Aktuálně

Sněmovna schválila klíčový zákon pro modernizaci energetiky, je potřeba oprava v Senátu

Pokud ho schválí i Senát, ČR je připraveno na modernizaci energetiky a stát ušetří ročně 3 miliardy Kč

Novelu zákona o podporovaných zdrojích energie dnes v závěrečném třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna. Novela je zcela zásadní pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie - stanovuje totiž nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst tempem, které je pro modernizaci energetiky potřeba. V oblasti kontroly přiměřenosti podpory starších projektů OZE sněmovna schválila návrh podporovaný Komorou OZE, který státu ušetří 3 miliardy korun ročně na veřejné podpoře pro velké fotovoltaiky, bohužel je ale v zákoně špatné nastavení IRR, které poškozuje téměř všechny druhy OZE.
 

„V Senátu je potřebné zákon upravit v jednom nedostatku, který sněmovna těsně neschálila, a to v přiměřeném shodném přístupu k jednotlivým OZE. Pokud zákon Senát takto schválí, tak v Česku můžeme konečně odblokovat a nastartovat opravdový rozvoj obnovitelných zdrojů. Ty přinesou do Česka tolik potřebnou dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. 
 
„Je dobře, že zákon Sněmovna schválila, pro nové zdroje i navýšení odvodu pro velké soláry, musí se ale opravit nastavení IRR. Času není moc, ale lze to zvládnout. Je nutné nastavit stejné podmínky pro všechny, tedy zvýšit IRR pro malé vodní a větrné elektrárny, biomasu i fotovoltaiku. Pokud zákon bude takto upraven horní komorou, bude zajištěn férový přístup k provozovatelům a stát ušetří ročně kolem tří miliard korun na podpoře pro velké solární elektrárny z roku 2009 a 2010. Téma jejich přemrštěné podpory tak bude po deseti letech vyřešeno, stát i mnoho zodpovědných provozovatelů budou mít konečně klid na další práci,” dodal Chalupa.

publikováno: 14.07.2021


Sněmovna má možnost odstartovat modernizaci energetiky a ukončit spory státu s velkými fotovoltaikami

Jejich provozovatelé se však snaží přijetí potřebné novely zákona zabránit. Pokud budou úspěšní, nebudou přijata základní pravidla pro rozvoj nových obnovitelných zdrojů a stát neušetří 25 miliard Kč.

Spor o zisky z velkých fotovoltaických elektráren jde po dekádě sporů do finále. Pokud Poslanecká sněmovna příští týden schválí ve třetím čtením novelu zákona o podporovaných zdrojích energie ve znění podporovaném státem i zástupci obnovitelných zdrojů, ušetří stát v letech 2022 až 2030 přibližně 25 miliard Kč na veřejné podpoře. Zároveň jednou provždy bude vyřešen problém přemrštěné podpory velkých solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Část jejich provozovatelů však urputně hájí své zisky a usilují o nepřijetí novely zákona. Tím však současně ohrožují budoucnost nových obnovitelných zdrojů energie (OZE). Novela je pro rozvoj oboru OZE zásadní - stanovuje totiž nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst potřebným způsobem.
 
 
„Zákon je zásadní pro modernizaci energetiky. Ve sněmovně se rýsuje i nezbytný kompromis pro kontroly přiměřenosti podpory zahrnující i definitivní řešení pro fotovoltaiky. To přináší klid pro stát i odpovědné provozovatele v podobě přiměřeného zvýšení solárního odvodu. Ale rafinovaně skrývaný odpor vůči solárnímu odvodu přijetí zákona v přijatelné podobě ohrožuje.
 
„Ve sněmovně koluje celá řada pozměňovacích návrhů. Složitost tématiky vytváří nepřehlednou situaci a hrozí i nečinnost poslanců z opatrnosti, což je ale stejně nebezpečná cesta, jak nadměrné zisky provozovatelů velkých solárních elektráren ochránit. Pozornosti novinářů proto doporučujeme sledovat závěrečné třetí čtení zákona. Jasně se ukáže, kdo hájí přiměřený přístup k provozovatelům i zájmy státu, aby ušetřil desítky miliard a kdo je naopak chce ponechat v kapse provozovatelů velkých solárních elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Ta jako jediný subjekt v ČR zastupuje všechny sektory obnovitelných zdrojů a detailně proto zná ekonomiku a situaci všech druhů OZE.
 
„Zásadně odmítáme hájit parciální zájmy jednoho sektoru, které navíc ohrožují rozvoj sektoru jako celku” dodal Chalupa.
 
 
Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích
 
Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie obsahuje pravidla a mechanismy, kterými po letech stagnace stát v souladu s nejnovějším vývojem v oblasti technologií a ochrany životního prostředí a klimatu plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů a řídit modernizaci, decentralizaci a demokratizaci energetiky, což Komora OZE jednoznačně vítá. Druhé velké téma návrhu novely je snaha státu vypořádat se s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Navržené schéma je založeno na posuzování hodnot vnitřních výnosových procent (IRR), přičemž vláda si od zákona slibuje snížení nákladů veřejné podpory především na velké fotovoltaiky a to o několik miliard Kč ročně, řešeno je tedy rovněž snížení nákladů státu v důsledku zohlednění investičních dotací.
 
A právě IRR pro velké fotovoltaické elektrárny, které byly stavěny v letech 2009 a 2010 s přemrštěnou státní podporou, je tématem, které rozděluje zákonodárce i podnikatele v obnovitelných zdrojích. Bohužel zároveň zásadně ohrožuje budoucnost transformace české energetiky. Pokud totiž Sněmovna návrh novely nestihne schválit ve 3. čtení, které je naplánováno na středu 7. července, hrozí, že s ohledem na blížící se podzimní volby a faktické ukončení činnosti Poslanecké sněmovny v létě, novela spadne pod stůl a sektor zůstane bez základního legislativního rámce.
 
„Pokud zákon nebude schválen touto sněmovnou, další vláda přípravou a schvalováním nového zákona ztratí dva až tři roky. Místo abychom začali řešit, jak zapracovat na rozvoji obnovitelných zdrojů, odstraňovat bariéry, vytvořit dobré podmínky, bude se znovu vytvářet základní rámec,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, která v Česku sektor zastupuje.
 
 
Požadavky majitelů solárních elektráren komplikují situaci
 
„Nad částí novely stanovující principy dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů, kterou sektor nové energetiky nejvíc potřebuje, není mezi poslanci koalice a opozice významnějších sporů, neboť je dobře připravená a apolitická. Případné komplikace či detaily lze v případě potřeby napravit za běhu,” uvedl Štěpán Chalupa.
 
Velký spor je naopak o část zákona, která má ambici vypořádat se s dědictvím přemrštěné podpory velkých fotovoltaických elektráren v minulosti. „Někteří jejich provozovatelé urputně hájí své zisky, nechtějí ustoupit ani o píď a komplikují dosažení potřebného kompromisu. Rozboření novely zákona je pro ně lepší varianta, než zavedení solární daně, která by jejich zisky přiměřeně snížila,” dodal Chalupa.
 
Komora obnovitelných zdrojů podporuje přijetí tzv. kompromisního řešení, které zavádí IRR v rozmezí 8,4 až 10,6 % se současným navýšením solárního odvodu pro solární elektrárny z kritických let 2009 a 2010 (v případě roku 2009 se jedná o znovuzavedení). Obsahuje ho pozměňovací návrh [1] předloženy poslancem-zpravodajem Pavlem Pustějovským. Ke schválení ho plénu sněmovny doporučil i Hospodářský výbor a podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přesto však část provozovatelů velkých fotovoltaik hledá ve Sněmovně hlasy poslanců, které odmítají zdanění velkých solárních elektráren podpořit a to prostřednictvím zabrždění zákona nebo části řešící IRR a solární odvod.
 
 
Zdroje
 
[1] Tzv. kompromisní pozměňovací návrh posl. P. Pustějovského k sněmovnímu tisku č. 870 je vedený jako C.1. SD 8264.
Návrh stanovuje IRR v intervalu 8,4 %  - 10,6 % (konkrétní hodnotu pro každý typ OZE stanoví vláda svým nařízením) a znovu zavádí solární odvod pro fotovoltaické elekrárny uvedené do provozu v r. 2009 ve výši 10 % a zvyšuje solární odvod pro FVE z r. 2010 z 10 % na 20 % z výnosů z prodeje elektřiny.
 
Takové nastavení jako jediné zaručuje státu zcela jasnou výnosnost solárního odvodu ročně od 4,7 miliard Kč do 5,5 miliard Kč. Jako jediné bude mít dopad na všechny projekty FVE z let 2009 a 2010 a to včetně přeprodaných a dalších projektů, které by při jiném způsobu  řešení problémů vyklouzly. Možnost tohoto řešení již byla ověřena a to i rozsudkem Ústavního soudu ČR. Výše úpravy solárního odvodu je přiměřená a pro odpovědné provozovatele společně s úpravou IRR přijatelná.
 

publikováno: 01.07.2021


2021: desetkrát výkonnější větrné elektrárny než před 16 lety

Světový den větrné energie si dnes připomíná i ČR (po šestnácté)

Česko si dnes připomíná výrobu energie z větru. Na 15. června totiž připadá světový den větrné energie. V Česku ho slavíme už po šestnácté. Před šestnácti lety se rovněž začala psát moderní historie zelené energetiky. Tu zástupci sektoru spojují se začátkem platnosti zákona, který umožnil vznik nových větrných elektráren. Od jeho přijetí bylo v tuzemsku zprovozněno 340 megawattů (MW) větrných turbín. V jejich využívání však v porovnání s Evropou a stále víc a víc zaostáváme, uvádějí zástupci České společnosti pro větrnou energii a Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí dostatek elektřiny pro čtyři tisíce domácností. [1] Větrná turbína instalovaná před 16 lety bývala zhruba o 50 metrů nižší a za rok vyrobila elektřinu pro desetkrát méně domácností než ty nejmodernější současné. „Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 16 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent. „Díky tomu je dopad na zábor území výrazně menší,” dodal Janeček.
 
„Větrné elektrárny jsou vyzkoušená technologie, čistá energie. Lidé vedle nich normálně žijí, podobně jako žijí vedle průmyslových nebo zemědělských podniků,” uvedla Michaela Lužová z firmy W.E.B Větrná Energie s.r.o., která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.
 
Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují. „Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty jako jsou  Břežany u Znojma, nebo Horní Řasnice na Liberecku už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší - vědí do čeho jdou,” dodala Lužová.
 
Starostka Břežan Jana Surovcová nevidí v rozšiřování problém. „Diskutovali jsme to s obyvateli. Ze zkušenosti už víme, že elektrárny nedělají hluk ani nezabíjejí ptáky,“ uvedla.
 
 
2040: třetina elektřiny z větru?
 
Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 16 %, respektive 13 %, když odečteme větrníky na moři. [2] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Rakousko z větru pokrývá přibližně 12 % spotřeby. [3]
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]
 
Pro rozvoj sektoru bude zásadní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, jejíž schvalování se protahuje v poslanecké sněmovně. Návrh novely stanovuje nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst potřebným způsobem. „Zákon je pro nový rozvoj čisté energetiky stěžejní, podporujeme ho včetně přijatelného kompromisu v oblasti nastavení výnosnosti s korekcí solárního odvodu pro stávající zdroje, který podporuje ministerstvo. Osud zákona je však nejistý právě kvůli navrženému snížení finanční podpory pro velké fotovoltaiky stavěné před deseti lety, to je druhé velké téma návrhu této novely,” uvedl Chalupa.
 
  
Zdroje
[1] spotřeba v sektoru domácností činila v roce 2020 15 972 200 MWh elektřiny (ERÚ). Kalkulujeme počet domácností 4,372 mil. (ČSÚ, 2017). Průměrná roční spotřeba domácnosti tedy 3,65 MWh. Výroba nejmodernější plánované větrné elektrárny v ČR s výkonem 5,6 MW činí zhruba 14 000 MWh.
[2] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics.
[3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

publikováno: 15.06.2021


Large companies from V4 urge governments to help them decarbonise

A sample of large energy consumers across all sectors in the four Visegrad countries (V4) shows companies have strong interest in self-producing or purchasing electricity from renewable sources. This is the main conclusion from a new survey conducted across Czechia, Hungary, Poland and Slovakia by members of the Visegrad+ for Renewable Energy Platform (V+RE), which was presented today.

“Companies want to go green and use renewable energy. This stands in contrast to low ambition in the countries‘ current National Energy and Climate Plans but it shows potential for upward revision of the plans following final agreement on a new EU 2030 climate target”, Rebekka Popp, Policy Advisor at think tank E3G, said today.
 
 
Companies are more ambitious than national governments
 
Many of the companies surveyed have plans to transition to 100% renewable electricity by 2030. [1] This stands in contrast to the National Energy and Climate Plans of the V4 countries, which fail to seize the region’s potential for renewable energy, as previous assessments show. [2] Also, Slovakia, Czechia and Hungary are the three EU Member States with the lowest share of wind and solar power in electricity production, according to recent analysis. Poland, the country with the highest share of coal energy, is now on the path to becoming the most powerful player in offshore wind in the Baltic region, and has seen a boost of photovoltaic development. [3]
 
Irena Gajewska, Public Affairs Manager at Polish Wind Energy Association, said today: Poland needs a REvolution. Already today renewables such as onshore wind and PV can easily fuel the state’s welfare. Polish industry is increasingly worried about high energy prices associated with a slow coal exit and wants cheaper renewables quickly. We must dare take up the challenge now.”
 
 
Now, it is time for governments to act
 
The advantage of renewables is that companies can adopt different strategies to procure renewable electricity depending on their needs and circumstances. The survey revealed a strong interest in on-site self-production (11 out of 36 companies) and purchasing green electricity or certificates proving clean electricity consumption (8 out of 36 companies). However, companies continue to face barriers to self-production or purchasing more electricity from renewable sources, and many of these are political. This includes a lack of political long-term strategies, restrictive legislation and administrative obstacles. National governments have a central role in creating favourable conditions, allowing these companies to procure green electricity through financial and political support and drive the growth of renewable energy capacity in the region.  
 
“Clear regulatory support, stability and predictability are key for companies to continue their transition into green. This is even more important during the covid recovery period. Cooperation among all stakeholders in public and private spheres is essential and has a significant accelerating effect on green investments. Renewable energy is for many companies core of the reduction of their carbon footprint,” Eva Bučová, Chair of Sustainability Committee at ING Czech Republic said today.
 
 
About the survey and V+RE Platform
 
Members of the Visegrad+ for Renewable Energy Platform conducted an online survey with 36 responses from companies with facilities in one or more of the V4 countries. Companies surveyed operate across a variety of sectors, including large energy consumers from the manufacturing sector. Alongside this, in-depth interviews with 17 companies at the beginning of 2021 provided more detailed insights. The project was funded by the Department for Business, Energy and Industrial Strategy (BEIS) of the UK government as part of the COP26 Presidency efforts to accelerate the clean energy transition.
 
The Visegrad+ for Renewable Energy Platform (V+RE) brings together renewable energy associations and think tanks from the Visegrad countries and Austria. [4]
 
 
Sources:
 
[1] Survey' result (distributed together with this press release + available or request @Martin Mikeska)
[2] Challenging the low ambition. Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries (2020)
[3] Offshore Wind Act passed, PV is the fastest developed RES technology in Poland
[4] Visegrad+ for Renewable Energy Platform (2019)

publikováno: 25.03.2021


Zájem domácností o dotace pro obnovitelné zdroje narostl za tři roky na víc než trojnásobek

Tytéž dotace přinášejí každoročně miliardy korun firmám a podnikatelům v regionech

Zájem domácností o dotace na fotovoltaiku, tepelná čerpadla, solární kolektory nebo kotle na biomasu rok od roku roste. Ukazují to data z obou dotačních programů, které mají domácnosti na pořízení obnovitelných zdrojů k dispozici. Celkový roční počet žádostí o dotace v Nové zelené úsporám a takzvaných kotlíkových dotací za poslední tři roky narostl ze 20 na 66 tisíc, víc než na trojnásobek. Pro jejich hladké fungování v budoucnosti ale bude zásadní, zda se Ministerstvu životního prostředí podaří zajistit dostatek prostředků a umožní žadatelům podávat žádosti průběžně. Prozatím přislíbené prostředky pokryjí fungování úspěšných a u domácností oblíbených programů jen na 2 až 3 roky.
 
 
Počet žádostí, které domácnosti podávají do programu Nová zelená úsporám se každý rok zvyšuje. Platí to i o roce 2020, který byl prakticky celý zasažený pandemií koronaviru.
 
„Rostoucí zájem domácností vnímáme jako snahu ušetřit za energie do budoucna a zároveň si zajistit stabilní dodávky energie. Rád bych domácnosti ujistil o dalším pokračování podpory obnovitelných zdrojů z programu Nová zelená úsporám 2030 i z kotlíkových dotací,uvedl Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí, jehož team připravuje pokračování oblíbeného programu.
 
Oproti tomu počet žádostí podaných v kotlíkových dotacích mezi lety velmi kolísá, protože závisí na objemu dostupných prostředků, které jsou krajům na výměnu špinavých kotlů na uhlí přidělovány z Operačního programu životní prostředí.
 
„Pro domácnosti i instalaterské firmy je zcela zásadní kontinuita, čili možnost podávat žádosti průběžně a co nejméně změn a výkyvů. Pokud se totiž mezi lidmi šíří zprávy, že program bude omezen, nebo se jeho spuštění teprve očekává, domácnosti své žádosti pozdrží nebo naopak s nimi spěchají. Pro instalační firmy je problém obsloužit takto poskakující poptávku jako to vidíme zejména u tepelných čerpadel a kotlů na biomasu placených z kotlíkových dotací,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Výkyvy mapuje tabulka viz níže.
 
„Za druhou zásadní věc považujeme zajištění finanční stability programu Nová zelená úsporám 2030. Prostředky z Národního plánu obnovy spolu se základními čtyřmi miliardami garantovanými zákonem jsou minimum, které bude  Ministerstvo životního prostředí potřebovat,” dodal Chalupa.
 
Postupně se zvyšující zájem domácností je podle Komory obnovitelných zdrojů energie důkazem dobrého fungování programů. Dotační programy jsou však výhodné i pro stát a v době ekonomického oslabení to platí dvojnásob. Na každou korunu vyplacenou z těchto dotačních programů totiž připadají další dvě až tři, které domácnosti utratí ze svého. Tyto peníze přitom zůstávají především u lokálních podnikatelů a menších firem, které technologie zákazníkům instalují. „Jde o miliardy korun, které se dál protáčejí v regionech,” doplnil Štěpán Chalupa.
 
 
Roste zájem o sofistikovaná řešení
 
Výrazně roste i zájem domácností o sofistikovaná řešení určená k chytrému řízení spotřeby například pomocí nahřívání teplé užitkové vody a spínání domácích spotřebičů v době výroby elektřiny z fotovoltaiky. Podobně roste zájem o kombinace fotovoltaiky s tepelným čerpadlem, případně s bateriovou akumulací či akumulací do vody nebo dobíjením elektromobilu.
 
Podrobná čísla ukazují, že v Nové zelené úsporám za poslední tři roky nejvíc vyrostl zájem domácností o fotovoltaiku. Meziročně je nárůst podaných žádostí na instalaci fotovoltaiky na rodinné domy přibližně osmdesátiprocentní. Tento trend se již několik posledních let pravidelně opakuje a svědčí o trvale rostoucím zájmu českých domácností si vyrobit bezemisní energii pro vlastní spotřebu s možností ukládání vyrobené energie jak do vody tak do baterie. Tento trend neovlivnila ani koronavirová krize. Stejný trend domácností je možné sledovat také v sousedním Německu.
 
„Zatím jsme hodně nízko, ale trh se střešními fotovoltaikami každoročně roste. Až se dostaneme na aspoň osminásobek, na zhruba 400 až 500 megawattů nových instalací ročně, bude to optimální tempo pro naše montéry i postupné využití potenciálu, který tu máme,” řekl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, který v Česku montéry a výrobní, obchodní a montážní firmy z branže sdružuje. S výběrem prověřené montážní firmy může pomoct webová aplikace CAFT.
 
Tradičně velký zájem je mezi domácnostmi o tepelná čerpadla, který podobně jako u kotlů na biomasu roste průběžně. V jejich případě však bylo patrné násobné zvýšení zájmu u žádostí podaných do kotlíkových dotací v předloňském roce a to kvůli zpřísňujícím se kritériím pro uhelné kotle. Právě kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla (a plynové kotle) jsou zdroje, které si na jejich náhradu domácnosti pořizovaly. Kvůli (ne)dostupnosti dotací však domácnosti své žádosti kumulovaly a podávaly ve vlnách a na poslední chvíli. Tyto výkyvy zástupci Komory OZE kritizují, dobře je ilustruje počet podaných žádostí v jednotlivých letech viz tabulka:
 
Tabulka: počet ročně podaných žádostí do kotlíkových dotací

 

2018

2019

2020

kotel na biomasu

963

7 251

2 272

tepelné čerpadlo

1 634

14 448

4 846

 
 
 
Právě na počtu ročně podaných žádostí do kotlíkových dotacích je dobře vidět efekt „start-stop”, který firmy z oboru kritizují. Jeden rok jsou počty dodaných technologií nízké, další rok firmy špatně stíhají zájemce obsloužit. „Při nárazově vypisovaných výzvách firmy nestíhají a domácnosti jsou otrávené z přetíženého systému, kam se žádosti podávají a pak z čekání na nový kotel. Situaci by zásadně zlepšila možnost podávat žádosti průběžně. Čím jasnější a předvídatelnější pravidla a čím méně změn, tím lépe,” uvedl Jan Habart z CZ Biom. „Kdyby se státu povedlo zavést zpoplatnění uhlíku i u domácností, stát by získal další zdroj pro financování opatření, která pomohou snížit české emise,” dodal Habart.
 
„Zatímco v Nové zelené úsporám počet žádostí o tepelná čerpadla za tři roky narostl ze 4200 na 7800, v kotlíkových dotacích trh s nimi doslova roste a padá podle toho, jak krajské úřady vypisují výzvy k předkládání dotací,” uvedl Václav Helebrant z Asociace pro využití tepelných čerpadel.
 
Standardně vysokému a postupně se zvyšujícímu zájmu se těší i solární kolektory určené pro ohřev vody. O dotace na ně lze žádat v Nové zelené úsporám. Jejich počet vystoupal ze zhruba 9 tisíc v roce 2018 na 11,6 tisíce v roce 2020.
 
Státní fond životního prostředí, který program Nová zelená úsporám administruje a přiděluje krajům prostředky pro kotlíkové dotace, sleduje i počty aktivních či vyplacených žádostí. O aktuálním zájmu však nejlépe vypovídají čísla o podaných žádostech, uvedli zástupci Státního fondu životního prostředí. Srovnání počtu zájemců o oba programy přináší tabulky a grafy níže.
 
 
Jaká je budoucnost dotací pro domácnosti?
 
Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí uvažují o přeskupení dotací pro domácnosti tak, aby Nová zelená úsporám byla hlavním dotačním programem pro domácnosti, kdežto tzv. kotlíkové dotace by měly být zacíleny na segment sociálně slabších příjemců.
 
Největší objemy podpořených zdrojů lze proto očekávat z Nové zelené úsporám, kde však hrozí, že nebude dostatek prostředků. Z programu navíc budou nově podporovány vedle rodinných domů také bytové domy i mimo Prahu, které doposud byly podporovány z končícího IROPu.
 
Komora OZE společně se Šancí pro budovy spočítala, že do roku 2030 bude program pro svůj hladký průběh s podporou obnovitelných zdrojů a renovací budov potřebovat 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze v Národním programu obnovy (Fondu obnovy) ve výši 19 miliard částečně na krytí stávajícího programu a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 miliardy, což společně odpovídá přibližně dvou až tříleté potřebě.
 

publikováno: 10.03.2021


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval