Aktuálně

Biometan nahradí 40 % zemního plynu v dopravě



Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1]a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]
 
 
Biometan je plyn vyrobený z obnovitelných zdrojů. Využívá se mimo jiné jako palivo v dopravě (bioCNG a bioLNG). V Evropské unii se biometan podílí 17 % (přibližně 22 terawatthodin; TWh) na celkovém objemu tankovaného plynu v dopravě. Ve srovnání s konvenčními palivy tím dochází k úspoře emisí CO2 ve výši 35 %, uvádí zmíněná studie. [2] Podle provedené analýzy [3] je biometan palivo, které má jedny z nejnižších dopadů na životní prostředí a proto má v budoucí dekarbonizaci energetiky nezastupitelné místo.
 
Podle výpočtů EBA a NGVA by v EU v roce 2030 mohlo být distribuováno 117 TWh biometanu jako paliva pro dopravu. To představuje 40 % celkové spotřeby flotily vozidel na plyn, která bude v roce 2030 čítat 13 milionů vozidel, předpokládá studie. [2] Pro srovnání: celková spotřeba zemního plynu v Česku za uplynulý rok činila 91 TWh. [4]
 
Biometan vyrobený z odpadů v bioplynové stanici řeší nakládání s bioodpady obcí a měst, který proměňuje na obnovitelnou energii a čisté palivo pro dopravu. Díky lokální produkci se tak podílí na cirkulární ekonomice a šetří emise jak v místě výroby, tak na silnicích.
 
Z roční produkce 100 tisíc tun bioodpadu v Praze lze v biometanové stanici vyrobit biometan o objemu 7,8 milionů m3, který poskytne až 78 gigawatthodin (GWh) energie. Dost pro celoroční provoz celého vozového parku Pražských služeb (čítajícího 147 osobních a 573 nákladních vozidel) a pohon 63 městských autobusů.
 
Sdružení CZ Biom, které zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic v ČR, sdílí cíl podpořit rozvoj využití tohoto obnovitelného zdroje. V červnu se proto stal členem EBA a rozšířil tak svou spolupráci na mezinárodní úrovni.
 
 
Základní fakta a čísla o sektoru
 
Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy.
 
Celkový počet biometanových stanic v EU se za poslední dva roky zvýšil o 51 % z 483 (v roce 2018) na 729 (v roce 2020) zařízení. Nejvyšší počet má Německo (232), Francie (131) a Velká Británie (80). [5]
 
Na rozdíl především od západních států EU je v Česku využití biometanu prozatím v plenkách. Do plynařské distribuční sítě dodává od loňského roku jediná bioplynová stanice v Rapotíně. Malým lokálním výrobcem je ČOV v České lípě a ústecká BPS Všebořice výstavbu technologie čištění bioplynu na biometan připravuje. Větší rozvoj výroby biometanu může přinést novela Zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou začala minulý týden projednávat Poslanecká sněmovna.
 
Biometan se v dopravě čerpá na stejných čerpacích zařízení jako běžné CNG a LNG a stávající vozidla na fosilní CNG a LNG je mohou bez jakékoliv úpravy nebo obavy o bezpečnost a spolehlivost používat. K rozvoji využívání biometanu tak stačí pouze rozšířit síť stávajících čerpacích stanic poskytujících zemní plyn. V současné době jezdí po Evropě přibližně 1,3 milionů vozů na plyn. [6] Rychle rostoucí síť čerpacích stanic na plyn v současnosti v zemích EU čítá 3 840 stanic CNG a 280 plnících jednotek LNG. V České republice to je 208 čerpacích stanic na CNG.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace. Společně s elektřinou z obnovitelných zdrojů v dopravě si určitě zaslouží podporu.”
 
 
Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan z CZ Biom, řekl:
 
„Světové automobilky aktuálně nabízejí bezmála 200 různých modelů sériově vyráběných vozidel na bioCNG. Za nedlouho k nim přibude také Škoda Scala.”
 
„Na bioCNG vsází také Praha, která realizuje koncept cirkulárního využití biologicky rozložitelných odpadů v bioplynové stanici. Vyrobený biometan chce využít v autobusech městské hromadné dopravy a svozových vozidlech Pražských služeb. Projekt municipální bioplynové stanice je v Evropě běžným “chytrým řešením” větších měst, které využitím biometanu v dopravě snižují v metropoli emise dusíku a prachových částic a zároveň snižují emise skleníkových plynů využíváním metanu z rozkládajícího se odpadu.”
 
 
Zdroje:
 
*Studie počítá s cenami paliv na 100 km: 3,31 EUR CNG (1,06 EUR na kg); 3,13 EUR BEV (domácí nabíjení, 0,22 EUR na kWh), 4,35 EUR (rychlonabíjení, 0,30 EUR na kWh); 4,22 EUR nafta (1,13 EUR na litr); 5,72 EUR benzín (1,21 EUR na litr).
 
[1] Gas for Climate 2019 ‘Job creation by scaling up renewable gas in Europe’
 
[2] Full press release “The European Green Deal In the Fast Lane with Biomethane in Transport”
Leaflet “The European Green Deal In the Fast Lane with Biomethane in Transport”
 
[3] LCA Study of Vehicles Running on NGV and bioNGV
 
[4] Sdělení ERÚ z 15. června (vyšlo ve sbírce listin 24. června)
 
[5] g-mobility: Driving Circular Economy in Transport
 
[6] The ‘European Biomethane Map 2020’ shows a 51% increase of biomethane plants in Europe in two years
 
 
 
 
 
 

publikováno: 25.06.2020


2040: třetina elektřiny z větru

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.

Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie. [1]
 
„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.
 
 
Větrné hobby alias nepodpora ze strany státu
 
Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.
 
 
Sázka na jednu kartu se může vymstít

„Větrné elektrárny jsou jakýsi symbol moderních obnovitelných zdrojů – jsou nejviditelnější a spolu s fotovoltaikou mají skoro všude na světě obrovský potenciál. U nás je ale stále podceňujeme. Stát by měl domácí obnovitelné zdroje považovat za svou hlavní prioritu a jejich budoucímu rozvoji věnovat hlavní úsilí. Nyní mám pocit, že kvůli všemožné podpoře jádra na to nemá energii,” dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Argument o zdražování elektřiny díky obnovitelným zdrojům dávno neplatí. Jednak jsou už vůbec tím nejlevnějším zdrojem elektřiny ze všech a jednak náklady na podporu jejich rozvoje nemůžou mít ze zákona na cenu elektřiny žádný vliv. „Stát může náklady na stavbu větrných elektráren zaplatit z prodeje emisních povolenek i z miliard korun, na které si můžeme sáhnout z evropských peněz pod Zelenou dohodou,” dodal Chalupa.
 
 
Místní komunitní větrné elektrárny
 
Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu s rozvojem počítá evropská i připravovaná tuzemská legislativa.
 
V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení podmínek, které napomohou jejich rozvoji. „V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.


Porovnání s Evropou a české plány
 
● Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. [2]
 
● V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). [3]
 
● Vládní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů, takzvaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny. [4]
 
● V Evropě má Česko podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako jižní polovina Německa (zahrnuje Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko, Hesensko, Porýní-Falc, Sársko).
 

Kontakty
 
● David Hanslian, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, hanslian@ufa.cas.cz
 
● Michaela Lužová,michaela.luzova@windenergie.at
 
● Michal Janeček, předseda ČSVE, predseda@csve.cz
 
● Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz
 
● Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz
 
 
Prameny
 
[1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW).

Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).
 
[2] Čtvrtletní zpráva o provozu elektrodistribuční sítě (4. čtvrtletí 2019). Energetický regulační úřad
 
[3] Wind Energy in Europe in 2019: hlavní čísla, podrobná studie. Wind Europe
 
[4] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V roce 2030 předpokládá hrubou spotřebu elektřiny z větru 1,8 TWh (přepočet z terajoulů: Komora OZE).
 

publikováno: 16.06.2020


Studie potenciálu větrné energie



Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Studii připravil Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii a Komoru obnovitelných zdrojů energie.

publikováno: 16.06.2020


Visegrad at a crossroads

Renewable associations assessing National Energy Climate Plans before the Energy Council meeting next week

Visegrad countries are still lacking ambition to bet on renewables, but they are no longer a unified block opposing renewable energy and progressive climate policies. Recently, first new pioneering private initiatives and national policies boosted modest renewables growth in Central Europe. This is the main conclusion of todays presented analysis of National Energy and Climate Plans (NECPs) that were prepared by renewable energy business representatives and experts from Visegrad countries and Austria. NECPs will be discussed next week by energy ministers from EU member states.
 
 
Even if Visegrad countries are still lacking ambition to bet on renewables, they are no longer a unified block opposing renewable energy and progressive climate policies. This is one of the main conclusions from renewable energy business representatives from Central Europe made today on their virtual press conference where critical analysis of National Energy and Climate Plans (NECPs) [1] and results of first successful initiatives and policies were presented. According to todays presented findings, there is a partial shift from the main conclusion established by the group a year ago in Prague, when Visegrad+ for Renewable Energy (V+RE) platform had been established. [2]
 
“Fact that this once unity is slowly but clearly falling apart is a very good news for all. From academics and other experts we have learned that Visegrad countries have a great potential for massive renewable energy expansion and now we can see some first signals that these countries want to be part of the European renewable mainstream,” Dirk Hendricks, secretary general, European Renewable Energies Federation (EREF) said.
 
Energy ministers are meeting by videoconference next Monday 15 June.
 
Share of renewables in Visegrad countries has been stagnating in recent years, while on average in the EU we could see constant increase of new renewable installations [3]. “My feeling is that while most of Europe understood well that renewables are the future because they help to protect the climate and because they are cheaper and cheaper, leaders in Central Europe presented renewable development more as a homework they got from Brussels. This is slowly changing now,” Ada Amon, senior policy expert in E3G, said.
  
But recently, many renewable technologies are experiencing a huge interest among companies and households. Successful programs such as Green Savings Programme in Czechia or Green for households in Slovakia would not be a reality without concrete energy and climate policies and also appropriate funding facilitated by these clear goals. The photovoltaics growth to 1.5 GW in the last two years in Poland wouldn’t be possible without favorable regulatory framework. And - last but not least - selling corporate PPAs project started by initiative independent on the Government by Polish Wind Energy Association recently, aims to support additional but gigantic 3.2 gigawatts of wind and photovoltaic capacities by 2030.
 
“In recent years we can see some successful pioneering initiatives and policies becoming a reality and citizens are eager to engage. But what we essentially lack in all the Visegrad, are the comprehensive and ambitious government policies. Great pioneer instruments that we see in some of the countries are too fragmental to deliver the necessary shift in power sector, unfortunately,” Dirk Hendricks said.
 
 „It is probably too early for such a conclusion, but in Visegrad countries we see some similarities with Austria 15 or 20 years ago, when from their political leaders we used to hear that “there is not wind blowing and the sun is shining little in Austria”. With their wind cooperatives, solar energy exploitation and small scale biomass district heating systems aiming for 100% renewable electricity by 2030, we see Austria among renewable champions”, Ada Amon, senior policy expert in E3G, said.
 


Do the homework but nothing more
 
 
The renewable energy targets set in the NECPs of Visegrad countries are considerably lower than the EU-wide target of 32% renewables share on energy consumption by 2030. Polish NECP indicates 21-23% renewables by 2030, Czechia 22%, Hungary 21% and Slovakia 19.2%. Austria on the other hand seeks 46-50% renewable energy regardless of the sector and 100% of renewable electricity.
 
 
Austria
 
The finalisation and submission of the Austrian NECP was “administered” by the transitional government, and it lacks the necessary ambition to meet the aspired targets regarding the reduction of greenhouse-gas emissions and the development of renewable energy sources. [4]
 
“We trust that the update of the NECP will follow , the program of the new government, which is even more determined than the NECP. According to that, Austria shall be climate-neutral as of 2040,” Christoph Wagner, president of Austrian Renewable Energy Association EEÖ said.
 
 
The Czech Republic's NECP settled on 22% share of renewables on energy consumption in 2030, failing to aim for at least 23% that was recommended by the European Commission's assessment. On the one hand, the plan puts a very large emphasis on solid biomass combustion in district heating despite uncertain supply of sustainable biomass in the next decade due to the bark beetle and drought. On the other hand, the plan is wasting the renewable electricity sector potential, especially wind and photovoltaic. [5] Development of renewables between 2021 and 2030 according to the governmental plan will bring total investments of 12.8 billions EUR as calculated in a recent study by Czech Technical University in Prague [6].
 
"According to the governmental plan, there will be 600 megawatts of new wind turbines added during the next decade. This is at least three times less than our medium scenario expects. Austria with its similar wind conditions, population density and energy infrastructure is making this every two-three years”, Štěpán Chalupa, Chairman of the Czech Renewable Energy Chamber, said.
 
 
The Hungarian NECP’s forecast of 15% increase in primary energy consumption between 2017 and 2030 seems detached from the reality of climate change and declining population. This unlikely assumption of growing primary energy consumption makes it more difficult to achieve a higher ratio of renewable sources. This can explain the unambitious 21% renewable energy target by 2030. The NECP proposes a one-sided expansion of photovoltaics and artificial discouragement of wind energy in spite of its technical potential and competitiveness. [7]
 
For real positive changes it would be crucial to involve geographers, natural and social scientists tightly into the energy planning processes. The last decades‘ mere technical approach proved its untenability contributing to the climate disaster and global ecological crisis”, Béla Munkácsy said
 
 
Poland can go through energy transition faster and cheaper than stated in the National Energy and Climate Plan. The industry, which is responsible for one third of the country’s annual energy consumption, can be the key decarbonisation driver. Poland’s industry, international and domestic, is growing more and more aware of the advantages the renewable energy brings. Onshore wind is currently the cheapest new energy generation source in Poland and PV costs are also decreasing and becoming more and more attractive. With the yearly electricity consumption of 60 TWh industry in Poland is becoming concerned first with the increasing energy prices posing huge risk to their business competitiveness but also the reputational burden of high carbon footprint of  their products. [8]
 
“Over the years we repeated to ourselves and to the world that we cannot afford to develop renewables. Now we can say, we cannot afford not to invest in RES,” the long-standing PGE Strategic Director Ms. Monika Morawiecka said. PGE Group is the largest energy company in Poland. PGE OE (Renewables) is a member of Polish Wind Energy Association (PWEA).
 
 
Slovakia’s ambition to achieve 19.2% of RES in final energy consumption by 2030, as declared in the NECP, is based on flawed assumptions regarding the trajectory of final energy consumption and fails to take into account the technical and economic potential of some renewable technologies. Realistic adjustments of this denominator together with more ambitious yet achievable goals in wind and solar electricity, battery and hydrogen-based electrical mobility (sector of transport) can lead to an overall share of 25.6% renewables by 2030. [9]
 
“Renewable energy technologies, especially wind and photovoltaics, have already became cost competitive with conventional energy sources. Instead of relying on its high share of nuclear energy Slovakia should perceive this unique opportunity and make real plans to support the development of these climate-positive energy sources coupled with electrical mobility,” stated Ján Karaba, director of SAPI, the leading association of renewable energy in Slovakia.
 
 
 
Contacts
 
●      Brussels: Ada Amon, senior policy expert, E3G, ada.amon@e3g.org,
●      Brussels: Dirk Hendricks, secretary general, European Renewable Energies Federation, dirk.hendricks@eref-europe.org, +32 473 221 564
 
●      Austria: Johannes Schmidl: johannes.schmidl@erneuerbare-energie.at
●      Czechia: Štěpán Chalupa, Chairman, Czech Renewable Energy Chamber, stepan.chalupa@komoraoze.cz, +420 603 420 387
●      Hungary: Béla Munkácsy: munkacsy@energiaklub.hu, +36 20 2399162
●      Poland: Irena Gajewska Communication Manager, Polish Wind Energy Association, i.gajewska@psew.pl, +48 695 286 998
●      Slovakia: Ján Karaba, jan.karaba@sapi.sk, +421 902 287 397
 
●      Martin Mikeska, Press & Communications Manager, Czech Renewable Energy Chamber, martin.mikeska@komoraoze.cz, +420 603 780 670
 
 
Sources
 
[1] Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries. Challenging the low ambition. June 2020
[2] Visegrad+ for Renewable Energy (V+RE), a platform of renewable energy associations from Visegrad Group countries and Austria has been established in Prague in May 2019 to gather representatives of the renewable industries and challenge the low level of ambition in the energy transition in the region. Members of the platform include Czech Renewable Energy Chamber (CZ), Energiaklub (HU), Polish Wind Energy Association (PL), Slovak Association of Photovoltaic and Renewable Energy Industry (SK), Austrian Renewable Energy Association (AT) and E3G.
[3] Eurostat SHARES
[4] Analysis of National Energy and Climate Plan Austria – NECP Evaluation Paper
[5] Česko na cestě k uhlíkové neutralitě
[6] Investment needs for 2030 energy and climate targets in Czechia. January 2020
[7] Magyarország Nemzeti Energia-és Klíma Tervének értékelésea fenntartható energiagazdálkodás nézőpontjából
[8] Analiza „Krajowego planu na rzecz energii i klimatu na lata 2021-2030” z dnia 30 grudnia 2019r.
[9] Slovak analysis will be presented on 24. 6. 2020 during a seminar in Bratislava.

publikováno: 10.06.2020


Challenging the low ambition

Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries.

Renewable energy associations from Czechia, Hungary, Poland, Slovakia and Austria analysed the final National Energy and Climate Plans (NECPs) and evaluated the gaps between the plans and the renewable energy potential. These plans will guide renewable energy development in EU members states until 2030.
This document covers the ambition of the Visegrad countries and Austria in increasing the share of renewables in the next decade. It is a product of an informal cooperation within the Visegrad+ for Renewable Energy platform founded in May 2019 in Prague and supported by the European Renewable Energies Federation.
 

publikováno: 09.06.2020


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval