Aktuálně

Společně komentujeme agendu nadcházející evropské rady

Naplnění vyššího emisního cíle prostřednictvím budov a obnovitelných zdrojů je pro českou ekonomiku příležitost

Evropští lídři budou ve čtvrtek jednat o zvýšení celoevropského emisního cíle na mínus 55 % do roku 2030. V Česku nyní oproti roku 1990 vypouštíme o 35 % emisí méně. Naplnění většiny ze zbývajících 20 p.b. renovacemi budov a rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) přinese přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední firmy, nejméně 80 tisíc pracovních míst, kvalitnější bydlení a čistější ovzduší. Na jejich vyvolání musí vláda použít adekvátní část z bezprecedentního objemu fondů, které na klimatická opatření EU postupně vyčleňuje.
 
 
Evropská rada bude na svém jednání tento čtvrtek hlasovat o zvýšení společného klimatického úsilí. [1] Očekává se schválení nového společného cíle EU snížit emise skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Není dosud jasné, jaký cíl by platil pro jednotlivé členské státy.
 
České emise jsou oproti roku 1990 nižší o 35 % už nyní. Snížení o zbývajících 20 procentních bodů (p.b.) představuje zhruba 32 milionů tun (Mt) CO2 a je technicky i ekonomicky možné a pro stát výhodné, uvedli dnes na společné tiskové konferenci zástupci Šance pro budovy a Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Zvyšováním energetické účinnosti v obytných, veřejných a komerčních budovách včetně rozvoje fotovoltaických instalací na nich lze do roku 2030 v progresivním scénáři snížit emise o 13,3 Mt CO2 (v hypotetickém scénáři mapujícím ekonomický potenciál dokonce až o 16 Mt). [2] Rozvojem obnovitelných zdrojů podle středního scénáře Komory OZE lze emise snížit o 8,4 Mt CO2. [3] Navržená opatření by přinesla nejméně 927 miliard korun [4] nových investic, k jejichž vyvolání bude potřeba zhruba 300 miliard korun veřejné podpory. Tyto prostředky má stát zajistit z dostupných evropských programů: Modernizačního fondu, Fondu obnovy (Národního plánu obnovy), Fondu spravedlivé transformace, Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z výnosů emisních povolenek.
 
Vláda se o to sice do jisté míry snaží, ale doposud není zřejmý koncepční plán, zda se státu povede zajistit dostatečné prostředky a z jakých fondů se tak stane.
 
 
Co je potřeba udělat
 
●      Dostupné evropské prostředky prioritně koncentrovat do nejúčinnějších klimatických opatření: zvyšování energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Mít koncepční plán na jejich využití.
 
●      Alokovat dostatečné prostředky pro všechny segmenty budov a instalace obnovitelných zdrojů na nich a v nich: pro obytné, veřejné a podnikatelské budovy, konkrétně zejména:
 
○      Zajistit stabilní a posílené financování programu Nová zelená úsporám, který nově bude podporovat vedle rodinných domů také bytové domy (doposud byly podporovány z končícího IROPu). Do roku 2030 bude potřeba 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze ve Fondu obnovy ve výši 10 mld. Kč a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 mld. Kč.
 
○      Pro veřejné a vládní budovy bude třeba alokace ve výši alespoň 45 až 50 miliard korun. Zatím je alokováno 12 miliard z budoucího OPŽP a 3,5 miliardy z Fondu obnovy.
 
●      Zajistit podporu projektové přípravy pro renovace budov ve všech segmentech. Příprava trvá déle a je často složitější, než vlastní realizace. Zapojení energetických specialistů a projektantů může investici zlevnit, pomoci dosáhnout vyšších úspor energie a zároveň zajistit kvalitnější vnitřní prostředí.
 
●      Navýšit cíl pro spotřebu OZE ve 2030 na nejméně 24 % (současný cíl je na úrovni 22 %). Zdánlivě zanedbatelný rozdíl 2 p.b. představuje rozdíl více než 30 petajoulů čisté energie.
 
●      Při nastavování parametrů jednotlivých výzev programu RES+ v Modernizačním fondu by měl stát preferovat lokální výrobu z OZE a aby do programu připustil vedle takzvaných nepalivových obnovitelných zdrojů i zdroje na bioplyn či biomasu (palivové zdroje).
 
●      Dokončit transpozici evropské legislativy vč. implementace Národního energeticko-klimatického plánu.
 
Pro srovnání: Investice do nového jaderného zdroje o výkonu 1 200 MW přinese snížení emisí pouze o maximálně 5 procentních bodů při přímé náhradě nejšpinavějších uhelných elektráren. A to nejdříve v roce 2038, pokud vůbec.
 
 
Citace:
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Zvyšování evropského cíle úspory emisí znamená jedinečný impuls pro úspory v budovách a nové obnovitelné zdroje. Další a další evropské fondy na klimatická opatření jsou naprosto vyjímečná šance na modernizaci a zotavení ekonomiky Česka, takovou příležitost podruhé nedostaneme. Jestli ji promrháme a peníze rozdrobíme do desítky „taky-klimatických” opatření, hrozí, že stát v post-covidové době nebude mít na transformaci energetiky dost peněz. S odstupem největší klimatický problém Česka se jmenuje výroba energie z uhlí.”
 
„V zahraničí vidíme intenzivní přípravy a zavádění zdanění uhlíku, i toto téma, například v podobě zavedení minimální ceny uhlíku v ČR fakticky zcela chybí, přitom je to jeden z nejúčinnějších nástrojů přinášející navíc úsporu na potřebné dotace i prostředky pro jejich financování včetně speciálních nástrojů nízkopříjmovým domácnostem.”
  
Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, řekl:
„Ministerstva se snaží renovace budov v příští dekádě investičně podpořit. V řadě případů ale přelévají potřebnou alokaci z fondu do fondu, bez jasné koncepce. Žádný ministr neřekne, že renovace budov nechce, ale nyní je potřeba něco navíc: Jednotná koordinace vlády a prioritizace, která zajistí dostatečnou politickou a manažerskou kapacitu pro přípravu všech programů. Tyto investice jsou výborným nástrojem pro nastartování ekonomiky a mohou reálně zlepšit kvalitu bydlení stovkám tisíc domácností.”
 
 
 Zdroje:
[1] Návrh agendy evropské rady (zde). Tiskový briefing před konáním akce probíhá zítra (středa) ve 13.30 (registrace do 12:00; zde)
[2] studie Šance pro budovy a Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) (zde).
[3] Střední scénář Komory OZE předpokládá dosažení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 na úrovni nejméně 24,3 %. Podrobnosti zde. Výpočet emisního snížení předpokládá náhradu spotřebované energie pomocí obnovitelných zdrojů a byl proveden s využitím koeficientu 0,6 t CO2 na 1 MWh elektřiny (odpovídá intenzitě českého energetického mixu) a 0,3 t CO2 na 1 MWh tepla (odpovídá intenzitě tepla vyrobeného v SCTZ). Z výpočtu byly vyjmuty fotovoltaické instalace na budovách, které jsou již započítány v segmentu energetické účinnosti (2,5 až 5,1 Mt CO2 dle scénáře).
[4] Částka je složena z 600 miliard na energetickou účinnost (detaily zde) a 327,5 mld korun na obnovitelné zdroje (studie ČVUT, detaily zde).
 

publikováno: 08.12.2020


2030: z obnovitelných zdrojů skoro tolik elektřiny jako dnes z uhlí

Komora OZE zveřejňuje své podklady pro Uhelnou komisi

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.
 
Tabulka níže ukazuje rozvoj spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů tak, jak jej Komora OZE předložila na jednání Uhelné komise. V lepším rozlišení a formátu otevřeného souboru lze tabulku i vysvětlující text stáhnout zde [1].
 
