Aktuálně

Čisté technologie a tři čtvrtě bilionu eur páteří ekonomické obnovy EU

Komora OZE vyzývá vládu ke zvýšení úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise. [1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.
 
 
Česko se formálně zbavilo své izolované pozice odmítače Zelené dohody, když se k ní minulý týden vláda oficiálním dopisem přihlásila. ČR však ve svém dopise požaduje „oddělit diskusi o přípravě podpůrných opatření na oživení ekonomiky od diskuse o navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030”. To však nedává příliš smysl, důraz na zvyšování ambicí k roku 2030 v rozvoji čistých technologií je jedním z principů Zelené dohody a nyní de fakto i podmínkou pro získání dalších peněz.
 
„Oživení ekonomiky neznamená návrat ke stavu před krizí, ale skok vpřed”
 
Z návrhu uniklého před týdnem je patrné, že v oblasti čisté energetiky Evropská komise členským státům nově nabízí, že zaplatí polovinu nákladů na rozvoj obnovitelných zdrojů a dále, že nehledě na finanční podpory pro OZE dostupné v jednotlivých členských státech vypíše vlastní, celoevropské podpory: během dvou let na celkem 15 gigawattů. [2]
 
„Jde o naprosto bezprecedentní příležitost pro naši ekonomiku i energetiku,” komentuje návrh Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „Vyzýváme proto vládu, aby této historické příležitosti využila pro spolufinancování rozvoje nových instalací obnovitelných zdrojů. Vlažný přístup a pasivita není v zájmu občanů ČR.” Komora OZE proto vyzývá vládu, aby začala vystupovat aktivně a zvýšila ambice. Konkrétně by vláda měla:
 
●      jednoznačně podpořit navýšení cíle snížit emise skleníkových plynů do 2030 z aktuálních 40 % ve srovnání s r. 1990 na 50 až 55 %, jak navrhuje Komise,
 
●      jednoznačně podpořit navýšení cíle podílu OZE na hrubé spotřebě energie EU v r. 2030 z aktuálních 32 % na 40 % a zároveň navýšit vlastní příspěvek k tomuto cíli z aktuálních 22 % na nejméně 24,4 % (hrubé spotřeby energie v roce 2030), což odpovídá střednímu scénáři rozvoje čisté energetiky, jak ho propočítali experti Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu,
 
●      navýšit cíl energetické efektivity z dnešních 32,5 % na nejméně 35 % k r. 2030,
 
●      urychlit přípravy nových podpůrných schémat pro obnovitelné zdroje platné v Česku od roku 2021 (novela Zákona o podporovaných zdrojích energie),
 
●      zajistit rychlejší povolovací procesy, aby rozvoj čisté energetiky nezůstal jen na papíře.
 
„V opačném případě hrozí, že stovky miliard eur si rozeberou členské státy, které příležitost pochopily,” doplnil Štěpán Chalupa.
 
 
Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE již dříve vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Komora OZE zároveň již dříve upozornila, že informace o podpoře ve výši jednoho bilionu jsou matoucí a nepřesné a požádala novináře, aby tuto informaci MPO nepřebírali. [3]
 
 
Next Generation EU
 
 
První část návrhu Next Generation EU (dříve také jako Green Deal Recovery Package) byla představena včera odpoledne společně s upraveným návrhem víceletého rozpočtového rámce (MFF) EU. Next Generation EU obsahuje především 560 miliard eur finanční podpory na investice a reformy na ekologickou a digitální transformaci a posílení odolnosti ekonomik jednotlivých států. Návrh předpokládá distribuci přes granty až 310 miliard eur a úvěry v objemu až 250 miliard eur. Jde o prostředky určené k napumpování do unijní ekonomiky během dvou let, do roku 2022. Páteří balíčku jsou principy a opatření známé ze Zelené dohody zveřejněné loni v prosinci. Podrobnosti balíčku a částky určené pro jednotlivá odvětví by měla Komise oznámit během dneška.
 
Návrhy MFF i Next Generation EU bude následně projednávat evropský parlament a souhlasit s ním musí všechny členské státy. Kolem balíku opatření i peněz jsou očekávána náročná vyjednávání.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, dále řekl:
 
„Česko se k Zelené dohodě hlásí zatím chladně, váhání však není vůbec na místě. Komise potvrdila své odhodlání oživit padlou ekonomiku s využitím čistých technologií a dává na to členským státům obrovský balík peněz. Česko si nemůže dovolit chodit kolem horké kaše a opět koukat, jak nám ujíždí vlak s příležitostí na oživení ekonomiky a modernizaci energetiky větším rozvojem obnovitelných zdrojů. Jinak na ty peníze nedosáhneme a rozdělí si je ostatní státy.”
 
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Zdá se, že Česko zatím nechápe přesně význam Zelené dohody, která má především za úkol co nejrychleji snížit produkci skleníkových plynů, stát se lídrem v čistých technologiích a postavit tak evropskou ekonomiku na nohy. Nepochopení či váhání ale může mít fatální následky pro tuzemskou ekonomiku i energetiku.“
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,
603 420 387
 
●      Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@komoraoze.cz, 603 273 672
 
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Zdroje
 
[1] První detaily zde
 
[2] V oblasti obnovitelných zdrojů energie uniklý návrh plánu předpokládá vypsání celoevropských aukcí na celkem 15 gigawattů nového výkonu obnovitelných zdrojů v celkové hodnotě 25 miliard eur, což podle údajů Komise představuje přibližně čtvrtinu trhu. Dále je plánována pomoc národním státům a jejich systémům veřejné finanční podpory pro rozvoj OZE: ke každému euru vloženému národním státem přidá Komise další.
 
[3] Podrobnosti viz tisková zpráva Komory OZE.

publikováno: 28.05.2020


Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

Nová analýza investičních toků v čisté energetice

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.
 
První z analýz se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak „malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. „velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]
 
„Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).
 
Druhá analýza totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:
 
●      141,6 miliardu korun pro zdroje na výrobu tepla. Zhruba polovina (51 %) z toho připadá na rozvoj biomasových zdrojů, 24 % na sektor tepelných čerpadel. Zbytek jsou investice do solárních kolektorů a bioplynových a geotermálních zdrojů.
 
●      135,7 miliard pro zdroje na výrobu elektřiny. Největší část připadá na investice do fotovoltaiky (64 %) a větrných elektráren (21 %). Zbytek představují investice do bioplynových, biomasových, malých vodních a geotermálních elektráren.
 
●      50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.
 
Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. „Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,” uvedl Jaroslav Knápek z ČVUT, který na výzkumu rovněž pracoval.
 
 
Podle Komory OZE, která se na přípravě dnes zveřejněných analýz podílela, je zásadní slabinou Vnitrostátního plánu zbytečně nízká ambice, přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. [4]

„Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
 
7 miliard korun veřejné podpory ročně
 
Komora OZE již dříve přinesla výpočet, na kolik by přišel rozvoj OZE podle scénáře navrženého Evropskou komisí, na veřejné finanční podpoře. „Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22 % čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,” zakončil Chalupa.
 
 
Kontakty
  
●      Michaela Valentová, vedoucí výzkum. projektu Climate Investment Capacity na FEL ČVUT, michaela.valentova@fel.cvut.cz, 603 209 535
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Zdroje
 
[1] Obě analýzy, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.
 
[2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.
 
[3] Kalkulované investiční náklady zahrnují náklady na technologii i výstavbu zdroje. Výpočet byl proveden v cenách roku 2019 upravených pro každý rok indexem očekávaného vývoje ceny (náklady na technologie i výstavbu zvlášť). Ceny technologií určených pro dodávku do sítě neobsahují DPH, kdežto ceny pro domácnosti DPH zahrnují.
U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny.
Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.
 
[4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné zde

publikováno: 19.05.2020


Další a další iniciativy považují zelené technologie za páteř ekonomické obnovy

Za Česko se ke Green Recovery Alliance zatím připojila Komora OZE

Kvůli perspektivnějším pracovním místům a podnikatelským příležitostem po celém světě vznikají další a další iniciativy požadující obnovu ekonomiky na základě především čistých technologií. Mezi signatáři výzev jsou i Itálie, Španělsko a Francie, státy nejhůře zasažené šířením koronaviru, ale také Polsko nebo pobaltské státy. Česko zatím mlčí a to i přes to, že je významným světovým výrobcem pro biomasu, vodní elektrárny, tepelná čerpadla, chytrá řízení a mnoho součástek pro všechny druhy obnovitelných zdrojů.
 
„Zelená dohoda pro Evropu je se svým multibiliónovým rozpočtem zcela mimořádná příležitost, jak využít současné krize k modernizaci českého průmyslu a energetiky. Dvě mouchy jednou ranou, jak s říká,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). „Vláda by při obnově padlé ekonomiky měla vsadit na obory s vysokou přidanou hodnotou a perspektivní budoucností”, dodal Chalupa.
 
 
Státy nejhůř zasažené COVID-19 požadují silnější Zelenou dohodu
 
Ve světě vzniká množství iniciativ požadujících obnovu ekonomiky na půdorysu čistých technologií. Argumentují novými pracovními místy a příležitostmi pro podnikatele s větší perspektivou, než nabízí obory využívající uhlíkatá paliva, zejména uhlí a ropu. Podpora čistých technologií pomůže svět chránit před dopady klimatické krize, která s nástupem koronavirové pandemie přirozeně nezmizela.
 
V Evropě je patrně nejvýznamnější iniciativou Green Recovery Alliance, jejímuž vzniku předcházelo společné prohlášení ministrů dvanácti států EU, které požadují, aby Zelená dohoda byla páteří unijních opatření na obnovu ekonomiky zasažené v reakci na opatření proti šíření koronaviru. Mezi signatáři je i Itálie, Španělsko a Francie, jejichž ekonomiky byly pandemickou krizí nejvíc zasaženy. Státy se shodují, že pandemická krize je unikátní příležitostí, jak přestavět ekonomiku na lépe odolnou dalším globálním krizím, které téměř jistě přijdou.
 
U vzniku Aliance stál francouzský europoslanec a předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, Pascal Canfin. Vznik aliance byl ohlášen v Evropském parlamentu 14. dubna [1] a ke dnešku sdružuje stovky politiků, korporátů, podnikatelských asociací, odborářských svazů, nevládních organizací a think-tanků. Mezi nejvýznamnější členy patří například ENEL (největší italská elektrárenská společnost), INGKA Group (provozuje obchody IKEA) nebo Unilever (jeden z největších výrobců potravin a výrobků pro péči o tělo a o domácnost na světě). Minulý týden se k alianci přidala padesátka šéfů finančních institucí jako například AXA, Allianz, BNP Paribas nebo Santander [2].
 
S podobným prohlášením přišla minulý týden Institutional Investor Group on Climate Change (IIGCC) sdružující více než 230 vlastníků a správců aktiv v hodnotě víc než 30 bilionů eur. Mezi členy IIGCC patří největší globální a evropští institucionální investoři a investiční správci (správci aktiv). [3]
 
Jiná široká koalice tvořená ministry Polska, Řecka, Španělska, Rakouska, Lucemburska a tří pobaltských států se ve společném dopise obrátila na eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona a eurokomisařku pro energetiku Kadri Simson s požadavkem na vytvoření společné unijní politiky, která by podpořila rozvoj průmyslu pro obnovitelné zdroje. [4]
 
Kolem Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) se vytvořila Coalition for Action, jež sdružuje stovku společností podnikajících v obnovitelných zdrojích. [5] S prohlášením o klíčové úloze větrné energetiky přišla i Světová větrná asociace (GWEC) spolu s desítkami společnostmi podnikajícími v oboru. [6]
 
 
Trh s deseti miliony zákazníků zatím mlčí
 
Čeští ministři zatím mezi signatáři evropských iniciativ chybí. A to i přes to, že do výroby pro čistou energetiku jsou v Česku zapojeny stovky firem, často mají i vlastní vývoj a dodávají finální produkt, který umožňuje vysokou přidanou hodnotu. „Průmyslová výroba na sebe váže projekční činnosti, instalace, údržbu a servis, to všechno jsou perspektivní pracovní místa i příležitosti pro podnikatele v regionech. Domácí trh má o obnovitelné zdroje zájem, takže podpora těchto podnikatelů je zároveň výbornou příležitostí pro přebudování energetiky, velké i té malé, na úrovni domácností,” vyjmenovává důvody, proč by stát měl svůj zájem zacílit na firmy vyrábějící či podnikající v obnovitelných zdrojích, Štěpán Chalupa.
 
V centru zájmu vlády mají být ty obory, které jednak generují vysokou přidanou hodnotu a jednak je po jejich produktech poptávka dnes a dá se očekávat, že poroste. Mělo by jít zároveň o obory, ve kterých je Česko silné. „Jde o tři klíčová kritéria, která když se v některém sektoru protnou, tak je to ta nejlepší příprava ekonomiky, její odolnosti na další globální krize, které téměř jistě přijdou”, uvedl Chalupa.
 
„Někteří a podle mě správně, uvádějí, že je to případ biomedicíny. Já jsem přesvědčen, že je to určitě případ i obnovitelných zdrojů,” uvedl Chalupa.Česko totiž patří mezi světovou špičku ve vývoji a výrobě biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárních kolektorů, řídících systémů a regulací pro fotovoltaické systémy nebo domácích kotlů na biomasu. Jde o finální produkty, které umožňují vysokou přidanou hodnotu. „Silní jsme i ve výrobě klíčových součástek pro větrné elektrárny, ale v tomto segmentu nám už vlak finálního výrobku ujel”, uvedl Chalupa.
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Zdroje
 
[1] podrobnosti například zde
 
[2] podrobnosti zde
 
[3] detaily o prohlášení IIGCC viz zde
 
[4] informaci přinesla evropská větrná asociace WindEurope
 
[5] detaily o prohlášení Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje viz zde
 
[6] detaily o prohlášení světové větrné asociace viz zde
 

publikováno: 11.05.2020


Rozvoj čisté energetiky na obzoru?

Komora OZE komentuje návrh zásadní novely, který včera projednala vláda.

Komora OZE vítá nová rámcová pravidla, která přinesou rozvoj čisté energetiky konečně i v Česku. Obává se ale dopadu nerovného přístupu k současným provozovatelům, který podkopává důvěru zájemců o budoucí projekty v čisté energetice. Stát by měl mít rovný přístup ke všem druhům OZE.
 
 
Podnikatelé v obnovitelných zdrojích dlouhodobě podporují a vítají ambici novely: znovunastartovat růst čisté energetiky. Projednaná novela totiž definuje, jakým způsobem budou od roku 2021 podpořeny nové projekty obnovitelných zdrojů. Aktuální návrh počítá s uplatněním provozní podpory formou aukčního či zeleného bonusu. Smyslem tohoto mechanismu je zajištění maximální efektivity vložených prostředků státní podpory. Návrh dále předpokládá, že vláda každý rok bude určovat objem nových projektů, pro které bude připravena podpora. Zástupci Komory OZE přivítali rovněž návrh definice a pravidel provozování takzvaných obnovitelných společenství (komunitní energetika).
 
„Česko je významným světovým výrobcem biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel nebo chytrého řízení. Další firmy vyvíjejí a vyrábějí komponenty pro větrné elektrárny či fotovoltaiky. Průmyslová výroba na sebe váže projekční činnosti, instalace, údržbu a servis, to všechno jsou perspektivní pracovní místa i příležitosti pro podnikatele v regionech. Vláda těmto firmám chytře a v pravý čas otevírá i český trh.” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory OZE.
 
Návrh zákona zavádí také finanční podporu biometanu. Ta umožní stávajícím bioplynovým stanicím vyrábět z bioplynu nejen elektřinu a teplo, ale také obnovitelný “zemní plyn” a přispět tak k dekarbonizaci plynárenství.
 
 
Nebezpečný precedens do budoucna
  
Druhým zásadním bodem návrhu novely je způsob, jakým bude posuzována přiměřenost zisku (finanční podpory) stávajících OZE, které byly uvedeny do provozu v letech 2006 až 2015. Návrh novely předpokládá, že pro posouzení přiměřenosti finanční podpory výrobců čisté energie by mělo být využito porovnání jejich ziskovosti s hodnotou maximální možné ziskovosti, tzv. vnitřního výnosového procenta investic (zkratka IRR), která je uvedeno v návrhu novely. Ten přináší pro různé technologie OZE různé sazby IRR v rozmezí 6,3 a 10,6 %. Není mi jasná logika návrhu, ale je to velmi nebezpečný precedens pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů, který vláda touto novelou chce rozjet. My zastupujeme všechny druhy obnovitelných zdrojů a tak jsme logicky proti nerovnému přístupu, který je i v rozporu s použitou metodikou. Správný přístup je měřit všem stejným metrem,” uvedl dál Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.
 
Novela může být jednou hodnocena jako důležitý milník v rozvoji obnovitelných zdrojů v ČR. „Velmi důležitý krok, který potřebujeme k modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů. Zcela ale záleží, zda vláda bude mít o rozvoj čisté energetiky opravdu zájem a zjednoduší a sjednotí administrativní procesy, kterými obnovitelné zdroji musejí projít a zadruhé, narovná přístup k jednotlivým druhům čisté energetiky. To bude zásadní, aby se nestalo, že formálně sice splní svůj díl odpovědnosti vůči společné energetické politice EU, ale v praxi se nestane nic nebo téměř nic,” dodal Štěpán Chalupa.
 
 
Kontakty
 
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
●      Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@biom.cz, 603 273 672
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

publikováno: 28.04.2020


Netavme zvony na kanony

Vláda má jeden z nejlepších nástrojů k překonání ekonomické krize už k dispozici

Komora OZE vyzývá MŽP a MPO, aby nejen zachovalo, ale i posílilo úspěšné programy na podporu energetických úspor a obnovitelných zdrojů ve firmách (OPPIK), obcích (OPŽP) a domácnostech (Nová zelená úsporám). Zájem o instalace obnovitelných zdrojů totiž roste na historická maxima, ukázaly čerstvé statistiky z klíčových dotačních programů. V letech bude trend pokračovat a sílit, odhaduje Komora OZE. Během prvního kvartálu 2020 trh s obnovitelnými zdroji narostl o 4 až 6 miliard korun, vypočítali experti Komory OZE.
 
 
Zájem o instalace obnovitelných zdrojů mezi domácnostmi i podnikateli roste, ukázaly čerstvé statistiky tří klíčových dotačních programů, které má Komora OZE k dispozici. [1] V Nové zelené úsporám (NZÚ) bylo na projekty obnovitelných zdrojů během prvního čtvrtletí 2020 podáno celkem 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Zájem o střešní fotovoltaiky se během letošního března dokonce vyhoupl na historické maximum. [2] Tradičně obrovský zájem bývá i o kotlíkové dotace, které rozdělují krajské úřady.
 
Podobně enormní zájem je o fotovoltaiku i mezi podnikateli: po třech měsících od otevření nové výzvy pro žádosti v rámci OP PIK, je zde převis poptávky (vyjádřený objemem poptávaných dotačních peněz) za asi čtvrt miliardy korun. A to i přes to, že výzva je určena pouze středně velkým projektům, menší podnikatelé na otevření výzvy totiž stále čekají. [3]
 
 
Čtyři až šest miliard nových investic za první tři měsíce
 
Během prvního kvartálu 2020 požádaly domácnosti, firmy a obce o dotace na obnovitelné zdroje v celkové výši přibližně 1,2 miliard korun, vypočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. [1] „Každá koruna dotačních peněz vyvolá investici dalších tří až pěti korun z vlastní kapsy domácností nebo podnikatelů. Pákovým efektem tedy došlo jen během prvního kvartálu k vytvoření budoucích investic za zhruba čtyři až šest miliard a to je cesta jak chytře vyjít z krize a postavit ekonomiku na nohy prostřednictvím zrychlení modernizace.” vypočítává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie
  
„Zájem o nové střešní fotovoltaiky byl během března a první půlky dubna vzhledem k situaci spojené s koronavirem překvapivě slušný, bude zajímavé sledovat vývoj dál,” uvádí Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky. Cech v Česku zastupuje sektor malých a středních fotovoltaik a sdružuje téměř všechny výrobní, obchodní a montážní firmy. „Domácnosti a podnikatelé hledají možnosti, jak by uspořili v těžších dobách, které očekávají. Ministr Brabec před víkendem avizoval posílení programu a ministr Havlíček plánuje otevřít další výzvy a dosypat další peníze v září. To jsou velmi dobré zprávy,” doplnil Hradecký.
 
 
Miliardu pro domácnosti na kotlíkové dotace
 
„Navrhneme státu, aby přilil alespoň miliardu korun na kotlíkové dotace pro domácnosti, o které je obrovský zájem a které jsou vždycky hned vyčerpány a dále, aby snížil DPH na pelety,” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. „Pokud se lidé teď masivně rozhodli investovat do vlastních zdrojů, jde o naprosto ojedinělou příležitost, jak zbavit český venkov uhelných čoudilů,” doplnil Habart.
 
 
Zaměřeno na regiony a za pár dní je hotovo
 
Výměny uhelných kotlů i instalace dalších obnovitelných zdrojů v domácnostech se týkají především rodinných domů. Tedy okrajů a okolí měst, ale zejména menších sídel v regionech, kde fungují jako spolehlivá a perspektivní pracovní příležitost. Další pracovní místa váže projektová příprava a servis, které opět provádějí místní firmy. O těchto investičních pobídkách se rozhoduje navíc velmi rychle. Příprava projektu, podání žádosti a schválení žádosti se dá stihnout během několika týdnů, například Nová Zelená úsporám schvaluje žádosti do tří týdnů. Samotná montáž trvá několik málo dnů, následně majitel předkládá doklady o realizaci a úřad vyplácí rychle dotaci na účet majitele domu. „Vláda má jeden z nejlepších a nejrychlejších protikrizových nástrojů hotový, stačí jen dosypávat peníze a průběžně upravovat pravidla. Naprosto zásadní je, že na nástroje na rozvoj čisté energetiky může během celé začínající dekády a to hned z několika nástrojů Evropské unie, zejména Zelené dohody, inkasovat stovky miliard korun,” zakončil Štěpán Chalupa.
 
 
Kontakty
●      Jan Habart, předseda CZ Biom, habart@biom.cz, 603 273 672
●      Aleš Hradecký, předseda CAFT, hradecky@caft.cz, 602 534 684
●      Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,603 420 387
●      Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
  
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Porovnávána byla data za Novou Zelenou úsporám (NZÚ) určenou domácnostem, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) určený podnikatelům a Operační program životní prostředí (OP ŽP) určený především obcím.
 
[2] V prvním čtvrtletí 2020 bylo v Nové zelené úsporám (NZÚ) na projekty obnovitelných zdrojů podáno 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Za březen 2020 bylo podáno celkem 472 žádostí o dotaci na fotovoltaiku, ať už samostatnou, nebo v kombinaci s další obnovitelnou technologií či akumulací do vody nebo baterií. Zdroj: statistiky Nové zelené úsporám (MŽP)
 
[3] V pořadí 3. výzva na fotovoltaiku v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) byla vypsána 13. ledna a přijímá žádosti do 31. srpna. Výzva má k dispozici k rozdělení 500 miliónů korun. Už v polovině března však byla alokace vyčerpána a program přijímá další žádosti takzvaně do zásobníku. A to i přes to, že výzva je omezena jen na středně velké projekty. K 13. dubnu bylo evidováno celkem 118 žádostí o celkem 762 miliónů, tedy převis o asi čtvrt miliardy. Zdroj: API
 
 

publikováno: 21.04.2020


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval