Aktuálně

Česko na cestě k uhlíkové neutralitě

Analýza návrhu Národního energeticko-klimatického plánu ČR (aktualizace) Říjen

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití potenciálu, který má ČR k dispozici, by mělo být strategickým cílem naší země. Jde o ekonomicky nejefektivnější energetické zdroje, které poskytují veřejnou službu v podobě snížení emisí skleníkových plynů (boj s klimatickou změnou) a znečištění ovzduší, zlepšení zdraví obyvatelstva a vytváření příležitostí pro modernizaci průmyslu. Umožňují široké veřejnosti a obcím zapojit se do energetického systému.

publikováno: 22.10.2019


Vyzýváme MPO k důkladným analýzám obou variant

Kvůli nedostatku elektřiny je ale nezbytné rozvíjet v prvé řadě domácí obnovitelné zdroje: jsou levnější a jejich stavba rychlejší

Pokud Česku hrozí po roce 2036 výrazný nedostatek elektřiny, je to velice vážná situace a je potřeba se na ni začít intenzivně připravovat. Důkladně analyzovat všechny možné varianty. Na stole ale podle všeho leží jen dvě varianty soběstačnosti v elektřině: nové jaderné bloky nebo nové obnovitelné zdroje v kombinaci s plynovými a tlakem na efektivitu.
 
 

Brzy po roce 2030 by Česko mělo přestat být soběstačné ve výrobě elektřiny a po roce 2036 by jí mělo mít výrazný nedostatek. S těmito zásadními závěry dnes přišla nová studie ČEPS pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Komora obnovitelných zdrojů závěry studie respektuje, byť má výhrady kolem množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, které studie zahrnula do vstupních parametrů.

 

Komora OZE situaci pokládá za velmi znepokujující a vyzývá proto ministra Karla Havlíčka, aby důkladně analyzoval všechna možná řešení. „Pokud dobře chápeme závěry studie, leží na stole jen dvě varianty soběstačnosti ve výrobě elektřiny: dva nové jaderné bloky nebo důsledný rozvoj obnovitelných zdrojů doplněných zdroji na zemní plyn a tlakem na efektivitu ve spotřebě. Předpokládám, že MPO bude stejně důkladně analyzovat obě varianty, zaměřit se pouze na jednu bych považoval za hazard,” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory OZE.
 

Za nejodpovědnější považuji prioritní zaměření na obnovitelné zdroje. Ty nemusíme dovážet, dají se rychle postavit a jsou levnější. Pokud má ministerstvo zájem, nechť souběžně rozvíjí i plány na nové jaderné bloky. Za zahraničí ale víme, že jejich stavba se kriticky protahuje a prodražuje, takže není vůbec jisté, že tu ani v roce 2040 bude nový reaktor stát. Použít tuto studii pouze pro obhájení stamiliard dotací pro nové jaderné elektrárny by mi přišlo velmi nezodpovědné,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
 

Kontakty
 

 

O Komoře OZE

 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

publikováno: 21.10.2019


POZVÁNKA

Seminář Komory OZE pro provozovatele OZE 2009 / technická podpora vyplňování dotazníku MPO

Vážení kolegové, provozovatelé,
dovolujeme si Vás pozvat na seminář Komory OZE pořádaný ve spolupráci s členskými asociacemi k vyplňování dotazníků k sektorovému šetření přiměřenosti podpory obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v roce 2009. Seminář je určen provozovatelům obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v roce 2009 a bude zaměřen na technickou podporu a poradenství, jak vyplňovat dotazníky zaslané Ministerstvem průmyslu a obchodu. Semináře se mohou účastnit i provozovatelé OZE uvedených do provozu v jiných letech.
 
Termín semináře: čtvrtek 24. 10. 2019
místo: Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (budova Florentinum, v prostorách Ernst & Young, s.r.o., )
 
Seminář je rozdělen do dvou částí:

- 12:00 – 14:00 pro provozovatele Malých vodních elektráren. Prosíme o potvrzení účasti  zde na tomto odkazu pro MVE

- 14:00 – 16:00 pro provozovatele Fotovoltaických elektráren, Větrných elektráren, Bioplynových a biomasových zdrojů. Prosíme o potvrzení účasti zde na tomto odkazu pro FVE, VTE, BPS, Biom
V případě technických komplikací prosíme o potvrzení na email info@komoraoze.cz
 
Dovolujeme si rovněž připomenout semináře přímo pro provozovatele větrných elektráren a bioplynových stanic v rámci seminářů CZ Biom a ČSVE v listopadu. Stejně tak probíhající přímé konzultace a možnost obrátit se na adresu technické podpory vyrobci@komoraoze.cz

publikováno: 18.10.2019


Ne bilion, ale kolem 100 miliard bude stát rozvoj obnovitelných zdrojů. Stát je zaplatí z prodeje povolenek

Komora OZE laskavě žádá redakce, aby nepřejímaly zavádějící informaci ministra Havlíčka.

Méně než sto miliard korun bude stát rozvoj nových obnovitelných zdrojů do roku 2030. [1] Nikoliv bilion, jak včera uvedl ministr Havlíček ve velkém rozhovoru pro iDNES [2] či jak uvádí titulek dnešních Hospodářských novin [3]. A navíc, Česko je zaplatí především z příjmů z emisních povolenek. Zásadní ale bude kolik z celkových asi 200 miliard z emisních povolenek připadne velkým energetickým společnostem a kolik zbyde na obce, občany a malé a střední podnikatele. To se rozhoduje v aktuálně novelizovaném Zákoně o emisním obchodování.
 
Komora obnovitelných zdrojů energie jako zástupce sektoru v Česku laskavě žádá redakce, aby nepřejímaly zavádějící informace Ministra průmyslu a obchodu a naopak je vystavily kritické analýze. Komora dává svá data k dispozici (níže).
 
Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Tento výpočet byl proveden pro celkový cíl 23 % (spotřeby hrubé energie v roce 2030), který Česku jako kompromisní navrhla Evropská komise v červnu. Ministr Havlíček přitom ve stejném rozhovoru oznámil, že do Bruselu pošle návrh směřující k cíli pouze 22 %. Takže ve skutečnosti půjde ještě o méně než 118 mld. Kč v průběhu 10 let. A nakonec, ve výpočtu Komory OZE jsou navíc započítány i náklady na podporu akumulace elektřiny a tepla (celkem 26 miliard) a 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Bezpečně lze tedy tvrdit, že náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 budou v příští dekádě kolem 100 miliard korun.
 
Informace o bilionu korun jsou Komoře OZE známy, MPO je uvádí jako celkové náklady na obnovitelné zdroje do roku 2050 (nikoliv 2030) a do tohoto čísla zahrnuje i  náklady na „staré”, stávající obnovitelné zdroje. Ty však nijak nesouvisí s náklady na zvýšení podílu OZE na 22 resp. 23 %. „V debatě o nákladech na rozvoj obnovitelných zdrojů nebo o zvyšování klimatických cílů je potřeba velice striktně odlišit náklady na podporu zdrojů postavených v minulosti od nákladů na podporu zdrojů, které se budou teprve stavět,” řekl Štěpán Chalupa.
 
Komora OZE přináší výpočty nákladů do roku 2050 i nákladů na stávající obnovitelné zdroje:
 

  • Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu nových projektů celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy až nadkritickou mírou nejistoty. Především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu, na kterých jsou založeny. Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním (pomalejším) scénářem zvyšování cen energií. „Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
  • Podporu stávajících obnovitelných zdrojů energie Komora OZE spočítala na 470 miliard.
 
 
Novela Zákona o emisním obchodování
 
Zásadní otázkou je, odkud se budou náklady na novou podporu platit. Ministr v rozhovoru pro iDNES uvádí evropské fondy. Ty přitom budou pokrývat jen malou část nákladů. Daleko zásadnějším zdrojem budou prostředky z emisních povolenek EU ETS. Z výpočtů, které má Komora OZE k dispozici, vyplývá, že stát bude mít v příští dekádě k dispozici přes 200 miliard korun z výnosů z emisních povolenek.
 
Rozdělením těchto příjmů se zabývá aktuálně novelizovaný Zákon o emisním obchodování. Ta určí, jak efektivně se budou rozdělovat peníze velkým energetickým společnostem (provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi, EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce jako jsou obce, občané a malí a střední podnikatelé.”
 
 
Kontakty
 
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny:
 
[1]  Viz grafy níže. Otevřená data (tabulky) rádi dodáme na vyžádání, stejně jako podrobné informace o výpočtu (Štěpán Chalupa, viz kontakt).
 
[2] “(...) všechny obnovitelné zdroje nás budou stát do roku 2030 přibližně jeden bilion korun.” iDNES 16. října (zde)
 
[3] „Česko zvýší své klimatické cíle do roku 2030 a podíl obnovitelných zdrojů. Zaplatí za to až bilion korun.” Hospodářské noviny 17. října (zde)
 
 
 
 





 

 
 

publikováno: 17.10.2019


Obnovitelné zdroje mohou už v roce 2030 nahradit 80 % elektřiny vyrobené z uhlí

Pokud bychom rozvíjeli výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle scénáře Komory OZE,bude jí Česko schopno v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny získané z uhlí.

S tímto závěrem přišla dnes Komora obnovitelných zdrojů energie. [1] Komora OZE připravila i kalkulaci výše nákladů na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a porovnala své plány na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 s plány Ministerstva průmyslu a obchodu (viz níže). Uvedený závěr Komory OZE vychází z vlastní analýzy návrhu Národního energeticko-klimatického plánu, který určí, jakým tempem se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě. [2]
 

V představách, jak se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě se ale Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE, zkráceně KOZE) rozchází s představami Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Největší rozpor má Komora OZE ohledně růstu v sektoru čisté elektřiny. Komora OZE navrhla v roce 2030 spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. MPO navrhlo hodnotu zhruba poloviční. 
 

„Rozvoj výroby čisté elektřiny MPO velmi podhodnotilo, pro příští dekádu počítá s nárůstem pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030“, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Nemyslím, že to bývalá ministryně MPO Marta Nováková mohla myslet vážně. Když to převedu na roční přírůstky nových elektráren - u fotovoltaických a větrných zdrojů mělo docházet mezi lety 2021 a 2030 meziročně k nárůstu o pouhých přibližně 40 megawattů pro každý ze sektorů. Pro srovnání – k takovému rozvoji dochází v  sousedním Polsku nebo Rakousku v průměru každý měsíc až dva,” dodal Chalupa.
 

„Náš návrh je založen na středním, nikoliv vysokém scénáři rozvoje potenciálu, který v Česku obnovitelné zdroje mají,” doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 

Komora OZE kritizuje plány MPO, které navrhlo, že zhruba 70 % nárůstu obnovitelných zdrojů do roku 2030 obstará sektor vytápění. K tomu je ale Komora OZE skeptická především kvůli obavám o udržitelné získávání a spalování  biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách. Na rozdíl od MPO se proto Komora OZE navrhuje zaměřit na posílení výroby v sektoru výroby elektřiny, především ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. „Navržený nárůst spotřeby biomasy považujeme v kontextu změny klimatu a potřebné změny hospodaření v lesích za problematický  a odmítáme ho jako zástupci sektoru podpořit“, řekl Jan Habart z asociace CZ Biom.
 

Největší potenciál růstu mají větrné a fotovoltaické elektrárny, dále také malé vodní elektrárny a v budoucnu geotermální zdroje. U výroby elektřiny z bioplynu naopak zástupci Komory OZE očekávají její převod na efektivnější výrobu biometanu, který poslouží jako sezónní akumulace a přispěje ke stabilizaci elektrických sítí a posilování čisté dopravy (bio CNG).
 


 

Graf: porovnání spotřeby elektřiny z OZE v roce 2016 s návrhy na spotřebu v roce 2030 (scénáře MPO, Komory OZE a návrh Evropské komise; Národní energeticko-klimatický plán) 
 

Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy v průměru necelých 12 miliard ročně. V tom je zahrnutých i 26 miliard na podporu akumulace a dalších 10 miliard na posílení stability sítě prostřednictvím podpory výroby biometanu. Podrobnosti uvádí tabulka níže.

„Z výpočtů, které máme k dispozici, vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce,” dodal Chalupa.

 

 

Technologie OZE

[mil. Kč/rok]

Forma podpory

Fotovoltaické elektrárny

2 700

investiční

Baterie k fotovoltaickým elektrárnám

2 200

investiční

Solární termální kolektory

1 100

investiční

Biomasa v domácnostech

400

investiční (kotlíkové dotace)

Tepelná čerpadla

1 200

investiční

Akumulace – teplo

400

investiční

Geotermální energie (investiční)

300

investiční

Větrné elektrárny (investiční)

967

investiční

Geotermální energie (provozní)

100

provozní

Větrné elektrárny (provozní)

900

provozní

Bioplynové stanice

1 100

provozní

Malé vodní elektrárny

150

provozní

Biomasa mimo domácnosti

400

provozní

CELKEM

11 817

 

 

Tabulka: průměrná roční výše veřejné podpory na jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů

 
 

Náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa popsal podrobně:

 

„V nákladech na veřejnou podporu je potřeba velice striktně rozlišit podporu pro obnovitelné zdroje postavené v minulosti, ty již vyrábějící, od podpory pro zdroje, které se budou teprve stavět po roce 2021. Detaba o nákladech a klimaticko-energetickém plánu se tedy týká pouze budoucích zdrojů. Zatímco podpora pro první skupinu je jasně daná, protože vyplývá z tehdejší a současné platné legislativy, tak způsob podpory a její náklady pro budoucí projekty je to, o čem teď probíhá diskuze. Jinými slovy, vůči podpoře pro již vyrábějící OZE můžeme mít výhrady, ale nic s tím nenaděláme, měnit to již nejde. Kdežto podpora pro budoucí OZE, ty, co se budou stavět po roce 2021, je to, o čem teď jedině má smysl diskutovat a argumentovat.”

„Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně včetně podpory pro akumulaci elektřiny a tepla. V nákladech nové dekády je zahrnuto i 26 miliard na podporu akumulace elektřiny a tepla a dalších 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Z podrobné analýzy Komory OZE vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici z povolenek EU ETS. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce.”

„Pokud se na těch námi spočtených 118 miliard podíváte optikou, komu jsou určeny, kdo je dostane, tak podle našich výpočtů až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet tzv. komunitní a místní projekty. Ty se dobře osvědčují na západě, kde urychlují transformaci energetiky.”

„Do roku 2030 navrhujeme, aby většina podpory byla vyplácenou investiční dotace, jen asi pětina formou provozní podpory, tedy hodinovým zeleným bonusem.”

„Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu (v případě nových projektů) celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy možná až nadkritickou mírou nejistoty především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu. Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním scénářem zvyšování cen energií. Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná.”

„Podporu starých obnovitelných zdrojů energie jsme spočítali ve výši 470 miliard.”
 

 

Kontakty
 

 

O Komoře OZE

 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.



Prameny:
 

[1] Kalkulace Komory obnovitelných zdrojů energie vychází z expertních výpočtů potenciálu všech druhů OZE tak, aby Česko v roce 2030 spotřebovávalo z obnovitelných zdrojů 24,38 % energie. Jde o střední scénář rozvoje jejich potenciálu. Podle něj očekáváme v roce 2030 spotřebu energie z OZE v sektoru elektřiny na úrovni 21 134 gigawatthodin (GWh) elektřiny. To porovnáváme s hrubou výrobou elektřiny z (hnědého a černého) uhlí v roce 2018 (41 138 GWh; dle ERÚ) poníženou o čistý vývoz elektřiny (14 620 GWh; desetiletý průměr; data dle ERÚ). 
 

[2] Komora OZE dokončuje finální podobu, rádi pošleme na vyžádání.
 

publikováno: 16.10.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval