Aktuálně

Souhrnná doporučení pro rozvoj opravdu čisté mobility

Souhrnné doporučení z projektu Komory obnovitelných zdrojů energie „Analýza potenciálu, scénářů a návrh využití decentralizovaných obnovitelných zdrojů pro rozšíření sítě nabíjecích a plnících stanic“

publikováno: 15.11.2022


Řešení energetické krize – předkládáme paragrafy pro rychlejší nástup nezávislé, levnější a čisté energetiky

Komora OZE připravila a předala ministerstvům návrh opatření pro snazší a rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů

Klíčová opatření pro rychlejší a snazší výstavbu obnovitelných zdrojů energie poskytla Komora OZE relevantním ministerstvům: MPO, MMR a MŽP. Jejich cílem je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj energetických společenství. Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy Komory OZE korespondují s plánem premiéra Fialy vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do 5 let. Korespondují i s principy plánu Evropské komise prezentované v rámci RePower EU ke zjednodušení a zrychlení rozvoje využívání obnovitelných zdrojů.
 
Komora OZE mimo jiné navrhuje:
● legislativní ukotvení výroben z obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako veřejný zájem, podobně jako to platí pro velké zdroje energie, což zrychlí jejich výstavbu,
● vymezení právní formy a fungování komunitní energetiky (energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie), které jim i tzv. aktivním zákazníkům usnadní sdílení vyrobené energie a zajistí cenově dostupnější energie,
● povinnost součtového měření pro všechny napěťové hladiny, které otevře trh novým dodavatelům fotovoltaiky a zkrátí čekací lhůty,
● zvýšení hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a nutnost získat stavební povolení (povolení záměru) na 50 kW, zjednodušené řízení pro OZE do 100 kW a režim vyhrazených staveb pro OZE od 1 MW. Snížená administrativní zátěž a zkrácení doby přípravy zrychlí realizaci projektu.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Potřebujeme rychle instalovat a stavět. Potřebujeme nahradit v energetice i malospotřebiteli využívaný ruský plyn pomocí elektřiny, plynu a tepla z obnovitelných zdrojů. Tím snížíme náklady na energie domácností, firem, spolků i obcí a zároveň snížíme cenu energie na trhu. Regulovatelné obnovitelné zdroje jako je bioplyn, stejně jako sdílení energie a akumulace všech forem pomůžou vyrovnávat soustavu.”
 
“Navrhujeme pravidla pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů se zapojením komunit i aktivních zákazníků. Co sám nespotřebuji, spotřebuje můj soused, kamarád nebo kolega. Podělíme se i o elektřinu z fotovoltaiky či větrné elektrárny, pomůžeme si od závislosti na energii z Ruska.”
 
„Zavedením součtového měření stát pustí na trh významně širší okruh dodavatelů technologií, zejména střídačů. Pomůže to zkrátit čekací lhůty na fotovoltaiku.”
 
„Škola, podnikatel, sokolovna i obyvatelé rodinných domů využívající fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, solární kolektor nebo topící biomasou by neměli mít složitou administrativu. Protože si pořídili nový zdroj energie především pro pokrytí vlastní spotřeby, ne pro podnikání v energetice.”
 
„Malé vodní, větrné, biomasové či bioplynové nebo geotermální zdroje by měly mít stejný přístup na trh a měly by být stavěny rychleji v režimu takzvaného veřejného zájmu. U výroben biometanu bychom měli jít ještě dál a přípojky k distribučnímu potrubí zemního plynu řešit jako kritickou infrastrukturu.”

publikováno: 06.09.2022


Nová analýza: 5 až 26 % spotřeby zemního plynu může do osmi let nahradit bioplyn

Až 26 terawatthodin (TWh) energie by mohly dodávat v roce 2030 nové a modernizované bioplynové a biometanové stanice, spočítali experti CZ Biom. To odpovídá zhruba 2,5 miliardám kubíků zemního plynu, tedy zhruba čtvrtině roční spotřeby ČR. Vyrobený bioplyn lze použít stejně jako zemní plyn: ve vytápění, v průmyslu či v dopravě. Lze ho rovněž vyčistit a po stlačení vhánět do plynové distribuční sítě. Výpočet je součástí analýzy o regulačním potenciálu bioplynu v energetice, kterou připravují experti CZ Biom spolu s ČVUT.

„Na stole leží dvě otázky: jaké využití vyrobeného bioplynu bude nejpotřebnější, zda ve vytápění budov, v průmyslu nebo v dopravě. Ta hlavní otázka ale zní, jaká je ochota státu výrazně přidat plyn v rozvoji bioenergetiky a také třeba uznat připojení výroben biometanu k distribuční síti plynu jako infrastrukturu zvyšující bezpečnost a veřejný zájem,” řekl Adam Moravec z CZ Biom.
 
„Další desetinu spotřeby plynu dokáží do pěti let ušetřit nově budované obnovitelné zdroje. Jejich budování pomůže domácnostem, obcím i podnikatelům. Oceňuji dosavadní přístup všech ministerstev při zjednodušování povolování a dalších opatřeních na zrychlení instalací. Je potřeba je co nejdříve dokončit. Čím dříve zrychlíme procesy pro posilování energetické suverenity, tím rychleji se zbavíme závislosti na ruském plynu a zdražování energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Detaily úspory plynu pomocí obnovitelných zdrojů shrnuje infografika dostupná zde.
 
 
Současná výroba bioplynu činí přibližně 6,5 terawatthodin (TWh), což odpovídá přibližně 8 % spotřeby zemního plynu. Dle nového výpočtu lze v roce 2030 disponovat 10,5 nebo až 26 TWh energie v bioplynu. Nižší číslo odpovídá střednímu scénáři a předpokládá vývoj oboru pro naplnění cílů EU před vypuknutím války na Ukrajině. Výroba 26 TWh odpovídá maximálnímu možnému rozvoji do roku 2030 s ohledem na zdroje biomasy a technické možnosti. Naopak, pokud stát nepřijme žádná rozvojová opatření, bude výroba v roce 2030 činit 4,8 TWh.
 
Typickými vstupními substráty bioplynových stanic je směs odpadů, statkových hnojiv, pěstované biomasy a vedlejších produktů. Jelikož bioodpad v sobě ukrývá pouze cca 2 TWh energie a bude se dále snižovat kvůli snaze minimalizovat vznik odpadů, největší potenciál navýšení produkce bioplynu je ukryt zejména v pěstované biomase. Výpočet potenciálu předpokládá využití 80 % veškerého bioodpadu a poloviny dostupných statkových hnojiv.
 
Největší potenciál má pěstovaná biomasa
 
Pěstování energetických plodin pro bioplyn zabírá plochu přibližně 130–180 tis. hektarů tedy pouhá 4 % celkové zemědělské plochy v ČR. Akční plán pro biomasu uvádí, že z celkové plochy zemědělské půdy v ČR při zajištění 100% potravinové soběstačnosti může být uvolněno 1,2 až 1,5 milionu hektarů. Do této výměry je započítána orná půda i trvalé travní porosty, další potenciál tvoří plochy nevhodné pro pěstování potravinářských plodin a krmiv (rekultivované, sanované, po záplavách). Kvůli snižování stavu hospodářských zvířat bude uvolněna další zemědělská půda dnes potřebná pro zajištění krmiv. Z toho vyplývá, že plocha, na které se v současnosti pěstuje energetická biomasa, by mohla být minimálně trojnásobně rozšířená.
 
Energetické plodiny nepředstavují pro krajinu ani půdu větší zátěž než běžné plodiny, spíše naopak, uvádí dále analýza CZ Biomu. Nový potenciál je totiž získáván z pro půdu zlepšujících plodin, anebo taky z předplodin a meziplodin (plodiny využívající mezidobí, kdy na poli není pěstována hlavní plodina. REpowerEU to nazývá a současně vybízí k tzv. sekvenčnímu pěstování). Produkce energetické biomasy je kontrolována stále zpřísňujícími se pravidly pro udržitelnou produkci biomasy, která se naopak nevztahují na potravinové plodiny. Biopaliva z energetických plodin certifikací prokazují emisní úsporu oproti fosilním palivům, která je více jak 65 % a neustále se zvyšuje. Plodiny použité pro výrobu bioplynu jsou produkovány za podpory živin z digestátu (hnojivo z bioplynové stanice) a tím se snižuje plošná spotřeba minerálních hnojiv, které jsou také zdrojem nemalých emisí. Navíc pro produkci bioplynu se stále častěji používají plodiny, které zlepšují stav půdy a zpestřují osevní postup. Jde o bobovité plodiny pěstované samostatně anebo jako směsný porost s jinými plodinami, které ztratily tržní uplatnění a proto z polí téměř vymizely.
 

publikováno: 26.07.2022


Kdy nás Země začne hřát? Náhrady za ruský plyn máme

Komora OZE společně s vědci představili novou studii, jak nahradit část ruského plynu ve vytápění a chlazení

Geotermální energie je plnohodnotným zdrojem schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek během pěti let nahrazovat zemní plyn a uhlí využívané v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení. Může se tak stát významným a někde dokonce dominantním zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech. Z pohledu nejrychleji naplnitelného tržního potenciálu je zcela jednoznačně nejperspektivnější technologie mělké geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z pohledu technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké GTE.
 
Takové jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie ​​Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit? (odkaz). Studie shrnuje geotermální potenciál a rámcové podmínky jeho využití v ČR a rozpracovává čtyři možnosti pětiletého rozvoje sektoru do roku 2027. Autoři zároveň představili pět akčních bodů (viz níže).
Studie se zaměřuje na tzv. komerční využití geotermální energie a nezabývá se jejím využíváním pro individuální potřeby jednotlivých domácností.
  
„Toto je další podklad pro projekt předsedy vlády Petra Fialy, jak se do pěti let zbavit závislosti na ruském plynu, o němž hovořil premiér ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci. Již několik měsíců spolupracujeme se státní správou na zjednodušování povolovacích procesů obnovitelných zdrojů energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Komora OZE nedávno představila předpověď pětileté energetické proměny Česka. Zástupci předpověděli, že pokud se vládě Petra Fialy podaří nastartovat pětiletý projekt, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, tak do pěti let klesne spotřeba ruského plynu v ČR o 10 až 20 %. Zároveň:
●      nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.
●      Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.
●      Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji.
●      Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.
●      Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.
 
„Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit její rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní, bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii," uvedl Antonín Tym, člen předsednictva  České geotermální asociace, který přípravu studie vedl.
 
„Významným aspektem mělké geotermální energie je pak také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste a podle některých odhadů již v roce 2050 by měla spotřebovaná energie na chlazení převýšit spotřebu energie na vytápění,” dodal Tym.
 
„Geotermální energie je plnohodnotným zdroje schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek nahrazovat v poměrně velkém rozsahu fosilní zdroje využívané pro vytápění v České republice. S ohledem na zcela mimořádnou situaci a energetickou krizi je však třeba rozvoj tohoto sektoru významně akcelerovat tak, aby byl schopen pokrýt plánovaný útlum uhelných a zejména neplánovaný útlum plynových zdrojů v sektoru teplárenství, a to v mnohem kratší době a výrazně větším rozsahu instalovaného výkonu. Takto zásadní transformace však musí být podle našeho názoru koordinována na úrovni státu,” uvedl Radek Červín, předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel.
 
 

publikováno: 16.06.2022


Vítr dovážet nemusíme

Svět si dnes připomíná výrobu energie z větru

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise. Na 15. června každoročně připadá mezinárodní den větrné energie.
 
„Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).
 
„Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Tuzemské větrné elektrárny vyrobily během letošního ledna a února rekordní množství elektřiny. V lednu to bylo 87,6 tisíc megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 tisíc MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letošní leden a únor se zapsaly mezi tři měsíce s vůbec největší výrobou elektřiny.
 
Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.
 
V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1] Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady.
 
[1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

publikováno: 15.06.2022


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz

Ladislav Seidler

místopředseda


Aleš Hradecký

místopředseda


Vladimír Zachoval

místopředseda


Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Ladislav Seidler

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval

Jan Šafanda

Libor Soukup

Tomáš Matuška