„Největší rozdíly v představách o možnostech rozvoje obnovitelných zdrojů mezi státem a zástupci sektoru se týkají fotovoltaických a větrných zdrojů. Rozdíly v plánech na rozvoj malých vodních elektráren, biomasových a bioplynových zdrojů, ale také domovních obnovitelných zdrojů jako jsou tepelná čerpadla, solární termika nebo biomasové kotle jsou sice menší, nicméně v součtu k roku 2030 mohou velmi výrazně zkreslit jejich velmi dobrý potenciál,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Fotovoltaika
 
Potenciál střešních a fasádních fotovoltaických instalací určených pro pokrytí místní spotřeby, které lze v Česku do roku 2050 namontovat poté, co budou vyloučeny technicky nevhodné plochy, činí zhruba 25 000 megawattů (MW), spočítala studie, připravená Komorou OZE pro MPO. Pro rok 2030 Komora OZE pracuje se dvěma rozvojovými scénáři: v tom optimističtějším očekává zhruba 8 900 MW nových fotovoltaik, v tom opatrnějším, tzv. středním scénáři, zhruba polovinu, tedy 4 400 nových MW. [2]
 
Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR je dnes necelých 2 100 MWp. [3] Podle expertního odhadu je na budovách instalováno zhruba 450 MWp, z toho polovina na obytných. Z hlediska potenciálu jde o zanedbatelné hodnoty. Zbytek jsou v drtivé většině velké solární zdroje stavěné kolem roku 2010.
 
Rozvoji solárních elektráren ve volné krajině se Komora OZE ani Cech akumulace fotovoltaiky v principu nebrání, naopak, zejména pro brownfieldy či případně i pro půdy horších bonit je považuje za efektivní řešení. Komora OZE předpokládá, že stát bude dál preferovat podporu pro instalace pro pokrytí lokální spotřeby přímo v domácnostech, u živnostníků, malých a středních firem a obcí. 
 
 
Větrné elektrárny
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [4]
 
Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry citované studie, která byla zveřejněna letos na jaře.
 
„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.
 
Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.
 
 
Bioplyn a biometan
 
Předpokládáme postupnou transformaci (modernizaci) části bioplynových stanic na biometanové stanice. Budou vznikat nové biometanové stanice. Část současné výroby elektřiny z bioplynu tak bude utlumena a bioplyn bude upravován na biometan, který může být využíván úplně stejně jako zemní plyn. Vyrobený biometan bude mít víc možností různého využití: v dopravě, teplárenství, průmyslu, domácnostech či opět ve výrobě elektřiny podobně jako je využíván zemní plyn. Energie bioplynu bude hrát zásadní roli v budoucím mixu jako obnovitelný zdroj plně řiditelný a využitelný pro stabilizaci elektrizační soustavy. Konkrétní využití bude záležet na dostupných nástrojích, o kterých bude rozhodovat vláda. V předkládaném scénáři o biometanu uvažujeme 100% nasazení při výrobě elektřiny a tepla.
 
U bioplynových stanic tedy dojde ke změně, která posílí flexibilitu jejich dodávek. Dojde tak k výraznému navýšení instalovanému výkonu, který bude schopen dodávek zajišťujících rovnováhu elektrizační soustavy i absorbce přebytků v soustavě pomocí technologií Power2X s využitím vodíku. . Tento efekt bude podpořen trhem a vývojem v sektorech fotovoltaických a větrných elektráren. Předpokládáme, že obor BPS bude tvořit i prostřednictvím agregátora regulační kapacitu podobnou přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně s výhodou navíc, že tento regulační výkon bude rozprostřen po celé ČR.
 
 
Zdroje
 
[1] Potenciál obnovitelných zdrojů energie: popis metodiky stanovení potenciálu a trajektorie. Předkládáno do Pracovní skupiny č. 1 Uhelné komise. Tabulka a textové vysvětlení je dostupné ve složce zde.
 
[2] Přírůstek 4 400 MW nazývá Komora OZE středním scénářem. Je založen na předpokladu dostupnosti takových podmínek, které povedou k návratnosti investovaných prostředků přiměřeně pro jednotlivé segmenty zákazníků. Střední scénář odpovídá situaci, že do roku 2030 bude využito zhruba 18 % technicky realizovatelného (vhodného) potenciálu. Trajektorie ročních přírůstků je založena na expertního odhadu o průměrné velikosti ročního trhu nových FVE v ČR (400-500 MW), který dokáží tuzemské firmy obsloužit za podmínky stabilního prostředí zhruba po 5-7 letech postupného růstu sektoru instalačních a servisních firem. Předpokladem je ovšem zaměření chystaných veřejných podpor (primárně, ale ne pouze) na zdroje pro pokrytí lokální potřeby elektřiny, spíš než na (velké) zdroje určené pro dodávku do sítě.
 
[3] Obnovitelné zdroje energie 2019. MPO, září 2020.
 
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020 (zde):
●      Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW).
●      Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).

publikováno: 04.12.2020


Modernizační fond: dobrá věc se podařila

MŽP podpořilo pestré vlastnictví OZE a demokratizaci energetiky.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podpořilo v nastavení pravidel Modernizačního fondu pestré vlastnictví obnovitelných zdrojů energie a potvrdilo princip demokratizace energetiky. Vyplývá to z dokumentu uveřejněného na webových stránkách programu. [1] Modernizační fond bude v právě začínající dekádě s odstupem největším zdrojem financování transformace energetiky. 
 

Komora OZE ve svých připomínkách k návrhu pravidel čerpání z Modernizačního fondu prosazovala, aby nikdo nebyl zvýhodňován ani omezován. Ani velcí, ani malí. [2] A to se podařilo, Modernizační fond bude otevřen všem okruhům zájemců, o podporu bude moci zažádat každý budoucí vlastník nového obnovitelného zdroje.
 

V příštích deseti letech tak z finanční podpory v Modernizačním fondu budou moci profitovat občané, obce, živnostníci, zemědělci, malí a střední podnikatelé, ale i velké energetické společnosti. Ať už přímo nebo prostřednictvím komunitní energetiky se do výroby obnovitelné energie bude moci zapojit kdokoliv, a to za rovných podmínek. 
 

Do sektoru výroby energie, jež byl v centralizované energetice dostupný výhradně velkým energetickým firmám, se bude moci zapojit každý, a právě to je demokratizace energetiky. Vlastní spotřeba části vyrobené elektřiny totiž snižuje platby za energie a dochází k posílení jejich energetické nezávislosti.
 

Při nastavování parametrů jednotlivých výzev by mělo být dbáno, aby stát preferoval lokální výrobu z OZE a 

  1. v případě fotovoltaiky instalace na budovách a okolí před výstavbou ve volné krajině. Komora OZE pro ten účel navrhuje, aby „minimálně 60 % alokace Kapitoly 2 (RES+) bylo rezervováno pro obnovitelné zdroje energie určené primárně pro lokální spotřebu. A v případě fotovoltaiky by mělo minimálně 60 % alokace být určeno pro zdroje, které jsou instalovány v místě lokální spotřeby či poblíž, tzn. jako součást obvodové konstrukce budovy (střecha, fasáda, balkon, přístřešek) nebo okolí (zpevněné či nevyužité plochy).”

  2. do programu číslo 2 (RES+) připustil vedle takzvaných nepalivových obnovitelných zdrojů i zdroje na bioplyn či biomasu (palivové zdroje).

Výstavbu solárních parků na brownfieldech a na méně kvalitní zemědělské půdě Komora OZE považuje za přínosnou, stejně jako rozvoj agrovoltaiky a vítá, že MŽP tyto projekty - slovy ministra Richarda Brabce - z Modernizačního fondu nevyloučilo. Zásadně ale nesouhlasí s tím, aby tyto instalace měly přednost v čerpání dotací před ostatními žadateli.
 

Nejdůležitější zdroj na rozvoj obnovitelných zdrojů energie

Program RES+ Modernizačního fondu bude s očekávanou alokací cca 60 až 80 mld. zdaleka největším (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v příští dekádě. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).

Ve středu 2. prosince končí lhůta pro připomínky v meziresortním řízení. Nastavení Modernizačního fondu bude během nejbližších týdnů projednávat vláda. Státní fond životního prostředí, který Modernizační fond v Česku implementuje, v pondělí už spustil předregistraci pro zájemce o čerpání. [3]

 
Citace:
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Stát by po prvním selhání v regulaci rozvoje obnovitelných zdrojů měl podpořit především decentrální rozvoj čisté energetiky. Je důležité, že ministerstvo v čele s ministrem Brabcem zajistí rovné podmínky pro všechny, že nikdo nebude omezován ani protěžován.” 
  

Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, řekla:

„Úprava ve smyslu nekomplikovaného přístupu malých a středních podniků (MSP) k této formě financování zdrojů energie byla nezbytná. Pro nás je zásadní, aby na solidní dotaci dosáhly firmy, které si chtějí snížit náklady na vlastní výrobu (tj. mají např. solární panely na střeše své haly). Dotace firmám sníží dobu návratnosti investice a zvýší jejich konkurenceschopnost. To je přesně jeden z nástrojů, kterým by vláda měla segment MSP podporovat a posilovat.”
 

„Riziko ovšem vidím v parametrech PŘEDREGISTRAČNÍ VÝZVY. Nejenže se v takto šibeniční lhůtě tisíce firem o možné dotaci vůbec nedozví, ale byla by též diskriminační pro nově vznikající firmy nebo firmy, které se například během příštích tří let rychle rozvinou, ale v tuto chvíli to strategicky nejsou schopny predikovat či nemají zatím vlastní nemovitost (kam by zdroj umístily). Ty by byly z podpory naprosto vyloučeny."
 

Jiří Krist, předseda  Národní sítě místních akčních skupin ČR, řekl:

„Dohodnutý kompromis umožňuje partnerskou synergii mezi malými a velkými zdroji. Právě v takovém partnerství je budoucnost, výzva do roku 2030 vytvořit v ČR moderní, nízkoemisní a decentralizovanou energetiku dává prostor všem. Jak malé občanské elektrárně na střeše rodinného domu, tak velkému solárnímu parku na ploše nevyužité haldy, oba zdroje mohou sdílet svůj výkon v systému komunitní energetiky.”
 
 

 

Zdroje:

 

[1] Viz Návrh základních podmínek programu RES+, viz str. 2 „Oprávnění žadatelé”.

[2] Komora OZE předkládá veřejné vypořádání svých třech hlavních připomínek (návrhů)
[2] Výzva k předregistraci (detail). 

publikováno: 02.12.2020


Fotovoltaika pro všechny, a hlavně na střechy!

Komora OZE varuje před ohrožením demokratizace energetiky

MŽP již předložilo do meziresortu návrh pravidel Modernizačního fondu, kde je nebezpečí upřednostnění energetických gigantů a velkých solárních parků na úkor domácností, živnostníků, malých a středních podnikatelů a obcí. Komora OZE opakovaně a důrazně upozorňuje na rodící se reputační riziko pro obnovitelné zdroje. Jde o spor o nejméně 60 až 80 miliard korun, s odstupem největší balík peněz na rozvoj nové energetiky.
 
 
Demokratizace energetiky = energetika pro všechny, nejen pro energetické giganty
 
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou z principu decentralizovanými zdroji energie. Jejich základní výhodou je, že dokáží vyrobit energii v místě či poblíž místa spotřeby. Právě decentrální charakter OZE umožňuje občanům, malým a středním podnikatelům, obcím zapojeným přímo nebo prostřednictvím energetických komunit, aby se zapojili do výroby obnovitelné energie. Přináší jim to nižší cenu energie, než dodávky ze sítě a posiluje jejich energetickou nezávislost. To se ale přirozeně nelíbí energetickým gigantům. Komora OZE ale vidí příležitosti při transformaci energetiky i pro ně.
 
„Enormní úsilí energetických veteránů chápu. Právě teď finišuje zápas o nejméně 60 až 80 miliard z Modernizačního fondu. S odstupem největší balík peněz na novou energetiku a čím větší kus si urvou, tím lépe zabetonují své pozice v energetice na dekády dopředu. Úloha ministra Brabce je však přesně opačná: měl by potvrdit svou kompetenci a odpovědnost a nastavit dotace nediskriminačně pro všechny. Jen tak obhájí před veřejností decentralizaci a demokratizaci energetiky. V tom ho silně podporujeme,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Modernizační fond je klíčovým nástrojem evropské politiky s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Slovo “všechny” odkazuje na princip demokratizace energetiky. Základní výhodou obnovitelných zdrojů energie je, že dokáží vyrobit energii v místě spotřeby (či poblíž). A právě jejich decentrální charakter umožňuje občanům, malým a středním podnikatelům, obcím a energetickým komunitám, aby se zapojili do výroby (a spotřeby) obnovitelné energie. Úsilí Komory OZE o to, aby velké elektrárenské firmy neměly přednost v čerpání peněz z Modernizačního fondu je ve skutečnosti zápasem o energetickou demokracii”, uvedl Martin Bursík z Komory OZE.
 
Stát by se měl v probíhající transformaci energetiky zaměřit co nejvíc na decentralizované vlastnictví, tvrdí Komora OZE, protože:
 
●      vlastnictví obnovitelných zdrojů vylepšuje rozpočty malých i středních podnikatelů, obcí i domácností, v případě zdrojů tepla pak umožňuje ovlivňovat výdaje občanů. Z nové, obnovitelné energetiky by měli profitovat ti, kteří poblíž budovaných zdrojů žijí.
 
●      obnovitelné zdroje vlastněné podnikateli, obcemi či občany pomáhají udržet peníze v regionech a vytvářejí lokální pracovní příležitosti. Neodtékají na účty energetických společností.
 
●      obnovitelné zdroje vlastněné občany, malými a středními firmami či obcemi, zapojenými přímo, či prostřednictvím komunitní energetiky přispívají k popularitě obnovitelných zdrojů mezi lidmi, kteří díky přímým výhodám mají o jejich rozvoj zájem. Stát by proto neměl zopakovat chybu jako před deseti lety, která pověst obnovitelných zdrojů na dlouhou dobu pokazila tím, že obnovitelné zdroje svěřila do rukou velkých energetických společností.
 
 
Třikrát víc fotovoltaiky: raději na střechy, než do volné krajiny
 
Potenciál střešních a fasádních fotovoltaických instalací určených pro pokrytí místní spotřeby, které lze v Česku do roku 2050 namontovat poté, co budou vyloučeny technicky nevhodné plochy, činí zhruba 25 000 megawattů (MW), spočítala studie, připravená Komorou OZE pro MPO. Pro rok 2030 Komora OZE pracuje se dvěma rozvojovými scénáři: v tom optimističtějším očekává zhruba 8 900 MW nových fotovoltaik, v tom opatrnějším, tzv. středním scénáři, zhruba polovinu, tedy 4 400 nových MW. [1]
 
Rozdíl mezi scénáři spočívá v míře státem poskytnuté (finanční) podpory, která povzbudí odlišný zájem domácností, firem a obcí. Základním předpokladem obou scénářů ale je, že stát nebude upřednostňovat velké energetické společnosti a velké solární parky a diskriminovat tak v přístupu k veřejné podpoře všechny ostatní. V opačném případě, což je ale aktuální stav v návrhu Modernizačního fondu, kde je i přes kritiku Komory OZE zachováno nebezpečí preference či výlučnosti pro velkých energetických společností, budou v Česku od příštího roku vznikat především velké solární instalace na volné ploše stavěné velkými energetickými společnostmi jako je ČEZ, Sev.en, Sokolovská uhelná, či EPH. Komora OZE před takovým vývojem důrazně varovala na tiskové konferenci minulý týden. [2]
 
Studie Deloitte připravená pro Svaz moderní energetiky počítá s tím, že by v Česku mohlo k současným dvěma gigawattům instalovaného výkonu do roku 2030 přibýt dalších sedm gigawatt. A z nich zhruba šest ve fotovoltaických parcích. [3]
 
„Informace o údajné nákladové efektivitě dotací pro velké solární parky, které občas zaznívají od investorů, bereme jako dodavatelé a montéři fotovoltaiky s rezervou. Velké fotovoltaické instalace už dnes stavíme v cenách pod 23 korun za instalovaný watt. Cenový rozdíl mezi velkou střešní fotovoltaikou a solárním parkem na volné půdě je jen pár korun (za instalovaný watt, pozn. redakce). Stejně, jako to ještě nedávno tvrdilo MPO, i my jsme přesvědčeni, že instalace pro pokrytí lokální spotřeby mají mít přednost před velkými solárními parky. Střechy a volná půda navzájem nevylučují, ale jde o to, co chceme v Česku spíš vidět,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu pro akumulaci a fotovoltaiku.
 
Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR je necelých 2 100 MWp. [4] Podle expertního odhadu je na budovách instalováno zhruba 450 MWp, z toho polovina na obytných. Z hlediska potenciálu jde o zanedbatelné hodnoty. Zbytek jsou v drtivé většině velké solární zdroje stavěné kolem roku 2010 díky štědré státní podpoře.
 
U nových zdrojů určených pro dodávku do sítě (velké solární parky) Komora OZE konzervativně odhaduje, že budou vznikat především po roce 2025 na základě dalšího snížení ceny technologie a zároveň vyšších cen elektřiny, která umožní jejich tržní paritu bez veřejné podpory.
 
Rozvoji solárních elektráren ve volné krajině se Komora OZE ani Cech akumulace fotovoltaiky v principu nebrání, naopak, zejména pro brownfieldy či případně i pro půdy horších bonit je považuje za efektivní řešení. Jen zásadně nesouhlasí, že by tyto instalace měly mít přednost v dotacích před instalacemi pro pokrytí lokální spotřeby přímo v domácnostech, u živnostníků, malých a středních firem a obcí.
 
 
Malé a střední projekty nemohou konkurovat zavedeným energetickým gigantům
 
Velkou většinu z přibližně 150 až 200 miliard v Modernizačním fondu (MdF) by měli dostat velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to z návrhu [5], který Ministerstvo životního prostředí odeslalo před pár dny do mezirezortního řízení, jež končí příští středu. Výrobci elektřiny, kteří jsou zařazeni do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, si textaci návrhu vykládají tak, že 100 % alokace bude určeno pouze jim. Na takové nastavení by ale doplatili všichni ostatní zájemci o obnovitelné zdroje – občané, živnostníci, malé a střední firmy či obce. Takovou diskriminaci považuje Komora OZE za zcela nepřípustnou a důrazně proti ní opakovaně vystupuje. [C]
 
Navíc, v sektoru čisté energetiky panují silné, opodstatněné obavy, že velké energetické společnosti použijí velmi štědré státní dotace a budou za ně stavět velké fotovoltaické elektrárny a velká akumulační úložiště (baterie). S odkazem na fotovoltaický tunel kolem roku 2010 se Komora OZE obává o další diskreditaci obnovitelných zdrojů. Upozornila rovněž už minulý týden Komora OZE.
 
„Připravit projekt větrné nebo vodní elektrárny je násobně složitější než fotovoltaické elektrárny. Povolovací proces trvá nejméně pět až sedm let, spíš víc. Oproti tomu projekt fotovoltaiky lze poměrně snadno připravit za pár měsíců nebo do roka. Samotná instalace je pak velmi jednoduchá a rychlá. Je veřejným tajemstvím, že energetické firmy a investoři mají nachystané projekty velkých solárních parků v šuplíku a čekají jen na spuštění dotací. To není špatně, ale z několika silných důvodů nemají mít přednost,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
 
 
Proto navrhujeme principy spravedlivé a efektivní podpory
 
Komora OZE coby zástupce sektoru obnovitelných zdrojů proto požaduje změnit textaci tak, aby finanční podpora z Modernizačního fondu, Programu 2 RES+ na obnovitelné zdroje byla přístupná všem typům zájemců bez rozdílu. Model přidělování investiční podpory musí splňovat tři základní principy:
1)    princip otevřenosti všem okruhům příjemců,
2)    princip 60-60 / stát preferuje lokální výrobu z OZE a v případě fotovoltaiky instalace na budovách a okolí před výstavbou ve volné krajině,
3)    princip dotační transparentnosti.
 
Podrobnější popis a zdůvodnění návrhu Komory OZE najdete ke stažení zde.
 
 
Nejdůležitější zdroj na rozvoj obnovitelných zdrojů energie
 
Modernizační fond je v oblasti obnovitelných zdrojů hlavním nástrojem budoucího rozvoje. Kritický Program 2 RES+ disponuje nejvíce prostředky (38,7 %) z Modernizačního fondu, kde je aktuálně předpokládáno rozdělení celkových prostředků ve výši 150 až 200 mld. Kč do roku 2030, ale může to být i více. Program RES+ Modernizačního fondu tak bude s očekávanou alokací cca 60 až 80 mld. zdaleka největší (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v příští dekádě. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).
 
 
Zdroje
 
[1] Přírůstek 4 400 MW nazývá Komora OZE středním scénářem. Je založen na předpokladu dostupnosti takových podmínek, které povedou k návratnosti investovaných prostředků přiměřeně pro jednotlivé segmenty zákazníků. Střední scénář odpovídá situaci, že do roku 2030 bude využito zhruba 18 % technicky realizovatelného (vhodného) potenciálu. Trajektorie ročních přírůstků je založena na expertního odhadu o průměrné velikosti ročního trhu nových FVE v ČR (400-500 MW), který dokáží tuzemské firmy obsloužit za podmínky stabilního prostředí zhruba po 5-7 letech postupného růstu sektoru instalačních a servisních firem. Předpokladem je ovšem zaměření chystaných veřejných podpor (primárně, ale ne pouze) na zdroje pro pokrytí lokální potřeby elektřiny, spíš než na (velké) zdroje určené pro dodávku do sítě.
 
[2] Desítky miliard přednostně pro energetické veterány na velké solární parky? Tisková zprávy Komory OZE.
 
[3] Studie Deloitte pro SME
 
[4] Obnovitelné zdroje energie 2019. MPO, září 2020.
 
[5] Viz Obecný programový dokument k implementaci Modernizačního fondu, který v Programu č. 2 Nové obnovitelné zdroje energie (RES+) definuje za cílové příjemce podpory „Držitele licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)”.

publikováno: 25.11.2020


Principy spravedlivé a efektivní podpory z Modernizačního fondu

Principy spravedlivé a efektivní podpory Komora OZE coby zástupce sektoru obnovitelných zdrojů proto požaduje změnit textaci tak, aby finanční podpora Programu 2 RES+ na obnovitelné zdroje byla přístupná všem typům zájemců bez rozdílu.

publikováno: 18.11.2020


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval