Aktuálně

Komora OZE komentuje návrh taxonomie

Komise se rozhodla kvůli smíru a soudržnosti dočasně akceptovat i delší a nákladnější řešení ochrany klimatu, prioritou zůstávají obnovitelné zdroje

Evropská komise na Nový rok zveřejnila návrh dokumentu, pro který se vžilo zjednodušené pojmenování taxonomie. Ta by měla společnostem, investorům a tvůrcům politik vyjasnit, které činnosti lze považovat za udržitelné, předcházet greenwashingu a pomoci přesunout či nasměrovat investice tam, kde jsou nejvíce potřeba. Na seznamu technologií prospěšných pro ochranu klimatu je podmíněně a dočasně zařazena i jaderná energetika a zemní plyn.
 
Emise plynových elektráren se po zohlednění celého cyklu jeho těžby, výroby a dopravy včetně úniku metanu liší od emisí uhelných elektráren jen málo. [1] Stavba nových jaderných zdrojů se zase protahuje, je složitá a zejména se prodražuje, takže účinek spuštění nového jaderného bloku se časově míjí s nezbytností odstavit uhelné elektrárny. Takové jsou hlavní důvody, které odvádí pozornost od skutečných řešení pro ochranu klimatu, kterými jsou obnovitelné zdroje. Ty jsou naopak ze všech nově budovaných zdrojů nejlevnější, jednoduché, relativně rychle proveditelné a přitom bezpečné stavby. Problémy se nevyhýbají ani jim, ale zkušenosti ze států, které hrají v jejich rozvoji první ligu, ukazují, že kde je vůle, je cesta.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Zveřejněním taxonomie Evropská komise prokázala, že je ochotna naslouchat. Kvůli smíru a soudržnosti mezi členskými státy se rozhodla dočasně akceptovat i delší a nákladnější řešení jedné z největších výzev současnosti, změny klimatu. Primárním řešením nadále zůstávají obnovitelné zdroje a navazující technologie a opatření. Pozice taxonomie jako jednoho z nejdůležitějších politických nástrojů, jak dosáhnout správného postupu a umožnit postfosilní energetickou transformaci je tím však oslabena. Skutečným řešením pro ochranu klimatu jsou obnovitelné zdroje, které jsou ze všech nově budovaných zdrojů nejlevnější, jednoduché a relativně rychle proveditelné stavby. V Česku mohou nahradit veškerou výrobu elektřiny z uhlí.”
 
Zdroje
[1] Fakta o klimatu
 
 

publikováno: 03.01.2022


Pro rozvoj čisté mobility potřebujeme nové obnovitelné zdroje

Komora OZE, CZ Biom a CAFT zveřejnily analýzy obnovitelné mobility

Roční spotřebu dvojnásobného počtu elektromobilů, než kolik jich ve svém nejoptimističtějším scénáři očekává v roce 2030 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tolik elektřiny ročně vyrobí existující obnovitelné zdroje umístěné méně než půl kilometru od hlavních silničních tahů. Takový je hlavní závěr analýzy, kterou zadala a dnes představila Komora OZE. [1] U velké většiny z těchto zdrojů by teoreticky mohly být vybudovány nabíjecí stanice. Masivní výstavbu nabíjecích či plnících stanic však přímo u obnovitelných zdrojů nelze v praxi očekávat, domnívají se zástupci Komory OZE. Jediná cesta pro obnovitelnou, opravdu čistou mobilitu je proto zvýšení podílu čisté elektřiny a plynu v sítích.
 
„Obnovitelné zdroje dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme. Z našich analýz plynou dva závěry: čím víc obnovitelné elektřiny a biometanu bude v Česku přibývat, tím víc stoupne podíl čisté energie v sítích. Provozovatelé dobíjecích a plnících stanic pak budou moci zákazníkům nabídnout čistou elektřinu a plyn, které si pořídí spolu s certifikáty o původu, jež nakoupí od výrobců. Toto je nejjednodušší a nejrychlejší cesta k opravdu čisté mobilitě. A za druhé, vliv obnovitelné mobility na růst poptávky po elektřině bývá dost přeceňován. Kvůli rozvoji elektromobility rozhodně nové jaderné elektrárny stavět nepotřebujeme,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Další z dnes představených analýz ukázala, že fotovoltaické elektrárny stavěné na střechách veřejných čerpacích stanic a na carportech (zastřešení parkovacích míst) u existujících nákupních a zábavních center by dokázaly pokrýt roční spotřebu elektřiny pro víc než 280 tisíc elektromobilů. [2] Výhodou fotovoltaiky stavěné na carportech je, že vyrábí elektřinu přímo v místě její spotřeby.
 
„Vyrobenou energii spotřebuje nákupní centrum nebo nabíjecí stanice u něj. V obou případech dochází ke snížení nároků na přenosy elektřiny v distribuční síti. Stavby fotovoltaik na zastřešeních však dosud stojí bokem zájmu provozovatelů čerpacích stanic i nákupních center,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
 
Citovaná analýza korelace prostorového rozmístění instalací OZE a sítě silnic druhých a vyšších tříd, provedené v prostředí GIS, kterou zadala a dnes představila Komora OZE, ukázala, že stávající obnovitelné elektrárny umístěné méně než půl kilometru od hlavních silničních tahů vyrobí dost elektřiny pro roční spotřebu 1,6 milionu elektromobilů. [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém Národním akčním plánu očekává v roce 2030 registrovaných 250 až 800 tisíc elektromobilů a celkovou roční spotřebu elektřiny 430 až 1 376 gigawatthodin (GWh).
 
 
Biometan může nahradit zemní plyn v dopravě
 
V Česku je více než pět set bioplynových stanic. Z kejdy, senáže, kukuřice nebo nejrůznějších bioodpadů a kalů vyrábějí bioplyn. Bioplyn se spaluje v kogeneračních jednotkách a produkuje obnovitelnou elektřinu a teplo. Je také možné ho upravit na kvalitu zemního plynu – biometan, který může v dopravě nebo v plynárenské soustavě nahrazovat fosilní zemní plyn.
 
„Česká republika je zbytečně zdrženlivá ve svých cílech na využití obnovitelných zdrojů. Díky biometanu bychom mohli velmi podstatně snížit emise v dopravě. Bohužel děláme jen to nezbytně nutné, co vyplývá z tabulek a navíc si to komplikujeme složitou legislativou. Obor obnovitelné energetiky několikrát ukázal, že když se mu dá prostor, dokáže se pěkně rozvíjet,” řekl Adam Moravec z CZ Biom.
 
Současná spotřeba zemního plynu v dopravě odpovídá přibližně jedné osmině stávající produkce bioplynu v ČR. Významná část bioplynu je vyráběna z pokročilých vstupních substrátů. Z toho vyplývá, že Česko má dostatek paliva na splnění 2% podílu pokročilých paliv v roce 2025. Konkrétně: tuzemský cíl by bylo možné splnit nahrazením pouze 40 % současné spotřeby CNG pokročilým biometanem. Pro další rozvoj musíme však vytvořit jasnou koncepci a neuchylovat se k řešením, která spíš hážou klacky pod nohy jako například nedávné snížení spotřební daně na naftu.
 
 
2030: dvakrát víc energie z obnovitelných zdrojů
 
Komora OZE již dříve uvedla, že obnovitelné zdroje dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme: podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 % roční spotřeby elektřiny. A podle několika nezávislých analýz by v Česku solární elektrárny na všech technicky vhodných budovách pokryly až 27 % roční spotřeby elektřiny.
 
Pro rok 2030 Komora OZE předpovídá, že obnovitelné zdroje energie budou pokrývat nejméně dvakrát víc energie, než dnes. Ve spotřebě elektřiny bude jejich podíl dokonce až trojnásobný. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii.
 
 
Zdroje
 
*Studie počítá s cenami paliv na 100 km: 3,31 EUR CNG (1,06 EUR na kg); 3,13 EUR BEV (domácí nabíjení, 0,22 EUR na kWh), 4,35 EUR (rychlonabíjení, 0,30 EUR na kWh); 4,22 EUR nafta (1,13 EUR na litr); 5,72 EUR benzín (1,21 EUR na litr).
 
[1] Stanovení potenciálu stávajících obnovitelných zdrojů energie o instalovaném výkonu vyšším než 200 kWe pro nabíjení elektromobilů na základě vzdálenosti od sítě frekventovaných silnic (on line)
 
[2] Fotovoltaiky stavěné na zhruba 3 600 veřejných čerpacích stanicích by dokázaly ročně dodat zhruba 100 gigawatthodin (GWh). Dalších 380 GWh mohou vyrobit fotovoltaiky stavěné na carportech (zastřešení parkovacích míst) u existujících nákupních a zábavních center. Takové jsou výsledky dnes zveřejněné analýzy Využití zastřešení parkovacích stání a čerpacích stanic pohonných hmot pro výrobu elektřiny fotovoltaickými panely a nabíjení elektromobilů (on line)

publikováno: 30.11.2021


Počty připojených domácích fotovoltaik lámou rekordy

Zájem domácností se oproti loňsku zdvojnásobil a stále roste

Více než šest tisíc nových fotovoltaických elektráren připojili od ledna do konce září energetici do sítě. To je skoro stejný počet jako za celý loňský rok. Zdaleka nejvíc (96 %) představují malé instalace umísťované na střechy rodinných domů. [1] A zájem domácností o fotovoltaiku dál roste: na téměř dvojnásobek vyskočil meziročně počet přijatých žádostí v Nové zelené úsporám. [2]
 
„Raketový nárůst zájmu o fotovoltaiku a další technologie je tažen úsilím domácností a podnikatelů vyrábět si vlastní, čistou a hlavně levnější energii a zajistit se tak proti výkyvům cen elektřiny v budoucnosti,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT). Cech v Česku sdružuje montážní a projekční firmy z oboru. Ve webové aplikaci (www.caft.cz) si zájemci mohou vybrat z desítek prověřených instalatérů a projektantů ty nejbližší. Firmy zpravidla pomohou i s vyřízením dotace.
 
„Růst v řádu mnoha desítek procent je způsoben zájmem o čistou vlastní energií, úsporu nákladů a evropskými zelenými dotacemi na podporu Green Dealu, jejichž čerpání je v plném proudu. Z unikátní příležitosti, kterou pro domácnosti i podnikatele úsilí dekarbonizovat ekonomiku představuje, si tak během následujících let může ukousnout prakticky každý včetně nízkopříjmových domácností. Ty mohou nově získat na nový ekologický kotel až 95 % nákladů," uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Odhadujeme, že celkový obrat trhu bude letos činit nejméně 6 miliard korun, což do státního rozpočtu přinese skoro miliardu za odvedenou DPH. Další vyšší desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem. Zdroje pro pokrytí vlastní a lokální spotřeby ale urgentně potřebují vyřešit problém zastaralého a diskriminačního fázového měření,” uvedl Radek Orság, místopředseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
 
 
Zdroje
 
[1] Data od všech tří elektro distribučních společností za leden až září ukazují, že do sítě bylo připojeno celkem 6 188 nových fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 41 megawattů (MW). To je skoro stejný počet jako za celý loňský rok. Podrobnosti viz tabulka výše. Největší podíl na nových elektrárnách představují malé střešní instalace do 10 kWp umísťované především na rodinných domech (96 % instalací), zbytek představují elektrárny na střechách firem.
 
[2] Počet žádostí o dotace podaných do Nové zelené úsporám, klíčového programu pro snižování emisí v domácnostech, přesáhl k 11. říjnu 9,5 tisíce. Loni bylo do konce října podáno 4,9 tisíce žádostí.
V sektoru rodinných domů nadále roste zájem o instalace kombinující fotovoltaiku s dalšími čistými technologiemi. Dlouhodobě roste také zájem o propojení s akumulací do baterií či nabíječkou elektromobilů, díky kterému stoupá efektivita a tím i využití vyrobené čisté elektřiny. Vyplývá to z údajů o počtu přijatých žádostí o dotaci z programu Nová Zelená úsporám za první tři kvartály, které má Cech akumulace a fotovoltaiky rovněž k dispozici.
 

publikováno: 11.11.2021


První nabíječky v ČR napájené pouze obnovitelnou elektřinou

V Lovosicích byl právě slavnostně otevřen nejekologičtější a největší nabíjecí hub v Česku

První nabíjecí hub pro elektromobily v Česku napájený pouze obnovitelnou elektřinou byl dnes slavnostně otevřen v Lovosicích. Jde zároveň o největší nabíjecí hub v ČR. Slavnostního otevření se zúčastnili zástupci města, Ministerstva průmyslu a obchodu, Škody Auto a oborových asociací.
 
Lovosický nabíjecí hub je napájen elektřinou vyrobenou v nedaleké malé vodní elektrárně na Labi, v obci Píšťany. Elektrárna má výkon skoro tři megawatty (MW) a běží prakticky nepřetržitě. Celková kapacita hodinového nabíjení odpovídá energii potřebné k ujetí 15 tisíc km. Hub obsahuje 16 nabíjecích stanic: 4 provozuje Ionity, dalších 8 Tesla a 4 jsou pro město Lovosice. [1] Pro případ ojedinělé odstávky výroby v malé vodní elektrárně má nabíjecí hub připravené záložní napájení ze sítě. Čistou a levnou elektřinou je kromě nabíječek napájen ještě zimní stadion, krytý plavecký bazén a další sportoviště města.
 
Milan Dian, starosta města Lovosice, řekl:
„Máme radost, že tento průlomový projekt jsme mohli realizovat právě v Lovosicích. Chceme, aby se Lovosice staly skutečným Smart městem a základem toho je i propojení technologie a ekologie. Jedině tak lze zachovat životní komfort a přitom se chovat odpovědně k přírodě. Naučit se využívat zdrojů udržitelným způsobem. Předpokládá to ale také posun myšlení lidí a větší sounáležitost, odpovědnost a mnoho práce.“
 
Miroslav Holan, vedoucí rozvoje obchodní sítě ŠKODA AUTO Česká republika, řekl:
„Jako největší prodejce elektromobilů na českém trhu považujeme za důležité, aby výstavba infrastruktury pro veřejné dobíjení i nadále držela krok s dynamickým růstem počtu elektromobilů na českých silnicích. V souladu se strategickými cíli Národního akčního plánu čisté mobility by mělo být vybudováno 35 000 dobíjecích bodů do roku 2030. Do budoucna se musí rozšiřování infrastruktury více řídit dle budoucí poptávky, nikoliv dle aktuální potřeby. Česká republika nesmí zůstat v rámci Evropy pozadu.“
 
Jakub Helus, RenoEnergie, (vlastník malé vodní elektrárny, developer projektu), řekl:
„Napájení sportovišť Lovosic a ultra rychlých nabíječek je jasný doklad, že elektřina z OZE je dnes levnější než ta klasická. Stejně je tomu dnes ve většině ČR, kde teče voda, alespoň trochu fouká nebo svítí a je jedno, že elektrony vyrobené v OZE neputují přímo ke spotřebitelům, jako zde. Je škoda, že realizaci obnovitelných zdrojů je kladeno tolik překážek a průměrná doba získání stavebního povolení dnes činí 10 až 15 let.“
 
Lukáš Hataš, výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR, řekl:
„Každý litr benzínu dostane do atmosféry až 3,6 kg oxidu uhličitého, který byl desítky milionů let v zemi. Lidstvo mění složení atmosféry a dostává se do bodu zlomu, kdy budou změny nezvratné jako například tání permafrostu. Rychlá elektrifikace dopravy umožní přechod na uhlíkově negativní ekonomiku a ještě ušetří do roku 2050 stovky miliard. Vysoká účinnost elektromotorů sníží primární spotřebu energií na čtvrtinu a současně se eliminuje významný zdroj karcinogenních látek, které produkují spalovací motory.”
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„V Česku máme potenciál obnovitelných zdrojů na pokrytí nabíjení až padesátkrát víc elektromobilů, než jich Ministerstvo dopravy do roku 2030 očekává.”
 
 
Souvislosti a relevance
 
Ministerstvo dopravy ve svém Národním akčním plánu očekává v roce 2030 220 až 500 tisíc registrovaných osobních elektromobilů. Jejich celková roční spotřeba elektřiny je odhadována na úrovni 430 až 860 gigawatthodin (GWh). [3]
 
Obnovitelné zdroje energie budou v roce 2030 pokrývat nejméně dvakrát víc energie, než dnes, ve spotřebě elektřiny bude jejich podíl dokonce trojnásobný, předpovídá Komora obnovitelných zdrojů energie. Hlavním motorem této proměny v energetice
bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii.
 
Podle letošní analýzy EY (Ernst & Young) přesáhne v roce 2028 v Evropě objem prodaných elektromobilů auta se spalovacími motory. V Číně je zlomový bod očekáván v roce 2033 a ve Spojených státech v roce 2036. EY svou analýzou posouvají svůj dřívější odhad o pět let. [2]
 
Vodní elektrárny jsou dlouhodobě nejúčinnější zdroje elektřiny s účinností až 90 % a elektromobily mají zdaleka nejúčinnější pohon ze všech aut s účinností kolem 95 %, včetně nabíjení a vybíjení baterií pak kolem 70%. Porovnej s účinností uhelných elektráren (35 %) a účinností moderních spalovacích motorů (30 %).

publikováno: 21.10.2021


Budoucnost je obnovitelná

Poslanecká sněmovna právě schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie.

Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament.
 
„Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
„První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,dodal Chalupa.
 
„Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.
 
 
2030: nejméně třetina energie obnovitelná, dvakrát víc než dnes
 
Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 %). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29% podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci).
 
„Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.
 
 
Tečka za nezvládnutým solárním boomem
 
Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR).Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa.

publikováno: 15.09.2021


Senát opravil vady poslanecké verze novely. Ta přináší restart obnovitelných zdrojů a modernizaci energetiky

Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie právě schválil Senát. Opravil vady poslanecké verze zákona, na které Komora OZE před měsícem upozornila. [1] Zákon tak po dekádě stagnace přináší restart rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku. Každá kilowatthodina, která nebude vyrobena z uhlí, ale obnovitelných zdrojů, sníží zákazníkům náklady na elektřinu.

 
Rámec a pravidla rozvoje čisté energetiky
 
Novela zákona o podporovaných zdrojích je pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) zásadní. Vytváří rámec a stanovuje základní pravidla pro jejich rozvoj. Do roku 2030 lze totiž očekávat zdvojnásobení spotřeby energie z OZE, informovala Komora OZE již dříve. [2]
 
„Jde o čas. Bez tohoto zákona by totiž Česko ztratilo další roky, přitom ale v modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů potřebuje naopak zrychlit. Před Českem je náročný úkol: do roku 2030 zvýšit podíl čisté energie na 30 %, tedy zdvojnásobit současný podíl obnovitelných zdrojů. Schválený zákon je k tomu nezbytnou podmínkou. A z druhé strany, rozvoj OZE je současně nezbytnou podmínkou pro rychlé odstavení uhelných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Dekarbonizace energetiky je nejen nezbytná pro ochranu klimatu, ale současně každá nevyrobená kilowatthodina z fosilních zdrojů ušetří zákazníkům náklady na elektřinu, které stoupají i v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky. Restart rozvoje obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele, protože vyrábějí nejlevnější energii ze všech nově budovaných zdrojů,“ dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Férové podmínky kontroly přiměřenosti
 
Komora OZE uvítala Senátem schválené změny v posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní rovný přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl Chalupa.
 
Senátem schválená verze zákona obsahuje rovněž několik důležitých technických prováděcích ustanovení, bez kterých by zákon v praxi nefungoval. Senát rovněž doplnil pozitivní dílčí úpravu pro malé vodní elektrárny. Společně s úpravami provedenými v poslanecké sněmovně např. v oblasti zpřesnění podmínek pro modernizace zdrojů na biomasu a bioplyn je novela důležitá pro všechny druhy obnovitelných zdrojů, protože přináší celkový rámec potřebný pro jejich rozvoj. Aby zákon vstoupil v platnost, musí návrh novely ještě schválit Sněmovna a podepsat prezident. Poslední schůze Sněmovny má naplánovaný začátek na 13. září. [3]
 
 
 
Zdroje
 
[1] Sněmovna schválila klíčový zákon pro modernizaci energetiky, je potřeba oprava v Senátu (tisková zpráva Komory OZE)
 
[2] „Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, v polovině července, když Evropská komise představila návrh nového klimaticko-energetického balíčku „Fit for 55” (víc informací).
 
[3] Harmonogram akcí na 2. pololetí 2021. Sněmovní web
 

publikováno: 18.08.2021


Adekvátní cíl pro ČR: 29-32 % hrubé spotřeby energie z OZE ve 2030

V návaznosti na zveřejněný návrh nového klimaticko-energetického balíčku Komora OZE provedla výpočet adekvátního cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR. Jde o podíl na hrubé spotřebě energie v roce 2030. Výpočet využívá oficiální metodiku Evropské komise, tzv. metodika čtyřfaktorového benchmarkingu.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:


„V kontextu včera zveřejněného návrhu je zřejmé, že stát bude muset předělat Národní energeticko-klimatický plán. Čtyřiceti procentnímu podílu obnovitelných zdrojů na úrovni EU do roku 2030 by mělo podle metodiky výpočtu Evropské komise Česko přispět 29-32 % (podíl hrubé spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030; ten současný činí 22 %; pozn. redakce).
 
„Přetahování o dva, tři procentní body nemá smysl. Tak jako tak jde prakticky o zdvojnásobení současného stavu, to je možné zajistit pouze jasným pozitivním přístupem státu. Váhání a zpochybňování, jestli jsou obnovitelné zdroje priorita, musí v Česku skončit.”
 
„Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše.”
 
„Transformace energetiky přináší vedle decentralizace výrobní základny také decentralizaci vlastnickou. Namísto několika málo energetických firem vlastnících pár desítek elektráren zde během dekády vzniknou statisíce zdrojů vlastněných samovýrobci, podnikateli, domácnostmi, obcemi, využívající i energetická společenství. Je oprávněné předpokládat, že role státu by měla být těmto trendům vytvářet podmínky.” 

publikováno: 15.07.2021


Sněmovna schválila klíčový zákon pro modernizaci energetiky, je potřeba oprava v Senátu

Pokud ho schválí i Senát, ČR je připraveno na modernizaci energetiky a stát ušetří ročně 3 miliardy Kč

Novelu zákona o podporovaných zdrojích energie dnes v závěrečném třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna. Novela je zcela zásadní pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie - stanovuje totiž nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst tempem, které je pro modernizaci energetiky potřeba. V oblasti kontroly přiměřenosti podpory starších projektů OZE sněmovna schválila návrh podporovaný Komorou OZE, který státu ušetří 3 miliardy korun ročně na veřejné podpoře pro velké fotovoltaiky, bohužel je ale v zákoně špatné nastavení IRR, které poškozuje téměř všechny druhy OZE.
 

„V Senátu je potřebné zákon upravit v jednom nedostatku, který sněmovna těsně neschálila, a to v přiměřeném shodném přístupu k jednotlivým OZE. Pokud zákon Senát takto schválí, tak v Česku můžeme konečně odblokovat a nastartovat opravdový rozvoj obnovitelných zdrojů. Ty přinesou do Česka tolik potřebnou dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. 
 
„Je dobře, že zákon Sněmovna schválila, pro nové zdroje i navýšení odvodu pro velké soláry, musí se ale opravit nastavení IRR. Času není moc, ale lze to zvládnout. Je nutné nastavit stejné podmínky pro všechny, tedy zvýšit IRR pro malé vodní a větrné elektrárny, biomasu i fotovoltaiku. Pokud zákon bude takto upraven horní komorou, bude zajištěn férový přístup k provozovatelům a stát ušetří ročně kolem tří miliard korun na podpoře pro velké solární elektrárny z roku 2009 a 2010. Téma jejich přemrštěné podpory tak bude po deseti letech vyřešeno, stát i mnoho zodpovědných provozovatelů budou mít konečně klid na další práci,” dodal Chalupa.

publikováno: 14.07.2021


Sněmovna má možnost odstartovat modernizaci energetiky a ukončit spory státu s velkými fotovoltaikami

Jejich provozovatelé se však snaží přijetí potřebné novely zákona zabránit. Pokud budou úspěšní, nebudou přijata základní pravidla pro rozvoj nových obnovitelných zdrojů a stát neušetří 25 miliard Kč.

Spor o zisky z velkých fotovoltaických elektráren jde po dekádě sporů do finále. Pokud Poslanecká sněmovna příští týden schválí ve třetím čtením novelu zákona o podporovaných zdrojích energie ve znění podporovaném státem i zástupci obnovitelných zdrojů, ušetří stát v letech 2022 až 2030 přibližně 25 miliard Kč na veřejné podpoře. Zároveň jednou provždy bude vyřešen problém přemrštěné podpory velkých solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Část jejich provozovatelů však urputně hájí své zisky a usilují o nepřijetí novely zákona. Tím však současně ohrožují budoucnost nových obnovitelných zdrojů energie (OZE). Novela je pro rozvoj oboru OZE zásadní - stanovuje totiž nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst potřebným způsobem.
 
 
„Zákon je zásadní pro modernizaci energetiky. Ve sněmovně se rýsuje i nezbytný kompromis pro kontroly přiměřenosti podpory zahrnující i definitivní řešení pro fotovoltaiky. To přináší klid pro stát i odpovědné provozovatele v podobě přiměřeného zvýšení solárního odvodu. Ale rafinovaně skrývaný odpor vůči solárnímu odvodu přijetí zákona v přijatelné podobě ohrožuje.
 
„Ve sněmovně koluje celá řada pozměňovacích návrhů. Složitost tématiky vytváří nepřehlednou situaci a hrozí i nečinnost poslanců z opatrnosti, což je ale stejně nebezpečná cesta, jak nadměrné zisky provozovatelů velkých solárních elektráren ochránit. Pozornosti novinářů proto doporučujeme sledovat závěrečné třetí čtení zákona. Jasně se ukáže, kdo hájí přiměřený přístup k provozovatelům i zájmy státu, aby ušetřil desítky miliard a kdo je naopak chce ponechat v kapse provozovatelů velkých solárních elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Ta jako jediný subjekt v ČR zastupuje všechny sektory obnovitelných zdrojů a detailně proto zná ekonomiku a situaci všech druhů OZE.
 
„Zásadně odmítáme hájit parciální zájmy jednoho sektoru, které navíc ohrožují rozvoj sektoru jako celku” dodal Chalupa.
 
 
Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích
 
Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie obsahuje pravidla a mechanismy, kterými po letech stagnace stát v souladu s nejnovějším vývojem v oblasti technologií a ochrany životního prostředí a klimatu plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů a řídit modernizaci, decentralizaci a demokratizaci energetiky, což Komora OZE jednoznačně vítá. Druhé velké téma návrhu novely je snaha státu vypořádat se s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Navržené schéma je založeno na posuzování hodnot vnitřních výnosových procent (IRR), přičemž vláda si od zákona slibuje snížení nákladů veřejné podpory především na velké fotovoltaiky a to o několik miliard Kč ročně, řešeno je tedy rovněž snížení nákladů státu v důsledku zohlednění investičních dotací.
 
A právě IRR pro velké fotovoltaické elektrárny, které byly stavěny v letech 2009 a 2010 s přemrštěnou státní podporou, je tématem, které rozděluje zákonodárce i podnikatele v obnovitelných zdrojích. Bohužel zároveň zásadně ohrožuje budoucnost transformace české energetiky. Pokud totiž Sněmovna návrh novely nestihne schválit ve 3. čtení, které je naplánováno na středu 7. července, hrozí, že s ohledem na blížící se podzimní volby a faktické ukončení činnosti Poslanecké sněmovny v létě, novela spadne pod stůl a sektor zůstane bez základního legislativního rámce.
 
„Pokud zákon nebude schválen touto sněmovnou, další vláda přípravou a schvalováním nového zákona ztratí dva až tři roky. Místo abychom začali řešit, jak zapracovat na rozvoji obnovitelných zdrojů, odstraňovat bariéry, vytvořit dobré podmínky, bude se znovu vytvářet základní rámec,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, která v Česku sektor zastupuje.
 
 
Požadavky majitelů solárních elektráren komplikují situaci
 
„Nad částí novely stanovující principy dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů, kterou sektor nové energetiky nejvíc potřebuje, není mezi poslanci koalice a opozice významnějších sporů, neboť je dobře připravená a apolitická. Případné komplikace či detaily lze v případě potřeby napravit za běhu,” uvedl Štěpán Chalupa.
 
Velký spor je naopak o část zákona, která má ambici vypořádat se s dědictvím přemrštěné podpory velkých fotovoltaických elektráren v minulosti. „Někteří jejich provozovatelé urputně hájí své zisky, nechtějí ustoupit ani o píď a komplikují dosažení potřebného kompromisu. Rozboření novely zákona je pro ně lepší varianta, než zavedení solární daně, která by jejich zisky přiměřeně snížila,” dodal Chalupa.
 
Komora obnovitelných zdrojů podporuje přijetí tzv. kompromisního řešení, které zavádí IRR v rozmezí 8,4 až 10,6 % se současným navýšením solárního odvodu pro solární elektrárny z kritických let 2009 a 2010 (v případě roku 2009 se jedná o znovuzavedení). Obsahuje ho pozměňovací návrh [1] předloženy poslancem-zpravodajem Pavlem Pustějovským. Ke schválení ho plénu sněmovny doporučil i Hospodářský výbor a podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přesto však část provozovatelů velkých fotovoltaik hledá ve Sněmovně hlasy poslanců, které odmítají zdanění velkých solárních elektráren podpořit a to prostřednictvím zabrždění zákona nebo části řešící IRR a solární odvod.
 
 
Zdroje
 
[1] Tzv. kompromisní pozměňovací návrh posl. P. Pustějovského k sněmovnímu tisku č. 870 je vedený jako C.1. SD 8264.
Návrh stanovuje IRR v intervalu 8,4 %  - 10,6 % (konkrétní hodnotu pro každý typ OZE stanoví vláda svým nařízením) a znovu zavádí solární odvod pro fotovoltaické elekrárny uvedené do provozu v r. 2009 ve výši 10 % a zvyšuje solární odvod pro FVE z r. 2010 z 10 % na 20 % z výnosů z prodeje elektřiny.
 
Takové nastavení jako jediné zaručuje státu zcela jasnou výnosnost solárního odvodu ročně od 4,7 miliard Kč do 5,5 miliard Kč. Jako jediné bude mít dopad na všechny projekty FVE z let 2009 a 2010 a to včetně přeprodaných a dalších projektů, které by při jiném způsobu  řešení problémů vyklouzly. Možnost tohoto řešení již byla ověřena a to i rozsudkem Ústavního soudu ČR. Výše úpravy solárního odvodu je přiměřená a pro odpovědné provozovatele společně s úpravou IRR přijatelná.
 

publikováno: 01.07.2021


2021: desetkrát výkonnější větrné elektrárny než před 16 lety

Světový den větrné energie si dnes připomíná i ČR (po šestnácté)

Česko si dnes připomíná výrobu energie z větru. Na 15. června totiž připadá světový den větrné energie. V Česku ho slavíme už po šestnácté. Před šestnácti lety se rovněž začala psát moderní historie zelené energetiky. Tu zástupci sektoru spojují se začátkem platnosti zákona, který umožnil vznik nových větrných elektráren. Od jeho přijetí bylo v tuzemsku zprovozněno 340 megawattů (MW) větrných turbín. V jejich využívání však v porovnání s Evropou a stále víc a víc zaostáváme, uvádějí zástupci České společnosti pro větrnou energii a Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí dostatek elektřiny pro čtyři tisíce domácností. [1] Větrná turbína instalovaná před 16 lety bývala zhruba o 50 metrů nižší a za rok vyrobila elektřinu pro desetkrát méně domácností než ty nejmodernější současné. „Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 16 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent. „Díky tomu je dopad na zábor území výrazně menší,” dodal Janeček.
 
„Větrné elektrárny jsou vyzkoušená technologie, čistá energie. Lidé vedle nich normálně žijí, podobně jako žijí vedle průmyslových nebo zemědělských podniků,” uvedla Michaela Lužová z firmy W.E.B Větrná Energie s.r.o., která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.
 
Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují. „Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty jako jsou  Břežany u Znojma, nebo Horní Řasnice na Liberecku už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší - vědí do čeho jdou,” dodala Lužová.
 
Starostka Břežan Jana Surovcová nevidí v rozšiřování problém. „Diskutovali jsme to s obyvateli. Ze zkušenosti už víme, že elektrárny nedělají hluk ani nezabíjejí ptáky,“ uvedla.
 
 
2040: třetina elektřiny z větru?
 
Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 16 %, respektive 13 %, když odečteme větrníky na moři. [2] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Rakousko z větru pokrývá přibližně 12 % spotřeby. [3]
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]
 
Pro rozvoj sektoru bude zásadní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, jejíž schvalování se protahuje v poslanecké sněmovně. Návrh novely stanovuje nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst potřebným způsobem. „Zákon je pro nový rozvoj čisté energetiky stěžejní, podporujeme ho včetně přijatelného kompromisu v oblasti nastavení výnosnosti s korekcí solárního odvodu pro stávající zdroje, který podporuje ministerstvo. Osud zákona je však nejistý právě kvůli navrženému snížení finanční podpory pro velké fotovoltaiky stavěné před deseti lety, to je druhé velké téma návrhu této novely,” uvedl Chalupa.
 
  
Zdroje
[1] spotřeba v sektoru domácností činila v roce 2020 15 972 200 MWh elektřiny (ERÚ). Kalkulujeme počet domácností 4,372 mil. (ČSÚ, 2017). Průměrná roční spotřeba domácnosti tedy 3,65 MWh. Výroba nejmodernější plánované větrné elektrárny v ČR s výkonem 5,6 MW činí zhruba 14 000 MWh.
[2] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics.
[3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

publikováno: 15.06.2021


Large companies from V4 urge governments to help them decarbonise

A sample of large energy consumers across all sectors in the four Visegrad countries (V4) shows companies have strong interest in self-producing or purchasing electricity from renewable sources. This is the main conclusion from a new survey conducted across Czechia, Hungary, Poland and Slovakia by members of the Visegrad+ for Renewable Energy Platform (V+RE), which was presented today.

“Companies want to go green and use renewable energy. This stands in contrast to low ambition in the countries‘ current National Energy and Climate Plans but it shows potential for upward revision of the plans following final agreement on a new EU 2030 climate target”, Rebekka Popp, Policy Advisor at think tank E3G, said today.
 
 
Companies are more ambitious than national governments
 
Many of the companies surveyed have plans to transition to 100% renewable electricity by 2030. [1] This stands in contrast to the National Energy and Climate Plans of the V4 countries, which fail to seize the region’s potential for renewable energy, as previous assessments show. [2] Also, Slovakia, Czechia and Hungary are the three EU Member States with the lowest share of wind and solar power in electricity production, according to recent analysis. Poland, the country with the highest share of coal energy, is now on the path to becoming the most powerful player in offshore wind in the Baltic region, and has seen a boost of photovoltaic development. [3]
 
Irena Gajewska, Public Affairs Manager at Polish Wind Energy Association, said today: Poland needs a REvolution. Already today renewables such as onshore wind and PV can easily fuel the state’s welfare. Polish industry is increasingly worried about high energy prices associated with a slow coal exit and wants cheaper renewables quickly. We must dare take up the challenge now.”
 
 
Now, it is time for governments to act
 
The advantage of renewables is that companies can adopt different strategies to procure renewable electricity depending on their needs and circumstances. The survey revealed a strong interest in on-site self-production (11 out of 36 companies) and purchasing green electricity or certificates proving clean electricity consumption (8 out of 36 companies). However, companies continue to face barriers to self-production or purchasing more electricity from renewable sources, and many of these are political. This includes a lack of political long-term strategies, restrictive legislation and administrative obstacles. National governments have a central role in creating favourable conditions, allowing these companies to procure green electricity through financial and political support and drive the growth of renewable energy capacity in the region.  
 
“Clear regulatory support, stability and predictability are key for companies to continue their transition into green. This is even more important during the covid recovery period. Cooperation among all stakeholders in public and private spheres is essential and has a significant accelerating effect on green investments. Renewable energy is for many companies core of the reduction of their carbon footprint,” Eva Bučová, Chair of Sustainability Committee at ING Czech Republic said today.
 
 
About the survey and V+RE Platform
 
Members of the Visegrad+ for Renewable Energy Platform conducted an online survey with 36 responses from companies with facilities in one or more of the V4 countries. Companies surveyed operate across a variety of sectors, including large energy consumers from the manufacturing sector. Alongside this, in-depth interviews with 17 companies at the beginning of 2021 provided more detailed insights. The project was funded by the Department for Business, Energy and Industrial Strategy (BEIS) of the UK government as part of the COP26 Presidency efforts to accelerate the clean energy transition.
 
The Visegrad+ for Renewable Energy Platform (V+RE) brings together renewable energy associations and think tanks from the Visegrad countries and Austria. [4]
 
 
Sources:
 
[1] Survey' result (distributed together with this press release + available or request @Martin Mikeska)
[2] Challenging the low ambition. Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries (2020)
[3] Offshore Wind Act passed, PV is the fastest developed RES technology in Poland
[4] Visegrad+ for Renewable Energy Platform (2019)

publikováno: 25.03.2021


Zájem domácností o dotace pro obnovitelné zdroje narostl za tři roky na víc než trojnásobek

Tytéž dotace přinášejí každoročně miliardy korun firmám a podnikatelům v regionech

Zájem domácností o dotace na fotovoltaiku, tepelná čerpadla, solární kolektory nebo kotle na biomasu rok od roku roste. Ukazují to data z obou dotačních programů, které mají domácnosti na pořízení obnovitelných zdrojů k dispozici. Celkový roční počet žádostí o dotace v Nové zelené úsporám a takzvaných kotlíkových dotací za poslední tři roky narostl ze 20 na 66 tisíc, víc než na trojnásobek. Pro jejich hladké fungování v budoucnosti ale bude zásadní, zda se Ministerstvu životního prostředí podaří zajistit dostatek prostředků a umožní žadatelům podávat žádosti průběžně. Prozatím přislíbené prostředky pokryjí fungování úspěšných a u domácností oblíbených programů jen na 2 až 3 roky.
 
 
Počet žádostí, které domácnosti podávají do programu Nová zelená úsporám se každý rok zvyšuje. Platí to i o roce 2020, který byl prakticky celý zasažený pandemií koronaviru.
 
„Rostoucí zájem domácností vnímáme jako snahu ušetřit za energie do budoucna a zároveň si zajistit stabilní dodávky energie. Rád bych domácnosti ujistil o dalším pokračování podpory obnovitelných zdrojů z programu Nová zelená úsporám 2030 i z kotlíkových dotací,uvedl Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí, jehož team připravuje pokračování oblíbeného programu.
 
Oproti tomu počet žádostí podaných v kotlíkových dotacích mezi lety velmi kolísá, protože závisí na objemu dostupných prostředků, které jsou krajům na výměnu špinavých kotlů na uhlí přidělovány z Operačního programu životní prostředí.
 
„Pro domácnosti i instalaterské firmy je zcela zásadní kontinuita, čili možnost podávat žádosti průběžně a co nejméně změn a výkyvů. Pokud se totiž mezi lidmi šíří zprávy, že program bude omezen, nebo se jeho spuštění teprve očekává, domácnosti své žádosti pozdrží nebo naopak s nimi spěchají. Pro instalační firmy je problém obsloužit takto poskakující poptávku jako to vidíme zejména u tepelných čerpadel a kotlů na biomasu placených z kotlíkových dotací,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Výkyvy mapuje tabulka viz níže.
 
„Za druhou zásadní věc považujeme zajištění finanční stability programu Nová zelená úsporám 2030. Prostředky z Národního plánu obnovy spolu se základními čtyřmi miliardami garantovanými zákonem jsou minimum, které bude  Ministerstvo životního prostředí potřebovat,” dodal Chalupa.
 
Postupně se zvyšující zájem domácností je podle Komory obnovitelných zdrojů energie důkazem dobrého fungování programů. Dotační programy jsou však výhodné i pro stát a v době ekonomického oslabení to platí dvojnásob. Na každou korunu vyplacenou z těchto dotačních programů totiž připadají další dvě až tři, které domácnosti utratí ze svého. Tyto peníze přitom zůstávají především u lokálních podnikatelů a menších firem, které technologie zákazníkům instalují. „Jde o miliardy korun, které se dál protáčejí v regionech,” doplnil Štěpán Chalupa.
 
 
Roste zájem o sofistikovaná řešení
 
Výrazně roste i zájem domácností o sofistikovaná řešení určená k chytrému řízení spotřeby například pomocí nahřívání teplé užitkové vody a spínání domácích spotřebičů v době výroby elektřiny z fotovoltaiky. Podobně roste zájem o kombinace fotovoltaiky s tepelným čerpadlem, případně s bateriovou akumulací či akumulací do vody nebo dobíjením elektromobilu.
 
Podrobná čísla ukazují, že v Nové zelené úsporám za poslední tři roky nejvíc vyrostl zájem domácností o fotovoltaiku. Meziročně je nárůst podaných žádostí na instalaci fotovoltaiky na rodinné domy přibližně osmdesátiprocentní. Tento trend se již několik posledních let pravidelně opakuje a svědčí o trvale rostoucím zájmu českých domácností si vyrobit bezemisní energii pro vlastní spotřebu s možností ukládání vyrobené energie jak do vody tak do baterie. Tento trend neovlivnila ani koronavirová krize. Stejný trend domácností je možné sledovat také v sousedním Německu.
 
„Zatím jsme hodně nízko, ale trh se střešními fotovoltaikami každoročně roste. Až se dostaneme na aspoň osminásobek, na zhruba 400 až 500 megawattů nových instalací ročně, bude to optimální tempo pro naše montéry i postupné využití potenciálu, který tu máme,” řekl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, který v Česku montéry a výrobní, obchodní a montážní firmy z branže sdružuje. S výběrem prověřené montážní firmy může pomoct webová aplikace CAFT.
 
Tradičně velký zájem je mezi domácnostmi o tepelná čerpadla, který podobně jako u kotlů na biomasu roste průběžně. V jejich případě však bylo patrné násobné zvýšení zájmu u žádostí podaných do kotlíkových dotací v předloňském roce a to kvůli zpřísňujícím se kritériím pro uhelné kotle. Právě kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla (a plynové kotle) jsou zdroje, které si na jejich náhradu domácnosti pořizovaly. Kvůli (ne)dostupnosti dotací však domácnosti své žádosti kumulovaly a podávaly ve vlnách a na poslední chvíli. Tyto výkyvy zástupci Komory OZE kritizují, dobře je ilustruje počet podaných žádostí v jednotlivých letech viz tabulka:
 
Tabulka: počet ročně podaných žádostí do kotlíkových dotací

 

2018

2019

2020

kotel na biomasu

963

7 251

2 272

tepelné čerpadlo

1 634

14 448

4 846

 
 
 
Právě na počtu ročně podaných žádostí do kotlíkových dotacích je dobře vidět efekt „start-stop”, který firmy z oboru kritizují. Jeden rok jsou počty dodaných technologií nízké, další rok firmy špatně stíhají zájemce obsloužit. „Při nárazově vypisovaných výzvách firmy nestíhají a domácnosti jsou otrávené z přetíženého systému, kam se žádosti podávají a pak z čekání na nový kotel. Situaci by zásadně zlepšila možnost podávat žádosti průběžně. Čím jasnější a předvídatelnější pravidla a čím méně změn, tím lépe,” uvedl Jan Habart z CZ Biom. „Kdyby se státu povedlo zavést zpoplatnění uhlíku i u domácností, stát by získal další zdroj pro financování opatření, která pomohou snížit české emise,” dodal Habart.
 
„Zatímco v Nové zelené úsporám počet žádostí o tepelná čerpadla za tři roky narostl ze 4200 na 7800, v kotlíkových dotacích trh s nimi doslova roste a padá podle toho, jak krajské úřady vypisují výzvy k předkládání dotací,” uvedl Václav Helebrant z Asociace pro využití tepelných čerpadel.
 
Standardně vysokému a postupně se zvyšujícímu zájmu se těší i solární kolektory určené pro ohřev vody. O dotace na ně lze žádat v Nové zelené úsporám. Jejich počet vystoupal ze zhruba 9 tisíc v roce 2018 na 11,6 tisíce v roce 2020.
 
Státní fond životního prostředí, který program Nová zelená úsporám administruje a přiděluje krajům prostředky pro kotlíkové dotace, sleduje i počty aktivních či vyplacených žádostí. O aktuálním zájmu však nejlépe vypovídají čísla o podaných žádostech, uvedli zástupci Státního fondu životního prostředí. Srovnání počtu zájemců o oba programy přináší tabulky a grafy níže.
 
 
Jaká je budoucnost dotací pro domácnosti?
 
Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí uvažují o přeskupení dotací pro domácnosti tak, aby Nová zelená úsporám byla hlavním dotačním programem pro domácnosti, kdežto tzv. kotlíkové dotace by měly být zacíleny na segment sociálně slabších příjemců.
 
Největší objemy podpořených zdrojů lze proto očekávat z Nové zelené úsporám, kde však hrozí, že nebude dostatek prostředků. Z programu navíc budou nově podporovány vedle rodinných domů také bytové domy i mimo Prahu, které doposud byly podporovány z končícího IROPu.
 
Komora OZE společně se Šancí pro budovy spočítala, že do roku 2030 bude program pro svůj hladký průběh s podporou obnovitelných zdrojů a renovací budov potřebovat 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze v Národním programu obnovy (Fondu obnovy) ve výši 19 miliard částečně na krytí stávajícího programu a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 miliardy, což společně odpovídá přibližně dvou až tříleté potřebě.
 

publikováno: 10.03.2021


Rozvoj větrných elektráren v Evropě loni zbrzdila pandemie. V Česku se trh propadl na samé dno kvůli přístupu státu

Komora OZE komentuje čerstvé výsledky větrné energetiky za rok 2020

 
Přírůstek větrných elektráren v Evropě se loni kvůli pandemii propadl o 19 % oproti očekáváním, uvedl ve své čerstvé zprávě WindEurope. V Česku se po letech téměř stagnace nové větrné elektrárny propadly na samé dno, nebyla postavena ani jedna. Důvodem ale není pandemie, ale nekoncepční a přehlíživý přístup státu. Česká anomálie vyniká i v porovnání s Rakouskem. To má podobné větrné a topografické podmínky a z větru získává 12 % spotřebované elektřiny, kdežto Česko jen 1 %. Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt třetinu dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.
 
V Evropě bylo loni instalováno 14,7 gigawattů (GW; tedy 14 700 megawattů - MW) nových větrných elektráren. To je o 19 % méně, než bylo očekáváno před pandemií koronaviru. Čtyři pětiny nových turbín byly postaveny na souši (on-shore). Celkový výkon evropských větrných elektráren dosáhl 220 GW, což odpovídá výkonu 220 jaderných bloků v Temelíně. Data pocházejí z čerstvé výroční zprávy [1], autorem je Wind Europe, evropská větrná asociace.
 
 
Za propad v Česku může přístup státu
 
Oproti tomu v Česku nebyla po třech letech postavena ani jedna větrná elektrárna a vítr zde stále zajišťuje zhruba jen jedno procento spotřebované energie. „Nutno dodat, že i skromné počty elektráren stavěných v předchozích letech byly výsledkem snažení v minulosti, aby komplikované projekty stihly do kritického data vyřídit požadovaná povolení a dosáhly tak na státní provozní podporu. Žádné nové projekty od plošného zastavení podpory v roce 2013 nevznikaly. Dnes je tu rozvíjí jen několik málo firem či jednotlivců. Česko totiž už léta postrádá jasný, kontinuální a pozitivní přístup k obnovitelným zdrojům, což je snad nejvíc vidět právě v případě větrných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Na českou (a slovenskou) anomálii nedávno upozornila i agentura Reuters, která si všimla, že Česko je spolu se Slovenskem zemí s nejnižším podílem elektřiny z větru a slunce. Stejná zpráva zároveň uvádí, že obnovitelné zdroje se loni staly hlavním zdrojem elektřiny v EU, když v objemu vyrobené elektřiny poprvé předstihly uhelné zdroje. [2] Jen samotný vítr loni zajistil 16 % elektřiny spotřebované v Evropě. V Česku to bylo pouhé 1 %.
 
Ještě lepší obrázek o kuriózní situaci ve větrných elektrárnách v Česku vyniká při srovnání se sousedním, rovněž vnitrozemským Rakouskem, které má podobnou rozlohu a v úhrnu i podobné větrné podmínky. [3] Z větrných elektráren však pokrývá dvanáctkrát víc elektřiny, než Česko a do roku 2025 očekává dalších zhruba 2 000 MW nových instalací. [1] V Česku je očekáván zlomek, Česká společnost pro větrnou energii předpovídá nárůst o 170 až 420 MW. Zásadní vliv bude mít právě přístup státu, nastavení podpůrných nástrojů a povolovacího procesu.
 
 
ČR 2040: vítr může pokrýt třetinu spotřeby elektřiny
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]
 
„Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.
 
„Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.
 
 
Zdroje
 
[1] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics.
[2] Zpráva Reuters se opírá o studii think tanků Ember a Agora Energiewende.
[3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

publikováno: 01.03.2021


Modernizační fond: druhý pokus o přihrávku velkým hráčům?

Komora OZE ostře nesouhlasí

Návrh pravidel na rozdělení 150-200 miliard z Modernizačního fondu dnes projedná Vláda. Materiál překládá ministr Brabec. Má jednu zásadní chybu: větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky alokuje přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě.
 
Větší část alokace klíčového 2. podprogramu RES+, konkrétně 60 %, má být přednostně určena pro velké energetické společnosti spalující uhlí. Vyplývá to z předloženého návrhu Programového dokumentu k Modernizačnímu fondu. Zvýhodnění velkých energetických hráčů by mělo dle předkládací zprávy platit 3 roky, poté být vyhodnoceno. Vládě návrh předkládá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
 
Komora obnovitelných zdrojů energie loni v listopadu uvítala [1] rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) podpořit v nastavení pravidel Modernizačního fondu pestré vlastnictví obnovitelných zdrojů energie. Současným návrhem je proto překvapena, považuje ho za diskriminační a proto s ním nesouhlasí.
 
Program RES+ Modernizačního fondu bude s očekávanou alokací 60 až 80 miliard korun zdaleka největším (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v letech 2021 až 2030. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).
 
Fond by měl však kromě nepalivových zdrojů poskytovat podporu také na udržitelné využití biomasy v bioplynových stanicích. Právě zde se bude odehrávat velká transformace oboru, který může poskytovat tolik potřebnou flexibilitu a přitom zpracovávat odpady ale také udržitelně získávané suroviny. 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, řekl:
 
„Většina pro uhelné elektrárenské společnosti, to by byla prohra pro nás všechny ostatní, domácnosti, malé a střední podnikatele i obce. Od členů a partnerů víme, že je velký zájem, i když se o této možnosti lidé dozvídají, až nyní. Nepochybuji, že uhelní matadoři se zkušenostmi z energetiky dvacátého století dokáží vyvinout enormní tlak, věřím ale, že ministr s podporou vlády uhájí rovné podmínky pro všechny a nepřipustí diskriminaci domácností, obcí a podnikatelů.”
 
 
Martin Bursík, analytik z Komory OZE, řekl:
 
„Platí snad nějaká omezení nebo hranice pro investice velkých energetických společností? Pokud ne, tak nerozumím tomu, proč by hranice měly platit pro ostatní. Vláda by neměla nikoho zvýhodňovat ani diskriminovat.”
 
 
Nikdo nesmí být diskriminován, ani zvýhodňován
 
V příštích deseti letech by z finanční podpory v Modernizačním fondu měli profitovat občané, obce, živnostníci, zemědělci, malí a střední podnikatelé, ale i velké energetické společnosti. Ať už přímo nebo prostřednictvím komunitní energetiky se do výroby obnovitelné energie bude moci zapojit kdokoliv, a to za rovných podmínek.
 
Do sektoru výroby energie, jež byl v centralizované energetice dostupný výhradně velkým energetickým firmám, se bude moci zapojit každý, a právě to je demokratizace energetiky. Vlastní spotřeba části vyrobené elektřiny totiž snižuje platby za energie a dochází k posílení jejich energetické nezávislosti.
 
Diskriminací přitom už je jen to, že energetičtí matadoři jsou s podmínkami a existencí fondu velmi dobře informováni. Nenechávají nic náhodě a velmi intenzivně se na čerpání z fondu připravují. Jejich taktikou bude nahrnutí ohromujícího množství projektů na samém počátku. Ostatní hráči na trhu budou jen obtížně stahovat jejich náskok. To však nemůže být důvodem pro získání privilegií.
 
 
Zdroje
 
[1] Detaily viz tisková zpráva Komory OZE

publikováno: 25.01.2021


Česko na křižovatce energetické transformace

Předběžné výsledky rozvoje obnovitelných zdrojů ve 2020 a prognózy pro začínající dekádu

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.
 
„V roce 2021 bude potřeba, aby Vláda, ať už tato nebo příští, jednoznačně podpořila rozvoj čisté energetiky. Téměř bilion korun ze zelených fondů EU čeká na hranici, jsou skoro hotová pravidla pro jejich rozdělování, ale sektoru stále chybí pravidla a jistota, že stát to s obnovitelnými zdroji myslí vážně a jsou pro ni prioritou,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Komora OZE analyzuje vývoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě a přináší přehled tří klíčových oblastí, které potřebují zásadní nápravu:
●      Tou první je novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která stanovuje nová pravidla rozvoje obnovitelné energetiky. Navíc, sektoru může také pomoci se jednou provždy vypořádat s dědictvím solárního tunelu, pokud Parlament opraví chyby ve vládním návrhu. Už několik měsíců však čeká na své projednání ve Sněmovně a s ohledem na blížící se volby není vůbec jisté, že legislativu stihne Parlament schválit.
●      S tím bude bezprostředně souviset, jak se Česko postaví k očekávané revizi stanoveného tempa, jakým se budou v této dekádě rozvíjet obnovitelné zdroje. Takzvaný národní energeticko-klimatický plán zatím možnosti obnovitelných zdrojů hrubě podceňoval. V souvislosti se zvýšeným unijním cílem pro skleníkové emise lze očekávat tlak na nejméně zdvojnásobení spotřeby obnovitelné energie do roku 2030,
●      Třetí podmínkou je zjednodušení povolovacího procesu a urychlení výstavby nových energetických zdrojů ve stavebním zákoně a dalších předpisech vč. prováděcích metodik.
 
„S rozvojem obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce demokratizace energetiky. Nové obnovitelné zdroje může vlastnit, provozovat a z jejich výroby profitovat každý: občané, malí a střední podnikatelé a obce i velké energetické firmy,uvedl Martin Bursík, který v Komoře OZE sleduje přípravu evropské legislativy.
 
 
Podrobné informace o rozvoji jednotlivých sektorů obnovitelných zdrojů najdete v připojeném souboru.

publikováno: 22.01.2021


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz

Ladislav Seidler

místopředseda


Aleš Hradecký

místopředseda


Vladimír Zachoval

místopředseda


Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Ladislav Seidler

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval

Jan Šafanda

Libor Soukup

Tomáš Matuška