Aktuálně

V sobotu otevřou své dveře větrné elektrárny po celém Česku

Dveře větrných elektráren po celém Česku se otevřou tuto sobotu na čtyřech lokalitách v celém Česku. Provozovatelé budou ukazovat, jak elektrárna funguje a zájemci si na vlastní oči a uši vyzkouší, jak elektrárny působí na okolí.

Kdy: sobota 15. června od 10 do 16 hodin
 
Co:

  • Ve Věžnicích na havlíčkobrodsku připraví dětský skákací hrad a návštěvníci si budou moci vyzkoušet jízdu elektromobilem nebo malování na obličej. V Jindřichovicích na liberecku otevřou i místní ekocentrum.

  • Na webu GlobalWindDay.Org si lze stáhnout dětské omalovánky, slepovačky a další hry pro děti s motivy větrných elektráren.

  • Víc o akci zde.
 
Kde: na čtyřech lokalitách větrných elektráren:
  • Jindřichovice p. Smrkem (okres Liberec),

  • Věžnice (Havlíčkův Brod),

  • Nová Ves v Horách (Most) a

  • Ostrý Kámen (Svitavy)
 
Kdo: akci pořádá Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.
 
Kontext:
  • Akce se koná v Česku již po čtrnácté a v rámci celosvětového Global Wind Day (15. června).

  • Před čtyřmi v centru Brna děti nakreslily 302 malých větrníků a vytvořily tak český rekord. Malováním větrníků děti znázorňovaly, že větrné elektrárny mohou občané, obce, farmáři a malí podnikatelé společně vlastnit a těžit z výhod malých decentralizovaných zdrojů. Podrobně zde.

  • Na konci roku 2018 v Česku stály větrné elektrárny s výkonem 320 MW. To je tolik, kolik jich v sousedním Rakousku postaví každý rok.

  • Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí za rok 3,5 miliónu kilowatthodin, dost pro dva až tři tisíce (průměrných) domácností v Česku.
 
Citace:
  
“Nové větrné elektrárny v Česku prakticky nikdo nechystá. Do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení a nárok na podporu v minulosti. Jde o jednotky větrných elektráren ročně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
 
“Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za „zemi, kde nefouká. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních pětadvacet let,” doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
“Potenciál pro větrné elektrárny máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi třináct set větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních. Takový scénář například zhruba odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa, která je českým podmínkám podobná - krajina má podobný charakter a i větrné podmínky jsou zhruba stejné jako v Česku. Německo má navíc nevýhodu vyšší hustoty zalidnění. Severní část Německa je jiný příběh, tam je větrných elektráren mnohem více, ale to nelze s Českem srovnávat. Je tedy zřejmé, že nejde o nějak nereálný scénář," uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR
 
 
 
 

publikováno: 11.06.2019


Bioplyn může nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností a rovněž o čtvrtinu zvýšit podíl organické hmoty v půdě

CZ Biom a Komora OZE analyzují vyhlídky biometanu – nového obnovitelného sektoru.

Do roku 2030 se očekává, že asi 150 až 200 bioplynových stanic bude z bioplynu vyrábět asi 500 miliónů kubíků biometanu ročně. To odpovídá víc než čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v domácnostech ČR. Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy, kde ve stlačené formě pomůže snížit znečištění (bioCNG). Jde o první masově již dnes dostupné biopalivo tzv. pokročilé generace.
O čtvrtinu může do roku 2030 stoupnout množství organické hmoty v půdě díky digestátu, vedlejšímu produktu bioplynových stanic. CZ Biom a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy dnes zveřejnily novou mapu, jak může tento objem stoupnout v jednotlivých okresech v Česku.
 
Do roku by mohlo zhruba 150 - 200 bioplynových stanic přejít na výrobu biometanu. Ten obsahuje nejméně 96 % metanu a má podobné kvality jako zemní plyn, ovšem bez neblahých souvislostí těžby a dopravy fosilního zdroje z cizích zemí. Na konci příští dekády by ho konvertované i nově postavené bioplynové stanice vyráběly zhruba 500 až 600 miliónů kubíků biometanu ročně, shodují se analýzy CZ Biomu a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). To je zhruba tolik, kolik zemního plynu v Česku spotřebuje čtvrtina [1] domácností. MPO ale pro budoucí rozvoj ve vládních materiálech navrhuje zhruba poloviční hodnotu. [2]
 
“Biometan nabízí novou možnost, jak efektivně využívat bioplyn a v budoucnu bychom touto  technologií rádi nahradili část výroby elektřiny z bioplynu. A to zejména tam, kde se při výrobě elektřiny a tepla nedaří teplo efektivně využít. Stát tak může získat více vyrobené energie za stejné náklady,” uvedl Jan Habart z asociace CZ Biom, která v Česku sdružuje asi tři čtvrtiny provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynek a zdroje na biomasu.
 
Návrh MPO vítáme, zvyšování efektivity bioplynek jejich konverzí na výrobu biometanu je krok správným směrem. Pokud se to podaří, bude to velký úspěch, ale cíl to není lehký. V saldu českého zahraničního obchodu by půl miliarda kubíků biometanu ušetřila asi tři  miliardy korun za nákup zemního plynu z dovozu,” dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Při výrobě biometanu se z bioplynu odstraňuje oxid uhličitý a další příměsi. Biometan by mělo vyrábět i několik nově vybudovaných stanic. Vyrobený biometan lze použít všude tam, kde zemní plyn. Lze ho s plynem i míchat. či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG (a hovoříme o tzv. bioCNG).
 
Biometan je ale navíc obnovitelný zdroj, který se vyrábí z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou přitom pro využití biometanu téměř ideální podmínky: rozsáhlá síť existujících bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, možnost okamžitě využívat stávající plynárenskou infrastrukturu a v neposlední řadě poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin v dopravě.
 
Bioplynová stanice je cennou součástí energetického systému, protože její výroba jde dobře a rychle řídit. Může produkovat elektřinu s proměnným výkonem dle potřeby v průběhu dne i během roku. Bioplyn nevyužitý k výrobě elektřiny a tepla může být upraven na biometan a uskladněn v plynařských zásobnících pro pozdější využití nebo použit v dopravě (bioCNG). Výroba biometanu je tak jedním z možných nástrojů pro regulaci a akumulaci energie z obnovitelných zdrojů.  Bioplynové stanice tak mohou „krýt záda” větrným parkům nebo solárním elektrárnám a stejně jako paroplynové elektrárny přispívat k flexibilnější energetice založené na obnovitelných zdrojích.
 
Podle statistik Evropské bioplynové asociace [3] bylo v roce 2011 v Evropě 187 bioplynových stanic, které nějakým způsobem upravovaly bioplyn na biometan. Na začátku roku 2018 to už bylo 540 takovýchto biometanových zařízení. Nejvíce jich je v sousedním Německu (195), Spojeném království (92) a Švédsku (70). V sousedním Rakousku je takových zařízení 31.
 
 
Digestát z bioplynek pomáhá zlepšovat kvalitu půdy
 
Výpočty připravené experty CZ Biomu uvádějí, že v roce 2030 mohou bioplynové stanice zvýšit množství organické hmoty aplikované na půdu o asi čtvrtinu. Jde o celorepublikový průměr, rozpad na jednotlivé okresy je přiložen k tiskové zprávě (mapy i excelový soubor).
 
Úbytek organické hmoty v půdě (tzv. dehumifikace) je společně s erozí, utužením půdy nebo jejím záborem jednou z hlavních výzev pro ochranu půd v Česku. [4] Organická hmota v půdě plní řadu nezastupitelných funkcí a ovlivňuje řadu procesů, které v ní probíhají. Obsah humusu a jeho kvalita má přímý vliv na zemědělskou produkci, na diverzitu půdních organismů, koloběh živin a vody v půdě, stabilitu půdy a její struktury. Zlepšuje zadržování a vsakování vody a odolnost vůči erozi.
 
K úbytku organické hmoty v půdě dochází v souvislosti se snižujícími se stavy hospodářských zvířat, nedostatečnou produkcí statkových hnojiv (hnůj, kejda) a celkově převažující orientací českého zemědělství na rostlinnou výrobu. Dalším rizikem je vodní a větrná eroze. Jevy spolu přitom souvisí: půda bohatá na organickou hmotu je odolnější vůči působení vnějších sil jako je voda nebo vítr.
 
Část organické hmoty v půdě zůstává zaoráním posklizňových zbytků, ale z části by ji měla tvořit také organické hmota jako je hnůj, kejda nebo digestát. Z toho důvodu je také podporován chov hospodářských zvířat. Obdobný přínos však mohou mít také bioplynové stanice díky produkci digestátu.
 
Pro vyjádření obsahu organické složky v půdě tento účel je pro zjednodušení používán ukazatel Velká dobytčí jednotka (VDJ).
 
Mezi lety 1990 a 2018 klesl v Česku stav skotu o víc než polovinu a stav prasat o asi dvě třetiny. [5] Při přepočtu na takzvané velké dobytčí jednotky (VDJ) tak dnes připadá na jeden hektar (ha) obdělávané zemědělské půdy 0,48 hospodářských zvířat (neboli VDJ), zatímco v roce 1990 to bylo 0,82 VDJ/ha zemědělské půdy. Jedna velká dobytčí jednotka (VDJ) představuje 500 kg živé hmotnosti hospodářských zvířat.
 
Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) by pro zajištění dostatečného množství organické hmoty v půdě bylo potřeba více než zdvojnásobit stavy hospodářských zvířat oproti současnosti. V přepočtu na takzvané velké dobytčí jednotky by byla potřeba jedné až dvou “krav” na hektar (1 - 2 VDJ/ha). [6] V roce 2018 to přitom v celostátním průměru ČR bylo jen 0,48 VDJ/ha.
 
Podobnou roli jako statková hnojiva může hrát také digestát, zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové stanici. “Bioplynové stanice jsou nepostradatelnou součástí českého zemědělství v situaci, kdy dlouhodobě klesají stavy hospodářských zvířat a s tím také produkce statkových hnojiv. Praxe potvrzuje, že pravidelná aplikace digestátu půdu zlepšuje a zemědělským podnikům šetří peníze za minerální hnojiva,” dodal Jan Habart z CZ BIOM
 
Z hlediska produkce organické hmoty ve formě digestátu a v přepočtu na veškerou obhospodařovanou půdu nabízí bioplynové stanice dle výpočtů CZ Biom ekvivalent 0,05 VDJ/ha (v přiložených mapových podkladech také jako BPJ - bioplynová jednotka; pozn. autora). “Je to poměrně malý příspěvek z hlediska celkový potřeb zemědělství, ale vypočítali jsme, že v roce 2030 by to mělo být již 0,12 VDJ/ha, to je o čtvrtinu víc, než kolik je organiky v půdě dnes. A pokud se podíváte na jednotlivé farmy, tak u těch, na které jsou bioplynky navázány, je přínos pro půdu již dnes značný. Dvojnásob to platí pro regiony, kde nejsou téměř žádné chovy hospodářských zvířat”, dodal Habart.
 
“Bioplynové stanice také výrazně pomáhají ekonomice i provozu živočišné výroby. Kejdu zbavují zápachu, poskytují teplo a elektřinu pro provoz a stabilizují příjmy podniku,” řekl Martin Novák, zemědělec a provozovatel bioplynové stanice Obora u Tábora.
 
Význam bioplynových stanic a odpadního digestátu pro kvalitu půdy podtrhuje i odpadová legislativa Evropské unie, které považuje bioplynové stanice za nástroj pro recyklaci biologicky rozložitelné hmoty, nikoliv za zařízení na zpracování odpadu. Recyklace nebo také materiálové využití, kam patří také kompostování a anaerobní digesce, má v hierarchii způsobů nakládání s odpady přednost před energetickým využitím. “Označovat zpracování odpadní biomasy v bioplynkách za energetické využití je velmi zúžený a matoucí popis,” dodal Habart.
 
Z čeho se bioplyn v ČR vyrábí?
 
K výrobě bioplynu se v Česku nejčastěji používají kejda skotu a prasat a hnůj (46 %). Kontroverzní kukuřice se využívá ve formě (kukuřičné) siláže a představuje zhruba 31 % všech vstupních surovin. Zbylých 26 % tvoří senáž, bioodpady, obilí, brambory a další. [7] „Úloha kukuřice jako vstupního substrátu pro bioplynky postupně klesá. Ať už kvůli jejímu zdražování, riziku neúrody nebo potřebě chránit půdu proti erozi. Naopak roste význam biologicky rozložitelných odpadů,” popisuje Jan Habart.
 
Přísnější odpadová legislativa a zákaz skládkování bioodpadů v příštím desetiletí totiž otevírají bioplynu nový obzor v podobě zpracování komunálních bioodpadů. “Trend je to jednoznačný i v případě, že by se oddálil zákaz skládkování, který je aktuálně plánovaný k roku 2024. Tlak na rozumnější nakládání s bioodpady v rámci komunálních odpadů nestojí jen na tomto zákazu,” uvedl Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie. Návrh novely Zákona o odpadech připravuje Ministerstvo životního prostředí a předpokládá, že pro obce budou platit přísnější recyklační cíle a porostou také poplatky za svoz komunálních odpadů, které mají motivovat k předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci.
 
Zajímavý příklad zpracování bioodpadů mají v Jarošovicích u Týna nad Vltavou. V jednom areálu s bioplynovou stanicí stojí kompostárna, která umožňuje zpracovávat i odpady z přípravy jídla v restauracích a jídelnách (gastroodpady) nebo prošlé potraviny.
 
Další slibnou surovinou pro výrobu bioplynu je vojtěška a další bobovité rostliny. Ty jsou navíc dobrou příležitostí pro zlepšení kvality půdy a zdroj pylu pro včely. Zemědělci na jihu Čech se společně s vědci z České zemědělské univerzity pokouší využít schopnosti vojtěšky vázat dusík z atmosféry a vyrábět tak organické hnojivo s vyšším zastoupením dusíku. “Záměrem projektu je fermentovat vojtěškovou senáž v bioplynové stanici, kde z ní vyrobí energii. Digestát má zhruba dvojnásobný podíl dusíku, což snižuje požadavky na aplikaci minerálních hnojiv,” řekl Jindřich Černý z České zemědělské univerzity.
 
 
Bioplyn v Česku (základní data)
 
V roce 2017 stálo v Česku 404 zemědělských bioplynových stanic s instalovaným výkonem 318,2 MW. Po odečtení bioplynek na čistírnách odpadních vod (ČOV) činila jejich výroba 2 445 867 MWh elektrické energie, což představovalo 26,06% podíl na elektřině z obnovitelných zdrojů (OZE) a 2,81% podíl na výrobě elektřiny při zahrnutí všech zdrojů. Bioplynové stanice také vyrobily 3 704 793 GJ tepla (4,03 % podíl v rámci všech OZE). [8]
 
V případě vhodného nastavení legislativy a podpory, která bude příznivá pro využití dostupného potenciálu, může instalovaný výkon v roce 2030 dosáhnout 372 MW v bioplynových stanicích (s možným navýšením o 166 MW pro služby regulace) a 100 MW v biometanových stanicích. “To se projeví nejen ve vyšším příspěvku bioplynu pro výrobu obnovitelné energie, ať již jde o elektřinu, teplo nebo biometan, ale také ve vyšší produkci organických hnojiv z digestátu,” uvedl Jan Habart.
 
 
Kontakty
Jan Habart, předseda CZ BIOM, habart@biom.cz, 603 273 672
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
CZ Biom - České sdružení pro biomasu, z.s. je profesní spolek s více než dvacetiletou historií, který propaguje využití biomasy v Česku jako obnovitelného zdroje energie a cenné suroviny. Mezi více než dvě stovky členů asociace patří provozovatelé bioplynových stanic, tepláren na biomasu, kompostáren nebo pěstitelé energetických plodin. CZ Biom hájí zájmy odvětví a svých členů a nabízí odborné zázemí v oblasti legislativy, finančních nástrojů, technologií a provozu zdrojů využívajících biomasu.
 
 
Komora obnovitelných zdrojů energie
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
[1] Spotřeba zemního plynu domácnosti činila v roce 2018 2 275 642 tis. m3 (2,3 miliardy m3). Výroba biometanu v roce 2030 na úrovni zhruba 0,5 až 0,6 miliardy m3 představuje 22 až 26 %. Pro srovnání: celková spotřeba zemního plynu v ČR činila 8,2 miliard m3. Energetický regulační úřad 2019 (zde; domácnosti viz str. 29).
 
[2] Podkladový materiál pro návrh Vnitrostátního plánu. Ministerstvo průmyslu a obchodu 2018 (zde, biometan str. 46-47).
 
[3] Evropská biomasová asociace. Podrobněji zde. Otevřená data rádi dodáme na vyžádání.
 
[4] Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Podrobněji zde
 
[5] Český statistický úřad. Otevřená data rádi dodáme na vyžádání.
 
[6] Ministerstvo životního prostředí 2019. Podrobněji zde.
 
[7] Data za rok 2017. Šetření CZ BIOM bylo provedeno na reprezentativním vzorku jedné čtvrtiny zemědělských a odpadářských bioplynových stanic v ČR.
 
[8] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podrobněji zde.

publikováno: 06.06.2019


Nová uhelná opona v Evropě? Dvourychlostní Evropa?

Nová platforma Visegrad+ založená dnes v Praze, tomu chce zabránit.

Podíly obnovitelných zdrojů ve všech 4 zemích Visegrádu (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) jsou jedny z nejnižších v EU a hodně pod průměrem EU-28 (EUROSTAT).Tvůrci energetické legislativy v zemích visegrádské čtyřky na tom ale neplánují nic zásadně měnit ani v příští dekádě. A to i přes to, že všechny země mají v obnovitelných zdrojích velký potenciál, ukazují data, která si nechaly zpracovat asociace obnovitelných energií z regionu. Navíc, ani jedna z východoevropských zemí dosud nepřijala plán na ústup od výroby energie z uhlí. Tyto plány naopak mají všechny země západní Evropy s výjimkou Řecka. Dnes založená platforma Visegrad+ má ambici přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům podpořit a urychlit.
 
 
„Tvůrci energetické legislativy někdy tvrdí, že jejich země nemá dostatek potenciálu pro výrobu čisté energie. Připomíná mi to Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z našich politiků označovali Rakousko „země, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů (MW). To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém státě Visegrádu postavil celkem za posledních dvacet let“, řekl Florian Maringer, ředitel Rakouské asociace obnovitelných zdrojů.
 
Za velmi málo ambiciózní označili zástupci obnovitelných asociací návrhy Národních energeticko-klimatických plánů. Ty určují, kolik obnovitelných zdrojů energie (OZE) chtějí členské státy na konci příští dekády mít ve svých energetických mixech. Potenciál OZE v našich zemích je o hodně větší, než kolik naše ministerstva navrhují využít a napsali do svých akčních plánů pro příští dekádu. Spíš než za ambici proto tyto návrhy nazýváme jen nepatrně vylepšeným scénářem rozvoje, ke kterému by došlo tak jako tak, „business as usual“. Například Česko může mít kolem roku 2030 v síti nejméně čtvrtinu elektřiny z čistých a levných zdrojů, ale vláda premiéra Babiše navrhuje sotva polovinu toho, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Vypadá to, že nám v Evropě vzniká nová opona, tentokrát uhelná. Pokud se podíváte na mapu Evropy, nelze nevidět hranici, která dělí země podle toho, jak se rozhodly naložit s uhlím“, řekla Veronika Galeková, ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a obnovitelných zdrojů. Všechny státy západní Evropy už přijaly své plány na odstavení uhlí z výroby energie, kromě Řecka. Naopak, žádný ze států východní Evropy takový plán nemá, v Maďarsku a na Slovensku se o jejich přípravě diskutuje.
 
Polsko bude muset do roku 2035 odstavit 20 tisíc z celkových 40 tisíc megawattů (MW) zdrojů, které jsou skoro všechny určeny k výrobě energie z uhlí. Je to skvělá příležitost nahradit špinavé, zastaralé zdroje novými větrnými, fotovoltaickými a dalšími obnovitelnými zdroji. V roce 2030 můžeme v Polsku mít bezmála 40 % elektřiny obnovitelné“, řekla Irena Gajewská z polské větrné asociace.
 
Záměrem nové platformy Visegrad+, založené dnes v Praze, je podpořit energetickou transformaci energetických systémů ve visegrádském regionu směrem k obnovitelným zdrojům. Členové platformy se budou věnovat propagaci a prosazování nástrojů ke snižování emisí skleníkových plynů. „Rádi bychom vyvážili ne vždy úplně konstruktivní hlas visegrádské čtyřky v procesu přípravy společných evropských nástrojů k ochraně klimatu“, uvedla Ada Amon z think-tanku E3G.
 
Přední asociace obnovitelné energetiky a think-tanky věnující se ochraně klimatu ze čtyř zemí Visegrádu a Rakouska dnes v Praze podepsaly Memorandum o porozumění. Platforma deklaruje svou otevřenost širší spolupráci a má plány na rozšíření i do ostatních zemí střední a východní Evropy. Fotografie z dnešní tiskové konference a podpisu memoranda najdete zde.
  
Kontakty:
 
AT: Florian Maringer, mobile: +43 660 402 60 01,florian.maringer@erneuerbare-energie.at 
CZ: Stepan Chalupa, mobile: +420 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
HU: Gábor Orbán, mobile: +36 20 215 33 13, orban@energiaklub.hu
PL: Irena Gajewska, mobile: +48 695 286 9 98, i.gajewska@psew.pl
SK: Veronika Galeková, mobile: +421 905 862 215, veronika.galekova@sapi.sk
E3G: Ada Amon, mobile: +36 209 519 554, ada.amon@e3g.org
 

publikováno: 15.05.2019


Visegrád je mrtev. Ať žije Visegrád+!

TISKOVÁ KONFERENCE DNES OD 11

Dnes v 11 hodin ve Sněmovní 7 společně s kolegyněmi a kolegy z Maďarska, Polska, Rakouska a Slovenska založíme platformu Visegrad+. Popíšeme důvody a své plány, jak chceme přispět k přechodu visegrádských ekonomik k obnovitelným zdrojům. Po akci budeme rozesílat tiskovou zprávu s odkazem na memorandum o porozumění, které na místě podepíší zástupci všech států a fotografie z akce.
 
Akce bude přenášena na stream v angličtině zde (stačí zadat kód 987-580-916)
 

publikováno: 15.05.2019


Špatné vyhlídky: stále moc uhlí a málo čistých zdrojů

Komora OZE analyzuje a komentuje dekarbonizaci energetiky.

Desetkrát pomalejší, než by bylo potřeba, je tempo, jakým Vláda navrhuje rozvíjet obnovitelné zdroje. Odstavování uhelných zdrojů zaostává i za neambiciózními, jen čtyři roky starými vládními plány. Česko ve snižování emisí skleníkových plynů zcela selhává, ukazuje porovnání nejnovějších statistik.


V reakci na nečinnost vlády a ignoraci vážnosti problémů, jakými změny klimatu jsou, se studenti dnes opět vydali do ulic podpořit boj proti klimatickým změnám. “Nehodláme sedět ve škole, abychom si zajistili lepší budoucnost, která nás už dost možná nečeká. Odmítáme jen nečinně přihlížet, jak se svět čím dál tím rychleji řítí do záhuby. Promrhali jsme již dost času nezájmem, a pokud nezačneme hned teď, prohrajeme. A prohra v tomto případě znamená mnohem víc, než si většina z nás dokáže vůbec představit.” uvádí iniciativa Fridays For Future.
 
Na naléhavost klimatických změn upozornil přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn: “Nemáme moc času: Musíme kompletně dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050 a ani to nebude stačit. (...) Po několika letech stagnace způsobené zpomalením světové ekonomiky globální emise skleníkových plynů opět rostou. Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. (...) Vše, co teď bereme jako samozřejmost – svobodu slova, život v míru, rozsvícení lampy po stisknutí vypínače, bezpečí –, to všechno bude minulostí.” Řekl před dvěma týdny v rozhovoru pro Respekt.
 
V Česku se téměř polovina (47 %) elektřiny vyrábí z uhlí, [1] z obnovitelných zdrojů energie (OZE) pochází jen asi 11 % elektřiny. [2] “Máme-li se vyhnout těm nejhorším klimatickým scénářům, je nezbytně nutné do roku 2030 odstavit přinejmenším všechny neefektivní uhelné elektrárny a také černouhelnou elektrárnu Dětmarovice a nahradit výpadek jejich výroby obnovitelnými zdroji”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Z hnědouhelných zdrojů by tak v provozu zůstaly pouze uhelné zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny (teplárny), které zásobují velké sídelní celky teplem a kogenerační zdroje v průmyslových podnicích.
 
Výroba elektřiny z OZE by se měla zvýšit na víc než dvojnásobek oproti dnešku. Z 9,6 na 21,1 terawatthodin (TWh). [2] [3] “Půjde zejména o nové větrné a fotovoltaické elektrárny. Víme, že takové množství nových zdrojů v Česku postavit lze, přírodní podmínky na to máme. Stát ale musí začít brát rozvoj čisté energetiky vážně a napnout všechny síly do jejich rozvoje. Zdaleka přitom nejde jen o finanční podporu, kterou kvůli dotacím do uhelné a jaderné energetiky ještě v některých případech obnovitelné zdroje potřebují”, uvedl Chalupa.
 
Renomovaná konzultační společnosti Energynautics loni softwarově simulovala chování tuzemské sítě ve všech dnech roku a došla k závěru, že takovou výrobu elektřiny z OZE české elektrické sítě “bez problémů zvládnou”. [4] “Nejde o nic šokujícího, kolem 30 % elektřiny v sítích z OZE je celoevropský průměr, přičemž v některých státech to je výrazně víc”, doplnil výsledky výzkumu Chalupa.
 
Česko však ve své čtyři roky staré strategii [5] předpokládá výrazně pomalejší tempo odstavování uhelných zdrojů a stejně vlažný i rozvoj těch obnovitelných. Takové tempo nás však před nejhoršími dopady klimatických změn ani znečišťování ovzduší neuchrání. Navíc, ani toto tempo se státu zatím skoro jistě nepodaří naplnit. [6]
 
A lépe nevypadají ani plány pro příští dekádu. [7] Ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojích vláda plánuje zvýšení desetkrát pomalejší, než kolik je potřeba. Zato ve výrobě tepla z OZE se stát hodlá zaměřit na neudržitelné spalování lesní a zemědělské biomasy, které dobře vyhovuje elektrárenským a teplárenským společnostem.
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Roční zpráva o provozu ES ČR 2017. ERÚ 2018
 
[2] Podíl na hrubé výrobě energie. Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO 2018.
Dle metodiky SHARES, preferované Evropskou komisí, jde o 13,6 % (podíl na hrubé spotřebě energie).
 
[3] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Rádi zašleme na vyžádání.
 
[4] Jak může česká síť zvládnout útlum uhelných elektráren a nástup obnovitelných zdrojů. (Shrnutí studie). Dostupné zde.
 
[5] Státní energetická koncepce ČR. Nejčastěji citovaný tzv. Optimalizovaný scénář. MPO 2015.
 
[6] Srovnej očekávanou výrobu elektřiny z uhlí v roce 2020 na úrovni 41,4 TWh s realitou roku 2017 (45,3 TWh) a očekávanou výrobu elektřiny z OZE ve výši 11,5 TWh s realitou roku 2017 (9,6 TWh).
Zdroj: ASEK optimalizovaný scénář (MPO), OZE ve 2017 (MPO), Roční zpráva o provozu ES ČR 2017 (ERÚ)
 
[7] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky. MPO 2019. Dostupný zde.

publikováno: 03.05.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval