Aktuálně

Montérům se hlásí další a další domácnosti a firmy se zájmem o fotovoltaiku, i v době pandemické krize

Dotace pomáhají udržet výdaje domácností i firem, což se v době pandemické krize státu hodí dvojnásob. Státní fond životního prostředí dnes navíc zveřejnil úpravu podmínek, která domácnostem čerpání dotace ve složité době zrychlí.

Několik stovek fotovoltaických elektráren nainstalovaly montážní firmy na střechy rodinných domů během prvního letošního kvartálu. Další desítky středně velkých elektráren vznikly na střechách firem. Domácnostem i firmám se vyplatí vyrábět si v nich čistou elektřinu pro pokrytí vlastní spotřeby. Zájemci o nové instalace přibývají dokonce i během posledních týdnů, vyplývá z aktuálního průzkumu Komory obnovitelných zdroje energie a Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi montážními firmami.
 
„Trvalý zájem o tyto elektrárny z řad domácností i firem potvrzují stále přibývající žádosti o nové dotace ze strany MŽP a MPO i v době pandemické krize. Dobře nastavený systém podpory pro nové FVE a bateriové systémy je obzvláště nyní přínosem pro rozvoj ekonomiky,“ uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovolatiky (CAFT).
 
Domácnosti se navíc dnes dočkaly další dobré zprávy. Státní fond životního prostředí (SFŽP), který dotace z Nové zelené úsporám administruje, dnes zveřejnil důležitou dočasnou úpravu dotačních podmínek, která rodinám usnadní čerpat dotaci v situaci, kdy je elektrárna dokončena a připojena k síti, ale distribuční společnost nestíhá vystavit potvrzení o připojení k síti. [1]
 
„Oceňujeme přístup obou ministerstev i Státního fondu, kteří ponechali dotační programy na fotovoltaiku otevřené a teď navíc operativně upravily podmínky pro vyplácení dotací domácnostem. Tyto programy opakovaně vykazují velký zájem veřejnosti o obnovitelné zdroje, což se v době, kdy podniky i domácnosti tlumí své nákupy a investice, bude státu hodit dvojnásob,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Každá nově investovaná koruna z dotačního programu totiž na sebe váže další tří až pětinásobnou investici od soukromých investorů, firem či domácností. Tyto investice se státu vracejí v podobě stabilních či nových pracovních míst, zvýšených odvodů za DPH nebo příspěvků na sociální a zdravotní pojištění.
 
 
Výrazné úspory za energie
 
Pro rodiny přináší FVE doplněná o baterie nebo tepelná čerpadla výraznou úsporu nákladů na provoz domácností.
 
„V současnosti jsme nuceni kvůli pandemii pracovat z domova a proto máme zvýšené náklady. Doma totiž vaříme několikrát za den jídlo pro celou rodinu, pečeme, ohříváme vodu na mytí rukou a sprchování, pereme, děti i rodiče celý den pracují na počítačích. Díky nové elektrárně tak v současnosti mnohem intenzivněji než kdy jindy, pokrýváme většinu spotřeby elektrické energie ze solárních panelů,“ říká Radek Orság majitel domácí střešní fotovoltaiky z Brna a místopředseda CAFT.
 
„Tepelné čerpadlo v kombinaci s fotovoltaikou dokáže výrazně pokrýt náklady na energii na vytápění a ohřev teplé vody. Pokud má domácnost vedle fotovoltaiky i baterii na ukládání přebytků energie vyrobené během dne, tak dovede pokrýt spotřebu i večer a v noci, což ještě zvětšuje úspory pro naši domácnost. Díky tomu, že naše rodina používá elektromobil, máme prakticky zdarma i „benzín“. Díky solární energii tak šetříme i za dopravu,“ dodává Orság.
 
 
Smysluplná pomoc v těžké době
 
Z potvrzeného zájmu od členů CAFT o přípravu nových projektů na instalace střešních fotovoltaik jednoznačně vyplývá, že české domácnosti stále více hledají možnosti, jak uspořit za energie. „Tento trend může v blízké době v důsledku pandemické a ekonomické krize, která zvyšuje náklady za energie v domácnostech, sílit,” předpokládá Hradecký.
 
Také zájem podnikatelů a firem o nové fotovoltaiky pokračuje. Potvrzuje to týdenní nárůst podaných žádostí do výzvy v OP PIK během posledních týdnů, ukazují  statistiky MPO.
  
Praktický každý týden nám naši členové potvrzují, že je firemní zákazníci kontaktují s požadavky na přípravu dalších projektů v rámci současné třetí výzvy pro systémy s či bez akumulace. Oceňujeme, že MPO s ohledem na téměř vyčerpanou alokaci zvažuje dodatečné navýšení prostředků v této běžící výzvě,“ dodává Hradecký.
 
Díky investicím do nově realizovaných fotovoltaik s podporou OPPIK tak firmy nejen uspoří za elektrickou energii, ale také díky bateriím získají i ochranu proti nečekaným výpadkům elektřiny ze sítě. Nové elektrárny tak snižují firmám náklady na provoz a posilují bezpečnost svých provozů. Střešní fotovoltaika tak pomáhá zejména v době krize firmám k lepšímu uplatnění na trhu.
 
 
Největší brzdou je fázové měření, český unikát
 
Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje fotovoltaik pro vlastní či lokální spotřebu zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali. Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.
 
 
Kontakty
 
●      Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, hradecky@caft. cz, 602 534 684
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Prameny:
 
[1] Viz web Státního fondu životního prostředí (až úplně dole)
 

publikováno: 31.03.2020


Fungování obnovitelných zdrojů je zajištěno

Komora obnovitelných zdrojů energie vítá udělení výjimky pro přeshraniční pohyb osob pro zabezpečení chodu energetické infrastruktury. Zároveň oceňuje rychlou reakci ministra Havlíčka a Vlády. Až odezní současná krize, dovolujeme si upozornit na ekonomickou příležitost s vysokou přidanou hodnotou, o kterou Česko dosud přichází kvůli nízkému zájmu vlád o obnovitelné zdroje.

Servisní opravy i uvádění do provozu obnovitelných zdrojů jsou často prováděny pracovníky zahraničních výrobních firem. Ty mají nejbližší regionální servisní střediska převážně v sousedním Německu a Rakousku. Vláda o víkendu přijala výjimku, která umožní těmto pracovníkům do Česka přijíždět. Týká se to zejména větrných elektráren a části  bioplynových a biomasových zdrojů či malých vodních elektráren, které pocházejí ze zahraničí. V Rakousku, Německu a také Polsku sídlí regionální servisní střediska, která zajišťují podporu českým pobočkám nebo přímo opravy závažných poruch tepelných čerpadel a fotovoltaických elektráren, baterií a střídačů.
 
„Jsme v nelehké situaci a my proto oceňujeme rychlé řešení problému a zařazení výjimky povolující přeshraniční cestování specializovaných techniků obnovitelných zdrojů, kteří jsou nezastupitelní. Jde o cesty pracovníků zahraničních výrobců k nám a servis českých technologií za hranicemi. Již od víkendu řešíme konkrétní případy u větrných, vodních, solárních či bioplynových zdrojů,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Není to samozřejmě otázka dneška ani nejbližších dnů, ale jakmile odezní současná krize, věříme ve vytvoření takových podmínek, aby si zahraniční výrobci pro zakládání servisních poboček a regionálních center vybírali i Česko. Výrobci nechtějí ztrácet čas investicemi do poboček na trzích s nejasnou perspektivou,” dodal Chalupa.
 
 
Problém přeshraničního pohybu osob se týká i firem vyrábějících pro obnovitelnou energetiku v Česku. V zahraničí totiž instalují a servisují svá zařízení. Mezi členy Komory OZE patří řada předních českých výrobců, pro příklad:
●      Třebíčská TTS vyrábí technologické celky pro biomasové teplárny a výtopny
●      Regulus (tepelná čerpadla, technologie pro rekuperaci tepla, solární kolektory a akumulační zásobníky).
●      Hydrohrom je jedním z českých výrobců vodních turbín.
 
Pro čistou energetiku ale po celém Česku vyrábějí další stovky firem. Mezi nejvýznamnější patří Atmos (domovní kotle na tuhá paliva, jeden z největších evropských výrobců), SIAG (věže a nosníky pro větrné elektrárny; Chrudim) či Mavel (vodní elektrárny; Benešov).
 
„Česko má v průmyslu dobré jméno a z podrobných analýz víme, že geografické předpoklady pro rozvoj všech druhů obnovitelných zdrojů máme velmi dobré. Obnovitelné zdroje znamenají rozvoj nejmodernějších technologií s vysokou přidanou hodnotou, ” doplnil Chalupa.
 

publikováno: 16.03.2020


Větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR zlomek

Wind Europe zveřejnil výroční statistiky o větrné energetice za 2019.

V Evropě loni přibyly větrné elektrárny o výkonu 15 temelínských bloků. Pokrývají 15 % spotřeby elektřiny v Evropě, kdežto v ČR méně než 1 %. Česko se na úroveň využívání větrných elektráren, jaká je dnes v zemích se srovnatelnou větrností a charakterem krajiny, může dostat v roce 2040.
 
Celkem 15 369 megawattů (MW) větrných elektráren bylo loni nainstalováno v Evropě (1 temelínský blok má výkon 1 000 MW). To je o 27 % více než v roce 2018, ale o 10 % méně než v rekordním roce 2017. Nejvíc větrných elektráren přibylo v Británii, Španělsku, Německu, Švédsku a Francii. Zhruba tři čtvrtiny z nově instalovaného výkonu bylo postaveno na pevnině. [1]
 
V Česku loni vzniklo jen 23 megawattů a celkový výkon na konci roku činil 340 MW. [2] Větrné elektrárny zde pokrývají méně než 1 % spotřeby elektřiny. V evropském srovnání je Česko zcela marginální. Hlavním důvodem je dlouhodobě nepříliš vstřícný vztah k využívání větrné energie. Podle středního scénáře rozvoje větrných elektráren by v roce 2030 mohlo v Česku stát 1 600 MW.
 
Komora OZE má k dispozici rozpracovanou analýzu dosavadního využití větrné energie a potenciálu v Česku a v zahraniční. Z nich vyplývá, že ČR má porovnatelné podmínky pro větrné elektrárny, jaké má jižní Německo a Rakousko. Z analýzy dále vyplývá, že v roce 2040 by se Česko mohlo dostat na stejnou úroveň využívání větrné energetiky jakou dnes dosahuje jižní Německo a Rakousko. [3]
 
Celkově by všechny obnovitelné zdroje mohly v roce 2030 pokrýt nejméně 80 % spotřeby elektřiny, kterou dnes v Česku zajišťuje uhlí, spočítala Komora OZE dříve. [4]
 
Celkový instalovaný výkon dosáhl v Evropě 204 814 MW. Největší část spotřeby elektřiny pokrývají větrníky v Dánsku (48 %), Irsku (33 %) a Portugalsku (27 %). Celoevropský průměr je 15 %.
 
V příštích letech by měl výkon přibývat tempem 13 až 22 tisíc megawattů ročně, odhaduje Wind Europe ve své loňské prognóze. [5]
 
 
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
„V okolních státech se každoročně staví několikanásobně víc větrných elektráren, než kolik jich v Česku vzniklo za posledních deset let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo, nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Bavorsku nebo Bádensku-Württembersku. Důvodem je dlouhodobě nízký zájem státu větrnou energetiku rozvíjet.”
 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:
 
„Za dvacet let může Česko využívat větrnou energii tak, jako v zemích, které mají porovnatelné větrné podmínky, charakter krajiny a stav sítí. Musíme ale chtít a opravdu se i ze strany státu snažit, ne přešlapovat na místě, na chvostu vyspělých zemí. To není ironie, to je apel státní správě, aby se začala větrnou energetikou vážně zabývat.”
 
 
Giles Dickinson, CEO WindEurope, řekl:
 
„Vítr dodává 15 % evropské elektřiny, ale v Evropě se nestaví dost nových větrných elektráren na to, aby zajistily polovinu elektřiny v roce 2050, jak si Evropa vytyčila. Pro dosažení klimatické neutrality a Zelené výzvy je potřeba zdvojnásobit tempo roku 2019. To vyžaduje nový přístup k plánování, povolování a investicím do větrných elektráren.”
 
 
 
Prameny
 
[1] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2019. Trends and statistics (zde)
 
[2] Dle statistik OTE. Statistiky ERÚ za 2019 nebyly ještě zveřejněny.
 
[3] Dílčí výsledek rozpracované studie aktualizace potenciálu větrné energie v ČR.  Sledovány byly větrné podmínky (rychlost větru i plocha větrného území), charakter krajiny (zejména členitost terénu a sídelní struktura), dále stav elektrických sítí (hledisko možnosti vyvedení výkonu a hledisku integrace kolísavé výroby VtE) a dosavadní míra podpory pro větrnou energii. Pro porovnání bylo použito přepočtu výkonu větrných elektráren na celkovou rozlohu státu či spolkových zemí (MW / km2).


[4] Podrobnosti v tiskové zprávě
 
[5] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde)
 
 

publikováno: 17.02.2020


O 130 % loni narostl trh s fotovoltaickými elektrárnami

Komentované výsledky fotovoltaických instalací za loňský rok

Celkem 25 megawattů (MW) nových solárních elektráren si loni nainstalovaly domácnosti a firmy. To je oproti roku 2018, kdy bylo instalováno přibližně 11 MW, nárůst o 130 %. V drtivé většině jde o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi svými členy a všemi třemi elektrodistribučními společnostmi. ALE: ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší: 400 až 500 MW ročně.

Celkem bylo loni postaveno přes 3 400 fotovoltaických elektráren s výkonem přes 25 MW. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun. Sektor do státního rozpočtu přispěl celkem 200 miliony za odvedenou DPH, další desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem, spočítali zástupci firem, které v Česku fotovoltaiku prodávají a instalují.


Rozvoj českého fotovoltaického trhu se po ukončení podpory pomocí pevných výkupních cen v roce 2014 téměř zastavil. V letech 2014-2015 se v Česku instalovalo pouze několik málo jednotek MW nových fotovoltaických elektráren ročně. V roce 2016 se díky novým dotacím z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podařilo českou fotovoltaiku „restartovat“. Nový instalovaný výkon pak v letech 2017 rostl postupně z 7 MW nových fotovoltaik ročně na 11 MW v roce 2018. Rozvoj nových FVE táhl také zájem zákazníků o instalace s baterií, ve kterých lze vyrobenou solární energii skladovat pro vlastní spotřebu v noci či během odběrových špiček.
 
„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.


„V letošním roce očekáváme další růst fotovoltaického trhu a to až na zhruba 50-55 megawattů nových FVE a věřím, že v roce 2021-2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více.” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT) je asociace podnikatelů, která v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 % fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.
 
Největší brzdou rozvoje české fotovoltaiky však není jen nedostatek kvalitních instalatérů FVE, ale zejména legislativní překážky, které trápí instalatéry i uživatele fotovoltaiky.

Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje však zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali.

Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.


Kontakty

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, a.hradecky@caft.cz, 602 534 684
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 20.01.2020


ČR se rozhodla využít jen zlomek možnosti získávat levnou energii z obnovitelných zdrojů

Vláda dnes patrně schválí plán rozvoje čisté energetiky na příští dekádu

Upravený návrh národního energeticko-klimatického plánu dnes projedná a patrně schválí vláda. Jde o zásadní dokument, který určuje, jakým tempem stát plánuje v příští dekádě rozvíjet jednotlivé obnovitelné zdroje energie a opatření vedoucí k úsporám energie. Celková ambice rozvíjet obnovitelné zdroje je podle analýz Komory obnovitelných zdrojů energie příliš nízká. „Přitom výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů by Česko bylo schopno už v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny doposud vyráběné z uhlí,” uvedli zástupci sektoru. [1]
 
 
První návrh tzv. národního energeticko-klimatického plánu předložila ještě ministryně Nováková v lednu 2019. Počítal s navýšením spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných asi 16 % na 20,8 % v roce 2030. Návrh za jeho velmi nízkou ambici opakovaně kritizovali zástupci čisté energetiky, ekologické organizace i obce, kteří požadovali navýšení na alespoň 24,4 %, která odpovídají opatrným, středním scénářům rozvoje obnovitelných zdrojů. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, jelikož český návrh podkopával společné úsilí států EU navýšit výrobu čisté energie a snížit emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou smlouvou. Evropská komise doporučila Česku navýšení na přibližně 23 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu nakonec v listopadu navrhlo navýšení na 22 %, které dnes patrně schválí vláda.
 
Rozdíl jednoho či tří procentních bodů však při rozkladu není zdaleka tak zanedbatelný, jak se může na první pohled zdát. Na příkladu dvou nejlevnějších zdrojů elektřiny, větrných a fotovoltaických elektráren, je dobře vidět disproporce mezi návrhem MPO (22 %), opatrným scénářem rozvoje podle Komory obnovitelných zdrojů energie (24,4 %) a návrhem Evropské komise (23 %). Podrobnou analýzu všech sektorů obnovitelných zdrojů, kterou připravili experti Komory OZE, najdete zde.
 
 

 
Grafy: celkový předpokládaný přírůstek nových větrných a fotovoltaických elektráren v letech 2021 až 2030 (v megawattech; MW).
Zdroj: Národní energeticko-klimatický plán a model Komory OZE
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Drobné navýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů považuji za projev ministrovy dobré vůle. Doufám, že pro nastartování sektoru to bude dostatečný signál, ale to nám ukáže čas. Nově navržené cíle rozvoje větrných a solárních elektráren jsou však stále zhruba třikrát nižší, než kolik by Česko zvládlo  podle - zdůrazňuji - opatrných rozvojových scénářů. I v oblasti rozvoje malých vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárně termických kolektorů a větších geotermálních zdrojů vidíme vyšší potenciál než MPO. “
 
„Moc tomu v kontextu debaty o nedostatku elektřiny nerozumím. Navíc se mi to nezdá ani příliš taktická strategie vyjednávání v Bruselu: jeden procentní bod je pro Česko snadno dosažitelný a my bychom tak lépe přispěli ke společnému unijnímu úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů i ochraně klimatu. Očekávám, že nejpozději v roce 2023, až se bude poprvé o navýšení hodnot jednat, dojde ke korekci.”
 
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Opravený návrh stále bohužel počítá s nárůstem spotřeby biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách o 10 petajoulů. To jsme od začátku s obavou o udržitelné získávání biomasy kritizovali. Jako zástupci sektoru bioenergetiky toto vysoké navýšení odmítáme podpořit, stejně jako zvažované dotace na spoluspalování kůrovcového dřeva ve velkých teplárnách.”
 
 
 
[1] Detaily o porovnání potenciálu obnovitelných zdrojů s výrobou elektřiny z uhlí viz zde
 
Kontakty
 

 

publikováno: 13.01.2020


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval