Aktuálně

Nová uhelná opona v Evropě? Dvourychlostní Evropa?

Nová platforma Visegrad+ založená dnes v Praze, tomu chce zabránit.

Podíly obnovitelných zdrojů ve všech 4 zemích Visegrádu (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) jsou jedny z nejnižších v EU a hodně pod průměrem EU-28 (EUROSTAT).Tvůrci energetické legislativy v zemích visegrádské čtyřky na tom ale neplánují nic zásadně měnit ani v příští dekádě. A to i přes to, že všechny země mají v obnovitelných zdrojích velký potenciál, ukazují data, která si nechaly zpracovat asociace obnovitelných energií z regionu. Navíc, ani jedna z východoevropských zemí dosud nepřijala plán na ústup od výroby energie z uhlí. Tyto plány naopak mají všechny země západní Evropy s výjimkou Řecka. Dnes založená platforma Visegrad+ má ambici přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům podpořit a urychlit.
 
 
„Tvůrci energetické legislativy někdy tvrdí, že jejich země nemá dostatek potenciálu pro výrobu čisté energie. Připomíná mi to Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z našich politiků označovali Rakousko „země, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů (MW). To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém státě Visegrádu postavil celkem za posledních dvacet let“, řekl Florian Maringer, ředitel Rakouské asociace obnovitelných zdrojů.
 
Za velmi málo ambiciózní označili zástupci obnovitelných asociací návrhy Národních energeticko-klimatických plánů. Ty určují, kolik obnovitelných zdrojů energie (OZE) chtějí členské státy na konci příští dekády mít ve svých energetických mixech. Potenciál OZE v našich zemích je o hodně větší, než kolik naše ministerstva navrhují využít a napsali do svých akčních plánů pro příští dekádu. Spíš než za ambici proto tyto návrhy nazýváme jen nepatrně vylepšeným scénářem rozvoje, ke kterému by došlo tak jako tak, „business as usual“. Například Česko může mít kolem roku 2030 v síti nejméně čtvrtinu elektřiny z čistých a levných zdrojů, ale vláda premiéra Babiše navrhuje sotva polovinu toho, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Vypadá to, že nám v Evropě vzniká nová opona, tentokrát uhelná. Pokud se podíváte na mapu Evropy, nelze nevidět hranici, která dělí země podle toho, jak se rozhodly naložit s uhlím“, řekla Veronika Galeková, ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a obnovitelných zdrojů. Všechny státy západní Evropy už přijaly své plány na odstavení uhlí z výroby energie, kromě Řecka. Naopak, žádný ze států východní Evropy takový plán nemá, v Maďarsku a na Slovensku se o jejich přípravě diskutuje.
 
Polsko bude muset do roku 2035 odstavit 20 tisíc z celkových 40 tisíc megawattů (MW) zdrojů, které jsou skoro všechny určeny k výrobě energie z uhlí. Je to skvělá příležitost nahradit špinavé, zastaralé zdroje novými větrnými, fotovoltaickými a dalšími obnovitelnými zdroji. V roce 2030 můžeme v Polsku mít bezmála 40 % elektřiny obnovitelné“, řekla Irena Gajewská z polské větrné asociace.
 
Záměrem nové platformy Visegrad+, založené dnes v Praze, je podpořit energetickou transformaci energetických systémů ve visegrádském regionu směrem k obnovitelným zdrojům. Členové platformy se budou věnovat propagaci a prosazování nástrojů ke snižování emisí skleníkových plynů. „Rádi bychom vyvážili ne vždy úplně konstruktivní hlas visegrádské čtyřky v procesu přípravy společných evropských nástrojů k ochraně klimatu“, uvedla Ada Amon z think-tanku E3G.
 
Přední asociace obnovitelné energetiky a think-tanky věnující se ochraně klimatu ze čtyř zemí Visegrádu a Rakouska dnes v Praze podepsaly Memorandum o porozumění. Platforma deklaruje svou otevřenost širší spolupráci a má plány na rozšíření i do ostatních zemí střední a východní Evropy. Fotografie z dnešní tiskové konference a podpisu memoranda najdete zde.
  
Kontakty:
 
AT: Florian Maringer, mobile: +43 660 402 60 01,florian.maringer@erneuerbare-energie.at 
CZ: Stepan Chalupa, mobile: +420 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
HU: Gábor Orbán, mobile: +36 20 215 33 13, orban@energiaklub.hu
PL: Irena Gajewska, mobile: +48 695 286 9 98, i.gajewska@psew.pl
SK: Veronika Galeková, mobile: +421 905 862 215, veronika.galekova@sapi.sk
E3G: Ada Amon, mobile: +36 209 519 554, ada.amon@e3g.org
 

publikováno: 15.05.2019


Visegrád je mrtev. Ať žije Visegrád+!

TISKOVÁ KONFERENCE DNES OD 11

Dnes v 11 hodin ve Sněmovní 7 společně s kolegyněmi a kolegy z Maďarska, Polska, Rakouska a Slovenska založíme platformu Visegrad+. Popíšeme důvody a své plány, jak chceme přispět k přechodu visegrádských ekonomik k obnovitelným zdrojům. Po akci budeme rozesílat tiskovou zprávu s odkazem na memorandum o porozumění, které na místě podepíší zástupci všech států a fotografie z akce.
 
Akce bude přenášena na stream v angličtině zde (stačí zadat kód 987-580-916)
 

publikováno: 15.05.2019


Špatné vyhlídky: stále moc uhlí a málo čistých zdrojů

Komora OZE analyzuje a komentuje dekarbonizaci energetiky.

Desetkrát pomalejší, než by bylo potřeba, je tempo, jakým Vláda navrhuje rozvíjet obnovitelné zdroje. Odstavování uhelných zdrojů zaostává i za neambiciózními, jen čtyři roky starými vládními plány. Česko ve snižování emisí skleníkových plynů zcela selhává, ukazuje porovnání nejnovějších statistik.


V reakci na nečinnost vlády a ignoraci vážnosti problémů, jakými změny klimatu jsou, se studenti dnes opět vydali do ulic podpořit boj proti klimatickým změnám. “Nehodláme sedět ve škole, abychom si zajistili lepší budoucnost, která nás už dost možná nečeká. Odmítáme jen nečinně přihlížet, jak se svět čím dál tím rychleji řítí do záhuby. Promrhali jsme již dost času nezájmem, a pokud nezačneme hned teď, prohrajeme. A prohra v tomto případě znamená mnohem víc, než si většina z nás dokáže vůbec představit.” uvádí iniciativa Fridays For Future.
 
Na naléhavost klimatických změn upozornil přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn: “Nemáme moc času: Musíme kompletně dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050 a ani to nebude stačit. (...) Po několika letech stagnace způsobené zpomalením světové ekonomiky globální emise skleníkových plynů opět rostou. Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. (...) Vše, co teď bereme jako samozřejmost – svobodu slova, život v míru, rozsvícení lampy po stisknutí vypínače, bezpečí –, to všechno bude minulostí.” Řekl před dvěma týdny v rozhovoru pro Respekt.
 
V Česku se téměř polovina (47 %) elektřiny vyrábí z uhlí, [1] z obnovitelných zdrojů energie (OZE) pochází jen asi 11 % elektřiny. [2] “Máme-li se vyhnout těm nejhorším klimatickým scénářům, je nezbytně nutné do roku 2030 odstavit přinejmenším všechny neefektivní uhelné elektrárny a také černouhelnou elektrárnu Dětmarovice a nahradit výpadek jejich výroby obnovitelnými zdroji”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Z hnědouhelných zdrojů by tak v provozu zůstaly pouze uhelné zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny (teplárny), které zásobují velké sídelní celky teplem a kogenerační zdroje v průmyslových podnicích.
 
Výroba elektřiny z OZE by se měla zvýšit na víc než dvojnásobek oproti dnešku. Z 9,6 na 21,1 terawatthodin (TWh). [2] [3] “Půjde zejména o nové větrné a fotovoltaické elektrárny. Víme, že takové množství nových zdrojů v Česku postavit lze, přírodní podmínky na to máme. Stát ale musí začít brát rozvoj čisté energetiky vážně a napnout všechny síly do jejich rozvoje. Zdaleka přitom nejde jen o finanční podporu, kterou kvůli dotacím do uhelné a jaderné energetiky ještě v některých případech obnovitelné zdroje potřebují”, uvedl Chalupa.
 
Renomovaná konzultační společnosti Energynautics loni softwarově simulovala chování tuzemské sítě ve všech dnech roku a došla k závěru, že takovou výrobu elektřiny z OZE české elektrické sítě “bez problémů zvládnou”. [4] “Nejde o nic šokujícího, kolem 30 % elektřiny v sítích z OZE je celoevropský průměr, přičemž v některých státech to je výrazně víc”, doplnil výsledky výzkumu Chalupa.
 
Česko však ve své čtyři roky staré strategii [5] předpokládá výrazně pomalejší tempo odstavování uhelných zdrojů a stejně vlažný i rozvoj těch obnovitelných. Takové tempo nás však před nejhoršími dopady klimatických změn ani znečišťování ovzduší neuchrání. Navíc, ani toto tempo se státu zatím skoro jistě nepodaří naplnit. [6]
 
A lépe nevypadají ani plány pro příští dekádu. [7] Ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojích vláda plánuje zvýšení desetkrát pomalejší, než kolik je potřeba. Zato ve výrobě tepla z OZE se stát hodlá zaměřit na neudržitelné spalování lesní a zemědělské biomasy, které dobře vyhovuje elektrárenským a teplárenským společnostem.
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Roční zpráva o provozu ES ČR 2017. ERÚ 2018
 
[2] Podíl na hrubé výrobě energie. Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO 2018.
Dle metodiky SHARES, preferované Evropskou komisí, jde o 13,6 % (podíl na hrubé spotřebě energie).
 
[3] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Rádi zašleme na vyžádání.
 
[4] Jak může česká síť zvládnout útlum uhelných elektráren a nástup obnovitelných zdrojů. (Shrnutí studie). Dostupné zde.
 
[5] Státní energetická koncepce ČR. Nejčastěji citovaný tzv. Optimalizovaný scénář. MPO 2015.
 
[6] Srovnej očekávanou výrobu elektřiny z uhlí v roce 2020 na úrovni 41,4 TWh s realitou roku 2017 (45,3 TWh) a očekávanou výrobu elektřiny z OZE ve výši 11,5 TWh s realitou roku 2017 (9,6 TWh).
Zdroj: ASEK optimalizovaný scénář (MPO), OZE ve 2017 (MPO), Roční zpráva o provozu ES ČR 2017 (ERÚ)
 
[7] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky. MPO 2019. Dostupný zde.

publikováno: 03.05.2019


Studenti bijí na poplach. Právem

Komora OZE podporuje dnešní globální apel studentů a porovnává ambice MPO v obnovitelných zdrojích s možnostmi české čisté energetiky.

 
Dvanáct let má lidstvo na to, aby přešlo na udržitelný způsob fungování globální společnosti a odvrátilo tak nevratné poškození ekosystému, říká loňská zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN (tzv. IPCC). [1] A za dvanáct let může nejméně čtvrtina veškeré energie spotřebované v Česku pocházet z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tvrdí zástupci Komory OZE na základě opatrných scénářů z analýz dostupného potenciálu. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Vláda by se měli k OZE postavit čelem.
 
V roce 2016 pocházelo z obnovitelných zdrojů jen 15 % energie a Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se podíl čisté energetiky do roku 2030 navýšil jen na necelých 21 % [2], protože prý tak to po nás Brusel chce. “Stát se při rozvoji čisté energetiky zaklíná požadavky v Bruselu a omezuje rozvoj obnovitelných zdrojů na co nejnižší úroveň. To je ale zásadní nepochopení. Obnovitelné zdroje máme rozvíjet co možná nejvíce kvůli změně klimatu, naší energetické bezpečnosti, pro lepší zdraví lidí a pro nové příležitosti pro naše firmy”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Komora OZE argumentuje, že rozvoj čisté energetiky má být tažen zájmem státu chránit klima a zdravé ovzduší pro své občany. A ne zdůvodňován nejnižším, pro Brusel ještě přijatelným příspěvkem ke společnému evropskému úsilí. V situaci, kdy větrné a fotovoltaické elektrárny jsou už dokonce levnější než jakékoliv jiné zdroje elektřiny, neobstojí ani argumenty o zdražování energie kvůli dotacím. “Navíc, aby nové projekty obnovitelných zdrojů uspěly v cenové soutěži se starými, účetně už odepsanými a tedy velmi levnými zdroji, bude mít vláda k dispozici desítky miliard z výnosů z emisního obchodování. Přechod na čisté zdroje zaplatí znečišťovatelé, nikoliv spotřebitelé energie”, uvedl Chalupa.
 
Komora OZE se proto připojuje k signatářům výzvy Fridays for Future [3]: “Vyzýváme politiky, aby neprodleně začali jednat a učinili kroky nezbytné ke snížení emisí. Změny klimatu nejsou žádnou novinkou. Vědci a vědkyně před nimi varují svět již dlouho a upozorňují na to, že za nimi stojí lidská činnost. Víme taky, co dělat a jak se vyhnout nejhoršímu. Jediné, co chybí, je akce. “Komora OZE plně chápe znepokojení studentů nad postoji společnosti a politiků ke změnám klimatu a jednoznačně podporuje jejich apel na politiky, aby začali doopravdy konat”, dodal Štěpán Chalupa.
 
Členy Komory OZE jsou klíčové asociace zastupující všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Zhruba dvě třetiny české čisté energie pocházející z malých, decentralizovaných zdrojů pocházejí od členů Komory OZE.
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
Prameny
[1] Shrnutí zprávy IPCC (zde). Vycházíme ze scénáře udržet oteplování na maximu o 1,5 stupně Celsia. To znamená snížit globální emise CO2 na zhruba polovinu do roku 2030. To znamená, že máme 12 let na masivní snížení emisí pomocí silných nástrojů, nikoliv 12 let na přípravu nástrojů. 
 
[2] Podíl 20,8 % energie z OZE v roce 2030 je cíl, který si Česko stanovilo v návrhu tzv. Národního energeticko-klimatického plánu. Ten v lednu odeslalo do Bruselu ke konzultaci stejně jako další země evropské osmadvacítky. Jde o návrh, jakým způsobem se ČR chce podílet na společném evropském úsilí (cíli) vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z OZE. Podrobněji v tiskových zprávách a analýzách Komory OZE (zde a na vyžádání)
 
[3] Viz web iniciativy (zde)
 
 

publikováno: 15.03.2019


Větrné elektrárny v ČR: 10x méně a patnáctkrát pomaleji než v podobném Rakousku

Komora OZE společně s Českou společností pro větrnou energii komentuje nejčerstvější statistiky a tredny ve větrné energetice od Wind Europe.

 
Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu víc než v předchozím roce. Jiné, než obnovitelné zdroje elektřiny se prakticky nestaví: 93 % z celkového nově instalovaného výkonu v EU bylo obnovitelných. Především větrné a fotovoltaické elektrárny. [1] Česko však v rozvoji větrných a fotovoltaických zdrojů, dvou vůbec nejlevnějších zdrojů elektřiny, zaostává a do budoucna počítá jen velmi omezeně.
 
Čerstvé statistiky a analýzy trhu za rok 2018 dnes ráno zveřejnil Wind Europe, evropská asociace větrné energetiky. Celkem bylo loni v Evropě postaveno 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. [1]
 
V Česku se loni postavilo jen 12 MW. V sousedním Rakousku, kde je podobný potenciál i hustota zalidnění, to bylo 230 MW. Každoročně tam větrné elektrárny přibývají asi patnáctkrát rychleji než u nás, takže jejich celkový instalovaný výkon činí 3 045 MW. Zhruba takový je i potenciál, který by v Česku mohl vzniknout do roku 2030. Ale v ČR stojí dnes větrných elektráren asi desetkrát méně, 320 MW. [1] [2] [3] Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou – ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Politici místo toho svou pozornost upínají k novému jadernému bloku, který by vyráběl elektřinu za několikanásobně vyšší cenu.
 
Tempo, jakým se budou obnovitelné zdroje energie v Česku rozvíjet v příštích letech, určuje Národní klimaticko-energetický plán (tzv. Vnitrostátní plán). Jeho návrh představila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO) v prosinci. V lednu ho ministerstvo odeslalo na konzultace na Evropskou komisi. [4] Větrné elektrárny by podle tohoto návrhu měly přibývat jen asi dvojnásobným tempem oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty). Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy.
 
Hlavní evropská čísla a trendy ve větrné energetice za rok 2018 [1] jsou:
 

  • Větrné turbíny vyrobily celkem 362 terawatthodin (TWh) elektřiny. To odpovídá výrobě asi 23 temelínských elektráren. Pokryly tak 13,7 % spotřeby elektřiny v EU, o 2 procentní body více než v předchozím roce (11,6 %). Zeměmi s nejvyšším podílem větrné elektřiny v síti zůstává Dánsko (41 %), Irsko (28 %) a Portugalsko (24 %).
  • V Česku je podíl větrné elektřiny v síti kolem 1 %, v sousedním Rakousku, kde je podobný větrný potenciál i hustota zalidnění, je to 10 %. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren činí v Česku 320 MW, v Rakousku 3 045 MW. V Rakousku přibývají větrníky tempem 218 MW ročně, v Česku je to 13 MW ročně (průměr za poslední 3 roky).
  • V Evropě bylo loni postaveno celkem 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. Vyřazeno bylo 421 MW. Oproti předchozímu roku jde o 32% pokles (se 17 100 MW nových větrných turbín v roce 2017 byl rok 2017 s odstupem nejúspěšnější). Pokles odráží změny regulace v členských státech EU vyplývající ze změn v evropských pravidlech státní pomoci, především zavádění aukcí a vytváření nových podmínek pro povolovací procesy a pro výstavbu.
  • V roce 2018 byly v EU postaveny zdroje elektřiny (všeho druhu) s celkovým výkonem 20 700 MW, což je 27% pokles oproti předchozímu roku. Větrné elektrárny tvořily 49 % těchto nových instalací, fotovoltaické elektrárny 39 % (přibližně 8 000 MW), následovány biomasou (5 % čili 1 100 MW). Zbylých 7 % tvoří víc než z poloviny nové plynové zdroje (800 MW), následovány uhlím (200 MW). Celková kapacita fosilních zdrojů i loni dál poklesla (víc elektráren na fosilní paliva je každoročně zavíráno než uváděno do provozu).
  • Celkový výkon větrných elektráren v Evropě činí 189 229 MW. Z toho přibližně 90 % elektráren je na souši (170,8 GW). Na moři stojí jen desetina celkového výkonu v Evropě (18,5 GW). Největším větrným parkem na moři je se svými 87 turbíny s celkovým výkonem 657 MW britský park Walney 3 (dokončený v říjnu 2018, na východním pobřeží Velké Británie).
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 

„Česko je v rozvoji větrné energetiky stále na chvostu celé EU. A propastný rozdíl se stále zvětšuje. Vybudovat 230 MW větrných elektráren, to, co v Rakousku zvládají každý rok, u nás v nejlepších letech trvalo 9 roků. Optimální tempo pro Česko je nejméně 230 MW nových turbín za rok, a ne 30 MW, jak navrhuje MPO.”
 
 

Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 

„Důvodem, proč v Česku nové větrné elektrárny prakticky nevznikají, je, že tu nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou. A to ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Nejvyšší státní úředníci se místo toho utápí v nekonečných diskuzích, jak zaplatit stamiliardy za násobně dražší elektřinu z nové jaderné elektrárny.”
 

„V podobně zalidněném Rakousku, kde je podobný potenciál jako v Česku, mají desetkrát víc větrníků a staví je asi patnáctkrát rychleji než v Česku. U nás nové projekty nevznikají a staví se pouze tzv. reziduální projekty, odsouhlasené v minulosti. Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou.“
 
 

Kontakty

  

Prameny
 

[1] Wind energy in Europe in 2018; Trends and statistics; Published in February 2019 (zde)

[2] Čerstvá data od České společnosti pro větrnou energii

[3] Statistiky ČSVE (zde)

[4] První analýzy návrhu Plánu a komentář Komory OZE je dostupný zde
 

publikováno: 21.02.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval