Aktuálně

Studenti bijí na poplach. Právem

Komora OZE podporuje dnešní globální apel studentů a porovnává ambice MPO v obnovitelných zdrojích s možnostmi české čisté energetiky.

 
Dvanáct let má lidstvo na to, aby přešlo na udržitelný způsob fungování globální společnosti a odvrátilo tak nevratné poškození ekosystému, říká loňská zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN (tzv. IPCC). [1] A za dvanáct let může nejméně čtvrtina veškeré energie spotřebované v Česku pocházet z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tvrdí zástupci Komory OZE na základě opatrných scénářů z analýz dostupného potenciálu. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Vláda by se měli k OZE postavit čelem.
 
V roce 2016 pocházelo z obnovitelných zdrojů jen 15 % energie a Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se podíl čisté energetiky do roku 2030 navýšil jen na necelých 21 % [2], protože prý tak to po nás Brusel chce. “Stát se při rozvoji čisté energetiky zaklíná požadavky v Bruselu a omezuje rozvoj obnovitelných zdrojů na co nejnižší úroveň. To je ale zásadní nepochopení. Obnovitelné zdroje máme rozvíjet co možná nejvíce kvůli změně klimatu, naší energetické bezpečnosti, pro lepší zdraví lidí a pro nové příležitosti pro naše firmy”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Komora OZE argumentuje, že rozvoj čisté energetiky má být tažen zájmem státu chránit klima a zdravé ovzduší pro své občany. A ne zdůvodňován nejnižším, pro Brusel ještě přijatelným příspěvkem ke společnému evropskému úsilí. V situaci, kdy větrné a fotovoltaické elektrárny jsou už dokonce levnější než jakékoliv jiné zdroje elektřiny, neobstojí ani argumenty o zdražování energie kvůli dotacím. “Navíc, aby nové projekty obnovitelných zdrojů uspěly v cenové soutěži se starými, účetně už odepsanými a tedy velmi levnými zdroji, bude mít vláda k dispozici desítky miliard z výnosů z emisního obchodování. Přechod na čisté zdroje zaplatí znečišťovatelé, nikoliv spotřebitelé energie”, uvedl Chalupa.
 
Komora OZE se proto připojuje k signatářům výzvy Fridays for Future [3]: “Vyzýváme politiky, aby neprodleně začali jednat a učinili kroky nezbytné ke snížení emisí. Změny klimatu nejsou žádnou novinkou. Vědci a vědkyně před nimi varují svět již dlouho a upozorňují na to, že za nimi stojí lidská činnost. Víme taky, co dělat a jak se vyhnout nejhoršímu. Jediné, co chybí, je akce. “Komora OZE plně chápe znepokojení studentů nad postoji společnosti a politiků ke změnám klimatu a jednoznačně podporuje jejich apel na politiky, aby začali doopravdy konat”, dodal Štěpán Chalupa.
 
Členy Komory OZE jsou klíčové asociace zastupující všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Zhruba dvě třetiny české čisté energie pocházející z malých, decentralizovaných zdrojů pocházejí od členů Komory OZE.
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
Prameny
[1] Shrnutí zprávy IPCC (zde). Vycházíme ze scénáře udržet oteplování na maximu o 1,5 stupně Celsia. To znamená snížit globální emise CO2 na zhruba polovinu do roku 2030. To znamená, že máme 12 let na masivní snížení emisí pomocí silných nástrojů, nikoliv 12 let na přípravu nástrojů. 
 
[2] Podíl 20,8 % energie z OZE v roce 2030 je cíl, který si Česko stanovilo v návrhu tzv. Národního energeticko-klimatického plánu. Ten v lednu odeslalo do Bruselu ke konzultaci stejně jako další země evropské osmadvacítky. Jde o návrh, jakým způsobem se ČR chce podílet na společném evropském úsilí (cíli) vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z OZE. Podrobněji v tiskových zprávách a analýzách Komory OZE (zde a na vyžádání)
 
[3] Viz web iniciativy (zde)
 
 

publikováno: 15.03.2019


Větrné elektrárny v ČR: 10x méně a patnáctkrát pomaleji než v podobném Rakousku

Komora OZE společně s Českou společností pro větrnou energii komentuje nejčerstvější statistiky a tredny ve větrné energetice od Wind Europe.

 
Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu víc než v předchozím roce. Jiné, než obnovitelné zdroje elektřiny se prakticky nestaví: 93 % z celkového nově instalovaného výkonu v EU bylo obnovitelných. Především větrné a fotovoltaické elektrárny. [1] Česko však v rozvoji větrných a fotovoltaických zdrojů, dvou vůbec nejlevnějších zdrojů elektřiny, zaostává a do budoucna počítá jen velmi omezeně.
 
Čerstvé statistiky a analýzy trhu za rok 2018 dnes ráno zveřejnil Wind Europe, evropská asociace větrné energetiky. Celkem bylo loni v Evropě postaveno 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. [1]
 
V Česku se loni postavilo jen 12 MW. V sousedním Rakousku, kde je podobný potenciál i hustota zalidnění, to bylo 230 MW. Každoročně tam větrné elektrárny přibývají asi patnáctkrát rychleji než u nás, takže jejich celkový instalovaný výkon činí 3 045 MW. Zhruba takový je i potenciál, který by v Česku mohl vzniknout do roku 2030. Ale v ČR stojí dnes větrných elektráren asi desetkrát méně, 320 MW. [1] [2] [3] Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou – ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Politici místo toho svou pozornost upínají k novému jadernému bloku, který by vyráběl elektřinu za několikanásobně vyšší cenu.
 
Tempo, jakým se budou obnovitelné zdroje energie v Česku rozvíjet v příštích letech, určuje Národní klimaticko-energetický plán (tzv. Vnitrostátní plán). Jeho návrh představila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO) v prosinci. V lednu ho ministerstvo odeslalo na konzultace na Evropskou komisi. [4] Větrné elektrárny by podle tohoto návrhu měly přibývat jen asi dvojnásobným tempem oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty). Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy.
 
Hlavní evropská čísla a trendy ve větrné energetice za rok 2018 [1] jsou:
 

  • Větrné turbíny vyrobily celkem 362 terawatthodin (TWh) elektřiny. To odpovídá výrobě asi 23 temelínských elektráren. Pokryly tak 13,7 % spotřeby elektřiny v EU, o 2 procentní body více než v předchozím roce (11,6 %). Zeměmi s nejvyšším podílem větrné elektřiny v síti zůstává Dánsko (41 %), Irsko (28 %) a Portugalsko (24 %).
  • V Česku je podíl větrné elektřiny v síti kolem 1 %, v sousedním Rakousku, kde je podobný větrný potenciál i hustota zalidnění, je to 10 %. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren činí v Česku 320 MW, v Rakousku 3 045 MW. V Rakousku přibývají větrníky tempem 218 MW ročně, v Česku je to 13 MW ročně (průměr za poslední 3 roky).
  • V Evropě bylo loni postaveno celkem 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. Vyřazeno bylo 421 MW. Oproti předchozímu roku jde o 32% pokles (se 17 100 MW nových větrných turbín v roce 2017 byl rok 2017 s odstupem nejúspěšnější). Pokles odráží změny regulace v členských státech EU vyplývající ze změn v evropských pravidlech státní pomoci, především zavádění aukcí a vytváření nových podmínek pro povolovací procesy a pro výstavbu.
  • V roce 2018 byly v EU postaveny zdroje elektřiny (všeho druhu) s celkovým výkonem 20 700 MW, což je 27% pokles oproti předchozímu roku. Větrné elektrárny tvořily 49 % těchto nových instalací, fotovoltaické elektrárny 39 % (přibližně 8 000 MW), následovány biomasou (5 % čili 1 100 MW). Zbylých 7 % tvoří víc než z poloviny nové plynové zdroje (800 MW), následovány uhlím (200 MW). Celková kapacita fosilních zdrojů i loni dál poklesla (víc elektráren na fosilní paliva je každoročně zavíráno než uváděno do provozu).
  • Celkový výkon větrných elektráren v Evropě činí 189 229 MW. Z toho přibližně 90 % elektráren je na souši (170,8 GW). Na moři stojí jen desetina celkového výkonu v Evropě (18,5 GW). Největším větrným parkem na moři je se svými 87 turbíny s celkovým výkonem 657 MW britský park Walney 3 (dokončený v říjnu 2018, na východním pobřeží Velké Británie).
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 

„Česko je v rozvoji větrné energetiky stále na chvostu celé EU. A propastný rozdíl se stále zvětšuje. Vybudovat 230 MW větrných elektráren, to, co v Rakousku zvládají každý rok, u nás v nejlepších letech trvalo 9 roků. Optimální tempo pro Česko je nejméně 230 MW nových turbín za rok, a ne 30 MW, jak navrhuje MPO.”
 
 

Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 

„Důvodem, proč v Česku nové větrné elektrárny prakticky nevznikají, je, že tu nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou. A to ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Nejvyšší státní úředníci se místo toho utápí v nekonečných diskuzích, jak zaplatit stamiliardy za násobně dražší elektřinu z nové jaderné elektrárny.”
 

„V podobně zalidněném Rakousku, kde je podobný potenciál jako v Česku, mají desetkrát víc větrníků a staví je asi patnáctkrát rychleji než v Česku. U nás nové projekty nevznikají a staví se pouze tzv. reziduální projekty, odsouhlasené v minulosti. Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou.“
 
 

Kontakty

  

Prameny
 

[1] Wind energy in Europe in 2018; Trends and statistics; Published in February 2019 (zde)

[2] Čerstvá data od České společnosti pro větrnou energii

[3] Statistiky ČSVE (zde)

[4] První analýzy návrhu Plánu a komentář Komory OZE je dostupný zde
 

publikováno: 21.02.2019


Voličsky atraktivní slevy na úkor domácností a čistého ovzduší?

Komora OZE komentuje navržené škrty v populární Nové zelené úsporám.

O 2,7 miliardy by příští rok měla přijít Nová zelená úsporám, mezi veřejností velmi populární program, ze kterého se platí výměny špinavých zdrojů energie za čisté a opatření, která snižují spotřebu energie v budovách. [1] To je snížení dostupných dotací o více než 40% a v praxi to bude znamenat, že 6 až 13 tisíc rodin [2] příští rok nedostane podporu na výměnu špinavého kotle za kotel na biomasu, tepelné čerpadlo či na pořízení fotovoltaických a solárních panelů na výrobu vlastní, čisté energie a teplé vody. Další tisíce domácností by nedostaly podporu na zateplování, výměnu oken a další opatření, která snižují spotřebu energie v budovách.
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

 

“Kdyby se nakonec stát rozhodl škrtnout víc než 40 % úspěšné Nové zelené úsporám, byla by to špatná zpráva pro tisíce domácností, klima i ovzduší, které dýcháme. Radovat by se naopak mohli těžaři uhlí a jaderné elektrárny na uran, který dovážíme  z Ruska.”
 

“Škrty ve výdajích pro lepší budoucnost celého Česka, ať už jde o výdaje na výzkum a vědu nebo na snížení znečištění z výroby energie, nepovažuji za rozumný krok, jak zalátat díry ve státním rozpočtu.”
 

“Nová zelená úsporám je unikát v celé střední a východní Evropě a slýcháme to i v Evropě. Je populární mezi veřejností díky své stabilitě, šířce záběru a jednoduchosti administrace. Tento program by si naopak zasloužil být jako jeden ze stěžejních nástrojů rozvoje čisté energetiky posilován i pro období do roku 2030. Zkušenosti ale ukazují, že každé výrazné škrty a změny zhoršují dlouho budovanou důvěru a snižují zájem žadatelů.”
 

Kontakty

 

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387

Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

 

O Komoře OZE

 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Prameny

 

[1] Snížení objemu dostupných peněz v Nové zelené úsporám je součástí návrhu úsporných opatření, které oznámil premiér Babiš. Viz LN 7. února

 

[2] Z celkově vyplácených dotací jde přibližně čtvrtina (500 miliónů korun) ročně na malé obnovitelné zdroje (tepelná čerpadla, kotle na biomasu, malé fotovoltaiky a solární panely). Z navrženého škrtu 2,7 mld je čtvrtina 675 milionů korun. Průměrná dotace ční 50-100 tisíc korun / žádost, podle technologie. To tedy znamená 6,8 až 13,5 tisíc domácností za rok, na které se peníze nedostanou.
 

publikováno: 07.02.2019


Utrum pro statisíce domácností, firem a obcí

Vláda dnes projedná návrh plánu na rozvoj čisté energetiky s nesprávně stanoveným cílem pro obnovitelné zdroje

Statisícům domácností, firem a obcí by stát neměl umožnit pořídit si vlastní fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo nebo větrnou turbínu. Naopak velké teplárny by měly z lesů a polí vysávat nezdravě velké množství biomasy. Tak by vypadal rozvoj obnovitelných zdrojů v příští dekádě, pakliže Vláda dnes schválí návrh Národního energeticko klimatického plánu ministryně Novákové (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž použilo pro výpočet zastaralou metodiku. Komora obnovitelných zdrojů energie přináší detailní analýzu ministerského návrhu.
 
 
Přibližně 600 až 800 tisícům domácností a firem stát plánuje neumožnit nainstalovat si na střechu fotovoltaické panely. Dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat další z nejlevnějších zdrojů elektřiny - větrnou elektrárnu. Tak by zhruba vypadala situace mezi léty 2021 a 2030, pakliže by se rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) řídil předkládaným návrhem ministerstva a nikoliv platnou metodikou a opatrným scénářem potenciálu rozvoje OZE v ČR, spočítala Komora OZE. [1]
 
Zhruba 12 tisíc tepelných čerpadel se každoročně instaluje v posledních letech do nových i rekonstruovaných budov. [2] MPO ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo o asi čtvrtinu méně. [3] Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát [3] pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy [4]. A další nejlevnější zdroj elektřiny v současnosti - větrné elektrárny - by měly přibývat tempem jen asi dvojnásobným [3] oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty) [2].
 
Velmi lichá je zároveň představa o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují velmi omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.
 
Plán by měl počítat rovněž s maximálním využitím zbylého potenciálu tradičních malých vodních elektráren. Předpokládáme, že předložená čísla obsahující snižování objemu energie z vodních elektráren je způsobena tzv. normalizačním přepočtem zohledňujícím i dlouhodobý vliv počasí. Je však potřeba analyzovat, jestli tento přístup (předepsaný pro statistické vyhodnocování skutečné výroby) není třeba korigovat.
 
Návrh, který ministryně Nováková předkládá dnes na jednání vlády, je totiž spočítaný podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná. [5] Ministerský návrh plánu proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Přitom Evropská Komise od nás očekává návrh na nejméně 24 %. Podle Komory OZE je proto dost pravděpodobné, že nám Komise návrh Plánu vrátí k přepracování. Pokud rozdíl nenápadných tří procentních bodů rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je vidět, že statisícům domácností a firem by tak stát neumožnil pořídit si vlastní čistý zdroj levnější energie.
 
Návrh Národního energeticko klimatického plánu budou po dnešním projednání na Vládě odesílat nejpozději ve čtvrtek úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu na Evropskou komisi. Česko patří k šestici členských zemí EU, které dosud plán nepředložily a nestihly tak původní termín konec loňského roku.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.”
 
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
 
[1] Vychází z porovnání hodnot v podrobných výpočtových tabulkách. Rádi zašleme na vyžádání.
 
[2] Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu
 
[3] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (dostupný zde)
 
[4] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Rádi zašleme na vyžádání.
 
[5] Aktuální metodika pro výpočet cíle podílu OZE v roce 2030 je založená na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Návrh vytvořila akademická pracoviště, se kterými je Komora OZE v kontaktu.

publikováno: 28.01.2019


Za pět minut dvanáct pro čistou energetiku

Starostové, ekologické organizace a podnikatelé společně komentují návrh zákona, který má znovunastartovat čistou energetiku

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Česku už několik let stagnuje a představuje pouze 15 % spotřebované energie. Zásadní změnu a rozvoj čisté energetiky má přinést novela zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zavádění navržených pravidel podpory do praxe by ale mohlo přinést zdržení či komplikace v rozvoji OZE.
 

Návrh novely Zákona o podporovaných zdrojích energie definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a je proto pro nastartování čisté energetiky prvním klíčovým krokem. Tím druhým je Národní integrovaný plán (NIP), na základě kterého bude vláda po roce 2021 svými nařízeními určovat, jaké množství kterých OZE podpoří. 

 

Jasně definovaný plán je pro rozvoj obnovitelných zdrojů zásadní a je dobře, že s ním MPO přichází, počítají s tím i nová evropská pravidla. Návrh však sám o sobě žádnou podporu bohužel negarantuje a mohou proto nastat komplikace, do kterých by se slibovaný rozvoj OZE mohl chytit: 
 

  • Novela nepřináší přímé garance finanční podpory pro takzvané komunitní projekty OZE tak, jak je obvyklá v zahraničí a je rovněž součástí čerstvě přijaté evropské Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Obecní a komunitní projekty jsou totiž v porovnání s komerčními projekty v nevýhodě, proto jejich rozvoj potřebuje určitou podporu státu. Zároveň to jsou právě obce a komunity, kdo může výrazně zrychlit tempo nových instalací: zapojení obcí a občanů totiž výrazně zvyšuje akceptaci nových projektů OZE ze strany veřejnosti. 

  • Návrh novely negarantuje jakoukoliv finanční podporu pro OZE přímo v zákoně, ale předpokládá mechanismus nařízení vlády, která bude potvrzovat a pravděpodobně jen na tři roky dopředu, rozsah podpořených projektů a to včetně druhu podporovaných OZE. To pro zájemce o provozování OZE vytváří horší předvídatelnost a nejistotu. Navíc tak bude vždy existovat i riziko nevypsání žádné podpory. Ještě víc než pro podnikatele, je tento mechanismus demotivující pro obce, které na rozdíl od komerčních projektů, potřebují na přípravu projektu více času, protože jsou zatížené daleko složitějšími procesy, než podnikatelé (každé významné rozhodnutí musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu) a mají také ve srovnání s podnikateli v oboru méně odbornosti v přípravě projektu OZE atd.
    Hrozí proto, že nevýhodné podmínky pro obce ve spojení s nejistotou podporovaných projektů bude zájemce o projekty obecních a komunitních obnovitelných zdrojů odrazovat.

  • Česko ve výrobě čisté energie už několik let stagnuje, což je nejpatrnější u zdrojů pro výrobu elektřiny: tedy u větrných, fotovoltaických, vodních a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny a nové zdroje se až na řídké výjimky nestavějí. [1] Pro srovnání: ve státech EU narostla od roku 2013 do 2017 výroba elektřiny z větru z 85 na 120 terawatthodin (TWh) ročně (+41 %), u solární elektřiny dokonce z 231 na 355 TWh ročně (+54 %). Celosvětová čísla jsou ještě větší: výroba elektřiny z větru se od roku 2013 téměř zdvojnásobila (z 646 na 1 123 TWh) a ze slunce ztrojnásobila (ze 150 na 443 TWh). [3]


    Čerstvé výpočty tuzemského potenciálu OZE ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 20 terawatthodin (TWh) elektřiny [2]. Společně s potenciálem ve výrobě obnovitelného tepla to odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě. 

    Komora OZE a Hnutí DUHA proto považují za důležité, aby Národní integrovaný plán (NIP) svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie. Národní cíl na úrovni 20,8 %, se kterým počítá předložený návrh, není relevantní, protože je stanoven metodou použitou pro cíl roku 2020 a pro rok 2030 je výpočet jiný. 

Po vypořádání připomínek z Meziresortního připomínkového řízení (skončilo 7. 12.) zákon projedná patrně do konce prvního kvartálu 2019 vláda. Začátek projednávání v poslanecké sněmovně předpokládáme nejdříve ve 2. kvartálu 2019. Platit by novela měla nejpozději od roku 2021.

 

Milan Kazda, starosta Kněžic, řekl:  

“Když před deseti lety Rusko v zimě omezilo dodávky zemního plynu, tak byly energeticky soběstačné Kněžice asi nejpopulárnější českou vesnicí. Již tehdy bylo jasné, že naše kombinace bioplynové stanice a kotelny na biomasu je funkčním řešením a další roky provozu to potvrdily. Kolegové s podobnými záměry potřebují podobný systém podpory, který umožnil vznik našeho projektu. Naše obec má taky další plány, bylo by škoda třeba nevyužít střechy obecních budov. Pokud má stát znovu začít podporovat OZE, tak nejlepší investice je do obcí a tím pádem do jejich obyvatel. Doufám, že schvalování nové legislativy v příštích měsících otevře další možnosti.”


Eduard Kavala, místopředseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV) a starosta obce Bělotín, řekl: 

“Obnovitelné zdroje znamenají pro český venkov velkou příležitost. Když se shodneme, že chceme energii raději od našich obecních dodavatelů nebo zemědělců než od Gazpromu, tak ji budeme mít. Stejně jako zemědělské podniky zvládly výstavbu a provoz smysluplných bioplynových stanic, tak venkov zvládne rozvíjet i ostatní obnovitelné zdroje. Nastavení schůdných podmínek v legislativě je nezbytnou podmínkou.”
 

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, řekl: 

“V horizontu do roku 2030 nemá Česká republika jinou možnost, jak zvýšit produkci nizkoemisní elektřiny, než rozvíjet obnovitelné zdroje. Bez větru, fotovoltaiky a biomasy svoji fosilní závislost nesnížíme. Projekty provozované obcemi a sloužící k jejich užitku posouvají obnovitelné zdroje tam, odkud v úspěšných zemích odvětví vyrostlo a kde má stále významný potenciál.”  
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

“Návrh zákona se nezdráhám označit za nový plán A pro českou energetiku, poté co se ukazuje, že nové reaktory nemá kdo zaplatit ani postavit. Pravda, dost nesmělý a opatrný, nicméně zásadní je, že přichází včas, aby byl prostor o něm diskutovat a aby se na rozvoj OZE mohl stát, obce i občané vč. podnikatelů připravit.”

 

Kontakty

Eduard Kavala, místopředseda SPOV, 727 976 643, belotin@belotin.cz

Milan Kazda, starosta Kněžic, 725 022 616, obec@obec-knezice.cz

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
 

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz 

Martin Mikeska, Média a komunikace Komora OZE, 603 780 670, martin.mikeska@komoraoze.cz
 

 

Prameny

[1] Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO. Říjen 2018. Dostupné zde

[2] Viz zde.

[3] The World Nuclear Industry Status Report 2018, dostupné tady (viz s. 194 a 198)

publikováno: 12.12.2018


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval