a Bulharskem, případně státy Visegrádu a návrh zablokovat. Pokud ne, EU si své zvýšené úsilí vyčistit vzduch, zabránit nejhorším dopadům klimatických změn a stát se lídrem v moderních technologiích odsouhlasí. To je samozřejmě správné a důležité a podle výpočtů i pro Unii výhodné.

Nový návrh znamená zvýšit úsilí ve všech členských státech. Je předpokládáno, že v roce 2030 by měla Unie spotřebovávat nejméně dvě třetiny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tedy zhruba dvojnásobek, než je průměr sedmadvacítky nyní.


Zaspali jsme

Z perspektivy Česka, kde spotřebováváme čisté elektřiny jen asi 14 procent a ministr Havlíček plánuje podíl navýšit během deseti let na 17 procent, se to může zdát jako sci-fi. V obnovitelných zdrojích jsme totiž po politicky zpackané regulaci velkých fotovoltaik před deseti lety zaspali. A i když se tu díky evropským penězům začíná rozjíždět trh se střešními soláry, občas se tady postaví větrná elektrárna a stát plánuje začít vyrábět biometan, stále je to žalostně málo ve srovnání s tím, co se děje v okolních zemích, kde mají podobné klimatické podmínky. Situace tu připomíná Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z tamních politiků tvrdili, že jsou „zemí, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů. To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém ze států visegrádské čtyřky postavilo za posledních dvacet let. Chtělo to jediné.

Zdvojnásobení české spotřeby čisté elektřiny do konce této dekády odpovídá realitě, kterou ve svých výpočtech opakovaně předkládá Komora obnovitelných zdrojů: díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energii, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje budou podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.

 

Kdo dostane přednost?

Zcela zásadní zpráva je, že na pokrytí nákladů rozvoje obnovitelných zdrojů i sítí bude mít Česko během této dekády k dispozici násobně víc peněz, než kolik zatím MPO plánuje utratit. V nejbližších týdnech bude ale zajímavé sledovat, jaký typ projektů bude Česko k financování z peněz určených na modernizaci ekonomiky předkládat. Zda dostanou přednost projekty domácností, obcí a malých a středních podnikatelů, nebo jestli velkou část peněz spolknou velké elektrárenské a teplárenské společnosti.

 

 

 

 

publikováno: 23.09.2020


Distancujeme se od pančování solárů

Zástupci fotovoltaických montérů reagují na odhalené podvody s přeštítkováním panelů

Cech akumulace a fotovoltaiky a Komora obnovitelných zdrojů energie se distancují od podvodů při pančování fotovoltaických panelů, na které upozornila včera MF DNES.
 
„Od podvodů s přeštítkování fotovoltaických panelů se jednoznačně distancujeme, zájemce o prověřené dodavatele a montéry si dovolím odkázat na naši aplikaci, kde si každý jednoduše v seznamu solidních instalatérů najde prověřenou instalační firmu,” říká Aleš Hradecký z Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT). CAFT tak reaguje na kritický článek otištěný ve včerejší MF DNES. [1]
 
CAFT v Česku zastupuje výrobce a dodavatele technologií, ale především montážní firmy, které staví malé a střední elektrárny určené na pokrytí části vlastní spotřeby. Tyto instalace se staví zejména na střechy nebo fasády, na rozdíl od velkých solárních parků stavěných v kritických letech 2009 a 2010 především na zemi a zajišťujících dodávku elektřiny do sítě za výkupní ceny.
 
„Odhalení podvodníků je výsledkem dobré novinářské práce, vítáme ji, pomůže poctivým instalátorům i těm, kdo si fotovoltaiku pořizují,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
 
[A] MF DNES 20. srpna (na webu zde)

publikováno: 21.08.2020


Fotovoltaika povinně na nové budovy?

Přišel čas zintenzivnit zapojování spotřebitelů do náhrady uhelných elektráren.

Stát v současné době intenzivně hledá náhradu za uhelné elektrárny. Velké a střední střešní fotovoltaiky se už s podporou státu dobře vyplácí. Nastal proto čas postoupit o krok dál a zavést povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy průmyslových, kancelářských, obchodních a dalších nerezidenčních budov, domnívají se zástupci Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) a Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). Podobně jako ve Francii, ve Vídni, v některých německých spolkových zemích a jinde.
 
 
Vedle ochrany životního prostředí a zvyšování energetické soběstačnosti přinášejí střešní fotovoltaické instalace svým provozovatelům významnou úsporu peněz za elektřinu. Díky pokračujícímu poklesu cen technologií a podpoře z evropských zdrojů se návratnost středních a velkých projektů střešních fotovoltaik pohybuje do 10 let.
 
Stát v současné době intenzivně hledá náhradu za uhelné elektrárny, které budou postupně odstavovány. Přišel proto čas zapojování spotřebitelů a jejich budov do náhrady fosilních zdrojů zintenzivnit, jsou přesvědčeni zástupci obnovitelných zdrojů. Domnívají se, že je vhodný čas zavést povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy nových a významně rekonstruovaných průmyslových, obchodních, kancelářských a dalších nerezidenčních budov stojících v blízkosti místa spotřeby energie. Tento typ budov je totiž schopen podstatnou část vlastní spotřeby pokrýt jejich výrobou, dobře se v nich potkává křivka výroby s křivkou spotřeby”, uvedl Aleš Hradecký z Cechu akumulace a fotovoltaiky. Sluneční a větrné elektrárny jsou již nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny. Povinnost by se neměla týkat rezidenčních (obytných) budov.
 
S požadavkem na povinnou instalaci fotovoltaických panelů na nově stavěné nebo podstatně rekonstruované budovy přicházejí státy, ale i jednotlivá města a regiony již několik let. Ve Francii platí povinnost pro průmyslové a obchodní areály s plochou střechy nad tisíc metrů čtverečních od roku 2015. [1] San Francisco zavedlo povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy v roce 2016 jako první velké město v USA [2] a opatření se od letošního roku rozšířilo na celou Kalifornii. [3] Ve městě New York má od loňského roku stavitel na výběr střechu pokrýt zelení nebo fotovoltaickými panely. [4] Povinnost pro průmyslové budovy chystají uzákonit od příštího roku německé spolkové země Bavorsko a Bádensko-Württembersko. [5] Ve Vídni se povinnost z průmyslových objektů brzy rozšíří na vzdělávací a rezidenční budovy. [6]
 
 
Potenciál je obrovský, peníze jsou
 
Studie připravená experty Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že na současné kancelářské, průmyslové a další nerezidenční budovy v Česku lze umístit nejméně 7 600 megawattů (MW) fotovoltaických panelů. Dalších nejméně 1 200 MW na nerezidenční budovy, které budou postaveny do roku 2050. [7] To znamená, že jen tento jediný podsegment (střešní fotovoltaiky na nerezidenčních budovách) dokáže zajistit ročně zhruba 7,4 terawatthodin (TWh) elektřiny. [7] Tedy nejméně desetinu současné spotřeby.
 
„Ukazuje se, že nejvhodnější je kombinovat povinnost instalovat fotovoltaiku a dotačním programem finančně podpořit její pořízení. Toto doplnění může zásadně pomoct české energetice řešit problém budoucího nedostatku zdrojů,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. Na rozvoj fotovoltaik pro lokální spotřebu by mělo mít Česko v následujících deseti letech dost peněz ve vznikajících operačních programech i Modernizačním fondu, které připravují ministerstva, připomíná Komora OZE.
 
V Česku bylo loni celkem nainstalováno přes 3 400 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přes 25 MW. Letos je na základě průběžných dat od montážních firem i distribučních firem očekáván nárůst na asi dvojnásobek. V porovnání s podobně velkým Rakouskem, to je však stále asi desetkrát méně. Násobně více fotovoltaických elektráren se na střechy instaluje i v Maďarsku nebo Polsku.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Doba velké energetiky je ta tam, přišla chvíle na decentralizované obnovitelné zdroje pro lokální spotřebu. Je proto čas zintenzivnit rozvoj samovýroby elektřiny. Na fotovoltaiky pro vlastní či lokální spotřebu bude mít stát k dispozici každý rok několik miliard z fondů EU a emisních povolenek.”
 
Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:
 
„V případě rodinných domů dobře fungují motivace a jsem přesvědčen, že když stát konečně zavede součtové místo zastaralého fázového měření, bude to dokonale fungovat. V případě průmyslových, obchodních, kancelářských a dalších nerezidenčních budov ale nejlépe zafunguje kombinace regulace a motivace.”
 
 
Prameny
[1] Francie
[2] San Francisco
[3] Kalifornie
[4] New York City
[5] Bavorsko
[6] Vídeň
[7] Potenciál využití obnovitelných zdrojů energie v budovách. Komora obnovitelných zdrojů energie pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (2018)

publikováno: 13.08.2020


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval