Aktuálně

Large companies from V4 urge governments to help them decarbonise

A sample of large energy consumers across all sectors in the four Visegrad countries (V4) shows companies have strong interest in self-producing or purchasing electricity from renewable sources. This is the main conclusion from a new survey conducted across Czechia, Hungary, Poland and Slovakia by members of the Visegrad+ for Renewable Energy Platform (V+RE), which was presented today.

“Companies want to go green and use renewable energy. This stands in contrast to low ambition in the countries‘ current National Energy and Climate Plans but it shows potential for upward revision of the plans following final agreement on a new EU 2030 climate target”, Rebekka Popp, Policy Advisor at think tank E3G, said today.
 
 
Companies are more ambitious than national governments
 
Many of the companies surveyed have plans to transition to 100% renewable electricity by 2030. [1] This stands in contrast to the National Energy and Climate Plans of the V4 countries, which fail to seize the region’s potential for renewable energy, as previous assessments show. [2] Also, Slovakia, Czechia and Hungary are the three EU Member States with the lowest share of wind and solar power in electricity production, according to recent analysis. Poland, the country with the highest share of coal energy, is now on the path to becoming the most powerful player in offshore wind in the Baltic region, and has seen a boost of photovoltaic development. [3]
 
Irena Gajewska, Public Affairs Manager at Polish Wind Energy Association, said today: Poland needs a REvolution. Already today renewables such as onshore wind and PV can easily fuel the state’s welfare. Polish industry is increasingly worried about high energy prices associated with a slow coal exit and wants cheaper renewables quickly. We must dare take up the challenge now.”
 
 
Now, it is time for governments to act
 
The advantage of renewables is that companies can adopt different strategies to procure renewable electricity depending on their needs and circumstances. The survey revealed a strong interest in on-site self-production (11 out of 36 companies) and purchasing green electricity or certificates proving clean electricity consumption (8 out of 36 companies). However, companies continue to face barriers to self-production or purchasing more electricity from renewable sources, and many of these are political. This includes a lack of political long-term strategies, restrictive legislation and administrative obstacles. National governments have a central role in creating favourable conditions, allowing these companies to procure green electricity through financial and political support and drive the growth of renewable energy capacity in the region.  
 
“Clear regulatory support, stability and predictability are key for companies to continue their transition into green. This is even more important during the covid recovery period. Cooperation among all stakeholders in public and private spheres is essential and has a significant accelerating effect on green investments. Renewable energy is for many companies core of the reduction of their carbon footprint,” Eva Bučová, Chair of Sustainability Committee at ING Czech Republic said today.
 
 
About the survey and V+RE Platform
 
Members of the Visegrad+ for Renewable Energy Platform conducted an online survey with 36 responses from companies with facilities in one or more of the V4 countries. Companies surveyed operate across a variety of sectors, including large energy consumers from the manufacturing sector. Alongside this, in-depth interviews with 17 companies at the beginning of 2021 provided more detailed insights. The project was funded by the Department for Business, Energy and Industrial Strategy (BEIS) of the UK government as part of the COP26 Presidency efforts to accelerate the clean energy transition.
 
The Visegrad+ for Renewable Energy Platform (V+RE) brings together renewable energy associations and think tanks from the Visegrad countries and Austria. [4]
 
 
Sources:
 
[1] Survey' result (distributed together with this press release + available or request @Martin Mikeska)
[2] Challenging the low ambition. Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries (2020)
[3] Offshore Wind Act passed, PV is the fastest developed RES technology in Poland
[4] Visegrad+ for Renewable Energy Platform (2019)

publikováno: 25.03.2021


Zájem domácností o dotace pro obnovitelné zdroje narostl za tři roky na víc než trojnásobek

Tytéž dotace přinášejí každoročně miliardy korun firmám a podnikatelům v regionech

Zájem domácností o dotace na fotovoltaiku, tepelná čerpadla, solární kolektory nebo kotle na biomasu rok od roku roste. Ukazují to data z obou dotačních programů, které mají domácnosti na pořízení obnovitelných zdrojů k dispozici. Celkový roční počet žádostí o dotace v Nové zelené úsporám a takzvaných kotlíkových dotací za poslední tři roky narostl ze 20 na 66 tisíc, víc než na trojnásobek. Pro jejich hladké fungování v budoucnosti ale bude zásadní, zda se Ministerstvu životního prostředí podaří zajistit dostatek prostředků a umožní žadatelům podávat žádosti průběžně. Prozatím přislíbené prostředky pokryjí fungování úspěšných a u domácností oblíbených programů jen na 2 až 3 roky.
 
 
Počet žádostí, které domácnosti podávají do programu Nová zelená úsporám se každý rok zvyšuje. Platí to i o roce 2020, který byl prakticky celý zasažený pandemií koronaviru.
 
„Rostoucí zájem domácností vnímáme jako snahu ušetřit za energie do budoucna a zároveň si zajistit stabilní dodávky energie. Rád bych domácnosti ujistil o dalším pokračování podpory obnovitelných zdrojů z programu Nová zelená úsporám 2030 i z kotlíkových dotací,uvedl Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí, jehož team připravuje pokračování oblíbeného programu.
 
Oproti tomu počet žádostí podaných v kotlíkových dotacích mezi lety velmi kolísá, protože závisí na objemu dostupných prostředků, které jsou krajům na výměnu špinavých kotlů na uhlí přidělovány z Operačního programu životní prostředí.
 
„Pro domácnosti i instalaterské firmy je zcela zásadní kontinuita, čili možnost podávat žádosti průběžně a co nejméně změn a výkyvů. Pokud se totiž mezi lidmi šíří zprávy, že program bude omezen, nebo se jeho spuštění teprve očekává, domácnosti své žádosti pozdrží nebo naopak s nimi spěchají. Pro instalační firmy je problém obsloužit takto poskakující poptávku jako to vidíme zejména u tepelných čerpadel a kotlů na biomasu placených z kotlíkových dotací,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Výkyvy mapuje tabulka viz níže.
 
„Za druhou zásadní věc považujeme zajištění finanční stability programu Nová zelená úsporám 2030. Prostředky z Národního plánu obnovy spolu se základními čtyřmi miliardami garantovanými zákonem jsou minimum, které bude  Ministerstvo životního prostředí potřebovat,” dodal Chalupa.
 
Postupně se zvyšující zájem domácností je podle Komory obnovitelných zdrojů energie důkazem dobrého fungování programů. Dotační programy jsou však výhodné i pro stát a v době ekonomického oslabení to platí dvojnásob. Na každou korunu vyplacenou z těchto dotačních programů totiž připadají další dvě až tři, které domácnosti utratí ze svého. Tyto peníze přitom zůstávají především u lokálních podnikatelů a menších firem, které technologie zákazníkům instalují. „Jde o miliardy korun, které se dál protáčejí v regionech,” doplnil Štěpán Chalupa.
 
 
Roste zájem o sofistikovaná řešení
 
Výrazně roste i zájem domácností o sofistikovaná řešení určená k chytrému řízení spotřeby například pomocí nahřívání teplé užitkové vody a spínání domácích spotřebičů v době výroby elektřiny z fotovoltaiky. Podobně roste zájem o kombinace fotovoltaiky s tepelným čerpadlem, případně s bateriovou akumulací či akumulací do vody nebo dobíjením elektromobilu.
 
Podrobná čísla ukazují, že v Nové zelené úsporám za poslední tři roky nejvíc vyrostl zájem domácností o fotovoltaiku. Meziročně je nárůst podaných žádostí na instalaci fotovoltaiky na rodinné domy přibližně osmdesátiprocentní. Tento trend se již několik posledních let pravidelně opakuje a svědčí o trvale rostoucím zájmu českých domácností si vyrobit bezemisní energii pro vlastní spotřebu s možností ukládání vyrobené energie jak do vody tak do baterie. Tento trend neovlivnila ani koronavirová krize. Stejný trend domácností je možné sledovat také v sousedním Německu.
 
„Zatím jsme hodně nízko, ale trh se střešními fotovoltaikami každoročně roste. Až se dostaneme na aspoň osminásobek, na zhruba 400 až 500 megawattů nových instalací ročně, bude to optimální tempo pro naše montéry i postupné využití potenciálu, který tu máme,” řekl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, který v Česku montéry a výrobní, obchodní a montážní firmy z branže sdružuje. S výběrem prověřené montážní firmy může pomoct webová aplikace CAFT.
 
Tradičně velký zájem je mezi domácnostmi o tepelná čerpadla, který podobně jako u kotlů na biomasu roste průběžně. V jejich případě však bylo patrné násobné zvýšení zájmu u žádostí podaných do kotlíkových dotací v předloňském roce a to kvůli zpřísňujícím se kritériím pro uhelné kotle. Právě kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla (a plynové kotle) jsou zdroje, které si na jejich náhradu domácnosti pořizovaly. Kvůli (ne)dostupnosti dotací však domácnosti své žádosti kumulovaly a podávaly ve vlnách a na poslední chvíli. Tyto výkyvy zástupci Komory OZE kritizují, dobře je ilustruje počet podaných žádostí v jednotlivých letech viz tabulka:
 
Tabulka: počet ročně podaných žádostí do kotlíkových dotací

 

2018

2019

2020

kotel na biomasu

963

7 251

2 272

tepelné čerpadlo

1 634

14 448

4 846

 
 
 
Právě na počtu ročně podaných žádostí do kotlíkových dotacích je dobře vidět efekt „start-stop”, který firmy z oboru kritizují. Jeden rok jsou počty dodaných technologií nízké, další rok firmy špatně stíhají zájemce obsloužit. „Při nárazově vypisovaných výzvách firmy nestíhají a domácnosti jsou otrávené z přetíženého systému, kam se žádosti podávají a pak z čekání na nový kotel. Situaci by zásadně zlepšila možnost podávat žádosti průběžně. Čím jasnější a předvídatelnější pravidla a čím méně změn, tím lépe,” uvedl Jan Habart z CZ Biom. „Kdyby se státu povedlo zavést zpoplatnění uhlíku i u domácností, stát by získal další zdroj pro financování opatření, která pomohou snížit české emise,” dodal Habart.
 
„Zatímco v Nové zelené úsporám počet žádostí o tepelná čerpadla za tři roky narostl ze 4200 na 7800, v kotlíkových dotacích trh s nimi doslova roste a padá podle toho, jak krajské úřady vypisují výzvy k předkládání dotací,” uvedl Václav Helebrant z Asociace pro využití tepelných čerpadel.
 
Standardně vysokému a postupně se zvyšujícímu zájmu se těší i solární kolektory určené pro ohřev vody. O dotace na ně lze žádat v Nové zelené úsporám. Jejich počet vystoupal ze zhruba 9 tisíc v roce 2018 na 11,6 tisíce v roce 2020.
 
Státní fond životního prostředí, který program Nová zelená úsporám administruje a přiděluje krajům prostředky pro kotlíkové dotace, sleduje i počty aktivních či vyplacených žádostí. O aktuálním zájmu však nejlépe vypovídají čísla o podaných žádostech, uvedli zástupci Státního fondu životního prostředí. Srovnání počtu zájemců o oba programy přináší tabulky a grafy níže.
 
 
Jaká je budoucnost dotací pro domácnosti?
 
Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí uvažují o přeskupení dotací pro domácnosti tak, aby Nová zelená úsporám byla hlavním dotačním programem pro domácnosti, kdežto tzv. kotlíkové dotace by měly být zacíleny na segment sociálně slabších příjemců.
 
Největší objemy podpořených zdrojů lze proto očekávat z Nové zelené úsporám, kde však hrozí, že nebude dostatek prostředků. Z programu navíc budou nově podporovány vedle rodinných domů také bytové domy i mimo Prahu, které doposud byly podporovány z končícího IROPu.
 
Komora OZE společně se Šancí pro budovy spočítala, že do roku 2030 bude program pro svůj hladký průběh s podporou obnovitelných zdrojů a renovací budov potřebovat 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze v Národním programu obnovy (Fondu obnovy) ve výši 19 miliard částečně na krytí stávajícího programu a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 miliardy, což společně odpovídá přibližně dvou až tříleté potřebě.
 

publikováno: 10.03.2021


Rozvoj větrných elektráren v Evropě loni zbrzdila pandemie. V Česku se trh propadl na samé dno kvůli přístupu státu

Komora OZE komentuje čerstvé výsledky větrné energetiky za rok 2020

 
Přírůstek větrných elektráren v Evropě se loni kvůli pandemii propadl o 19 % oproti očekáváním, uvedl ve své čerstvé zprávě WindEurope. V Česku se po letech téměř stagnace nové větrné elektrárny propadly na samé dno, nebyla postavena ani jedna. Důvodem ale není pandemie, ale nekoncepční a přehlíživý přístup státu. Česká anomálie vyniká i v porovnání s Rakouskem. To má podobné větrné a topografické podmínky a z větru získává 12 % spotřebované elektřiny, kdežto Česko jen 1 %. Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt třetinu dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.
 
V Evropě bylo loni instalováno 14,7 gigawattů (GW; tedy 14 700 megawattů - MW) nových větrných elektráren. To je o 19 % méně, než bylo očekáváno před pandemií koronaviru. Čtyři pětiny nových turbín byly postaveny na souši (on-shore). Celkový výkon evropských větrných elektráren dosáhl 220 GW, což odpovídá výkonu 220 jaderných bloků v Temelíně. Data pocházejí z čerstvé výroční zprávy [1], autorem je Wind Europe, evropská větrná asociace.
 
 
Za propad v Česku může přístup státu
 
Oproti tomu v Česku nebyla po třech letech postavena ani jedna větrná elektrárna a vítr zde stále zajišťuje zhruba jen jedno procento spotřebované energie. „Nutno dodat, že i skromné počty elektráren stavěných v předchozích letech byly výsledkem snažení v minulosti, aby komplikované projekty stihly do kritického data vyřídit požadovaná povolení a dosáhly tak na státní provozní podporu. Žádné nové projekty od plošného zastavení podpory v roce 2013 nevznikaly. Dnes je tu rozvíjí jen několik málo firem či jednotlivců. Česko totiž už léta postrádá jasný, kontinuální a pozitivní přístup k obnovitelným zdrojům, což je snad nejvíc vidět právě v případě větrných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Na českou (a slovenskou) anomálii nedávno upozornila i agentura Reuters, která si všimla, že Česko je spolu se Slovenskem zemí s nejnižším podílem elektřiny z větru a slunce. Stejná zpráva zároveň uvádí, že obnovitelné zdroje se loni staly hlavním zdrojem elektřiny v EU, když v objemu vyrobené elektřiny poprvé předstihly uhelné zdroje. [2] Jen samotný vítr loni zajistil 16 % elektřiny spotřebované v Evropě. V Česku to bylo pouhé 1 %.
 
Ještě lepší obrázek o kuriózní situaci ve větrných elektrárnách v Česku vyniká při srovnání se sousedním, rovněž vnitrozemským Rakouskem, které má podobnou rozlohu a v úhrnu i podobné větrné podmínky. [3] Z větrných elektráren však pokrývá dvanáctkrát víc elektřiny, než Česko a do roku 2025 očekává dalších zhruba 2 000 MW nových instalací. [1] V Česku je očekáván zlomek, Česká společnost pro větrnou energii předpovídá nárůst o 170 až 420 MW. Zásadní vliv bude mít právě přístup státu, nastavení podpůrných nástrojů a povolovacího procesu.
 
 
ČR 2040: vítr může pokrýt třetinu spotřeby elektřiny
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]
 
„Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.
 
„Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.
 
 
Zdroje
 
[1] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics.
[2] Zpráva Reuters se opírá o studii think tanků Ember a Agora Energiewende.
[3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

publikováno: 01.03.2021


Modernizační fond: druhý pokus o přihrávku velkým hráčům?

Komora OZE ostře nesouhlasí

Návrh pravidel na rozdělení 150-200 miliard z Modernizačního fondu dnes projedná Vláda. Materiál překládá ministr Brabec. Má jednu zásadní chybu: větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky alokuje přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě.
 
Větší část alokace klíčového 2. podprogramu RES+, konkrétně 60 %, má být přednostně určena pro velké energetické společnosti spalující uhlí. Vyplývá to z předloženého návrhu Programového dokumentu k Modernizačnímu fondu. Zvýhodnění velkých energetických hráčů by mělo dle předkládací zprávy platit 3 roky, poté být vyhodnoceno. Vládě návrh předkládá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
 
Komora obnovitelných zdrojů energie loni v listopadu uvítala [1] rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) podpořit v nastavení pravidel Modernizačního fondu pestré vlastnictví obnovitelných zdrojů energie. Současným návrhem je proto překvapena, považuje ho za diskriminační a proto s ním nesouhlasí.
 
Program RES+ Modernizačního fondu bude s očekávanou alokací 60 až 80 miliard korun zdaleka největším (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v letech 2021 až 2030. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).
 
Fond by měl však kromě nepalivových zdrojů poskytovat podporu také na udržitelné využití biomasy v bioplynových stanicích. Právě zde se bude odehrávat velká transformace oboru, který může poskytovat tolik potřebnou flexibilitu a přitom zpracovávat odpady ale také udržitelně získávané suroviny. 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, řekl:
 
„Většina pro uhelné elektrárenské společnosti, to by byla prohra pro nás všechny ostatní, domácnosti, malé a střední podnikatele i obce. Od členů a partnerů víme, že je velký zájem, i když se o této možnosti lidé dozvídají, až nyní. Nepochybuji, že uhelní matadoři se zkušenostmi z energetiky dvacátého století dokáží vyvinout enormní tlak, věřím ale, že ministr s podporou vlády uhájí rovné podmínky pro všechny a nepřipustí diskriminaci domácností, obcí a podnikatelů.”
 
 
Martin Bursík, analytik z Komory OZE, řekl:
 
„Platí snad nějaká omezení nebo hranice pro investice velkých energetických společností? Pokud ne, tak nerozumím tomu, proč by hranice měly platit pro ostatní. Vláda by neměla nikoho zvýhodňovat ani diskriminovat.”
 
 
Nikdo nesmí být diskriminován, ani zvýhodňován
 
V příštích deseti letech by z finanční podpory v Modernizačním fondu měli profitovat občané, obce, živnostníci, zemědělci, malí a střední podnikatelé, ale i velké energetické společnosti. Ať už přímo nebo prostřednictvím komunitní energetiky se do výroby obnovitelné energie bude moci zapojit kdokoliv, a to za rovných podmínek.
 
Do sektoru výroby energie, jež byl v centralizované energetice dostupný výhradně velkým energetickým firmám, se bude moci zapojit každý, a právě to je demokratizace energetiky. Vlastní spotřeba části vyrobené elektřiny totiž snižuje platby za energie a dochází k posílení jejich energetické nezávislosti.
 
Diskriminací přitom už je jen to, že energetičtí matadoři jsou s podmínkami a existencí fondu velmi dobře informováni. Nenechávají nic náhodě a velmi intenzivně se na čerpání z fondu připravují. Jejich taktikou bude nahrnutí ohromujícího množství projektů na samém počátku. Ostatní hráči na trhu budou jen obtížně stahovat jejich náskok. To však nemůže být důvodem pro získání privilegií.
 
 
Zdroje
 
[1] Detaily viz tisková zpráva Komory OZE

publikováno: 25.01.2021


Česko na křižovatce energetické transformace

Předběžné výsledky rozvoje obnovitelných zdrojů ve 2020 a prognózy pro začínající dekádu

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.
 
„V roce 2021 bude potřeba, aby Vláda, ať už tato nebo příští, jednoznačně podpořila rozvoj čisté energetiky. Téměř bilion korun ze zelených fondů EU čeká na hranici, jsou skoro hotová pravidla pro jejich rozdělování, ale sektoru stále chybí pravidla a jistota, že stát to s obnovitelnými zdroji myslí vážně a jsou pro ni prioritou,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Komora OZE analyzuje vývoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě a přináší přehled tří klíčových oblastí, které potřebují zásadní nápravu:
●      Tou první je novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která stanovuje nová pravidla rozvoje obnovitelné energetiky. Navíc, sektoru může také pomoci se jednou provždy vypořádat s dědictvím solárního tunelu, pokud Parlament opraví chyby ve vládním návrhu. Už několik měsíců však čeká na své projednání ve Sněmovně a s ohledem na blížící se volby není vůbec jisté, že legislativu stihne Parlament schválit.
●      S tím bude bezprostředně souviset, jak se Česko postaví k očekávané revizi stanoveného tempa, jakým se budou v této dekádě rozvíjet obnovitelné zdroje. Takzvaný národní energeticko-klimatický plán zatím možnosti obnovitelných zdrojů hrubě podceňoval. V souvislosti se zvýšeným unijním cílem pro skleníkové emise lze očekávat tlak na nejméně zdvojnásobení spotřeby obnovitelné energie do roku 2030,
●      Třetí podmínkou je zjednodušení povolovacího procesu a urychlení výstavby nových energetických zdrojů ve stavebním zákoně a dalších předpisech vč. prováděcích metodik.
 
„S rozvojem obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce demokratizace energetiky. Nové obnovitelné zdroje může vlastnit, provozovat a z jejich výroby profitovat každý: občané, malí a střední podnikatelé a obce i velké energetické firmy,uvedl Martin Bursík, který v Komoře OZE sleduje přípravu evropské legislativy.
 
 
Podrobné informace o rozvoji jednotlivých sektorů obnovitelných zdrojů najdete v připojeném souboru.

publikováno: 22.01.2021


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval