Aktuálně

Zatím ale příliš ekologická nejsou

Návrh na úlevy pro tzv. ekologická auta dnes projedná Senát. Komora OZE upozorňuje, že provoz současných elektromobilů v ČR způsobuje vyšší emise oxidu uhličitého, než provoz aut na fosilní paliva.

Senát dnes projedná návrh novely Zákona o pozemních komunikacích. Komora OZE návrh vítá především v případě vozů na bioCNG (biometan). Zároveň ale upozorňuje, že provoz elektromobilů v tuzemsku příliš ekologický není – svým provozem zatím způsobují vyšší emise CO2, než auta na fosilní paliva. Elektřina, kterou se nabíjejí, totiž pochází především z uhelných elektráren. Z opravdu čistých, obnovitelných zdrojů v Česku pochází jen necelých 14 procent elektřiny, což by se podle Ministerstva průmyslu a obchodu nemělo příliš změnit ani v příští dekádě.
 
Návrh novely v červenci schválila Sněmovna. Podle něj by měly být vozy na elektřinu a vodík zcela osvobozeny od poplatku za používání dálnic a vozy na zemní plyn nebo biometan platit snížený poplatek maximálně 1 000 korun za rok. [1]
 
Jednoduchým výpočtem zjistíme, že ujetím sta kilometrů elektromobil dobitý elektřinou ze sítě vyprodukuje zhruba 20 kilogramů emisí CO2, přičemž moderní osobní automobil s benzínovým motorem vyprodukuje jen asi 13 až 15 kilogramů. [2] Pokud by se k nabíjení elektromobilu ale použila elektřina vyrobená pouze z obnovitelných zdrojů (OZE), byly by emise CO2 nulové. [3]
 
Důvodem špatné emisní bilance českých elektromobilů je fakt, že zhruba polovina elektřiny se v Česku vyrábí z hnědého a černého uhlí, které je palivem s nejhoršími emisemi oxidu uhličitého. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) činila v roce 2017 jen 13,6 %, přičemž do roku 2030 by to mělo být – podle aktuálních plánů Ministerstva průmyslu a obchodu – jen 14,2 %. [4]
 
Nárůst o 0,6 procentního bodu během 13 let považuje Komora OZE za velmi podhodnocený a s ohledem na potenciál OZE v ČR navrhuje hodnotu nejméně dvojnásobnou (spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z OZE v roce 2030).
 
 
Aleš Kuták z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Podporovat rozvoj elektromobility a aut na biometan nebo vodík je určitě správné. Ruku v ruce s tím by ale měl jít rozvoj výroby opravdu čisté elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby nová auta nejezdila dál především na energii z uhlí. Rychlonabíječky budou brzy běžnou součástí benzínek či obchodních center. Na jejich střechy nebo na parkoviště jde přitom velmi dobře instalovat fotovoltaické panely a doplnit je o baterie, které rychlonabíjení umožní.”
 
 
Adam Moravec ze sdružení CZ Biom řekl:
 
„Překotný rozvoj elektromobility bez promyšleného rozvoje infrastruktury nepřinese žádné velké ekopřínosy. Přechod na čistou mobilitu by nám výrazně usnadnil biometan. Poskytl by čas na rozvoj chytré infrastruktury pro elektroauta, která by neměla být jen a pouze spotřebičem špinavé elektřiny. Auta na bioCNG mají stejně nulové emise z provozu jako auta nabíjená elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů.“
 
 
Kontakty
 

 
Prameny:
 
[1] Senátní tisk č. 127 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
 
[2] Při výrobě jedné kilowatthodiny (kWh) dochází dle nastavení současného mixu paliv v ČR k vzniku přibližně jednoho kilogramu oxidu uhličitého (přesně 1,012 kg CO2 / 1 kWh). Průměrná spotřeba elektromobilu činí kolem 20 kWh elektřiny na sto kilometrů. To znamená, že elektromobil dobíjený elektřinou dostupnou v tuzemských sítích způsobí ujetím 100 km přibližně 20 kilogramů emisí CO2.
 
[3] Emise elektromobilu nabitého elektřinou vyrobenou čistě z obnovitelných zdrojů jsou nulové, protože výroba elektřiny ze slunce, větru nebo vody žádné emise neprodukuje. V případě výroby elektřiny spalováním bioplynu či biomasy hovoříme o tzv. emisní neutralitě - emise CO2 vypuštěné do ovzduší jsou rovny emisím, které biomasa během svého růstu spotřebovala.
 
[4] Rozvojem výroby energie z OZE do roku 2030 se zabývá tzv. Národní energeticko-klimatický plán. Jeho poslední verze počítá s jen velmi omezeným rozvojem čisté energie: do roku 2030 by měla spotřeba elektřiny z OZE narůst ze současných 13,6 % na 14,2 %.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

publikováno: 14.08.2019


Česká televize - Události, Větší zapojení obnovitelných zdrojů

Česko reaguje na připomínky Evropské komise, která hodnotila plány členských zemí. Do r. 2030 chce, aby aspoň 32 % v Unii spotřebované energie pocházelo například z větru, vody nebo slunce.

Reportáž k rozvoji obnovitelných zdrojů do roku 2030, názor Evropské Komise, o pohledu ministerstva s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, jeho náměstkem René Nedělou i tom, jak to vidí Komora obnovitelných zdrojů energie s jejím předsedou  Štěpánem Chalupou.
 
Sledujte zde
 

publikováno: 05.07.2019


Energetika ČR 2030 – bez obnovitelných zdrojů klimatickou krizi nezvládneme

Komora OZE právě zveřejnila svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů a tří zásadních kritických míst.

Dvakrát víc elektřiny než dnes a třetina tepla by v roce 2030 mohly pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. Komora OZE přináší svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů na podporu nových OZE a možných zdrojů financí. Zároveň upozorňuje na tři zásadní kritická místa: vládou nadhodnocené možnosti biomasy, podhodnocený vítr a fotovoltaika a až 115 miliard korun s přednostním právem pro velké elektrárny a teplárny.
 

Víc než čtvrtina elektřiny (28 %) by mohla v roce 2030 pocházet z OZE, stejně jako téměř třetina (30 %) veškeré spotřeby tepla a chladu. Čísla vycházejí z výpočtů potenciálu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku, které zpracovaly nezávislé instituce nebo experti Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE). “Je na místě uvést, že jde o čísla ze středního scénáře rozvoje. I tak to ale bude vyžadovat poměrně náročnou úpravu několika zákonů, vyhlášek a celkové zjednodušení povolovacích procesů. Pokud by se ale vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu však dosud počítalo s něčím úplně jiným: v roce 2030 navrhuje spotřebovávat z OZE jen 14,2 % elektřiny. [1] To je jen polovina toho, než podle  zpracovaných scénářů navrhuje Komora OZE. Navíc, už v roce 2020 se očekává, že podíl OZE na spotřebě elektřiny dosáhne 14 % (v roce 2016 činil 13,6%). [1] “Nerozumím tomu. MPO se místo na rozvoj střešních fotovoltaik, solárních kolektorů nebo větrných i vodních elektráren a tepelných čerpadel zaměřilo na příliš intenzivní využívání biomasy z lesů a polí. Existují obavy, že takovéto nadměrné využívání biomasy může lesy i zemědělství poškodit a zvýšit cenu biomasy pro malé a střední zdroje i pro domácnosti,” okomentoval návrh Národního energeticko-klimatického plánu Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. Sdružení v Česku zastupuje malé a střední výtopny na biomasu a bioplynové stanice. 

 

Národní energeticko-klimatický plán určuje, jakým tempem se budou rozvíjet jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů do roku 2030 a jaké nástroje k jejich rozvoji vláda připraví. Připravil ho tým bývalé ministryně Marty Nováková. Ta bohužel navrhla zvýšit výrobu energie z biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách až za udržitelnou hranici. Naopak, rozvoj střešních fotovoltaik a větrných elektráren, dvou vůbec nejlevnějších nových zdrojů energie, nechává úplně stranou. Vyplývá to z analýz a porovnání, které dnes představila Komora OZE. “Dokument za jeho chyby a nízkou ambici minulý týden kritizovala oficiální zpráva Evropské Komise. Nápravu bude muset připravit ministr Havlíček, pokud nechce, aby Česko bylo v Evropě za černého pasažéra, který se v době klimatické krize pouze veze s ostatními,” doplnil Jan Habart.
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:

“Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi třináct set větrných turbín. Poslední roky však náš sektor prakticky stojí: nové větrné elektrárny tu prakticky nikdo nechystá a do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení v minulosti. MPO ve svém návrhu (Vnitrostátního plánu, pozn. redakce) počítá s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statutu quo.”

 

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:

“Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Bohužel, ministryně Nováková do Bruselu poslala plán s číslem zhruba dvanáctkrát menším. Není proto divu, že Komisi český návrh Plánu hodně překvapil a že je k jeho ambicím velmi kritická.”

 

Štěpán Chalupa řekl:

“Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. A pokud se podíváme na cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec. Porovnávám samozřejmě nové s novými, nikoliv starými, účetně již odepsanými jaderkami nebo uhelkami”.
 

Z čeho bude Česko rozvoj OZE platit?

Komora OZE také analyzovala, na kolik rozvoj OZE v příští dekádě přijde a odkud by šel zaplatit. Z analýz vyplývá, že průměrné náklady na pokračování dotačních programů pro domácnosti na nákup fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel, solárních kolektorů a kotlů na biomasu bude činit zhruba 4,4 miliardy korun ročně. Půjde o obdobu dnešní Nové zelené úsporám nebo kotlíkových dotací, o které je u veřejnosti velký zájem. Dalších zhruba 1,5 miliardy ročně představují dotace pro obce a podnikatele, kteří mohou díky OZE snížit svou spotřebu energie ze sítí. Na provozní podporu biomasových, větrných, vodních a bioplynových zdrojů by mělo jít zhruba 4,9 miliardy ročně. Celkové průměrné roční náklady by tak pro příští dekádu měly činit asi 10,8 miliardy korun. “S finanční provozní podporou pro velké fotovoltaické parky MPO nepočítá a je to podle nás v tuto chvíli správně. Jejich cena je ještě nižší než u malých střešních instalací a dál postupně klesá. Pokud se během pár let ukáže, že budou podporu potřebovat, je prostor v rámci modernizačního fondu. Musí jít ale o efektivní podporu otevřenou pro všechny,” uvedl Chalupa. 

 

Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE získá stát v příští dekádě z obchodování s emisními povolenkami. Jejich cena poslední roky vyskočila nahoru a v posledních týdnech se drží kolem 25 EUR za tunu. Experti předpokládají, že dál poroste. Stát by z nich na podporu OZE mohl pro roky 2021 až 2030 získat kolem 350 miliard, o další miliardy mohou investoři soutěžit v rámci celé EU (tzv. Inovační fond). Podrobnější přehled viz tabulka a komentáře níže. 

 

Další peníze budou k dispozici z evropských fondů po roce 2021 v rámci nového programového období. Jejich příprava už začala a je zřejmé, že ochrana klimatu bude jedním z hlavních témat, kam Evropská komise chce peníze směřovat. Prozatím není zřejmé, kolik peněz bude mít Česko k dispozici, Komora OZE vypočítala, že 3 miliardy korun ročně by na rozvoj OZE byly dostatečné.

 

Komora OZE přichází s inovativním přístupem financování podpory rozvoje nových instalací OZE po roce 2021 z výnosů z obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tím se naplní princip, že emisní obchodování je nástrojem boje s klimatickou krizí.” uvedl Martin Bursík, který novelu Zákona o emisním obchodování pro Komoru OZE sleduje a analyzuje. Novela zpřesňuje pravidla použití desítek miliard korun z emisních povolenek a její návrh připravilo Ministerstvo životního prostředí. 

 

Komora OZE prosazuje, aby 116 miliard korun, na které budou mít přednostní nárok provozovatelé elektráren, tepláren a průmyslníci, jim bylo přiděleno pouze za splnění podmínky, že jimi nabídnutá cena pro danou technologii bude nižší nebo rovna ceně, která bude výsledkem soutěže mezi ostatními provozovateli obnovitelných zdrojů. “Čerpání prostředků z Modernizačního fondu musí splňovat minimálně shodná kritéria efektivity jako soutěž o podporu,” upozornil na důležitý kritický bod rozvoje obnovitelných zdrojů Bursík.
 

Tabulka: Odhad výnosů ČR z emisních povolenek 2021 - 2030 dle Komise EU



½ příspěvku na solidaritu

Příspěvek na solidaritu: 10% z celkového objemu aukcionovaných povolenek v EU rozděleno mezi státy s HDP <= 90% průměru EU v r. 2013. ½ do dražby, ½ do Modfondu

44 mld. Kč

derogace 10c)

Derogace: “bezplatné povolenky”, až 40% pro elektrárny, teplárny, cementárny, ocelárny pod EU ETS, pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, o uplatnění rozhodne vláda

116 mld. Kč

Modernizační fond jádro

Modfond: opět pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, na ČR připadá 15,59% z celkových prostředků Modfondu, tj. 48 mld. Kč

48 mld. Kč

dražba povolenek

Dražba povolenek: podle novely zákona o obchodování se dělí výnos nadále 50:50 mezi MŽP a MPO, roční strop 8 mld Kč, zbytek MF,

144 mld. Kč

CELKEM:

352 mld. Kč

+ Inovační fond [2]          225 mld. Kč pro celé EU



Kontakty
 

 

O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Prameny

[1]  Návrh Národního energeticko-klimatického plánu ČR. MPO 2019. Dostupný zde.
 

[2] O peníze soutěží celá EU, podpora technologií, které nejsou komerčně k dispozici, možno čerpat až 60% oprávněných nákladů projektu.
 

publikováno: 02.07.2019


Ministr průmyslu Havlíček musí opravit chybu a nízké ambice své předchůdkyně Novákové

Evropská komise vrátila plán s nízkým podílem obnovitelných zdrojů do roku 2030 Česku k přepracování. Komora OZE vyzývá vládu, ale převzala odpovědnost za řešení globální klimatické krize a přestala se chovat jako černý pasažér.

Česká vláda odeslala na konci ledna 2019 Evropské komisi Národní energeticko-klimatický plán, ve kterém stanovila cíl 20,8% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030. 
 
 
Komora OZE od počátku upozorňovala na to, že cíl byl stanoven nesprávnou metodikou a že je nedostatečný. Ale zejména, že není zodpovědné očekávat, že za nás klimatickou krizi vyřeší jiní. Ukázalo se, že názor Komory OZE byl realističtější (a více odpovědný) než názor vlády, která teď bude na základě stanoviska Evropské komise nucena plán přepracovat a podíl obnovitelných zdrojů navýšit na nejméně 23%. 
 

Komora tento vývoj vítá. Podíl minimálně 23% OZE do roku 2030 umožní rozvoj nejefektivnějších a ekonomicky nejvýhodnějších technologií OZE, tj. větrných a solárních elektráren. Větrné elektrárny vyrábí v tuto chvíli elektřinu vůbec nejlevněji ze všech technologií výroby elektřiny, které jsou k dispozici. Současně větrná elektrárna spotřebuje na celý životní cyklus (LCA, od kolébky do hrobu) elektřinu, kterou sama vyrobí za méně než 6 měsíců. Dalších devatenáct a půl roku vyrábí absolutně čistou elektřinu s nulovou uhlíkovou zátěží.
 

Sluneční elektrárny zase vytváří velikou příležitost pro decentralizaci výroby elektřiny a výrobu převážně pro vlastní spotřebu jejich provozovatelů. Komora OZE nepodporuje (ve shodě s MPO) výstavbu velkých solárních parků, protože očekává, že tyto budou v řádu jednotek let konkurenceschopné bez jakékoli finanční podpory. Naopak podporuje rozvoj domácích mikroelektráren v domácnostech a společenstvími obnovitelných zdrojů energie (analogie družstev), či na střechách obecních a firemních budov.
 

Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: 
 
“Ministerský návrh má dvě zásadní vady: z jedné strany chce z lesů vydrancovat dřevo a spalovat ho společně s uhlím a udržovat tím fosilní dinosaury při životě. Z druhé strany MPO navrhuje, aby se podíl elektřiny z OZE během 14 let zvedl o 0,6 procentního bodu, z dnešních 13,6 na 14,2 % v roce 2030. Nerad to říkám, ale nelze v tom vidět nic jiného, než že státu nezáleží na ochraně přírody, ani klimatu. Proč dává přednost velkým energetikám před domácnostmi a firmami, aby si pořídily vlastní čistý zdroj levnější energie?”
 

"Ministr Havlíček má příležitost chybu Marty Novákové napravit: začít brát rozvoj čisté energetiky vážně a napnout všechny síly do jejich rozvoje. Zdaleka přitom nejde jen o finanční podporu."
 
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
“Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi třináct set větrných turbín. Poslední roky však náš sektor prakticky stojí: nové větrné elektrárny tu prakticky nikdo nechystá a do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení v minulosti. MPO ve svém návrhu (Vnitrostátního plánu, pozn. redakce) počítá s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statutu quo.”
 

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl: 
 
“Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Bohužel, ministryně Nováková do Bruselu poslala plán s číslem zhruba dvanáctkrát menším. Není proto divu, že Komisi český návrh Plánu hodně překvapil a že je k jeho ambicím velmi kritická.”
 

Kontakty

publikováno: 18.06.2019


Dotace na spoluspalování kůrovcového dřeva poškodí obecní výtopny a lesy

Před novou dotací pro velké elektrárny a teplárny varují provozovatelé výtopen a vědci

Roznos kůrovce do dosud nezasažených lokalit a nedostatek štěpky pro menší a střední výtopny a teplárny v blízké budoucnosti. Taková jsou rizika, pokud ministr Havlíček přiklepne velkým elektrárnám a teplárnám dotaci na spoluspalování kůrovcového dřeva s uhlím, uvedli zástupci sdružení CZ Biom a České zemědělské univerzity v Praze. Nová vyhláška by měla vstoupit v platnost už za dva týdny, 1. července.
 
Až o 1,2 miliardy korun ročně by narostly náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie, pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu umožní spoluspalovat kůrovcové dřevo spolu s uhlím. Nová dotace je určena pro velké teplárny a elektrárny, ale pomůže vyřešit odbyt jen s 2 % kůrovcem napadeného dřeva. Informaci přinesly páteční Hospodářské noviny, které citují náměstka ministra průmyslu a obchodu René Nedělu. [1]
 
Lesníci očekávají, že letos bude napadeno asi 50 milionů kubíků dřeva. Zástupci energetických společností navrhují, aby část tohoto dřeva směřovala do tepláren a elektráren. Ty jsou schopny ho spálit asi 560 tisíc tun společně s uhlím, uvedly Hospodářské noviny. V přepočtu jde o necelý milion kubíků, což jsou pouhá 2 % objemu dřeva, které letos podle předpovědí lesníků kvůli kůrovci uschne. “To trhu s nadbytkem dřeva nikterak nepomůže. Jsou to vyhozené peníze, které zaplatí spotřebitelé energie a státní rozpočet” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. To v Česku zastupuje provozovatele biomasových tepláren a výtopen. Úpravu vyhlášky, která by spoluspalování umožnila, připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Platit by měla od začátku července.
 
Dotace pro spoluspalování bude znamenat, že napadené dřevo bude potřeba vozit na velké vzdálenosti: z lesů po celé ČR do velkých elektráren a tepláren. To může navíc přispět k roznosu kůrovce do dalších lokalit, které dosud nebyly zasaženy a zhoršit tak kůrovcovou kalamitu. “Pokud se přepravuje dřevo, ve kterém se kůrovec ještě nevylíhl, je to zvýšené riziko pro okolí, kudy dřevo pojede a kde bude uskladněno,” uvedl Lukáš Pacek z České zemědělské univerzity v Praze.
 
Podle zástupců menších a středních tepláren by měl stát umožnit pálit kůrovcové dřevo jen v čistém spalování (nikoliv spoluspalovat s uhlím) a motivovat k vytváření rezerv dřeva na dobu, až kůrovcová kalamita poleví. Po odeznění kůrovcové kalamity totiž odborníci očekávají výrazný pokles těžby dřeva a tudíž nedostatek dřevní štěpky.Zástupci menších a středních tepláren a výtopen se proto obávají, že nová dotace na spoluspalování destabilizuje trh s biomasou v příštích letech.
 
Na riziko spoluspalování biomasy upozorňují i vědci. Lukáš Pacek z České zemědělské univerzity v Praze uvedl, že “zavedení podpory společného spalování uhlí a takzvaného hroubí (dřevo nad 7 cm průměru, pozn. redakce) z trhu vytlačí využívání dřevní štěpky, která tak zůstane bez využití v lese. Po skončení kůrovcové kalamity navíc čekáme výrazný pokles těžby, který bude doprovázet nedostatek štěpky pro energetické využití. Štěpka nejde skladovat, zatímco kulatina poškozená kůrovcem ano a to i několik let”.
 
CZ Biom spočítal, že nová dotace je pro velké energetické společnosti zbytečná, že povede k “předotování” velkých elektráren a tepláren. Ty si totiž při spoluspalování kůrovcového dřeva ekonomicky polepší i díky emisním povolenkám, které jsou nyní drahé a které nebudou muset nakoupit pro tu část vyrobeného tepla a elektřiny, jež vyrobí z biomasy místo z uhlí. Ve výsledku budou schopni za biomasu zaplatit víc, než malé a střední teplárny a výtopny. “Spočítali jsme, že pokud budou elektrárny nebo teplárny spalovat s uhlím i biomasu, uspoří na palivových nákladech bez jakékoli další podpory 28 korun za každý gigajoul tepla”, uvedl Habart.
 
Pevné biomasy pro energetické účely jako je štěpka, celulózové výluhy nebo pelety se  za rok spálí zhruba čtyři a půl milionů tun. Štěpka z lesů a dřevozpracujícího průmyslu představuje asi 57 % tohoto množství. Do trhu jsou zapojeny stovky menších a středních výtopen a tepláren, které spalují čistou biomasu. Elektrárny, které spalují biomasu společně s uhlím, spotřebují zhruba 16 % z celkového množství energetické biomasy. Zdroje spalující energetickou biomasu představují asi čtvrtinu veškeré energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.
 
 
Kontakty
 
Jan Habart, předseda CZ Biom, habart@biom.cz, 603 273 672
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Prameny
 
[1] Článek zde
 

publikováno: 18.06.2019


V sobotu otevřou své dveře větrné elektrárny po celém Česku

Dveře větrných elektráren po celém Česku se otevřou tuto sobotu na čtyřech lokalitách v celém Česku. Provozovatelé budou ukazovat, jak elektrárna funguje a zájemci si na vlastní oči a uši vyzkouší, jak elektrárny působí na okolí.

Kdy: sobota 15. června od 10 do 16 hodin
 
Co:

  • Ve Věžnicích na havlíčkobrodsku připraví dětský skákací hrad a návštěvníci si budou moci vyzkoušet jízdu elektromobilem nebo malování na obličej. V Jindřichovicích na liberecku otevřou i místní ekocentrum.

  • Na webu GlobalWindDay.Org si lze stáhnout dětské omalovánky, slepovačky a další hry pro děti s motivy větrných elektráren.

  • Víc o akci zde.
 
Kde: na čtyřech lokalitách větrných elektráren:
  • Jindřichovice p. Smrkem (okres Liberec),

  • Věžnice (Havlíčkův Brod),

  • Nová Ves v Horách (Most) a

  • Ostrý Kámen (Svitavy)
 
Kdo: akci pořádá Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.
 
Kontext:
  • Akce se koná v Česku již po čtrnácté a v rámci celosvětového Global Wind Day (15. června).

  • Před čtyřmi v centru Brna děti nakreslily 302 malých větrníků a vytvořily tak český rekord. Malováním větrníků děti znázorňovaly, že větrné elektrárny mohou občané, obce, farmáři a malí podnikatelé společně vlastnit a těžit z výhod malých decentralizovaných zdrojů. Podrobně zde.

  • Na konci roku 2018 v Česku stály větrné elektrárny s výkonem 320 MW. To je tolik, kolik jich v sousedním Rakousku postaví každý rok.

  • Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí za rok 3,5 miliónu kilowatthodin, dost pro dva až tři tisíce (průměrných) domácností v Česku.
 
Citace:
  
“Nové větrné elektrárny v Česku prakticky nikdo nechystá. Do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení a nárok na podporu v minulosti. Jde o jednotky větrných elektráren ročně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
 
“Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za „zemi, kde nefouká. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních pětadvacet let,” doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
“Potenciál pro větrné elektrárny máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi třináct set větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních. Takový scénář například zhruba odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa, která je českým podmínkám podobná - krajina má podobný charakter a i větrné podmínky jsou zhruba stejné jako v Česku. Německo má navíc nevýhodu vyšší hustoty zalidnění. Severní část Německa je jiný příběh, tam je větrných elektráren mnohem více, ale to nelze s Českem srovnávat. Je tedy zřejmé, že nejde o nějak nereálný scénář," uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR
 
 
 
 

publikováno: 11.06.2019


Bioplyn může nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností a rovněž o čtvrtinu zvýšit podíl organické hmoty v půdě

CZ Biom a Komora OZE analyzují vyhlídky biometanu – nového obnovitelného sektoru.

Do roku 2030 se očekává, že asi 150 až 200 bioplynových stanic bude z bioplynu vyrábět asi 500 miliónů kubíků biometanu ročně. To odpovídá víc než čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v domácnostech ČR. Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy, kde ve stlačené formě pomůže snížit znečištění (bioCNG). Jde o první masově již dnes dostupné biopalivo tzv. pokročilé generace.
O čtvrtinu může do roku 2030 stoupnout množství organické hmoty v půdě díky digestátu, vedlejšímu produktu bioplynových stanic. CZ Biom a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy dnes zveřejnily novou mapu, jak může tento objem stoupnout v jednotlivých okresech v Česku.
 
Do roku by mohlo zhruba 150 - 200 bioplynových stanic přejít na výrobu biometanu. Ten obsahuje nejméně 96 % metanu a má podobné kvality jako zemní plyn, ovšem bez neblahých souvislostí těžby a dopravy fosilního zdroje z cizích zemí. Na konci příští dekády by ho konvertované i nově postavené bioplynové stanice vyráběly zhruba 500 až 600 miliónů kubíků biometanu ročně, shodují se analýzy CZ Biomu a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). To je zhruba tolik, kolik zemního plynu v Česku spotřebuje čtvrtina [1] domácností. MPO ale pro budoucí rozvoj ve vládních materiálech navrhuje zhruba poloviční hodnotu. [2]
 
“Biometan nabízí novou možnost, jak efektivně využívat bioplyn a v budoucnu bychom touto  technologií rádi nahradili část výroby elektřiny z bioplynu. A to zejména tam, kde se při výrobě elektřiny a tepla nedaří teplo efektivně využít. Stát tak může získat více vyrobené energie za stejné náklady,” uvedl Jan Habart z asociace CZ Biom, která v Česku sdružuje asi tři čtvrtiny provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynek a zdroje na biomasu.
 
Návrh MPO vítáme, zvyšování efektivity bioplynek jejich konverzí na výrobu biometanu je krok správným směrem. Pokud se to podaří, bude to velký úspěch, ale cíl to není lehký. V saldu českého zahraničního obchodu by půl miliarda kubíků biometanu ušetřila asi tři  miliardy korun za nákup zemního plynu z dovozu,” dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Při výrobě biometanu se z bioplynu odstraňuje oxid uhličitý a další příměsi. Biometan by mělo vyrábět i několik nově vybudovaných stanic. Vyrobený biometan lze použít všude tam, kde zemní plyn. Lze ho s plynem i míchat. či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG (a hovoříme o tzv. bioCNG).
 
Biometan je ale navíc obnovitelný zdroj, který se vyrábí z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou přitom pro využití biometanu téměř ideální podmínky: rozsáhlá síť existujících bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, možnost okamžitě využívat stávající plynárenskou infrastrukturu a v neposlední řadě poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin v dopravě.
 
Bioplynová stanice je cennou součástí energetického systému, protože její výroba jde dobře a rychle řídit. Může produkovat elektřinu s proměnným výkonem dle potřeby v průběhu dne i během roku. Bioplyn nevyužitý k výrobě elektřiny a tepla může být upraven na biometan a uskladněn v plynařských zásobnících pro pozdější využití nebo použit v dopravě (bioCNG). Výroba biometanu je tak jedním z možných nástrojů pro regulaci a akumulaci energie z obnovitelných zdrojů.  Bioplynové stanice tak mohou „krýt záda” větrným parkům nebo solárním elektrárnám a stejně jako paroplynové elektrárny přispívat k flexibilnější energetice založené na obnovitelných zdrojích.
 
Podle statistik Evropské bioplynové asociace [3] bylo v roce 2011 v Evropě 187 bioplynových stanic, které nějakým způsobem upravovaly bioplyn na biometan. Na začátku roku 2018 to už bylo 540 takovýchto biometanových zařízení. Nejvíce jich je v sousedním Německu (195), Spojeném království (92) a Švédsku (70). V sousedním Rakousku je takových zařízení 31.
 
 
Digestát z bioplynek pomáhá zlepšovat kvalitu půdy
 
Výpočty připravené experty CZ Biomu uvádějí, že v roce 2030 mohou bioplynové stanice zvýšit množství organické hmoty aplikované na půdu o asi čtvrtinu. Jde o celorepublikový průměr, rozpad na jednotlivé okresy je přiložen k tiskové zprávě (mapy i excelový soubor).
 
Úbytek organické hmoty v půdě (tzv. dehumifikace) je společně s erozí, utužením půdy nebo jejím záborem jednou z hlavních výzev pro ochranu půd v Česku. [4] Organická hmota v půdě plní řadu nezastupitelných funkcí a ovlivňuje řadu procesů, které v ní probíhají. Obsah humusu a jeho kvalita má přímý vliv na zemědělskou produkci, na diverzitu půdních organismů, koloběh živin a vody v půdě, stabilitu půdy a její struktury. Zlepšuje zadržování a vsakování vody a odolnost vůči erozi.
 
K úbytku organické hmoty v půdě dochází v souvislosti se snižujícími se stavy hospodářských zvířat, nedostatečnou produkcí statkových hnojiv (hnůj, kejda) a celkově převažující orientací českého zemědělství na rostlinnou výrobu. Dalším rizikem je vodní a větrná eroze. Jevy spolu přitom souvisí: půda bohatá na organickou hmotu je odolnější vůči působení vnějších sil jako je voda nebo vítr.
 
Část organické hmoty v půdě zůstává zaoráním posklizňových zbytků, ale z části by ji měla tvořit také organické hmota jako je hnůj, kejda nebo digestát. Z toho důvodu je také podporován chov hospodářských zvířat. Obdobný přínos však mohou mít také bioplynové stanice díky produkci digestátu.
 
Pro vyjádření obsahu organické složky v půdě tento účel je pro zjednodušení používán ukazatel Velká dobytčí jednotka (VDJ).
 
Mezi lety 1990 a 2018 klesl v Česku stav skotu o víc než polovinu a stav prasat o asi dvě třetiny. [5] Při přepočtu na takzvané velké dobytčí jednotky (VDJ) tak dnes připadá na jeden hektar (ha) obdělávané zemědělské půdy 0,48 hospodářských zvířat (neboli VDJ), zatímco v roce 1990 to bylo 0,82 VDJ/ha zemědělské půdy. Jedna velká dobytčí jednotka (VDJ) představuje 500 kg živé hmotnosti hospodářských zvířat.
 
Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) by pro zajištění dostatečného množství organické hmoty v půdě bylo potřeba více než zdvojnásobit stavy hospodářských zvířat oproti současnosti. V přepočtu na takzvané velké dobytčí jednotky by byla potřeba jedné až dvou “krav” na hektar (1 - 2 VDJ/ha). [6] V roce 2018 to přitom v celostátním průměru ČR bylo jen 0,48 VDJ/ha.
 
Podobnou roli jako statková hnojiva může hrát také digestát, zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové stanici. “Bioplynové stanice jsou nepostradatelnou součástí českého zemědělství v situaci, kdy dlouhodobě klesají stavy hospodářských zvířat a s tím také produkce statkových hnojiv. Praxe potvrzuje, že pravidelná aplikace digestátu půdu zlepšuje a zemědělským podnikům šetří peníze za minerální hnojiva,” dodal Jan Habart z CZ BIOM
 
Z hlediska produkce organické hmoty ve formě digestátu a v přepočtu na veškerou obhospodařovanou půdu nabízí bioplynové stanice dle výpočtů CZ Biom ekvivalent 0,05 VDJ/ha (v přiložených mapových podkladech také jako BPJ - bioplynová jednotka; pozn. autora). “Je to poměrně malý příspěvek z hlediska celkový potřeb zemědělství, ale vypočítali jsme, že v roce 2030 by to mělo být již 0,12 VDJ/ha, to je o čtvrtinu víc, než kolik je organiky v půdě dnes. A pokud se podíváte na jednotlivé farmy, tak u těch, na které jsou bioplynky navázány, je přínos pro půdu již dnes značný. Dvojnásob to platí pro regiony, kde nejsou téměř žádné chovy hospodářských zvířat”, dodal Habart.
 
“Bioplynové stanice také výrazně pomáhají ekonomice i provozu živočišné výroby. Kejdu zbavují zápachu, poskytují teplo a elektřinu pro provoz a stabilizují příjmy podniku,” řekl Martin Novák, zemědělec a provozovatel bioplynové stanice Obora u Tábora.
 
Význam bioplynových stanic a odpadního digestátu pro kvalitu půdy podtrhuje i odpadová legislativa Evropské unie, které považuje bioplynové stanice za nástroj pro recyklaci biologicky rozložitelné hmoty, nikoliv za zařízení na zpracování odpadu. Recyklace nebo také materiálové využití, kam patří také kompostování a anaerobní digesce, má v hierarchii způsobů nakládání s odpady přednost před energetickým využitím. “Označovat zpracování odpadní biomasy v bioplynkách za energetické využití je velmi zúžený a matoucí popis,” dodal Habart.
 
Z čeho se bioplyn v ČR vyrábí?
 
K výrobě bioplynu se v Česku nejčastěji používají kejda skotu a prasat a hnůj (46 %). Kontroverzní kukuřice se využívá ve formě (kukuřičné) siláže a představuje zhruba 31 % všech vstupních surovin. Zbylých 26 % tvoří senáž, bioodpady, obilí, brambory a další. [7] „Úloha kukuřice jako vstupního substrátu pro bioplynky postupně klesá. Ať už kvůli jejímu zdražování, riziku neúrody nebo potřebě chránit půdu proti erozi. Naopak roste význam biologicky rozložitelných odpadů,” popisuje Jan Habart.
 
Přísnější odpadová legislativa a zákaz skládkování bioodpadů v příštím desetiletí totiž otevírají bioplynu nový obzor v podobě zpracování komunálních bioodpadů. “Trend je to jednoznačný i v případě, že by se oddálil zákaz skládkování, který je aktuálně plánovaný k roku 2024. Tlak na rozumnější nakládání s bioodpady v rámci komunálních odpadů nestojí jen na tomto zákazu,” uvedl Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie. Návrh novely Zákona o odpadech připravuje Ministerstvo životního prostředí a předpokládá, že pro obce budou platit přísnější recyklační cíle a porostou také poplatky za svoz komunálních odpadů, které mají motivovat k předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci.
 
Zajímavý příklad zpracování bioodpadů mají v Jarošovicích u Týna nad Vltavou. V jednom areálu s bioplynovou stanicí stojí kompostárna, která umožňuje zpracovávat i odpady z přípravy jídla v restauracích a jídelnách (gastroodpady) nebo prošlé potraviny.
 
Další slibnou surovinou pro výrobu bioplynu je vojtěška a další bobovité rostliny. Ty jsou navíc dobrou příležitostí pro zlepšení kvality půdy a zdroj pylu pro včely. Zemědělci na jihu Čech se společně s vědci z České zemědělské univerzity pokouší využít schopnosti vojtěšky vázat dusík z atmosféry a vyrábět tak organické hnojivo s vyšším zastoupením dusíku. “Záměrem projektu je fermentovat vojtěškovou senáž v bioplynové stanici, kde z ní vyrobí energii. Digestát má zhruba dvojnásobný podíl dusíku, což snižuje požadavky na aplikaci minerálních hnojiv,” řekl Jindřich Černý z České zemědělské univerzity.
 
 
Bioplyn v Česku (základní data)
 
V roce 2017 stálo v Česku 404 zemědělských bioplynových stanic s instalovaným výkonem 318,2 MW. Po odečtení bioplynek na čistírnách odpadních vod (ČOV) činila jejich výroba 2 445 867 MWh elektrické energie, což představovalo 26,06% podíl na elektřině z obnovitelných zdrojů (OZE) a 2,81% podíl na výrobě elektřiny při zahrnutí všech zdrojů. Bioplynové stanice také vyrobily 3 704 793 GJ tepla (4,03 % podíl v rámci všech OZE). [8]
 
V případě vhodného nastavení legislativy a podpory, která bude příznivá pro využití dostupného potenciálu, může instalovaný výkon v roce 2030 dosáhnout 372 MW v bioplynových stanicích (s možným navýšením o 166 MW pro služby regulace) a 100 MW v biometanových stanicích. “To se projeví nejen ve vyšším příspěvku bioplynu pro výrobu obnovitelné energie, ať již jde o elektřinu, teplo nebo biometan, ale také ve vyšší produkci organických hnojiv z digestátu,” uvedl Jan Habart.
 
 
Kontakty
Jan Habart, předseda CZ BIOM, habart@biom.cz, 603 273 672
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
CZ Biom - České sdružení pro biomasu, z.s. je profesní spolek s více než dvacetiletou historií, který propaguje využití biomasy v Česku jako obnovitelného zdroje energie a cenné suroviny. Mezi více než dvě stovky členů asociace patří provozovatelé bioplynových stanic, tepláren na biomasu, kompostáren nebo pěstitelé energetických plodin. CZ Biom hájí zájmy odvětví a svých členů a nabízí odborné zázemí v oblasti legislativy, finančních nástrojů, technologií a provozu zdrojů využívajících biomasu.
 
 
Komora obnovitelných zdrojů energie
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
[1] Spotřeba zemního plynu domácnosti činila v roce 2018 2 275 642 tis. m3 (2,3 miliardy m3). Výroba biometanu v roce 2030 na úrovni zhruba 0,5 až 0,6 miliardy m3 představuje 22 až 26 %. Pro srovnání: celková spotřeba zemního plynu v ČR činila 8,2 miliard m3. Energetický regulační úřad 2019 (zde; domácnosti viz str. 29).
 
[2] Podkladový materiál pro návrh Vnitrostátního plánu. Ministerstvo průmyslu a obchodu 2018 (zde, biometan str. 46-47).
 
[3] Evropská biomasová asociace. Podrobněji zde. Otevřená data rádi dodáme na vyžádání.
 
[4] Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Podrobněji zde
 
[5] Český statistický úřad. Otevřená data rádi dodáme na vyžádání.
 
[6] Ministerstvo životního prostředí 2019. Podrobněji zde.
 
[7] Data za rok 2017. Šetření CZ BIOM bylo provedeno na reprezentativním vzorku jedné čtvrtiny zemědělských a odpadářských bioplynových stanic v ČR.
 
[8] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podrobněji zde.

publikováno: 06.06.2019


Nová uhelná opona v Evropě? Dvourychlostní Evropa?

Nová platforma Visegrad+ založená dnes v Praze, tomu chce zabránit.

Podíly obnovitelných zdrojů ve všech 4 zemích Visegrádu (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) jsou jedny z nejnižších v EU a hodně pod průměrem EU-28 (EUROSTAT).Tvůrci energetické legislativy v zemích visegrádské čtyřky na tom ale neplánují nic zásadně měnit ani v příští dekádě. A to i přes to, že všechny země mají v obnovitelných zdrojích velký potenciál, ukazují data, která si nechaly zpracovat asociace obnovitelných energií z regionu. Navíc, ani jedna z východoevropských zemí dosud nepřijala plán na ústup od výroby energie z uhlí. Tyto plány naopak mají všechny země západní Evropy s výjimkou Řecka. Dnes založená platforma Visegrad+ má ambici přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům podpořit a urychlit.
 
 
„Tvůrci energetické legislativy někdy tvrdí, že jejich země nemá dostatek potenciálu pro výrobu čisté energie. Připomíná mi to Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z našich politiků označovali Rakousko „země, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů (MW). To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém státě Visegrádu postavil celkem za posledních dvacet let“, řekl Florian Maringer, ředitel Rakouské asociace obnovitelných zdrojů.
 
Za velmi málo ambiciózní označili zástupci obnovitelných asociací návrhy Národních energeticko-klimatických plánů. Ty určují, kolik obnovitelných zdrojů energie (OZE) chtějí členské státy na konci příští dekády mít ve svých energetických mixech. Potenciál OZE v našich zemích je o hodně větší, než kolik naše ministerstva navrhují využít a napsali do svých akčních plánů pro příští dekádu. Spíš než za ambici proto tyto návrhy nazýváme jen nepatrně vylepšeným scénářem rozvoje, ke kterému by došlo tak jako tak, „business as usual“. Například Česko může mít kolem roku 2030 v síti nejméně čtvrtinu elektřiny z čistých a levných zdrojů, ale vláda premiéra Babiše navrhuje sotva polovinu toho, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Vypadá to, že nám v Evropě vzniká nová opona, tentokrát uhelná. Pokud se podíváte na mapu Evropy, nelze nevidět hranici, která dělí země podle toho, jak se rozhodly naložit s uhlím“, řekla Veronika Galeková, ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a obnovitelných zdrojů. Všechny státy západní Evropy už přijaly své plány na odstavení uhlí z výroby energie, kromě Řecka. Naopak, žádný ze států východní Evropy takový plán nemá, v Maďarsku a na Slovensku se o jejich přípravě diskutuje.
 
Polsko bude muset do roku 2035 odstavit 20 tisíc z celkových 40 tisíc megawattů (MW) zdrojů, které jsou skoro všechny určeny k výrobě energie z uhlí. Je to skvělá příležitost nahradit špinavé, zastaralé zdroje novými větrnými, fotovoltaickými a dalšími obnovitelnými zdroji. V roce 2030 můžeme v Polsku mít bezmála 40 % elektřiny obnovitelné“, řekla Irena Gajewská z polské větrné asociace.
 
Záměrem nové platformy Visegrad+, založené dnes v Praze, je podpořit energetickou transformaci energetických systémů ve visegrádském regionu směrem k obnovitelným zdrojům. Členové platformy se budou věnovat propagaci a prosazování nástrojů ke snižování emisí skleníkových plynů. „Rádi bychom vyvážili ne vždy úplně konstruktivní hlas visegrádské čtyřky v procesu přípravy společných evropských nástrojů k ochraně klimatu“, uvedla Ada Amon z think-tanku E3G.
 
Přední asociace obnovitelné energetiky a think-tanky věnující se ochraně klimatu ze čtyř zemí Visegrádu a Rakouska dnes v Praze podepsaly Memorandum o porozumění. Platforma deklaruje svou otevřenost širší spolupráci a má plány na rozšíření i do ostatních zemí střední a východní Evropy. Fotografie z dnešní tiskové konference a podpisu memoranda najdete zde.
  
Kontakty:
 
AT: Florian Maringer, mobile: +43 660 402 60 01,florian.maringer@erneuerbare-energie.at 
CZ: Stepan Chalupa, mobile: +420 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
HU: Gábor Orbán, mobile: +36 20 215 33 13, orban@energiaklub.hu
PL: Irena Gajewska, mobile: +48 695 286 9 98, i.gajewska@psew.pl
SK: Veronika Galeková, mobile: +421 905 862 215, veronika.galekova@sapi.sk
E3G: Ada Amon, mobile: +36 209 519 554, ada.amon@e3g.org
 

publikováno: 15.05.2019


Visegrád je mrtev. Ať žije Visegrád+!

TISKOVÁ KONFERENCE DNES OD 11

Dnes v 11 hodin ve Sněmovní 7 společně s kolegyněmi a kolegy z Maďarska, Polska, Rakouska a Slovenska založíme platformu Visegrad+. Popíšeme důvody a své plány, jak chceme přispět k přechodu visegrádských ekonomik k obnovitelným zdrojům. Po akci budeme rozesílat tiskovou zprávu s odkazem na memorandum o porozumění, které na místě podepíší zástupci všech států a fotografie z akce.
 
Akce bude přenášena na stream v angličtině zde (stačí zadat kód 987-580-916)
 

publikováno: 15.05.2019


Špatné vyhlídky: stále moc uhlí a málo čistých zdrojů

Komora OZE analyzuje a komentuje dekarbonizaci energetiky.

Desetkrát pomalejší, než by bylo potřeba, je tempo, jakým Vláda navrhuje rozvíjet obnovitelné zdroje. Odstavování uhelných zdrojů zaostává i za neambiciózními, jen čtyři roky starými vládními plány. Česko ve snižování emisí skleníkových plynů zcela selhává, ukazuje porovnání nejnovějších statistik.


V reakci na nečinnost vlády a ignoraci vážnosti problémů, jakými změny klimatu jsou, se studenti dnes opět vydali do ulic podpořit boj proti klimatickým změnám. “Nehodláme sedět ve škole, abychom si zajistili lepší budoucnost, která nás už dost možná nečeká. Odmítáme jen nečinně přihlížet, jak se svět čím dál tím rychleji řítí do záhuby. Promrhali jsme již dost času nezájmem, a pokud nezačneme hned teď, prohrajeme. A prohra v tomto případě znamená mnohem víc, než si většina z nás dokáže vůbec představit.” uvádí iniciativa Fridays For Future.
 
Na naléhavost klimatických změn upozornil přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn: “Nemáme moc času: Musíme kompletně dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050 a ani to nebude stačit. (...) Po několika letech stagnace způsobené zpomalením světové ekonomiky globální emise skleníkových plynů opět rostou. Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. (...) Vše, co teď bereme jako samozřejmost – svobodu slova, život v míru, rozsvícení lampy po stisknutí vypínače, bezpečí –, to všechno bude minulostí.” Řekl před dvěma týdny v rozhovoru pro Respekt.
 
V Česku se téměř polovina (47 %) elektřiny vyrábí z uhlí, [1] z obnovitelných zdrojů energie (OZE) pochází jen asi 11 % elektřiny. [2] “Máme-li se vyhnout těm nejhorším klimatickým scénářům, je nezbytně nutné do roku 2030 odstavit přinejmenším všechny neefektivní uhelné elektrárny a také černouhelnou elektrárnu Dětmarovice a nahradit výpadek jejich výroby obnovitelnými zdroji”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Z hnědouhelných zdrojů by tak v provozu zůstaly pouze uhelné zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny (teplárny), které zásobují velké sídelní celky teplem a kogenerační zdroje v průmyslových podnicích.
 
Výroba elektřiny z OZE by se měla zvýšit na víc než dvojnásobek oproti dnešku. Z 9,6 na 21,1 terawatthodin (TWh). [2] [3] “Půjde zejména o nové větrné a fotovoltaické elektrárny. Víme, že takové množství nových zdrojů v Česku postavit lze, přírodní podmínky na to máme. Stát ale musí začít brát rozvoj čisté energetiky vážně a napnout všechny síly do jejich rozvoje. Zdaleka přitom nejde jen o finanční podporu, kterou kvůli dotacím do uhelné a jaderné energetiky ještě v některých případech obnovitelné zdroje potřebují”, uvedl Chalupa.
 
Renomovaná konzultační společnosti Energynautics loni softwarově simulovala chování tuzemské sítě ve všech dnech roku a došla k závěru, že takovou výrobu elektřiny z OZE české elektrické sítě “bez problémů zvládnou”. [4] “Nejde o nic šokujícího, kolem 30 % elektřiny v sítích z OZE je celoevropský průměr, přičemž v některých státech to je výrazně víc”, doplnil výsledky výzkumu Chalupa.
 
Česko však ve své čtyři roky staré strategii [5] předpokládá výrazně pomalejší tempo odstavování uhelných zdrojů a stejně vlažný i rozvoj těch obnovitelných. Takové tempo nás však před nejhoršími dopady klimatických změn ani znečišťování ovzduší neuchrání. Navíc, ani toto tempo se státu zatím skoro jistě nepodaří naplnit. [6]
 
A lépe nevypadají ani plány pro příští dekádu. [7] Ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojích vláda plánuje zvýšení desetkrát pomalejší, než kolik je potřeba. Zato ve výrobě tepla z OZE se stát hodlá zaměřit na neudržitelné spalování lesní a zemědělské biomasy, které dobře vyhovuje elektrárenským a teplárenským společnostem.
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Roční zpráva o provozu ES ČR 2017. ERÚ 2018
 
[2] Podíl na hrubé výrobě energie. Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO 2018.
Dle metodiky SHARES, preferované Evropskou komisí, jde o 13,6 % (podíl na hrubé spotřebě energie).
 
[3] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Rádi zašleme na vyžádání.
 
[4] Jak může česká síť zvládnout útlum uhelných elektráren a nástup obnovitelných zdrojů. (Shrnutí studie). Dostupné zde.
 
[5] Státní energetická koncepce ČR. Nejčastěji citovaný tzv. Optimalizovaný scénář. MPO 2015.
 
[6] Srovnej očekávanou výrobu elektřiny z uhlí v roce 2020 na úrovni 41,4 TWh s realitou roku 2017 (45,3 TWh) a očekávanou výrobu elektřiny z OZE ve výši 11,5 TWh s realitou roku 2017 (9,6 TWh).
Zdroj: ASEK optimalizovaný scénář (MPO), OZE ve 2017 (MPO), Roční zpráva o provozu ES ČR 2017 (ERÚ)
 
[7] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky. MPO 2019. Dostupný zde.

publikováno: 03.05.2019


Studenti bijí na poplach. Právem

Komora OZE podporuje dnešní globální apel studentů a porovnává ambice MPO v obnovitelných zdrojích s možnostmi české čisté energetiky.

 
Dvanáct let má lidstvo na to, aby přešlo na udržitelný způsob fungování globální společnosti a odvrátilo tak nevratné poškození ekosystému, říká loňská zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN (tzv. IPCC). [1] A za dvanáct let může nejméně čtvrtina veškeré energie spotřebované v Česku pocházet z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tvrdí zástupci Komory OZE na základě opatrných scénářů z analýz dostupného potenciálu. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Vláda by se měli k OZE postavit čelem.
 
V roce 2016 pocházelo z obnovitelných zdrojů jen 15 % energie a Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se podíl čisté energetiky do roku 2030 navýšil jen na necelých 21 % [2], protože prý tak to po nás Brusel chce. “Stát se při rozvoji čisté energetiky zaklíná požadavky v Bruselu a omezuje rozvoj obnovitelných zdrojů na co nejnižší úroveň. To je ale zásadní nepochopení. Obnovitelné zdroje máme rozvíjet co možná nejvíce kvůli změně klimatu, naší energetické bezpečnosti, pro lepší zdraví lidí a pro nové příležitosti pro naše firmy”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Komora OZE argumentuje, že rozvoj čisté energetiky má být tažen zájmem státu chránit klima a zdravé ovzduší pro své občany. A ne zdůvodňován nejnižším, pro Brusel ještě přijatelným příspěvkem ke společnému evropskému úsilí. V situaci, kdy větrné a fotovoltaické elektrárny jsou už dokonce levnější než jakékoliv jiné zdroje elektřiny, neobstojí ani argumenty o zdražování energie kvůli dotacím. “Navíc, aby nové projekty obnovitelných zdrojů uspěly v cenové soutěži se starými, účetně už odepsanými a tedy velmi levnými zdroji, bude mít vláda k dispozici desítky miliard z výnosů z emisního obchodování. Přechod na čisté zdroje zaplatí znečišťovatelé, nikoliv spotřebitelé energie”, uvedl Chalupa.
 
Komora OZE se proto připojuje k signatářům výzvy Fridays for Future [3]: “Vyzýváme politiky, aby neprodleně začali jednat a učinili kroky nezbytné ke snížení emisí. Změny klimatu nejsou žádnou novinkou. Vědci a vědkyně před nimi varují svět již dlouho a upozorňují na to, že za nimi stojí lidská činnost. Víme taky, co dělat a jak se vyhnout nejhoršímu. Jediné, co chybí, je akce. “Komora OZE plně chápe znepokojení studentů nad postoji společnosti a politiků ke změnám klimatu a jednoznačně podporuje jejich apel na politiky, aby začali doopravdy konat”, dodal Štěpán Chalupa.
 
Členy Komory OZE jsou klíčové asociace zastupující všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Zhruba dvě třetiny české čisté energie pocházející z malých, decentralizovaných zdrojů pocházejí od členů Komory OZE.
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
Prameny
[1] Shrnutí zprávy IPCC (zde). Vycházíme ze scénáře udržet oteplování na maximu o 1,5 stupně Celsia. To znamená snížit globální emise CO2 na zhruba polovinu do roku 2030. To znamená, že máme 12 let na masivní snížení emisí pomocí silných nástrojů, nikoliv 12 let na přípravu nástrojů. 
 
[2] Podíl 20,8 % energie z OZE v roce 2030 je cíl, který si Česko stanovilo v návrhu tzv. Národního energeticko-klimatického plánu. Ten v lednu odeslalo do Bruselu ke konzultaci stejně jako další země evropské osmadvacítky. Jde o návrh, jakým způsobem se ČR chce podílet na společném evropském úsilí (cíli) vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z OZE. Podrobněji v tiskových zprávách a analýzách Komory OZE (zde a na vyžádání)
 
[3] Viz web iniciativy (zde)
 
 

publikováno: 15.03.2019


Voličsky atraktivní slevy na úkor domácností a čistého ovzduší?

Komora OZE komentuje navržené škrty v populární Nové zelené úsporám.

O 2,7 miliardy by příští rok měla přijít Nová zelená úsporám, mezi veřejností velmi populární program, ze kterého se platí výměny špinavých zdrojů energie za čisté a opatření, která snižují spotřebu energie v budovách. [1] To je snížení dostupných dotací o více než 40% a v praxi to bude znamenat, že 6 až 13 tisíc rodin [2] příští rok nedostane podporu na výměnu špinavého kotle za kotel na biomasu, tepelné čerpadlo či na pořízení fotovoltaických a solárních panelů na výrobu vlastní, čisté energie a teplé vody. Další tisíce domácností by nedostaly podporu na zateplování, výměnu oken a další opatření, která snižují spotřebu energie v budovách.
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

 

“Kdyby se nakonec stát rozhodl škrtnout víc než 40 % úspěšné Nové zelené úsporám, byla by to špatná zpráva pro tisíce domácností, klima i ovzduší, které dýcháme. Radovat by se naopak mohli těžaři uhlí a jaderné elektrárny na uran, který dovážíme  z Ruska.”
 

“Škrty ve výdajích pro lepší budoucnost celého Česka, ať už jde o výdaje na výzkum a vědu nebo na snížení znečištění z výroby energie, nepovažuji za rozumný krok, jak zalátat díry ve státním rozpočtu.”
 

“Nová zelená úsporám je unikát v celé střední a východní Evropě a slýcháme to i v Evropě. Je populární mezi veřejností díky své stabilitě, šířce záběru a jednoduchosti administrace. Tento program by si naopak zasloužil být jako jeden ze stěžejních nástrojů rozvoje čisté energetiky posilován i pro období do roku 2030. Zkušenosti ale ukazují, že každé výrazné škrty a změny zhoršují dlouho budovanou důvěru a snižují zájem žadatelů.”
 

Kontakty

 

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387

Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

 

O Komoře OZE

 

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Prameny

 

[1] Snížení objemu dostupných peněz v Nové zelené úsporám je součástí návrhu úsporných opatření, které oznámil premiér Babiš. Viz LN 7. února

 

[2] Z celkově vyplácených dotací jde přibližně čtvrtina (500 miliónů korun) ročně na malé obnovitelné zdroje (tepelná čerpadla, kotle na biomasu, malé fotovoltaiky a solární panely). Z navrženého škrtu 2,7 mld je čtvrtina 675 milionů korun. Průměrná dotace ční 50-100 tisíc korun / žádost, podle technologie. To tedy znamená 6,8 až 13,5 tisíc domácností za rok, na které se peníze nedostanou.
 

publikováno: 07.02.2019


Utrum pro statisíce domácností, firem a obcí

Vláda dnes projedná návrh plánu na rozvoj čisté energetiky s nesprávně stanoveným cílem pro obnovitelné zdroje

Statisícům domácností, firem a obcí by stát neměl umožnit pořídit si vlastní fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo nebo větrnou turbínu. Naopak velké teplárny by měly z lesů a polí vysávat nezdravě velké množství biomasy. Tak by vypadal rozvoj obnovitelných zdrojů v příští dekádě, pakliže Vláda dnes schválí návrh Národního energeticko klimatického plánu ministryně Novákové (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž použilo pro výpočet zastaralou metodiku. Komora obnovitelných zdrojů energie přináší detailní analýzu ministerského návrhu.
 
 
Přibližně 600 až 800 tisícům domácností a firem stát plánuje neumožnit nainstalovat si na střechu fotovoltaické panely. Dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat další z nejlevnějších zdrojů elektřiny - větrnou elektrárnu. Tak by zhruba vypadala situace mezi léty 2021 a 2030, pakliže by se rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) řídil předkládaným návrhem ministerstva a nikoliv platnou metodikou a opatrným scénářem potenciálu rozvoje OZE v ČR, spočítala Komora OZE. [1]
 
Zhruba 12 tisíc tepelných čerpadel se každoročně instaluje v posledních letech do nových i rekonstruovaných budov. [2] MPO ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo o asi čtvrtinu méně. [3] Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát [3] pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy [4]. A další nejlevnější zdroj elektřiny v současnosti - větrné elektrárny - by měly přibývat tempem jen asi dvojnásobným [3] oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty) [2].
 
Velmi lichá je zároveň představa o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují velmi omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.
 
Plán by měl počítat rovněž s maximálním využitím zbylého potenciálu tradičních malých vodních elektráren. Předpokládáme, že předložená čísla obsahující snižování objemu energie z vodních elektráren je způsobena tzv. normalizačním přepočtem zohledňujícím i dlouhodobý vliv počasí. Je však potřeba analyzovat, jestli tento přístup (předepsaný pro statistické vyhodnocování skutečné výroby) není třeba korigovat.
 
Návrh, který ministryně Nováková předkládá dnes na jednání vlády, je totiž spočítaný podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná. [5] Ministerský návrh plánu proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Přitom Evropská Komise od nás očekává návrh na nejméně 24 %. Podle Komory OZE je proto dost pravděpodobné, že nám Komise návrh Plánu vrátí k přepracování. Pokud rozdíl nenápadných tří procentních bodů rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je vidět, že statisícům domácností a firem by tak stát neumožnil pořídit si vlastní čistý zdroj levnější energie.
 
Návrh Národního energeticko klimatického plánu budou po dnešním projednání na Vládě odesílat nejpozději ve čtvrtek úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu na Evropskou komisi. Česko patří k šestici členských zemí EU, které dosud plán nepředložily a nestihly tak původní termín konec loňského roku.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.”
 
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
 
[1] Vychází z porovnání hodnot v podrobných výpočtových tabulkách. Rádi zašleme na vyžádání.
 
[2] Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu
 
[3] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (dostupný zde)
 
[4] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Rádi zašleme na vyžádání.
 
[5] Aktuální metodika pro výpočet cíle podílu OZE v roce 2030 je založená na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Návrh vytvořila akademická pracoviště, se kterými je Komora OZE v kontaktu.

publikováno: 28.01.2019


Za pět minut dvanáct pro čistou energetiku

Starostové, ekologické organizace a podnikatelé společně komentují návrh zákona, který má znovunastartovat čistou energetiku

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Česku už několik let stagnuje a představuje pouze 15 % spotřebované energie. Zásadní změnu a rozvoj čisté energetiky má přinést novela zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zavádění navržených pravidel podpory do praxe by ale mohlo přinést zdržení či komplikace v rozvoji OZE.
 

Návrh novely Zákona o podporovaných zdrojích energie definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a je proto pro nastartování čisté energetiky prvním klíčovým krokem. Tím druhým je Národní integrovaný plán (NIP), na základě kterého bude vláda po roce 2021 svými nařízeními určovat, jaké množství kterých OZE podpoří. 

 

Jasně definovaný plán je pro rozvoj obnovitelných zdrojů zásadní a je dobře, že s ním MPO přichází, počítají s tím i nová evropská pravidla. Návrh však sám o sobě žádnou podporu bohužel negarantuje a mohou proto nastat komplikace, do kterých by se slibovaný rozvoj OZE mohl chytit: 
 

  • Novela nepřináší přímé garance finanční podpory pro takzvané komunitní projekty OZE tak, jak je obvyklá v zahraničí a je rovněž součástí čerstvě přijaté evropské Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Obecní a komunitní projekty jsou totiž v porovnání s komerčními projekty v nevýhodě, proto jejich rozvoj potřebuje určitou podporu státu. Zároveň to jsou právě obce a komunity, kdo může výrazně zrychlit tempo nových instalací: zapojení obcí a občanů totiž výrazně zvyšuje akceptaci nových projektů OZE ze strany veřejnosti. 

  • Návrh novely negarantuje jakoukoliv finanční podporu pro OZE přímo v zákoně, ale předpokládá mechanismus nařízení vlády, která bude potvrzovat a pravděpodobně jen na tři roky dopředu, rozsah podpořených projektů a to včetně druhu podporovaných OZE. To pro zájemce o provozování OZE vytváří horší předvídatelnost a nejistotu. Navíc tak bude vždy existovat i riziko nevypsání žádné podpory. Ještě víc než pro podnikatele, je tento mechanismus demotivující pro obce, které na rozdíl od komerčních projektů, potřebují na přípravu projektu více času, protože jsou zatížené daleko složitějšími procesy, než podnikatelé (každé významné rozhodnutí musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu) a mají také ve srovnání s podnikateli v oboru méně odbornosti v přípravě projektu OZE atd.
    Hrozí proto, že nevýhodné podmínky pro obce ve spojení s nejistotou podporovaných projektů bude zájemce o projekty obecních a komunitních obnovitelných zdrojů odrazovat.

  • Česko ve výrobě čisté energie už několik let stagnuje, což je nejpatrnější u zdrojů pro výrobu elektřiny: tedy u větrných, fotovoltaických, vodních a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny a nové zdroje se až na řídké výjimky nestavějí. [1] Pro srovnání: ve státech EU narostla od roku 2013 do 2017 výroba elektřiny z větru z 85 na 120 terawatthodin (TWh) ročně (+41 %), u solární elektřiny dokonce z 231 na 355 TWh ročně (+54 %). Celosvětová čísla jsou ještě větší: výroba elektřiny z větru se od roku 2013 téměř zdvojnásobila (z 646 na 1 123 TWh) a ze slunce ztrojnásobila (ze 150 na 443 TWh). [3]


    Čerstvé výpočty tuzemského potenciálu OZE ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 20 terawatthodin (TWh) elektřiny [2]. Společně s potenciálem ve výrobě obnovitelného tepla to odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě. 

    Komora OZE a Hnutí DUHA proto považují za důležité, aby Národní integrovaný plán (NIP) svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie. Národní cíl na úrovni 20,8 %, se kterým počítá předložený návrh, není relevantní, protože je stanoven metodou použitou pro cíl roku 2020 a pro rok 2030 je výpočet jiný. 

Po vypořádání připomínek z Meziresortního připomínkového řízení (skončilo 7. 12.) zákon projedná patrně do konce prvního kvartálu 2019 vláda. Začátek projednávání v poslanecké sněmovně předpokládáme nejdříve ve 2. kvartálu 2019. Platit by novela měla nejpozději od roku 2021.

 

Milan Kazda, starosta Kněžic, řekl:  

“Když před deseti lety Rusko v zimě omezilo dodávky zemního plynu, tak byly energeticky soběstačné Kněžice asi nejpopulárnější českou vesnicí. Již tehdy bylo jasné, že naše kombinace bioplynové stanice a kotelny na biomasu je funkčním řešením a další roky provozu to potvrdily. Kolegové s podobnými záměry potřebují podobný systém podpory, který umožnil vznik našeho projektu. Naše obec má taky další plány, bylo by škoda třeba nevyužít střechy obecních budov. Pokud má stát znovu začít podporovat OZE, tak nejlepší investice je do obcí a tím pádem do jejich obyvatel. Doufám, že schvalování nové legislativy v příštích měsících otevře další možnosti.”


Eduard Kavala, místopředseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV) a starosta obce Bělotín, řekl: 

“Obnovitelné zdroje znamenají pro český venkov velkou příležitost. Když se shodneme, že chceme energii raději od našich obecních dodavatelů nebo zemědělců než od Gazpromu, tak ji budeme mít. Stejně jako zemědělské podniky zvládly výstavbu a provoz smysluplných bioplynových stanic, tak venkov zvládne rozvíjet i ostatní obnovitelné zdroje. Nastavení schůdných podmínek v legislativě je nezbytnou podmínkou.”
 

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, řekl: 

“V horizontu do roku 2030 nemá Česká republika jinou možnost, jak zvýšit produkci nizkoemisní elektřiny, než rozvíjet obnovitelné zdroje. Bez větru, fotovoltaiky a biomasy svoji fosilní závislost nesnížíme. Projekty provozované obcemi a sloužící k jejich užitku posouvají obnovitelné zdroje tam, odkud v úspěšných zemích odvětví vyrostlo a kde má stále významný potenciál.”  
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

“Návrh zákona se nezdráhám označit za nový plán A pro českou energetiku, poté co se ukazuje, že nové reaktory nemá kdo zaplatit ani postavit. Pravda, dost nesmělý a opatrný, nicméně zásadní je, že přichází včas, aby byl prostor o něm diskutovat a aby se na rozvoj OZE mohl stát, obce i občané vč. podnikatelů připravit.”

 

Kontakty

Eduard Kavala, místopředseda SPOV, 727 976 643, belotin@belotin.cz

Milan Kazda, starosta Kněžic, 725 022 616, obec@obec-knezice.cz

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
 

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz 

Martin Mikeska, Média a komunikace Komora OZE, 603 780 670, martin.mikeska@komoraoze.cz
 

 

Prameny

[1] Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO. Říjen 2018. Dostupné zde

[2] Viz zde.

[3] The World Nuclear Industry Status Report 2018, dostupné tady (viz s. 194 a 198)

publikováno: 12.12.2018


2021: znovunastartování obnovitelných zdrojů v ČR?

Ministerstvo průmyslu předkládá zásadní novelu zákona. Komora OZE zveřejnila první analýzu.

Úplně nové principy, jak efektivně a levně nastartovat obnovitelné zdroje energie (OZE), by mohly začít platit od roku 2021. Vyplývá to z návrhu novely Zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Novela však obsahuje jen některé z revolučních principů, na kterých se v létě shodly členské státy Evropské unie, uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Předložená novela je k znovunastartování rozvoje OZE v Česku prvním zásadním krokem. Tím druhým bude Národní energeticko-klimatický integrovaný plán (NEKIP), na základě kterého bude Vláda svými nařízeními definovat, jaké množství kterých obnovitelných zdrojů bude podpořeno. Komora OZE považuje za důležité, aby NEKIP svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie. [1] Národní cíl na úrovni 20,8 %, se kterým počítá předložený návrh, není relevantní, protože je stanoven metodou použitou pro cíl roku 2020 a pro rok 2030 je výpočet jiný.
 
 
Čerstvé výpočty potenciálu OZE v ČR totiž ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 255 petajoulů (PJ) energie. To odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě. Cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % čisté energie je tedy s rezervou splnitelný.
 
 
Z první rychlé analýzy finálního návrhu novely vyplývá, že:
 
- Větší zdroje energie budou o finanční podporu soutěžit v tzv. energetických aukcích. Do aukcí se bude moct se svou nabídkou přihlásit prakticky kdokoliv, finanční podporu dostanou ale jen ti, kteří nabídnou nižší cenu. Aukce již probíhají v zahraničí, nejnověji například v Polsku. U aukcí bude potřebné vhodně nastavit konkrétní parametry a inspirovat se při tom dobrými zkušenostmi v jiných zemích EU.

- U menších projektů zůstává zachován princip tzv. zelených bonusů, který umí nákladově efektivně motivovat i menší výrobce elektřiny.

- Návrh novely zákona přináší též nový nástroj ke zvýšení efektivity využití bioplynových stanic, které dosud nenašly využití pro produkované teplo (dodávaly jen elektřinu). Především pro tyto stanice bude určena provozní podpora biometanu. Bioplyn se namísto spalování bude čistit a optimalizovat na kvalitu zemního plynu a bude vtláčen do plynárenské soustavy.
Technologicky velmi progresivní způsob, který se dobře osvědčuje v zahraničí.
 
- Čerstvě novelizovaná evropská Směrnice o obnovitelných zdrojích energie opírá budoucí rozvoj OZE v členských státech o tzv. energetické komunity a samovýrobce, kterým vyhrazuje specifická práva a povinnosti.
 
- Energetické komunity jsou dobrovolné svazky občanů, obcí a případně místních podnikatelů, kteří společně postaví a provozují zdroj k výrobě elektřiny či tepla. Zapojení obcí a místních občanů zvyšuje akceptaci projektů OZE a zrychluje jejich rozvoj.
 
- Novela obsahuje rovněž mechanismus ověření přiměřenosti podpory provozovaných zdrojů (tzv. kontrola překompenzace) uvedených do provozu v období 2006-2015 a to vždy po deseti letech provozu. Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti projektů. Spravedlivé a nediskriminační provedení kontrol podpory je zcela stěžejní pro obnovení důvěry, která je pro znovunastartování rozvoje OZE v ČR nezbytná a týká se jak podnikatelů, tak obcí, domácností či energetických komunit.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
“Vítáme snahu MPO zapracovat ty novátorské přístupy, které v Evropě pomáhají stlačit náklady na výrobu čisté energie. Je důležité zaměřit se na zapojení místních občanů, malých a středních podnikatelů i obcí. Ministryně Nováková by se neměla zdráhat směřovat k vyššímu využití OZE, potenciál na to Česko má.”
 
 
Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
 
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
 
[1] Ze zjištění, která provedla Komora OZE, vyplývá, že Česko by mělo do roku 2030 zvýšit výrobu čisté energie z dnešních přibližně 15 na nejméně 24 %. Vyplývá to jednak z celounijního cíle spotřebovávat v roce 2030 32 % energie z OZE (který si schválily členské státy koncem června) a jednak z vyjádření vědeckých pracovišť, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi a které Komora OZE kontaktovala.

publikováno: 12.11.2018


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval