Aktuálně

Vědci začínají zkoumat potenciál geotermální energie v Česku

Z prvních analýz vyplynulo, že do roku 2030 by mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen.

Zástupci České geologické služby, Akademie věd a Komory obnovitelných zdrojů energie zahájili projekt, v jehož rámci budou zkoumat a zpřesňovat geotermální potenciál energie zemského jádra na území České republiky. Součástí projektu je příprava datových podkladů pro usnadnění vzniku prvních geotermálních tepláren a výtopen. Podle prvních odhadů by do roku 2030 mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen. Nejdále jsou přípravy v Litoměřicích.
 
Cílem projektu je analyzovat potenciál geotermální energie na území ČR v hloubkách přibližně 400 m až 5000 m. Úkolem je zejména zpřesnit, případně nově vymezit oblasti, které by mohly být využity pro jímání zemského tepla, ať již z malých či větších hloubek. Malé hloubky přitom potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. 
 
Projekt navazuje na činnost výzkumné infrastruktury pro geotermální energie RINGEN vzniklé v roce 2016. V jeho rámci bude provedena aktualizace a zpřesnění stávajících, ale již zastaralých map geotermálního potenciálu ČR. Budou vytvořeny teplotní mapy geotermálního potenciálu v různých hloubkových úrovních a následně vyčleněny oblasti ČR vhodné pro využívání geotermální energie. Mapy geotermálního potenciálu budou doplněny o další mapové vrstvy zobrazující možné střety zájmů a limitující faktory, takže uživatelé budou mít přehled nejen o geotermálním potenciálu, ale i o faktorech omezujících jeho využití (to může nastat např. v chráněných oblastech či v blízkosti různých zdrojů minerálních vod či termálních pramenů).
 
Na projektu se podílí výzkumníci z Česká geologické  služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie. Projekt začal v letošním roce a jeho ukončení je plánováno na červen 2022. Projekt je financován z programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA administrovaného Technologickou agenturou ČR (TAČR).
 
Z předchozích zkoumání je zřejmé, že potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný: v budoucnosti může geotermální energie zabezpečit až třetinu naší spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla. Na základě analýzy připravovaných a možných projektů experti Komory obnovitelných zdrojů energie již dříve odhadli, že v případě existence vhodné podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo být vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. To by při instalovaném výkonu jedné teplárny 5 MWe a 40 MWt a výtopny 10 MWt znamenalo v roce 2030 celkovou výrobu 350 GWh elektřiny a 6 500 TJ tepla (a celkový instalovaný výkon 50 MWe a 600 MWt).[1]
 
Celkový technicky využitelný potenciál realizovatelný do roku 2050 při ekonomické konkurenceschopnosti či s veřejnou podporou lze očekávat na úrovni 100 tepláren a 150 výtopen. To odpovídá celkovému instalovanému výkonu 500 MWe a 5 500 MWt s hrubou roční produkcí elektřiny 3 500 GWh a roční produkcí tepla 59,4 PJ.
 
S vytvořením podmínek pro rozvoj výroby elektřiny a tepla z geotermální energie počítá i aktuální návrh Národního energeticko-klimatického plánu.[2] Pro jeho naplnění je však nezbytné ověřit nejen potenciál geotermální energie, ale rovněž zvládnout různé technologické přístupy jejího jímání. To je hlavním úkolem výzkumné infrastruktury RINGEN, která sídlí v Litoměřicích a kde je také umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km.
 
 
Vedoucí projektu Mgr. Jan Holeček, Ph.D. z České geologické služby, řekl:
„Pro splnění aktuálně platných klimatických cílů a závazků musí vláda do roku 2030 výrazně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů. Geotermální energie aktuálně zaujímá v energetickém mixu obnovitelných zdrojů nejmenší podíl, avšak má největší potenciál pro budoucí rozvoj. Ze strategického hlediska se jedná o dobře škálovatelný a stabilní zdroj energie, který není závislý na vnějších klimatických podmínkách, denní či roční době. Proto je třeba se věnovat rozvoji všech oblastí využití geotermální energie, jak pro vytápění a produkci elektrické energie, tak i pro účely chlazení, ale i dalším netradičním způsobům využití, jako jsou průmyslové sušárny, využití v extenzivním zemědělství nebo temperace dopravních staveb.
 
 
RNDr. Jan Šafanda, CSc., vedoucí Geotermického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, řekl:
„Zmapování potenciálu geotermální energie je nutnou podmínkou k jejímu efektivnímu využívání. Výsledky a výstupy projektu budou mít přímé využití pro odhad efektivnosti tepelných čerpadel země-voda v jednotlivých lokalitách. U větších instalací typu geotermálních tepláren či výtopen budou vedle dostatečně vysoké teploty v přijatelné hloubce důležité zejména geologické a tektonické podmínky každé lokality. Ty určují, jaké jsou šance na vytvoření podzemního tepelného výměníku a na udržení indukovaných zemětřesení, které vytváření výměníku doprovázejí, v přijatelných mezích.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Tento projekt navazuje na předchozí spolupráci Komory OZE s experty z členské České geotermální asociace a dalšími odborníky na geotermální energetiku. Geotermální energie má svá specifika, v kterých vidím příležitosti pro naší lokální energetiku, obce, domácnosti i firmy. Česko potřebuje rozvíjet všechny domácí obnovitelné zdroje  tento projekt tomu výrazně pomůže.”
 
 
Kontakty
 

 
 
O České geologické službě
 
Česká geologická služba (ČGS) se v rámci své dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace aktivně podílí na základním i aplikovaném výzkumu v oblasti využívání geoenergií. ČGS je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí.
 
 
O Geofyzikálním ústavu AV ČR
 
Geofyzikální ústav (GFÚ) AV ČR se zabývá základním výzkumem fyziky Země. Jeho hlavním programem jsou vědecké studie na regionální bázi, jejichž cílem je přispět k objasnění stavby zemské kůry a litosféry, geodynamického vývoje a fyzikálních vlastností Země a jejího okolí. Geotermické oddělení GFÚ se věnuje popisu a modelování teplotního pole v zemské kůře a to jak v rámci základního výzkumu, tak zejména v posledních letech také formou výzkumu aplikovaného.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
O výzkumné infrastruktuře RINGEN
 
Vznikla v roce 2016 a dokončena byla v r. 2019. Sídlí v areálu bývalých kasáren Litoměřicích. Tvoří jí tým přibližně 50 výzkumných a odborných pracovníků, kteří se zaměřují na využívání hlubinné geotermální energie a testování nových a ověření stávajících metod realizace EGS/HDR systémů v podmínkách metamorfovaných hornin. Hlavním cílem je přispět ke snížení investičních a provozních rizik spojených s jímáním zemského tepla a umožnit jeho masivní a bezpečné využívání v různých geologických podmínkách. RINGEN poskytuje služby veřejným i soukromým vysokým školám, výzkumným institucím a firmám.
 


[1] Předpokládá se roční využití elektrického výkonu 7 000 hodin a tepelného výkonu 3 000 hodin.
[2] Poslední verze z listopadu 2019 počítá pro rok 2030 s hrubou spotřebu tepelné energie na úrovni
1 610 TJ a elektrické energie na úrovni 404 TJ (viz tabulky 15 a 17). Návrh Plánu je dostupný zde.

publikováno: 04.12.2019


Kůrovcové dřevo a reportáž z třebíčské teplárny

Spalování kůrovcové biomasy by mělo být umožněno pouze v čistém spalování, nikoliv ve spoluspalování s uhlím ve velkých zdrojích, tvrdí Komora OZE společně s asociací CZ Biom.

V opačném případě hrozí nedostatek paliva. Celou reportáž Českého rozhlasu o kůrovcové biomase si můžete poslechnout zde.

publikováno: 23.11.2019


Polemika: Potřebuje Česko další jaderný blok? NE

Uhelnou elektřinu nahradíme obnovitelnými zdroji. Jsou levnější, domácí a jdou postavit rychleji.

Podrobnosti argumentace textu zveřejněného v Hospodářských novinách najdete zde (v komentářích pod textem nalezenete podrobnější vysvětlení našeho argumentu o náhradě 80 % uhelné elektřiny, omluvte prosím horší možnost formátování textu).

publikováno: 21.11.2019


Připravovaný zákon může ohrozit obce vytápějící biomasou a přinese zbytečné náklady

Nová analýza o dopadu kůrovcové kalamity na trh se dřevem a energetickou biomasou

Navýšení spotřeby biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách o 40 % očekává v příští dekádě Ministerstvo průmyslu a obchodu. To zároveň navrhuje rozšířit finanční podporu pro spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách. Ani s jedním nesouhlasí asociace bioenergetiky CZ Biom ani Komora obnovitelných zdrojů energie. Obávají se nedostatku štěpky pro malé a střední zdroje tepla po odeznění kůrovcové kalamity a varují před zbytečně vysokými náklady veřejné podpory obnovitelných zdrojů ve výši 1,1 miliardy korun.
 
Na čtvrtek připadá Den bioenergetiky: od tohoto dne až do konce roku je spotřeba celého Česka kryta bioenergetikou.
 
 
S nárůstem spotřeby energie z biomasy mimo domácnosti z 26,6 na 36,7 petajoulů (PJ) počítá připravovaný Národní energeticko-klimatický plán. [1] Plán připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). To zároveň připravilo návrh novely zákona o podporovaných zdrojích, podle které se má spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách opět rozšířit. [2] Paralelně s tím probíhají diskuze o změně vyhlášky, která by otevřela spoluspalování kůrovcové kulatiny, kmenů tlustších než sedm centimetrů, přístup k finanční podpoře. „To by mělo být umožněno pouze pro čisté spalování biomasy bez uhlí,“ uvedl Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.
 
Ani s jedním nesouhlasí zástupci malých a středních tepláren sdružení v asociaci CZ Biom, které vyrábějí energii z čisté biomasy a jsou na stabilitě lokálních dodávek biomasy, zejména dřevní štěpky, závislí. Obávají se, že po odeznění kůrovcové kalamity dojde naopak k výraznému útlumu těžby a tedy dostupnosti paliva. Štěpka, která se vyrábí ze zbytků z těžby a zpracování dřeva, pak může výrazně podražit. V některých regionech může být nedostupná. Pod tlakem by se tak ocitla asi desetina obcí v Česku, v nichž se vyrábí teplo centrálně a jejichž teplárenské soustavy spoléhají na biomasu jako na výhradní (jediné) palivo. Celkem jde o 90 měst a obcí ze 690.
 
Pokračující kůrovcová kalamita totiž nic neříká o tom, zda se bude obdobná situace opakovat a kolik dřeva bude potřeba vykácet příští roky. Loňský a letošní bezprecedentní objem těžby asi nebude v příštích dekádách výjimkou. Ale ani pravidlem. V některých letech jej patrně vystřídají nižší čísla, což může způsobit nedostatek štěpky pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu,” uvedl Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis, který se dynamikou kůrovcových kalamit zabývá a zpracoval k ní analýzu. [3]
 
Kůrovcové kalamity loni a letos vedly ke zdvojnásobení těžby dřeva. „Je na ně ale potřeba pohlížet jako na povodně. Stejně jako po povodni opadne voda, po kalamitě opadne těžba dřeva. To si zatím stát příliš neuvědomuje,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Výroba dálkového tepla z biomasy poslední roky mírně klesá, jak ukazují nejnovější statistiky MPO[4] a to vlivem teplých zim. Počet měst, ve kterých se vytápí biomasou však každým rokem mírně roste. „Obáváme se, že kvůli novým dotacím pro velké teplárny nebude dost biomasy pro malé a střední výtopny a že by následně mohlo docházet k využívání štěpky nad ekologicky únosné meze,” doplnil Jan Habart.
 
 
Zbytečná veřejná podpora ve výši 1,1 miliardy ročně
 
Jan Habart dále upozornil, že „výroba energie ve velkých teplárnách a elektrárnách s výkonem nad 20 megawattů prudce roste díky rostoucí ceně povolenek.“ Povolenky EU-ETS je nutné nakupovat pouze při spalování uhlí, při spalování obnovitelného zdroje jako je biomasa tato povinnost odpadá. „Ve velkých zdrojích se díky ceně povolenky již dnes vyplatí spalovat biomasu bez jakékoli podpory. Stát tuto podporu přesto stále vyplácí a v chystané novele se ji chystá dokonce rozšířit,“ dodal Habart. Dodatečná finanční podpora pro velké teplárny a elektrárny by vedla ke zvýšení zisku velkých energetických společností. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů by v roce 2021 zbytečně stouply o 1,1 miliardu korun, spočítali zástupci CZ Biom.
 
„Biomasa již urazila obrovský kus cesty, tvoří dominantní část energie z obnovitelných zdrojů. Není správné si myslet, že to takto bude dál. MPO by mělo vyhradit větší prostor jiným zdrojům energie, například větru nebo fotovoltaice na střechách,“ dodává Richard Horký, provozovatel výtopny v Třebíči.
 
 
Řešení problému
 
Podle zástupců asociací obnovitelných zdrojů si stát neuvědomuje, že po odeznění kůrovcové kalamity může být na trhu výrazně méně štěpky. Ta se totiž nedá skladovat, během čtyř měsíců se změní v kompost. Skladovat se dá naopak kulatina a to i několik let. Provozovatelé výtopen a tepláren by si z ní mohli vytvořit zásoby a přečkat tak předpokládané období po skončení kalamity, kdy bude štěpky nedostatek. Proto CZ Biom prosazuje, aby stát po roce 2021 podporoval pouze čisté spalování kůrovcové biomasy.
 
 
Na čtvrtek připadá Den bioenergetiky
 
Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka kryta bioenergetikou. Do konce roku zbývá 62 dní, což symbolicky představuje 17% podíl tohoto obnovitelného zdroje na spotřebě všech energií v Česku. [5] Je to o dva dny dříve než loni. V letošním roce byla například spuštěna výtopna na biomasu v obci Dukovany.
  
Další data

  • Biomasa s 87% podílem aktuálně dominuje obnovitelným zdrojům [4]. Do sektoru ostatní biomasy (v terminologie statistik MPO „biomasa mimo domácnosti“), která má 24% podíl, patří i výroba tepla ve výtopnách a teplárnách, určená domácnostem a dalším odběratelům. Viz graf: 

 

  • Spotřeba paliva pro vytápění v sektoru „biomasa mimo domácnosti“ v roce 2018 byla celkem 2,6 mil. tun. Dřevní štěpka má 54% podíl a celulózové výluhy 39% podíl.
  • Náklady na spalování uhlí u velkých zdrojů výrazně rostou a to kvůli povolenkám EU ETS. Uhlí se tak pro tyto zdroje stává dražší než biomasa. I přesto, že spalování biomasy v těchto zdrojích šetří peníze, stát tuto činnost podporuje a plánuje podporovat i po novele zákona. [6] Viz graf:

 
 

  • Očekává se, že sucho a kůrovcová kalamita letos zasáhnou asi 30 až 50 milionů kubíků dřeva, což je více než dvojnásobek průměrně roční těžby. Tak velký objem dřeva není schopen zpracovat ani průmysl, ani energetika. Pokračující kalamita ale nic neříká o tom, zda se bude obdobná situace opakovat každý rok a kolik dřeva bude potřeba vykácet příští roky. Loňský bezprecedentní objem těžby tak může být během pár let vystřídán podprůměrnými objemy těžby, což může způsobit nedostatek štěpky pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu.
 
 
Kontakty
 
  • Jan Habart, místopředseda Komory OZE, habart@biom.cz, 603 273 672
 
 
Prameny:
 
[1] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (zde)
 
[2] Návrh novely Zákona o podporovaných zdrojích energie: nový paragraf 25a (zde)
 
[3] Kotecký, Vojtěch: Smysluplné využití nadbytku kůrovcového dříví v bioenergetice. Glopolis 2019. (zde)
 
[4] Obnovitelné zdroje v roce 2018, s. 5 Celková energie z OZE v roce 2018. MPO 2019. (zde)
 
[5] Dny bioenergetiky propagují informace o využívání biomasy v Evropě. Víc na webu evropské asociace Bioenergy Europe (zde).
 
[6] Problematika nastavení provozní podpory tepla vyráběného společným spalováním biomasy a uhlí. EY 2019.
 

publikováno: 29.10.2019


Česko na cestě k uhlíkové neutralitě

Analýza návrhu Národního energeticko-klimatického plánu ČR (aktualizace) Říjen

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití potenciálu, který má ČR k dispozici, by mělo být strategickým cílem naší země. Jde o ekonomicky nejefektivnější energetické zdroje, které poskytují veřejnou službu v podobě snížení emisí skleníkových plynů (boj s klimatickou změnou) a znečištění ovzduší, zlepšení zdraví obyvatelstva a vytváření příležitostí pro modernizaci průmyslu. Umožňují široké veřejnosti a obcím zapojit se do energetického systému.

publikováno: 22.10.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval