Aktuálně

Za pět minut dvanáct pro čistou energetiku

Starostové, ekologické organizace a podnikatelé společně komentují návrh zákona, který má znovunastartovat čistou energetiku

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Česku už několik let stagnuje a představuje pouze 15 % spotřebované energie. Zásadní změnu a rozvoj čisté energetiky má přinést novela zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zavádění navržených pravidel podpory do praxe by ale mohlo přinést zdržení či komplikace v rozvoji OZE.
 

Návrh novely Zákona o podporovaných zdrojích energie definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a je proto pro nastartování čisté energetiky prvním klíčovým krokem. Tím druhým je Národní integrovaný plán (NIP), na základě kterého bude vláda po roce 2021 svými nařízeními určovat, jaké množství kterých OZE podpoří. 

 

Jasně definovaný plán je pro rozvoj obnovitelných zdrojů zásadní a je dobře, že s ním MPO přichází, počítají s tím i nová evropská pravidla. Návrh však sám o sobě žádnou podporu bohužel negarantuje a mohou proto nastat komplikace, do kterých by se slibovaný rozvoj OZE mohl chytit: 
 

  • Novela nepřináší přímé garance finanční podpory pro takzvané komunitní projekty OZE tak, jak je obvyklá v zahraničí a je rovněž součástí čerstvě přijaté evropské Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Obecní a komunitní projekty jsou totiž v porovnání s komerčními projekty v nevýhodě, proto jejich rozvoj potřebuje určitou podporu státu. Zároveň to jsou právě obce a komunity, kdo může výrazně zrychlit tempo nových instalací: zapojení obcí a občanů totiž výrazně zvyšuje akceptaci nových projektů OZE ze strany veřejnosti. 

  • Návrh novely negarantuje jakoukoliv finanční podporu pro OZE přímo v zákoně, ale předpokládá mechanismus nařízení vlády, která bude potvrzovat a pravděpodobně jen na tři roky dopředu, rozsah podpořených projektů a to včetně druhu podporovaných OZE. To pro zájemce o provozování OZE vytváří horší předvídatelnost a nejistotu. Navíc tak bude vždy existovat i riziko nevypsání žádné podpory. Ještě víc než pro podnikatele, je tento mechanismus demotivující pro obce, které na rozdíl od komerčních projektů, potřebují na přípravu projektu více času, protože jsou zatížené daleko složitějšími procesy, než podnikatelé (každé významné rozhodnutí musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu) a mají také ve srovnání s podnikateli v oboru méně odbornosti v přípravě projektu OZE atd.
    Hrozí proto, že nevýhodné podmínky pro obce ve spojení s nejistotou podporovaných projektů bude zájemce o projekty obecních a komunitních obnovitelných zdrojů odrazovat.

  • Česko ve výrobě čisté energie už několik let stagnuje, což je nejpatrnější u zdrojů pro výrobu elektřiny: tedy u větrných, fotovoltaických, vodních a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny a nové zdroje se až na řídké výjimky nestavějí. [1] Pro srovnání: ve státech EU narostla od roku 2013 do 2017 výroba elektřiny z větru z 85 na 120 terawatthodin (TWh) ročně (+41 %), u solární elektřiny dokonce z 231 na 355 TWh ročně (+54 %). Celosvětová čísla jsou ještě větší: výroba elektřiny z větru se od roku 2013 téměř zdvojnásobila (z 646 na 1 123 TWh) a ze slunce ztrojnásobila (ze 150 na 443 TWh). [3]


    Čerstvé výpočty tuzemského potenciálu OZE ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 20 terawatthodin (TWh) elektřiny [2]. Společně s potenciálem ve výrobě obnovitelného tepla to odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě. 

    Komora OZE a Hnutí DUHA proto považují za důležité, aby Národní integrovaný plán (NIP) svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie. Národní cíl na úrovni 20,8 %, se kterým počítá předložený návrh, není relevantní, protože je stanoven metodou použitou pro cíl roku 2020 a pro rok 2030 je výpočet jiný. 

Po vypořádání připomínek z Meziresortního připomínkového řízení (skončilo 7. 12.) zákon projedná patrně do konce prvního kvartálu 2019 vláda. Začátek projednávání v poslanecké sněmovně předpokládáme nejdříve ve 2. kvartálu 2019. Platit by novela měla nejpozději od roku 2021.

 

Milan Kazda, starosta Kněžic, řekl:  

“Když před deseti lety Rusko v zimě omezilo dodávky zemního plynu, tak byly energeticky soběstačné Kněžice asi nejpopulárnější českou vesnicí. Již tehdy bylo jasné, že naše kombinace bioplynové stanice a kotelny na biomasu je funkčním řešením a další roky provozu to potvrdily. Kolegové s podobnými záměry potřebují podobný systém podpory, který umožnil vznik našeho projektu. Naše obec má taky další plány, bylo by škoda třeba nevyužít střechy obecních budov. Pokud má stát znovu začít podporovat OZE, tak nejlepší investice je do obcí a tím pádem do jejich obyvatel. Doufám, že schvalování nové legislativy v příštích měsících otevře další možnosti.”


Eduard Kavala, místopředseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV) a starosta obce Bělotín, řekl: 

“Obnovitelné zdroje znamenají pro český venkov velkou příležitost. Když se shodneme, že chceme energii raději od našich obecních dodavatelů nebo zemědělců než od Gazpromu, tak ji budeme mít. Stejně jako zemědělské podniky zvládly výstavbu a provoz smysluplných bioplynových stanic, tak venkov zvládne rozvíjet i ostatní obnovitelné zdroje. Nastavení schůdných podmínek v legislativě je nezbytnou podmínkou.”
 

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, řekl: 

“V horizontu do roku 2030 nemá Česká republika jinou možnost, jak zvýšit produkci nizkoemisní elektřiny, než rozvíjet obnovitelné zdroje. Bez větru, fotovoltaiky a biomasy svoji fosilní závislost nesnížíme. Projekty provozované obcemi a sloužící k jejich užitku posouvají obnovitelné zdroje tam, odkud v úspěšných zemích odvětví vyrostlo a kde má stále významný potenciál.”  
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

“Návrh zákona se nezdráhám označit za nový plán A pro českou energetiku, poté co se ukazuje, že nové reaktory nemá kdo zaplatit ani postavit. Pravda, dost nesmělý a opatrný, nicméně zásadní je, že přichází včas, aby byl prostor o něm diskutovat a aby se na rozvoj OZE mohl stát, obce i občané vč. podnikatelů připravit.”

 

Kontakty

Eduard Kavala, místopředseda SPOV, 727 976 643, belotin@belotin.cz

Milan Kazda, starosta Kněžic, 725 022 616, obec@obec-knezice.cz

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
 

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz 

Martin Mikeska, Média a komunikace Komora OZE, 603 780 670, martin.mikeska@komoraoze.cz
 

 

Prameny

[1] Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO. Říjen 2018. Dostupné zde

[2] Viz zde.

[3] The World Nuclear Industry Status Report 2018, dostupné tady (viz s. 194 a 198)

publikováno: 12.12.2018


2021: znovunastartování obnovitelných zdrojů v ČR?

Ministerstvo průmyslu předkládá zásadní novelu zákona. Komora OZE zveřejnila první analýzu.

Úplně nové principy, jak efektivně a levně nastartovat obnovitelné zdroje energie (OZE), by mohly začít platit od roku 2021. Vyplývá to z návrhu novely Zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Novela však obsahuje jen některé z revolučních principů, na kterých se v létě shodly členské státy Evropské unie, uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Předložená novela je k znovunastartování rozvoje OZE v Česku prvním zásadním krokem. Tím druhým bude Národní energeticko-klimatický integrovaný plán (NEKIP), na základě kterého bude Vláda svými nařízeními definovat, jaké množství kterých obnovitelných zdrojů bude podpořeno. Komora OZE považuje za důležité, aby NEKIP svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie. [1] Národní cíl na úrovni 20,8 %, se kterým počítá předložený návrh, není relevantní, protože je stanoven metodou použitou pro cíl roku 2020 a pro rok 2030 je výpočet jiný.
 
 
Čerstvé výpočty potenciálu OZE v ČR totiž ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 255 petajoulů (PJ) energie. To odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě. Cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % čisté energie je tedy s rezervou splnitelný.
 
 
Z první rychlé analýzy finálního návrhu novely vyplývá, že:
 
- Větší zdroje energie budou o finanční podporu soutěžit v tzv. energetických aukcích. Do aukcí se bude moct se svou nabídkou přihlásit prakticky kdokoliv, finanční podporu dostanou ale jen ti, kteří nabídnou nižší cenu. Aukce již probíhají v zahraničí, nejnověji například v Polsku. U aukcí bude potřebné vhodně nastavit konkrétní parametry a inspirovat se při tom dobrými zkušenostmi v jiných zemích EU.

- U menších projektů zůstává zachován princip tzv. zelených bonusů, který umí nákladově efektivně motivovat i menší výrobce elektřiny.

- Návrh novely zákona přináší též nový nástroj ke zvýšení efektivity využití bioplynových stanic, které dosud nenašly využití pro produkované teplo (dodávaly jen elektřinu). Především pro tyto stanice bude určena provozní podpora biometanu. Bioplyn se namísto spalování bude čistit a optimalizovat na kvalitu zemního plynu a bude vtláčen do plynárenské soustavy.
Technologicky velmi progresivní způsob, který se dobře osvědčuje v zahraničí.
 
- Čerstvě novelizovaná evropská Směrnice o obnovitelných zdrojích energie opírá budoucí rozvoj OZE v členských státech o tzv. energetické komunity a samovýrobce, kterým vyhrazuje specifická práva a povinnosti.
 
- Energetické komunity jsou dobrovolné svazky občanů, obcí a případně místních podnikatelů, kteří společně postaví a provozují zdroj k výrobě elektřiny či tepla. Zapojení obcí a místních občanů zvyšuje akceptaci projektů OZE a zrychluje jejich rozvoj.
 
- Novela obsahuje rovněž mechanismus ověření přiměřenosti podpory provozovaných zdrojů (tzv. kontrola překompenzace) uvedených do provozu v období 2006-2015 a to vždy po deseti letech provozu. Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti projektů. Spravedlivé a nediskriminační provedení kontrol podpory je zcela stěžejní pro obnovení důvěry, která je pro znovunastartování rozvoje OZE v ČR nezbytná a týká se jak podnikatelů, tak obcí, domácností či energetických komunit.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
“Vítáme snahu MPO zapracovat ty novátorské přístupy, které v Evropě pomáhají stlačit náklady na výrobu čisté energie. Je důležité zaměřit se na zapojení místních občanů, malých a středních podnikatelů i obcí. Ministryně Nováková by se neměla zdráhat směřovat k vyššímu využití OZE, potenciál na to Česko má.”
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Ze zjištění, která provedla Komora OZE, vyplývá, že Česko by mělo do roku 2030 zvýšit výrobu čisté energie z dnešních přibližně 15 na nejméně 24 %. Vyplývá to jednak z celounijního cíle spotřebovávat v roce 2030 32 % energie z OZE (který si schválily členské státy koncem června) a jednak z vyjádření vědeckých pracovišť, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi a které Komora OZE kontaktovala.

publikováno: 12.11.2018


V sobotu Česko slaví Den bioenergetiky

Letos o skoro týden dříve než loni

V Česku slavíme v sobotu 10. listopadu Den bioenergetiky. Do konce roku totiž zbývá 52 dní, což symbolicky představuje 14% podíl tohoto obnovitelného zdroje na spotřebě energií v Česku.
 
 
Česko je tak o několik dní napřed oproti evropskému průměru (11 %). Rozhodně to však nestačí například na Švédy, jasné favority, kteří tento den slavili již v půlce srpna, nebo Chorvaty, kteří slavili v půlce září, či sousední Rakušany, jejichž den bioenergetiky připadá na první polovinu října. Energie z biomasy letos stačí pokrýt spotřebu Evropanů po celých 43 dní, od 19. 11. si Evropa symbolicky vystačí s energií z dřevní štěpky, pelet, bioplynu nebo bioetanolu. [1]
 
 
Co je to bioenergetika?
 
● Obnovitelný zdroj, který poskytuje teplo, elektřinu i paliva pro dopravu.
 
● Bioenergetika zahrnuje širokou škálu materiálů a technologií od využívání dřevní štěpky, palivového dřeva a pelet, přes bioplyn a kapalná biopaliva až po výrobu biometanu, který může nahrazovat zemní plyn.
 
 
Bioenergetika v Česku
 
● Ze všech obnovitelných zdrojů, (kam vedle oborů bioenergetiky řadíme i větrné, solární nebo vodní elektrárny, geotermalní zdroje, tepelná čerpadla a solární kolektory), se v Česku spotřebuje 15,7 % energie. Největší část tohoto podílu zajišťuje právě biomasa, bioplyn a biopaliva (86,7 %). [1]
 
● V minulém roce se v domácnostech odhadem spotřebovalo na vytápění palivové dřevo, dřevěné pelety a brikety odpovídající 56 863 434 GJ energie [2]
 
● Setrvalým tempem roste produkce pelet, které nabízejí domácnostem prakticky stejné pohodlí jako vytápění zemním plynem. V roce 2017 celkem vyrobeno 367 tisíc tun pelet; z toho 350 tisíc certifikovaných pelet ENplus, 300 tisíc vývoz, 27 tisíc dovoz, 93 tisíc domácí spotřeba). [2]
 
● Energetické využití biomasy dává práci zhruba 23 900 lidem, asi jako je obyvatel Litoměřic. Nejvíce v odvětví pevné biomasy a kapalných biopaliv.[1]
Bioenergetika v Evropě
 
● Podle čerstvé zprávy Bioenergy Europe se energie z biomasy podílí z 11 % na spotřebě energií v Evropě. Podíl všech obnovitelných zdrojů je kolem 17 %.
 
● Většina energie z biomasy se spotřebuje ve formě tepla, a to 75 %. Výroba elektřiny a využití v dopravě se na spotřebě shodně podílí kolem 13 %.
 
● Téměř veškerá biomasa spotřebovaná pro výrobu energií v Evropě pochází z domácích zdrojů. Jen asi 4 % představují dovozy, což značně kontrastuje se skutečností, že téměř 90 % fosilních paliv do Evropy dovážíme.
 
● Bioenergetika zaměstnává v celé Evropě kolem 660 000 lidí s ročním obratem 56 miliard eur. [1]
 
 
Jan Habart, předseda sdružení CZ BIOM, řekl:
 
“Domácí vytápění peletami je bohužel cenově znevýhodněné oproti špinavému uhlí. Dnes si tak kotel na pelety pořídí spíše nadšenec. Vyřešit to může úprava spotřební daně na paliva, která přiblíží cenu uhlí ceně pelet, a bude tak motivovat k výběru kotle na pelety, který na svůj provoz nepotřebuje palivo minulého století. Výnosy daně by měly směřovat k občanům, například ve formě oblíbených kotlíkových dotací. Stát by díky těmto novým příjmům mohl občanům také vzít méně peněz na výplatě, na dani z příjmu. Více lidí by se tak mohlo podílet na investicích do moderních zdrojů vytápění.”
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
“Nový kotel na pelety nabízí komfortnější vytápění a kvalitnější život v obci bez znečištěného ovzduší. V souboji uhlí a pelet pro domácí vytápění ale nejde o fér hru. Jestli Česko chce vyčistit vesnické oblasti od smogu, úprava spotřební daně je tou nejlepší cestou.”
 
 
Kontakty
 
Jan Habart, předseda CZ Biom, habart@biom.cz, 603 273 672
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O CZ Biom
 
CZ Biom je profesní spolek s více než dvacetiletou historií, který propaguje využití biomasy v Česku jako obnovitelného zdroje energie a cenné suroviny. Mezi více než dvě stovky členů asociace patří provozovatelé bioplynových stanic, tepláren na biomasu, kompostáren nebo pěstitelé energetických plodin. CZ Biom hájí zájmy odvětví a svých členů a nabízí odborné zázemí v oblasti legislativy, finančních nástrojů, technologií a provozu zdrojů využívajících biomasu.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Bioenergy Europe, „Statistical Report, 2018 Edition,” Bioenergy Europe, Brusel 2018 (zpráva bude oficiálně představena 14.11.2018 na konferenci pořádané Bioenergy Europe v Hannoveru)
 
[2] Ministerstvo průmyslu a obchodu, „Obnovitelné zdroje energie v roce 2017,” MPO, Praha 2018

publikováno: 09.11.2018


Víc elektřiny než z nového bloku, ale násobně 6x levněji

Komora OZE vítá včerejší slova premiéra Babiše o budoucím rozvoji OZE

Místo na novém jaderném reaktoru by se česká energetika mohla zakládat na nových fotovoltaických, větrných a plynových elektrárnách, připustil včera premiér Andrej Babiš. [1] Komora OZE tato slova vítá, nový “plán A české energetiky” založený na obnovitelných zdrojích je zcela realistický. Souhlasí také, že nové fotovoltaické elektrárny by se měly podporovat pouze na střechách a fasádách a být určené primárně pro pokrytí vlastní, případně lokální spotřeby.
 
 
Nové fotovoltaické elektrárny umístěné na všech k tomu vhodných budovách by dokázaly ročně vyrábět 21 tisíc gigawatthodin elektřiny. Kvůli kapacitním omezením české elektrizační soustavy by však v roce 2030 šlo integrovat nové zdroje s výrobou maximálně 4 až 8 tisíc gigawatthodin (GWh) ročně. Dalších zhruba 5 200 GWh elektřiny by v roce 2030 dokázaly vyrábět nové větrné elektrárny. [2]
 
 
Celkový potenciál fotovoltaických na budovách a větrných elektráren vztažený k roku 2030 činí 9 až 13 tisíc GWh elektřiny. To je až o polovinu víc elektřiny, než by za rok vyrobil nový jaderný blok v Dukovanech. [3]
 
 
Pro malé a středně velké fotovoltaiky určené primárně pro pokrytí vlastní, případně lokální spotřeby se dobře osvědčují investiční dotace z operačních programů a Nové zelené úsporám. Zavádět novou finanční podporu pro velké fotovoltaické elektrárny Komora OZE nenavrhuje, protože očekává, že se postupně začnou integrovat do trhu díky rostoucí ceně silové elektřiny a klesajícím nákladům samy. V tomto smyslu hovoří i výsledky zahraničních aukcí.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
 
“Střešní a fasádní fotovoltaiky a větrné elektrárny dokáží během deseti, patnácti let vyrábět minimálně tolik elektřiny, jako nový blok v Dukovanech, ale přinejmenším šestkrát levněji. Vítr a slunce dokážeme dobře doplňovat a zálohovat vodními, bioplynovými či plynovými elektrárnami a řízením spotřeby a pořád to vychází levněji. ”
 
 
“Rozvoj OZE v ČR stagnuje od plošného zrušení finanční podpory pro OZE v roce 2013, což byla reakce na nezvládnutou regulaci fotovoltaiky v roce 2009 v době úřednické vlády Jana Fischera. Na obnovitelné zdroje už sice není nahlíženo jako na něco nežádoucího nebo okrajového, promyšlený přístup k OZE a otevřená podpora politiků tak, jak ji známe za zahraničí, v Česku ale stále a zásadně chybí”.
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 

O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
 
[1] “Můžeme se vrátit možná k tomu tisíc miliardovému tunelu, který tady poslanci odhlasovali - soláry, protože to byl dobrý projekt, kdyby si to lidé dali na domky. Tak to je jedna možnost. Ale tentokrát transparentně a bez toho, aby se na tom nakrmili politici a politické strany. A máme vítr. Tam je potenciál. Máme Počerady. To znamená, máme plyn, obnovitelné zdroje a jádro.” (zdroj)
 
[2] Expertní výpočty potenciálu OZE do roku 2030 členů Komory obnovitelných zdrojů energie (optimistický a pesimistický scénář)
 
[3] Nový zamýšlený blok s výkonem 1 000 MW by vyráběl ročně asi 7 tisíc GWh elektřiny (uvažujeme 80 % koeficient ročního využití, který zhruba odpovídá průměru v Dukovanech i Temelíně)
Pro srovnání: celková roční výroba v současných 4 jaderných blocích v Dukovanech, o celkovém výkonu 2 040 MW, činí 12 až 15 tisíc GWh (ČEZ)

publikováno: 02.11.2018


Obnovitelné zdroje novým “plánem A”?

Komora OZE komentuje - zásadní - vyjádření premiéra a ministryně, že by Česko nemuselo stavět nový jaderný blok.

Že by se rozhodnutí o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech mohlo odložit, je podle premiéra Babiše jednou z variant. [1] Podle ministryně průmyslu a obchodu Novákové se o výstavbě nových jaderných bloků nemůže rozhodovat pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů. Ministerstvo financí analyzuje rizika potenciálních soudních sporů, dodala. [2]
 
Komora obnovitelných zdrojů tato sdělení vítá a považuje je za důležitý milník v debatě o největší investici, kterou by Česko kdy podniklo.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
To je velmi důležitá zpráva. Premiér i ministryně si uvědomují, že stavby jaderných elektráren se prakticky všude na světě protahují a rozpočty lezou do násobků. Přitom z nových obnovitelných zdrojů můžeme mít během deseti, patnácti let stejné množství elektřiny ale přinejmenším šestkrát levněji. Vítr a slunce dokážeme dobře zálohovat vodními, bioplynovými či plynovými elektrárnami a řízením spotřeby a pořád to vychází levněji.
 
Ministryně Nováková by teď měla přijít s novým plánem A pro českou energetiku, jejímž jádrem budou obnovitelné zdroje. Bude to vyžadovat nemálo práce, ale zkušenosti z Evropy, ale i Číny, Ameriky či Indie ukazují, že to je výhodnější.
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Zpráva ČTK z dnešního dopoledne zde
 
[2] Ministryně Marta Nováková (ANO) v rozhovoru pro Bloomberg, viz zde

publikováno: 30.10.2018


OZE v ČR ve 2017: zatím stále stagnace, ale blýská se na lepší časy

Komora OZE komentuje čerstvé výroční statistiky MPO

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v ČR už nejméně od roku 2014 stagnuje a představuje (pouze) 15 procent celkové spotřeby energie, ukazují čerstvé statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu. [1] Na nejméně 24 % by se měl podíl čisté energie navýšit do roku 2030, zjistila Komora OZE. [2] Největší nárůst Komora OZE očekává u větrných elektráren, solárních termálních kolektorů, fotovoltaik na budovách a u tepelných čerpadel.
 
 
Nejzřetelnější stagnace je patrná u zdrojů k výrobě elektřiny, tedy u vodních, větrných, fotovoltaických a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny. “Ve výrobě elektřiny má zároveň Česko největší potenciál pro růst: především ve větrných elektrárnách a fotovoltaikách na budovách. Do jejich stavby se budou postupně zapojovat občané, obce a podnikatelé z okolí. Nezanedbatelný potenciál zbývá ještě i u malých vodních elektráren. Výroba z bioplynu bude naopak stagnovat dál a přesouvat se spíš do podpůrných služeb a do dopravy”, analyzuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Podíl OZE ve vytápění a chlazení se prakticky zastavil v roce 2014 na 19 %. Drobné meziroční nárůsty jsou taženy spotřebou biomasy v domácnostech a tepelnými čerpadly, kterých se loni nainstalovalo přes 15 tisíc. Jen asi třetina s pomocí dotací. “Udržitelně získávané biomasy pro teplárny už v Česku moc nezbývá, v biomase čekáme rozvoj spíš u malých domácích kotlů, v přechodu od topení dřevem k pohodlnějším peletám”, doplňuje Chalupa.
 
 
Podíl OZE v dopravě kolísá už od roku 2012 mezi 6 a 7 %. Tak by to v případě současných biopaliv mělo zůstat i během příští dekády. Nově by měla být podporována pouze udržitelná biopaliva, která dokáží uspořit nejméně 65 % emisí skleníkových plynů.
 
 
“Rozvoj OZE v ČR stagnuje od plošného zrušení finanční podpory pro OZE v roce 2013, což byla reakce na nezvládnutou regulaci fotovoltaiky v roce 2009 v době úřednické vlády Jana Fischera. Od té doby se situace postupně zlepšuje hlavně díky operačním programům a Nové zelené úsporám. Na obnovitelné zdroje už sice není nahlíženo jako na něco nežádoucího nebo okrajového, promyšlený přístup k OZE v Česku ale stále a zásadně chybí”, vysvětluje Chalupa.
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO. Říjen 2018. Dostupné zde
 
[2] EU si schválila společný cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Metoda, kterou pravděpodobně Evropská komise použije pro ověření kompatibility národních cílů se společným celounijním 32% cílem bude výpočet založený na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Akademická pracoviště, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi, již první neoficiální propočty cílů pro jednotlivé členské státy metodou čtyřfaktorového benchmarkingu provedla. Výsledky nebyly dosud publikovány. Komora OZE je v kontaktu s experty těchto akademických pracovišť a v předstihu upozorňuje, že považuje za racionální kalkulovat s cílem nad úrovní 24% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030.

publikováno: 17.10.2018


EU během 5 let světovou dvojkou v čisté energetice. A co ČR?

IEA vydala pětiletou prognózu rozvoje čisté energetiky. Doplňujeme český kontext a náš komentář.

Téměř třetina spotřebované elektřiny na světě bude už za pět let pocházet z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů energie (OZE). Největší podíl na růstu obnovitelných zdrojů si však udrží moderní bioenergetika. EU má našlápnuto stát se druhým nejrychleji rostoucím trhem s obnovitelnými zdroji a předhonit Spojené státy. To jsou hlavní závěry nové analýzy Mezinárodní energetické agentura (IEA). [1]
 
V Česku by měl během příští dekády podíl obnovitelných zdrojů narůst z dnešních asi 15 na nejméně 24 %, zjistila Komora obnovitelných zdrojů energie. [2] Nikoliv 20,8 %, jak nedávno uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
 
 

Především výroba tepla a role tzv. moderní bioenergetiky, tedy také využívání bioplynu, efektivní využívání pevné biomasy a biopaliv v dopravě, jsou hlavní témata podrobné analýzy s pětiletou predikcí vývoje čisté energetiky ve světě.
 
Pro tuzemské energetické experty jsou ale patrně důležitější předpovědi týkající se Evropy, která se má během pěti let stát globálně druhým nejrychleji se rozvíjejícím trhem s obnovitelnými zdroji, hned po Číně (o důvodech viz níže), kde bude vznikat víc než 40 % všech instalací. [1]
 
Během období 2018 - 2023 se v EU očekávají nové instalace o výkonu 125 GW. Důvody optimistických predikcí jsou především tyto tři [1]:
- nedávno schválený celounijní cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % spotřebované energie z OZE. Z něj plyne český závazek navýšit podíl čisté energie z asi 15 na “nejméně 24 %”, který popisujeme výše
- zavedení dalších aukčních mechanismů, ve kterých se bude o finanční podporu soutěžit v klíčových zemích
- rostoucí trh založený na dlouhodobých kontraktech na nákup čisté elektřiny, na němž budou mít podniky zisk plynoucí z poklesu cen větrné a fotovoltaické elektřiny.
 
Pro-tržní mechanismy jako jsou aukce, se stanou hlavním motorem růstu nových obnovitelných zdrojům, uvádí dále IEA. Poprvé v historii tak bude víc než polovina nových výroben dostávat podporu vzešlou ze soutěže v aukcích, ne díky rozhodnutím státu, což bude dál tlačit na snižování ceny především u fotovoltaické a větrné elektřiny až do pásma 20 až 50 USD za megawatthodinu (MWh).
 
 
Přehled hlavních očekávání a předpokladů [1]
 
GLOBÁLNÍ SPOTŘEBA ENERGIE (elektřina, teplo, doprava dohromady)
 
- spotřeba energie z obnovitelných zdrojů narostla loni o víc než 5 % - třikrát víc než narostla celková spotřeba energie.
- 12,4 % spotřebované energie, tedy o asi pětinu víc, než dnes bude v roce 2023 pocházet z obnovitelných zdrojů, předpovídá IEA.
 
 
VÝROBA ELEKTŘINY
 
- v roce 2023 bude 30% elektřiny dodáváno z obnovitelných zdrojů (v roce 2017 je to 24%), 70% nových kapacit ve výrobě elektřiny bude v instalacích využívajících obnovitelné zdroje, nejvíce elektřiny zajistí nadále vodní energie (16%), dále vítr (6%), slunce (4%) a bioenergetika (3%),
 
 
Nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů poroste i dál fotovoltaika:
 
- v roce 2017 činily dvě třetiny všech nových elektráren (čisté přírůstky výrobní kapacity) právě fotovoltaické elektrárny,
- během pěti let by mělo vzniknout asi 600 gigawattů (GW) nových instalací. To je víc než součet přírůstků všech ostatních obnovitelných zdrojů (elektřiny),
- hlavním tržním segmentem bude u fotovoltaiky decentralizovaná výroba - fotovoltaika vyrábějící pro vlastní spotřebu majitelů: firemní instalace spolu s instalacemi na obytných budovách budou tvořit víc než polovinu všech přírůstků fotovoltaiky.
 
 
Druhým nejrychleji rostoucím sektorem bude větrná energetika a druhým obnovitelným zdrojem s největší výrobou elektřiny zůstanou dál vodní elektrárny
 
- očekává se nárůst celkové výrobní kapacity větrných elektráren o 60 % (o 325 GW). Drtivá většina (90 %) z toho budou větrné elektrárny na souši.
- Mořské (tzv. off-shore) větrné elektrárny budou tvořit jen zlomek nových přírůstků. Cena jejich elektřiny však během pěti let klesne o (neuvěřitelné) dvě třetiny, očekává Mezinárodní energetická agentura.
 
 
IEA upozorňuje na výrobu tepla z OZE, která dosud stojí spíš stranou zájmu (a kde se z OZE vyrábí pouze 10 % celkové spotřeby tepla a v roce 2023 je očekáván nárůst na asi 12 % (kdežto v elektřině se očekává zhruba 30% podíl z OZE). Spotřeba tepla totiž stojí za víc než polovinou celkové konečné spotřeby energie.
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
"Zkušený tým Fatiha Birola (ředitel Mezinárodní energetické energetické agentury, pozn. redakce) přináší další skvělou zprávu: stále dostupnější a výkonnější obnovitelné zdroje porostou v příštích pěti letech ještě rychleji než dosud a to včetně biomasy. V Česku netrpělivě čekáme na dokončení novely zákona, která by měla rozvoj čisté energetiky znovu nastartovat i u nás. Podnikatelé, samovýrobci a energetické komunity dostanou možnost si vyrábět svou energie sami a levněji.”
 

Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
 
[1] RENEWABLES 2018. Analysis and forecast to 2023. Dostupné zde.
[2] EU si schválila společný cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Metoda, kterou pravděpodobně Evropská komise použije pro ověření kompatibility národních cílů se společným celounijním 32% cílem bude výpočet založený na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Akademická pracoviště, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi, již první neoficiální propočty cílů pro jednotlivé členské státy metodou čtyřfaktorového benchmarkingu provedla. Výsledky nebyly dosud publikovány. Komora OZE je v kontaktu s experty těchto akademických pracovišť a v předstihu upozorňuje, že považuje za racionální kalkulovat s cílem nad úrovní 24% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030.
 

publikováno: 09.10.2018


Energetické komunity i v Česku? POZVÁNKA

Dovolujeme si Vás pozvat na výstavu o energetických komunitách v Česku i zahraničí. Na místě bude možnost individuální odborné diskuze o dalším rozvoji obnovitelných zdrojů v Česku s experty z Hnutí DUHA a Komory obnovitelných zdrojů energie

Kdy: středa 26. září (9:00 – 18:00)
 
Kde: Praha, Karlínské náměstí
 
 
Kontext:
  
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu Zákona o podporovaných zdrojích, která by v Česku měla obnovit podmínky pro nové obnovitelné zdroje energie (OZE): bioplynové, fotovoltaické, větrné, biomasové a vodní elektrárny, tepelná čerpadla a solární kolektory.
 
Důležitým principem dalšího rozvoje OZE jsou tzv. komunitní projekty, které se výborně osvědčují na Západě – dobrovolné svazky občanů, obcí a podnikatelů, kteří společně postaví a provozují zdroj k výrobě elektřiny či tepla. Hnutí DUHA společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie připravili výstavu, která se komunitní energetikou zabývá. Zástupci obou organizací rádi zodpoví dotazy týkající se obnovitelných zdrojů.
 
Výstava je navíc rozšířena o informace o bioplynu, který může nepravidelnou, ale dobře předvídatelnou výrobu větrných a fotovoltaických zdrojů doplňovat.
 
V Evropě se stále více prosazují tzv. energetické komunity - obce, místní obyvatelé a malí podnikatelé spoluvlastní energetický zdroj. Peníze za vyrobenou energii neodtékají na účty velkých energetických společností, ale zůstávají v daném regionu a komunity je použijí na svůj další rozvoj.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt víc než čtvrtinu naší spotřeby elektřiny.
 
Nepravidelnou, ale dobře předvídatelnou výrobu energie z větru je potřeba doplnit výrobou ze zdrojů, které dokáží pružně reagovat: začít rychle vyrábět, když vítr slábne nebo naopak rychle skončit, když vítr zesílí. K tomu se výborně hodí vodní elektrárny a elektrárny na bioplyn. Ty bioplynové navíc mohou dodávat vyčištěný bioplyn do rozvodné plynové sítě nebo na něj mohou jezdit auta a autobusy na CNG.
 

Kontakty:
 
● Tomáš Jagoš, Hnutí DUHA, tomas.jagos@hnutiduha.cz, 773 778 837
 
● Martin Mikeska, Komora obnovitelných zdrojů energie, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Těšíme se na setkání!

publikováno: 21.09.2018


Ještě větší úspory díky obnovitelným zdrojům

Ministerstvo životního prostředí rozšiřuje Novou zelenou úsporám o kombinaci fotovoltaiky a tepelného čerpadla

Rozšíření oblíbeného programu Nová zelená úsporám o dotaci pro kombinaci tepelného čerpadla s fotovoltaikou dnes ve 12 hodin oznámil na tiskové konferenci ministr Brabec (Ministerstvo životního prostředí).
 
„Malá fotovoltaická elektrárna může pokrýt 30 až 50 % roční spotřeby energie v domácnosti. Pokud se ale navíc k ní připojí i tepelné čerpadlo k vytápění domu, celková úspora energie bude ještě vyšší. Rozšíření dotačního programu tímto způsobem je proto velmi dobrý krok,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE).
Z jedné kilowatthodiny (kWh) elektrické energie „zdarma“ vyrobené solárními panely totiž domácnost díky tepelnému čerpadlu získá třeba i 5 kWh tepla. A díky rozšířené dotaci Nové zelené úsporám bude nově možné na obě klíčové části – tepelné čerpadlo i fotovotaiku – získat dotaci.
 
Díky klesajícím cenám komponentů se fotovoltaická elektrárna v současnosti stává běžným standardem na střechách rodinných domů. „Základní filozofií při pořízení fotovoltaické elektrárny pro rodinný dům bývá hlavně ušetřit co nejvíce nákladů spojených s provozem domácnosti. A pořídit si k fotovoltaice tepelné čerpadlo, které umí dům v zimě vytápět a v létě chladit, k úsporám za energie výrazně přispívá,“ dodává Tomáš Straka z Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ).
 
Pokud je v rodinném domě instalována fotovoltaická elektrárna i tepelné čerpadlo, pak je možné v letních měsících dosáhnout i k pokrytí spotřeby tepelného čerpadla během dne až 100 %, v zimních měsících pak přibližně 50 %. Zásadně ale záleží na parametrech celého systému a aktuálním výkonu elektrárny.
 
Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaiky ale klade vyšší nároky na kvalitní návrh celého systému. „Domácí fotovoltaická elektrárna musí být k provozu tepelného čerpadla přizpůsobena. Při navrhování celého systému je nutné dbát na dobré dimenzování výkonu elektrárny a klíčového komponentu – střídače, který mění stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na střídavý,“ vysvětluje Aleš Hradecký, předseda představenstva Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT) a ředitel instalační firmy SolarInvest.
 
„Propojením tepelného čerpadla s fotovoltaikou domácnost získává větší množství energie pro vlastní spotřebu. V letních měsících, kdy je solární energie dostatek, se může tepelné čerpadlo snadno postarat také o energeticky efektivní chlazení interiéru,“ doplňuje Hradecký (CAFT).
 
Pro maximální ziskovost celého systému je žádoucí instalovat také systém predikce počasí, jenž v řádu milisekund kontroluje spotřebu domácnosti a aktuální výrobu z fotovoltaiky a rozděluje vyrobenou elektřinu podle nejlepší výhodnosti. „V tomto případě systém pozná, kdy si naakumulovat energii do zásoby, kdy počkat na slunce anebo na lepší počasí. Umí přímo pracovat s frekvencí kompresoru tepelného čerpadla a tím přizpůsobit běh aktuálním slunečním podmínkám, včetně predikce mraků. Výsledkem je 95% spotřeba vyrobené elektřiny přímo doma,“ uzavírá Hradecký.
 

Kontakty
 
• Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
• Aleš Hradecký, předseda představenstva Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT), 602 534 684
• Tomáš Straka, Ph.D., předseda správní rady AVTČ, straka@avtc.cz, 724 324 445
• Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
O Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT)
 
Cech aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT) představuje dobrovolné nevládní a neziskové profesní sdružení, jehož cílem je podporovat rozvoj fotovoltaiky a zvyšování kvality fotovoltaických systémů realizovaných v České republice. CAFT v současnosti sdružuje většinu instalačních a distribučních společnosti, které v České republice nainstalovaly zhruba 70% všech fotovoltaických zařízení nebo pro ně vyrobily či dodaly komponenty.
CAFT se aktivně zapojuje také do tvorby nové legislativy a nových dotačních programů (NZÚ, OPPIK) s cílem prosadit takové změny, které podpoří výstavbu kvalitních fotovoltaických systémů v České republice.
 

O Asociaci pro využití tepelných čerpadel (AVTČ)
 
AVTČ je jediná profesní organizace v oboru tepelných čerpadel v České republice. Jejím členem je většina významných výrobců a dovozců tepelných čerpadel. Naši členové dodávají na trh až 70% všech instalovaných tepelných čerpadel. AVTČ je člen evropské asociace tepelných čerpadel EHPA.
 

publikováno: 18.09.2018


Evropu čekají nové rekordy ve větrné energetice, v ČR snad po roce 2021

Wind Europe zveřejnil čerstvé předpovědi vývoje větrné energetiky do 2022

Průměrným tempem 17 tisíc megawattů ročně by měly v Evropě přibývat nové větrné elektrárny během příštích pěti let. V roce 2019 by měl být opět pokořen evropský rekord v objemu nových instalací. Většina nových elektráren bude stále ještě přibývat na souši (a nikoliv v moři). Předpovídá to čerstvá analýza od Wind Europe, evropské větrné asociace. [1]
 
V Česku - pokud vůbec - vznikne během příštích dvou let jen několik kusů větrných elektráren, které získaly nárok na finanční podporu za ne zcela rovných podmínek v minulosti. Nové větrné elektrárny totiž v ČR již od roku 2014 nemají, jako jediný obnovitelný zdroj energie (OZE), nárok na žádnou finanční podporu a navíc jsou zatížené velmi složitými povolovacími procesy.
 
Nastartování nového rozvoje může v Česku přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta by měla vymezit rámec dalšího rozvoje OZE platný od roku 2021 (včetně legislativních podmínek, zjednodušení povolovacích procesů a zavedení finančních podpor, pokud bude nutná). Hodně ale záleží na výsledné podobě novely a neméně na tom, jak budou rozvoj čistých, domácích a, v porovnání s jinými zdroji, násobně levnějších obnovitelných zdrojů budoucí vlády otevřeně veřejně podporovat.
 
 
Wind Europe ve své analýze dále očekává, že (větrné elektrárny v Evropě):
 
- během následujících 5 let naroste jejich instalovaný výkon o přibližně 87 tisíc megawattů (MW), z toho přes 70 tisíc MW na souši a (jen) 16,5 tisíce MW na moři,
 
- v roce 2022 bude celkový instalovaný výkon činit 258 tisíc MW. 
Pro srovnání [2]: celkový instalovaný výkon elektráren v EU v roce 2017 (v tisících MW): plynové 188; uhelné: 148; velké vodní: 137 a jaderné 118. Výkon uhelných a jaderných elektráren poslední dekády klesal, což je očekáváno i v budoucnosti. Naopak výkon plynových a vodních elektráren oproti roku 2005 narostl.
 
- Německo stále zůstane zemí s největším výkonem větrných elektráren (73 tisíc MW v roce 2022). Následováno Španělskem (30 tisíc MW) a Velkou Británií (26 tisíc MW). Nejrychlejší rozvoj je očekáván ve Švédsku a ve Španělsku, dále také v zemích Beneluxu, Norsku, (Turecku) a ve Francii. V poslední uvedené aktuálně rozvoj větrných turbín - i přes velmi ambiciózní plány - naráží na překážku pomalých povolovacích procesů.
 
- se bude dál zvyšovat nominální výkon jedné větrné elektrárny. Novým standardem se stanou elektrárny s výkonem 4 MW a víc (pro pevninu) a 8 MW a víc (pro moře). Pro srovnání: v Česku se v posledních letech stavěly elektrárny s výkonem o třetinu či čtvrtinu menším (2,5 až 3 MW). Větší nominální výkon v praxi znamená, že jedna elektrárna vyrobí víc elektřiny. Pro ještě víc elektřiny z větru tedy stačí menší počet elektráren.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
“Sektor čisté energetiky, který v Česku naše Komora zastupuje, velmi netrpělivě čeká na novelu zákona, která by měla růst obnovitelné energetiky znovu nastartovat i tady. Velmi oceňujeme, že stát chystá nové podmínky s předstihem, takže podnikatelé nebo komunity, které budou mět rozvoj OZE zajistit, se na to můžou dopředu připravit.”
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
“V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční.”
 

Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
O České společnosti pro větrnou energii
 
Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) je profesní organizace fyzických a právnických osob, které podporují využívání energie větru na území ČR v souladu se zájmy občanské společnosti. Jejími členy jsou provozovatelé s bohatými zkušenostmi s provozem větrných elektáren v podmínkách ČR, odborníci zabývající se tímto oborem na vědecké bázi, ale také sympatizující lidé z řad široké veřejnosti. Byla založena v roce 1994 a od září 1999 je členem Asociace pro obnovitelné zdroje energie a od března 2001 je členem Wind Europe (dříve Evropské asociace pro větrnou energii; EWEA).
 

Prameny
 
[1] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2022
Hlavní závěry jsou dostupné zde, celou studii můžeme zaslat na vyžádání (M. Mikeska)
 
[2] Vývoj instalované kapacity elektráren podle zdrojů. Detailně zde

publikováno: 13.09.2018


Česká televize - Události

Jediná větrná elektrárna v Česku

Je nejvyšší v Česku - větrná elektrárna u Zlaté Olešnice v podhůří Krkonoš. A je taky zatím jediná, která letos začala nově dodávat do sítě - další by mohla vyrůst ještě do konce roku. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů po nás chce i Evropská unie.
K rozvoji větrné energetiky a obnovitelných zdrojů vůbec s předsedou a místopředsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou a Janem Habartem.
 
Sledujte zde

publikováno: 28.08.2018


Nový plán A pro českou energetiku

Vše nasvědčuje tomu, že i v Česku přišel čas přehodit výhybku a z doposud podceňovaných obnovitelných zdrojů, které byly považovány za takzvané doplňkové zdroje (plán B), vytvořit základ budoucí české energetiky - plán A. Bude to úplně jiný typ práce, než projektovat a stavět obří elektrárny.

Budeme se muset vypořádat s řadou mýtů, které obnovitelné zdroje doprovází. Bude to vyžadovat úpravy legislativy směrem k decentralizované energetice. V mnohém se můžeme inspirovat u sousedů na západ od nás.
 
Ministři energetiky evropské osmadvacítky minulý týden v Bruselu dotáhli dohody o klíčových směrnicích. Ty určují, jakým způsobem se bude energetika v zemích EU během příštích dekád transformovat z uhelné a plýtvavé na čistou a úspornou.
 
Plošné dotace pro obnovitelné zdroje, které státy zaváděly, aby pomohly rodícímu se sektoru a vyrovnaly desetiletí trvající zvýhodňování (trvá stále) konvenční energetiky, končí. Unijní plány počítají s tím, že všechny nové zdroje s výjimkou malých budou muset o podporu do budoucna soutěžit.
 
Nová evropská legislativa počítá i s významnou rolí samovýrobců a energetických komunit. Výroba energie by čím dál méně měla být doménou gigantických utilit a investorských skupin a měla by se přesouvat co nejblíž k těm, kteří vyrobenou energii spotřebovávají: k domácnostem, obcím, farmářům a podnikatelům. Peníze za prodanou energii pak zůstanou v regionu a protočí se v rozpočtech obcí a tržbách místních podnikatelů ještě jednou, místo aby odtékaly na účty do center a daňových rájů. Jde o právo na výrobu energie pro všechny, říká se tomu také demokratizace energetiky.
 
Bulharskému předsednictví se podařilo dotáhnout dohodu o tempu, jakým se budou obnovitelné zdroje v Evropě rozvíjet. To je pro Česko zásadní: rozvoj obnovitelných zdrojů totiž v současné době stagnuje a stát bude muset sektor znovu nastartovat. Do konce příští dekády má vyrůst tuzemská obnovitelná energetika ze současných 15 na nejméně 23 procent.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali už během příští dekády pokrýt spotřebu více než poloviny českých domácností a dlouhodobě dokonce více než čtvrtinu spotřeby celé ekonomiky. Tedy to samé, co by dokázaly dva nové jaderné bloky, akorát se šest až desetkrát menšími náklady. Když šlápneme na plyn, tak ještě jednou tolik elektřiny dokáží vyrobit střešní a fasádní fotovoltaiky. P pro vykrytí nepravidelných, ale dobře předvídatelných výchylek ve výrobě můžeme dobře použít malé vodní elektrárny a bioplynové stanice nebo zdroje na biomasu a plyn. Bioplynky navíc umějí dobře posloužit jako denní i sezónní akumulace či vyrobený biometan ztláčet a nahrazovat tak fosilní CNG v dopravě. A opřít se můžeme také o energii z tepelných čerpadel a biomasu, jež jsou již dnes stěžejním zdrojem pro budovy. Při troše dobré vůle ze strany státu bychom mohli už koncem příští dekády přivítat první geotermální elektrárny a teplárny, ale také asi čtyřikrát více tepelných čerpadel a třikrát více solární kolektorů než dnes.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 20.06.2018


Hlasování Europarlamentu o části Balíčku

Europarlament odhlasoval slabé cíle, ale chce víc samovýrobců a energetických komunit

Nejméně 35 % energie by mělo v roce 2030 pocházet v EU z obnovitelných zdrojů. To obsahuje návrh pozice, kterou odhlasoval včera odpoledne Evropský parlament. Komora obnovitelných zdrojů energie považuje cíl za málo ambiciózní. Navíc neobsahuje konkrétní cíle pro jednotlivé členské země, které by naplnění cíle společného pro 28 zemí pomohly zajistit (na rozdíl od cílů pro rok 2020).
 
Celoevropský 35% cíl znamená pro Česko dosáhnout v roce 2030 podílu 26 % energie z obnovitelných zdrojů (OZE) [1]. Přitom aktuální podíl OZE na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 % [2]. Navýšení podílu z 15 % v roce 2020 na 26 % do roku 2030 představuje v porovnání s růstem podílu OZE v minulé dekádě zpomalení tempa [3]. Větší ambice by přitom domácnostem, obcím i podnikům přinesly atraktivnější podmínky, kterými by je stát motivoval, aby si elektřinu a teplo vyráběly z čistých, domácích zdrojů samy.
 
Zástupci sektoru obnovitelné energetiky uvítali, že součástí schválené pozice jsou důležité zásady, které umožní rozvoj tzv. samovýrobců elektřiny a energetických komunit.
 
Dnešní hlasování v EP se týkalo tří legislativních návrhů z balíčku energetické a klimatické politiky EU pro období do roku 2030. Evropský parlament rozhodne o dalších částech balíčku v březnu a pak začne tzv. trialog - vyjednávání mezi Komisí, Parlamentem a radou o finální podobě celého balíčku.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Europoslanci dali svým hlasováním najevo, že samovýrobce a energetická družstva a komunity považují za důležitou součást energetiky. O to víc mě mrzí, jak nízké ambice schválil. Doufejme, že během trialogu se to povede ještě zlepšit a že česká vláda k tomu přispěje. Obnovitelné zdroje jsou šancí na čistou a levnou energii pro Česko stejně jako pro EU.”
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
[1] Tisková zpráva výboru ITRE
[2] Obnovitelné zdroje energie v roce 2016. MPO. Listopad 2017. Dostupné zde
[3] V minulém období, kdy cíl pro Česko byl stanoven směrnicí 2009/28/EC na 13 %, narostl podíl obnovitelných zdrojů narostl z 8.8% v roce 2010 na 15 % v roce 2016. Do roku 2020 již podíl výrazně neporoste, odhadují zástupci Komory OZE.
[4] National benchmarks for a more ambitious EU 2030 RES target. Červen 2017. Dostupné zde

publikováno: 18.01.2018


Podpora pro obnovitelné zdroje energie 2.0

Novou podporu pro obnovitelné zdroje energie v Česku dnes společně diskutovali zástupci ministerstev, experti na energetiku a energetickou politiku, podnikatelé a nevládní organizace z Česka, Německa a Francie.

Zahraniční hosté prezentovali na odborném semináři novou legislativu na podporu obnovitelných zdrojů energie a zkušenosti s její přípravou i chystané změny. Cílem odborného semináře je převzít to nejlepší z obou prezentovaných systémů do nové podpory pro obnovitelné zdroje energie 2.0.
 
Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu, které nelze dosáhnout bez zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Už nějakou dobu neplatí, že OZE potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou, a ještě několik let budou, důležitým nástrojem pro posílení role OZE v energetickém mixu.
 
„Klimatickým a energetickým výzvám našeho století můžeme v Evropě čelit jen společně. Těší mě, že německé a francouzské velvyslanectví mohou tímto seminářem o podpůrných nástrojích pro obnovitelné energie trochu přispět k tomuto evropskému procesu,“ uvedl německý velvyslanec v České republice, Dr. Christoph Israng a chargé d’affaires Francouzského velvyslanectví paní Marianne Carré.
 
Česko má velice dobré zkušenosti s podporou formou hodinových zelených bonusů. Nové rýsující se podpůrné schéma pravděpodobně naváže na tento protržní systém a zkombinuje ho pro větší projekty obnovitelných zdrojů s aukcemi, které pomohou stlačit podporu na nejnižší možnou míru.
 
Se zavedením tržně orientovaných mechanismů na podporu výroby čisté energie počítá i návrh energetického balíčku Čistá energie pro všechny Evropany.
 
Akci uspořádalo Německé a Francouzské velvyslanectví v Praze s Heinrich-Böll-Stiftung e.V., kanceláří v Praze a Komorou obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra a průmyslu a obchodu, řekla:

„Ministerstvo průmyslu a obchodu již několik měsíců intenzivně pracuje na novele zákona o podporovaných zdrojích, jejíž součástí bude nové protržní schéma pro podporu obnovitelných zdrojů. Cílem MPO je připravit pro stát takové podmínky a nástroje, aby bylo možné naplnit naše závazky pro OZE do roku 2030 nejefektivnějším způsobem. Možnost seznámit se s nejnovějšími podporami a zkušenostmi z Francie a Německa vítáme, chceme se totiž poučit z chyb, které se v systému aukcí v minulosti objevovaly a kolegové již mají celou řadu takzvaných porodních bolestí za sebou.“
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Už nějakou dobu neplatí, že obnovitelné zdroje potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou a ještě několik let budou důležitým nástrojem pro posílení role obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Hodinový zelený bonus je nejlepší
varianta - ceny elektřiny na trhu - při zvýšení tržní ceny elektřiny podpora klesá dokonce až na nulu. Jde o vůbec nejlevnější schéma podpory.

Kontakty

• Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, kovacovska@mpo.cz, 224 853 240
• Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
• Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 07.12.2017


35 % energie z OZE ve 2030, ale nezávazné cíle: odhlasoval dnes klíčový výbor Evropského parlamentu

Pro ČR to znamená navýšit podíl OZE ve 2030 z 15 na 26 %

Zásadním a pozitivním způsobem dnes zasáhl do návrhu novely směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů klíčový Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Odhlasoval pozměňovací návrhy, kterými zvyšuje cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) v EU z 27 % na 35 % k roku 2030. Výbor ITRE ale neodhlasoval, že cíle pro jednotlivé členské státy EU k roku 2030 budou závazné. [1] Pro Českou republiku to znamená dosáhnout v roce 2030 podílu ¼ energie z obnovitelných zdrojů (konkrétně 26%), jak vyplývá z pozměňovacích návrhů ke směrnici [2]. Aktuální podíl OZE na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 %, ukazují pár dní staré statistiky z MPO. [3]
 
Komora OZE považuje podíl 26 % k roku 2030 za realistický a připomněla, že cíl 26 % je druhým nejnižším cílem ze všech členských států EU (po Lucembursku). I uhelné Polsko by mělo navýšit svou výrobu z OZE na 28 %. Na druhé straně statistiky je Švédsko s plánovaným podílem 63 %. Těžší úkol čeká například jadernou Belgii, která by měla navýšit podíl OZE z dnešních 8 na 26 % nebo Irsko (z 9 na 33 %) či Holandsko (z 6 na 29 %) a Británii (z 8 na 32 %). Aktuální výše podílů OZE na spotřebě v zemích EU přebíráme ze studie od Technické univerzity ve Vídni a analytické společnosti Ecofys [4]. Cílové podíly přejímáme dle návrhu pozměňovacího návrhu ke směrnici. [2]
 
Definitivní rozhodnutí o podobě směrnice přijme plénum Evropského parlamentu v lednu 2018.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
"Ambiciózní celoevropský cíl s nezávaznými cíli pro národní státy jsou samozřejmě o řád lepší signály pro sektor, než jen nezávazné cíle a bez ambice. Více obnovitelných zdrojů pomůže zlepšení kvality ovzduší. Už nějakou dobu neplatí, že obnovitelné zdroje potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou a ještě několik let budou důležitým nástrojem pro posílení role obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Hodinový zelený bonus je nejlepší varianta - nejlépe kopíruje ceny elektřiny na trhu a umí dodat co nejvíc obnovitelné energie s nejnižšími možnými náklady.”
 

Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Prameny
[1] Tisková zpráva výboru ITRE, dostupné zde (včetně citací zpravodaje RED II)
[2] Čísla vyplývají z pozměňovacího návrhu.
[3] Obnovitelné zdroje energie v roce 2016. MPO. Listopad 2017. Dostupné zde
[4] National benchmarks for a more ambitious EU 2030 RES target. Červen 2017. Dostupné zde
 
 

publikováno: 28.11.2017


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval