Aktuálně

EU během 5 let světovou dvojkou v čisté energetice. A co ČR?

IEA vydala pětiletou prognózu rozvoje čisté energetiky. Doplňujeme český kontext a náš komentář.

Téměř třetina spotřebované elektřiny na světě bude už za pět let pocházet z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů energie (OZE). Největší podíl na růstu obnovitelných zdrojů si však udrží moderní bioenergetika. EU má našlápnuto stát se druhým nejrychleji rostoucím trhem s obnovitelnými zdroji a předhonit Spojené státy. To jsou hlavní závěry nové analýzy Mezinárodní energetické agentura (IEA). [1]
 
V Česku by měl během příští dekády podíl obnovitelných zdrojů narůst z dnešních asi 15 na nejméně 24 %, zjistila Komora obnovitelných zdrojů energie. [2] Nikoliv 20,8 %, jak nedávno uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
 
 

Především výroba tepla a role tzv. moderní bioenergetiky, tedy také využívání bioplynu, efektivní využívání pevné biomasy a biopaliv v dopravě, jsou hlavní témata podrobné analýzy s pětiletou predikcí vývoje čisté energetiky ve světě.
 
Pro tuzemské energetické experty jsou ale patrně důležitější předpovědi týkající se Evropy, která se má během pěti let stát globálně druhým nejrychleji se rozvíjejícím trhem s obnovitelnými zdroji, hned po Číně (o důvodech viz níže), kde bude vznikat víc než 40 % všech instalací. [1]
 
Během období 2018 - 2023 se v EU očekávají nové instalace o výkonu 125 GW. Důvody optimistických predikcí jsou především tyto tři [1]:
- nedávno schválený celounijní cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % spotřebované energie z OZE. Z něj plyne český závazek navýšit podíl čisté energie z asi 15 na “nejméně 24 %”, který popisujeme výše
- zavedení dalších aukčních mechanismů, ve kterých se bude o finanční podporu soutěžit v klíčových zemích
- rostoucí trh založený na dlouhodobých kontraktech na nákup čisté elektřiny, na němž budou mít podniky zisk plynoucí z poklesu cen větrné a fotovoltaické elektřiny.
 
Pro-tržní mechanismy jako jsou aukce, se stanou hlavním motorem růstu nových obnovitelných zdrojům, uvádí dále IEA. Poprvé v historii tak bude víc než polovina nových výroben dostávat podporu vzešlou ze soutěže v aukcích, ne díky rozhodnutím státu, což bude dál tlačit na snižování ceny především u fotovoltaické a větrné elektřiny až do pásma 20 až 50 USD za megawatthodinu (MWh).
 
 
Přehled hlavních očekávání a předpokladů [1]
 
GLOBÁLNÍ SPOTŘEBA ENERGIE (elektřina, teplo, doprava dohromady)
 
- spotřeba energie z obnovitelných zdrojů narostla loni o víc než 5 % - třikrát víc než narostla celková spotřeba energie.
- 12,4 % spotřebované energie, tedy o asi pětinu víc, než dnes bude v roce 2023 pocházet z obnovitelných zdrojů, předpovídá IEA.
 
 
VÝROBA ELEKTŘINY
 
- v roce 2023 bude 30% elektřiny dodáváno z obnovitelných zdrojů (v roce 2017 je to 24%), 70% nových kapacit ve výrobě elektřiny bude v instalacích využívajících obnovitelné zdroje, nejvíce elektřiny zajistí nadále vodní energie (16%), dále vítr (6%), slunce (4%) a bioenergetika (3%),
 
 
Nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů poroste i dál fotovoltaika:
 
- v roce 2017 činily dvě třetiny všech nových elektráren (čisté přírůstky výrobní kapacity) právě fotovoltaické elektrárny,
- během pěti let by mělo vzniknout asi 600 gigawattů (GW) nových instalací. To je víc než součet přírůstků všech ostatních obnovitelných zdrojů (elektřiny),
- hlavním tržním segmentem bude u fotovoltaiky decentralizovaná výroba - fotovoltaika vyrábějící pro vlastní spotřebu majitelů: firemní instalace spolu s instalacemi na obytných budovách budou tvořit víc než polovinu všech přírůstků fotovoltaiky.
 
 
Druhým nejrychleji rostoucím sektorem bude větrná energetika a druhým obnovitelným zdrojem s největší výrobou elektřiny zůstanou dál vodní elektrárny
 
- očekává se nárůst celkové výrobní kapacity větrných elektráren o 60 % (o 325 GW). Drtivá většina (90 %) z toho budou větrné elektrárny na souši.
- Mořské (tzv. off-shore) větrné elektrárny budou tvořit jen zlomek nových přírůstků. Cena jejich elektřiny však během pěti let klesne o (neuvěřitelné) dvě třetiny, očekává Mezinárodní energetická agentura.
 
 
IEA upozorňuje na výrobu tepla z OZE, která dosud stojí spíš stranou zájmu (a kde se z OZE vyrábí pouze 10 % celkové spotřeby tepla a v roce 2023 je očekáván nárůst na asi 12 % (kdežto v elektřině se očekává zhruba 30% podíl z OZE). Spotřeba tepla totiž stojí za víc než polovinou celkové konečné spotřeby energie.
 

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
"Zkušený tým Fatiha Birola (ředitel Mezinárodní energetické energetické agentury, pozn. redakce) přináší další skvělou zprávu: stále dostupnější a výkonnější obnovitelné zdroje porostou v příštích pěti letech ještě rychleji než dosud a to včetně biomasy. V Česku netrpělivě čekáme na dokončení novely zákona, která by měla rozvoj čisté energetiky znovu nastartovat i u nás. Podnikatelé, samovýrobci a energetické komunity dostanou možnost si vyrábět svou energie sami a levněji.”
 

Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
 
[1] RENEWABLES 2018. Analysis and forecast to 2023. Dostupné zde.
[2] EU si schválila společný cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Metoda, kterou pravděpodobně Evropská komise použije pro ověření kompatibility národních cílů se společným celounijním 32% cílem bude výpočet založený na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Akademická pracoviště, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi, již první neoficiální propočty cílů pro jednotlivé členské státy metodou čtyřfaktorového benchmarkingu provedla. Výsledky nebyly dosud publikovány. Komora OZE je v kontaktu s experty těchto akademických pracovišť a v předstihu upozorňuje, že považuje za racionální kalkulovat s cílem nad úrovní 24% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030.
 

publikováno: 09.10.2018


Energetické komunity i v Česku? POZVÁNKA

Dovolujeme si Vás pozvat na výstavu o energetických komunitách v Česku i zahraničí. Na místě bude možnost individuální odborné diskuze o dalším rozvoji obnovitelných zdrojů v Česku s experty z Hnutí DUHA a Komory obnovitelných zdrojů energie

Kdy: středa 26. září (9:00 – 18:00)
 
Kde: Praha, Karlínské náměstí
 
 
Kontext:
  
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu Zákona o podporovaných zdrojích, která by v Česku měla obnovit podmínky pro nové obnovitelné zdroje energie (OZE): bioplynové, fotovoltaické, větrné, biomasové a vodní elektrárny, tepelná čerpadla a solární kolektory.
 
Důležitým principem dalšího rozvoje OZE jsou tzv. komunitní projekty, které se výborně osvědčují na Západě – dobrovolné svazky občanů, obcí a podnikatelů, kteří společně postaví a provozují zdroj k výrobě elektřiny či tepla. Hnutí DUHA společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie připravili výstavu, která se komunitní energetikou zabývá. Zástupci obou organizací rádi zodpoví dotazy týkající se obnovitelných zdrojů.
 
Výstava je navíc rozšířena o informace o bioplynu, který může nepravidelnou, ale dobře předvídatelnou výrobu větrných a fotovoltaických zdrojů doplňovat.
 
V Evropě se stále více prosazují tzv. energetické komunity - obce, místní obyvatelé a malí podnikatelé spoluvlastní energetický zdroj. Peníze za vyrobenou energii neodtékají na účty velkých energetických společností, ale zůstávají v daném regionu a komunity je použijí na svůj další rozvoj.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt víc než čtvrtinu naší spotřeby elektřiny.
 
Nepravidelnou, ale dobře předvídatelnou výrobu energie z větru je potřeba doplnit výrobou ze zdrojů, které dokáží pružně reagovat: začít rychle vyrábět, když vítr slábne nebo naopak rychle skončit, když vítr zesílí. K tomu se výborně hodí vodní elektrárny a elektrárny na bioplyn. Ty bioplynové navíc mohou dodávat vyčištěný bioplyn do rozvodné plynové sítě nebo na něj mohou jezdit auta a autobusy na CNG.
 

Kontakty:
 
● Tomáš Jagoš, Hnutí DUHA, tomas.jagos@hnutiduha.cz, 773 778 837
 
● Martin Mikeska, Komora obnovitelných zdrojů energie, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
Těšíme se na setkání!

publikováno: 21.09.2018


Ještě větší úspory díky obnovitelným zdrojům

Ministerstvo životního prostředí rozšiřuje Novou zelenou úsporám o kombinaci fotovoltaiky a tepelného čerpadla

Rozšíření oblíbeného programu Nová zelená úsporám o dotaci pro kombinaci tepelného čerpadla s fotovoltaikou dnes ve 12 hodin oznámil na tiskové konferenci ministr Brabec (Ministerstvo životního prostředí).
 
„Malá fotovoltaická elektrárna může pokrýt 30 až 50 % roční spotřeby energie v domácnosti. Pokud se ale navíc k ní připojí i tepelné čerpadlo k vytápění domu, celková úspora energie bude ještě vyšší. Rozšíření dotačního programu tímto způsobem je proto velmi dobrý krok,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE).
Z jedné kilowatthodiny (kWh) elektrické energie „zdarma“ vyrobené solárními panely totiž domácnost díky tepelnému čerpadlu získá třeba i 5 kWh tepla. A díky rozšířené dotaci Nové zelené úsporám bude nově možné na obě klíčové části – tepelné čerpadlo i fotovotaiku – získat dotaci.
 
Díky klesajícím cenám komponentů se fotovoltaická elektrárna v současnosti stává běžným standardem na střechách rodinných domů. „Základní filozofií při pořízení fotovoltaické elektrárny pro rodinný dům bývá hlavně ušetřit co nejvíce nákladů spojených s provozem domácnosti. A pořídit si k fotovoltaice tepelné čerpadlo, které umí dům v zimě vytápět a v létě chladit, k úsporám za energie výrazně přispívá,“ dodává Tomáš Straka z Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ).
 
Pokud je v rodinném domě instalována fotovoltaická elektrárna i tepelné čerpadlo, pak je možné v letních měsících dosáhnout i k pokrytí spotřeby tepelného čerpadla během dne až 100 %, v zimních měsících pak přibližně 50 %. Zásadně ale záleží na parametrech celého systému a aktuálním výkonu elektrárny.
 
Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaiky ale klade vyšší nároky na kvalitní návrh celého systému. „Domácí fotovoltaická elektrárna musí být k provozu tepelného čerpadla přizpůsobena. Při navrhování celého systému je nutné dbát na dobré dimenzování výkonu elektrárny a klíčového komponentu – střídače, který mění stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na střídavý,“ vysvětluje Aleš Hradecký, předseda představenstva Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT) a ředitel instalační firmy SolarInvest.
 
„Propojením tepelného čerpadla s fotovoltaikou domácnost získává větší množství energie pro vlastní spotřebu. V letních měsících, kdy je solární energie dostatek, se může tepelné čerpadlo snadno postarat také o energeticky efektivní chlazení interiéru,“ doplňuje Hradecký (CAFT).
 
Pro maximální ziskovost celého systému je žádoucí instalovat také systém predikce počasí, jenž v řádu milisekund kontroluje spotřebu domácnosti a aktuální výrobu z fotovoltaiky a rozděluje vyrobenou elektřinu podle nejlepší výhodnosti. „V tomto případě systém pozná, kdy si naakumulovat energii do zásoby, kdy počkat na slunce anebo na lepší počasí. Umí přímo pracovat s frekvencí kompresoru tepelného čerpadla a tím přizpůsobit běh aktuálním slunečním podmínkám, včetně predikce mraků. Výsledkem je 95% spotřeba vyrobené elektřiny přímo doma,“ uzavírá Hradecký.
 

Kontakty
 
• Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
• Aleš Hradecký, předseda představenstva Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT), 602 534 684
• Tomáš Straka, Ph.D., předseda správní rady AVTČ, straka@avtc.cz, 724 324 445
• Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
O Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT)
 
Cech aplikovaných fotovoltaických technologií (CAFT) představuje dobrovolné nevládní a neziskové profesní sdružení, jehož cílem je podporovat rozvoj fotovoltaiky a zvyšování kvality fotovoltaických systémů realizovaných v České republice. CAFT v současnosti sdružuje většinu instalačních a distribučních společnosti, které v České republice nainstalovaly zhruba 70% všech fotovoltaických zařízení nebo pro ně vyrobily či dodaly komponenty.
CAFT se aktivně zapojuje také do tvorby nové legislativy a nových dotačních programů (NZÚ, OPPIK) s cílem prosadit takové změny, které podpoří výstavbu kvalitních fotovoltaických systémů v České republice.
 

O Asociaci pro využití tepelných čerpadel (AVTČ)
 
AVTČ je jediná profesní organizace v oboru tepelných čerpadel v České republice. Jejím členem je většina významných výrobců a dovozců tepelných čerpadel. Naši členové dodávají na trh až 70% všech instalovaných tepelných čerpadel. AVTČ je člen evropské asociace tepelných čerpadel EHPA.
 

publikováno: 18.09.2018


Evropu čekají nové rekordy ve větrné energetice, v ČR snad po roce 2021

Wind Europe zveřejnil čerstvé předpovědi vývoje větrné energetiky do 2022

Průměrným tempem 17 tisíc megawattů ročně by měly v Evropě přibývat nové větrné elektrárny během příštích pěti let. V roce 2019 by měl být opět pokořen evropský rekord v objemu nových instalací. Většina nových elektráren bude stále ještě přibývat na souši (a nikoliv v moři). Předpovídá to čerstvá analýza od Wind Europe, evropské větrné asociace. [1]
 
V Česku - pokud vůbec - vznikne během příštích dvou let jen několik kusů větrných elektráren, které získaly nárok na finanční podporu za ne zcela rovných podmínek v minulosti. Nové větrné elektrárny totiž v ČR již od roku 2014 nemají, jako jediný obnovitelný zdroj energie (OZE), nárok na žádnou finanční podporu a navíc jsou zatížené velmi složitými povolovacími procesy.
 
Nastartování nového rozvoje může v Česku přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta by měla vymezit rámec dalšího rozvoje OZE platný od roku 2021 (včetně legislativních podmínek, zjednodušení povolovacích procesů a zavedení finančních podpor, pokud bude nutná). Hodně ale záleží na výsledné podobě novely a neméně na tom, jak budou rozvoj čistých, domácích a, v porovnání s jinými zdroji, násobně levnějších obnovitelných zdrojů budoucí vlády otevřeně veřejně podporovat.
 
 
Wind Europe ve své analýze dále očekává, že (větrné elektrárny v Evropě):
 
- během následujících 5 let naroste jejich instalovaný výkon o přibližně 87 tisíc megawattů (MW), z toho přes 70 tisíc MW na souši a (jen) 16,5 tisíce MW na moři,
 
- v roce 2022 bude celkový instalovaný výkon činit 258 tisíc MW. 
Pro srovnání [2]: celkový instalovaný výkon elektráren v EU v roce 2017 (v tisících MW): plynové 188; uhelné: 148; velké vodní: 137 a jaderné 118. Výkon uhelných a jaderných elektráren poslední dekády klesal, což je očekáváno i v budoucnosti. Naopak výkon plynových a vodních elektráren oproti roku 2005 narostl.
 
- Německo stále zůstane zemí s největším výkonem větrných elektráren (73 tisíc MW v roce 2022). Následováno Španělskem (30 tisíc MW) a Velkou Británií (26 tisíc MW). Nejrychlejší rozvoj je očekáván ve Švédsku a ve Španělsku, dále také v zemích Beneluxu, Norsku, (Turecku) a ve Francii. V poslední uvedené aktuálně rozvoj větrných turbín - i přes velmi ambiciózní plány - naráží na překážku pomalých povolovacích procesů.
 
- se bude dál zvyšovat nominální výkon jedné větrné elektrárny. Novým standardem se stanou elektrárny s výkonem 4 MW a víc (pro pevninu) a 8 MW a víc (pro moře). Pro srovnání: v Česku se v posledních letech stavěly elektrárny s výkonem o třetinu či čtvrtinu menším (2,5 až 3 MW). Větší nominální výkon v praxi znamená, že jedna elektrárna vyrobí víc elektřiny. Pro ještě víc elektřiny z větru tedy stačí menší počet elektráren.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
“Sektor čisté energetiky, který v Česku naše Komora zastupuje, velmi netrpělivě čeká na novelu zákona, která by měla růst obnovitelné energetiky znovu nastartovat i tady. Velmi oceňujeme, že stát chystá nové podmínky s předstihem, takže podnikatelé nebo komunity, které budou mět rozvoj OZE zajistit, se na to můžou dopředu připravit.”
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
 
“V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční.”
 

Kontakty
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
O České společnosti pro větrnou energii
 
Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) je profesní organizace fyzických a právnických osob, které podporují využívání energie větru na území ČR v souladu se zájmy občanské společnosti. Jejími členy jsou provozovatelé s bohatými zkušenostmi s provozem větrných elektáren v podmínkách ČR, odborníci zabývající se tímto oborem na vědecké bázi, ale také sympatizující lidé z řad široké veřejnosti. Byla založena v roce 1994 a od září 1999 je členem Asociace pro obnovitelné zdroje energie a od března 2001 je členem Wind Europe (dříve Evropské asociace pro větrnou energii; EWEA).
 

Prameny
 
[1] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2022
Hlavní závěry jsou dostupné zde, celou studii můžeme zaslat na vyžádání (M. Mikeska)
 
[2] Vývoj instalované kapacity elektráren podle zdrojů. Detailně zde

publikováno: 13.09.2018


Česká televize - Události

Jediná větrná elektrárna v Česku

Je nejvyšší v Česku - větrná elektrárna u Zlaté Olešnice v podhůří Krkonoš. A je taky zatím jediná, která letos začala nově dodávat do sítě - další by mohla vyrůst ještě do konce roku. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů po nás chce i Evropská unie.
K rozvoji větrné energetiky a obnovitelných zdrojů vůbec s předsedou a místopředsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou a Janem Habartem.
 
Sledujte zde

publikováno: 28.08.2018


Nový plán A pro českou energetiku

Vše nasvědčuje tomu, že i v Česku přišel čas přehodit výhybku a z doposud podceňovaných obnovitelných zdrojů, které byly považovány za takzvané doplňkové zdroje (plán B), vytvořit základ budoucí české energetiky - plán A. Bude to úplně jiný typ práce, než projektovat a stavět obří elektrárny.

Budeme se muset vypořádat s řadou mýtů, které obnovitelné zdroje doprovází. Bude to vyžadovat úpravy legislativy směrem k decentralizované energetice. V mnohém se můžeme inspirovat u sousedů na západ od nás.
 
Ministři energetiky evropské osmadvacítky minulý týden v Bruselu dotáhli dohody o klíčových směrnicích. Ty určují, jakým způsobem se bude energetika v zemích EU během příštích dekád transformovat z uhelné a plýtvavé na čistou a úspornou.
 
Plošné dotace pro obnovitelné zdroje, které státy zaváděly, aby pomohly rodícímu se sektoru a vyrovnaly desetiletí trvající zvýhodňování (trvá stále) konvenční energetiky, končí. Unijní plány počítají s tím, že všechny nové zdroje s výjimkou malých budou muset o podporu do budoucna soutěžit.
 
Nová evropská legislativa počítá i s významnou rolí samovýrobců a energetických komunit. Výroba energie by čím dál méně měla být doménou gigantických utilit a investorských skupin a měla by se přesouvat co nejblíž k těm, kteří vyrobenou energii spotřebovávají: k domácnostem, obcím, farmářům a podnikatelům. Peníze za prodanou energii pak zůstanou v regionu a protočí se v rozpočtech obcí a tržbách místních podnikatelů ještě jednou, místo aby odtékaly na účty do center a daňových rájů. Jde o právo na výrobu energie pro všechny, říká se tomu také demokratizace energetiky.
 
Bulharskému předsednictví se podařilo dotáhnout dohodu o tempu, jakým se budou obnovitelné zdroje v Evropě rozvíjet. To je pro Česko zásadní: rozvoj obnovitelných zdrojů totiž v současné době stagnuje a stát bude muset sektor znovu nastartovat. Do konce příští dekády má vyrůst tuzemská obnovitelná energetika ze současných 15 na nejméně 23 procent.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali už během příští dekády pokrýt spotřebu více než poloviny českých domácností a dlouhodobě dokonce více než čtvrtinu spotřeby celé ekonomiky. Tedy to samé, co by dokázaly dva nové jaderné bloky, akorát se šest až desetkrát menšími náklady. Když šlápneme na plyn, tak ještě jednou tolik elektřiny dokáží vyrobit střešní a fasádní fotovoltaiky. P pro vykrytí nepravidelných, ale dobře předvídatelných výchylek ve výrobě můžeme dobře použít malé vodní elektrárny a bioplynové stanice nebo zdroje na biomasu a plyn. Bioplynky navíc umějí dobře posloužit jako denní i sezónní akumulace či vyrobený biometan ztláčet a nahrazovat tak fosilní CNG v dopravě. A opřít se můžeme také o energii z tepelných čerpadel a biomasu, jež jsou již dnes stěžejním zdrojem pro budovy. Při troše dobré vůle ze strany státu bychom mohli už koncem příští dekády přivítat první geotermální elektrárny a teplárny, ale také asi čtyřikrát více tepelných čerpadel a třikrát více solární kolektorů než dnes.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 20.06.2018


Hlasování Europarlamentu o části Balíčku

Europarlament odhlasoval slabé cíle, ale chce víc samovýrobců a energetických komunit

Nejméně 35 % energie by mělo v roce 2030 pocházet v EU z obnovitelných zdrojů. To obsahuje návrh pozice, kterou odhlasoval včera odpoledne Evropský parlament. Komora obnovitelných zdrojů energie považuje cíl za málo ambiciózní. Navíc neobsahuje konkrétní cíle pro jednotlivé členské země, které by naplnění cíle společného pro 28 zemí pomohly zajistit (na rozdíl od cílů pro rok 2020).
 
Celoevropský 35% cíl znamená pro Česko dosáhnout v roce 2030 podílu 26 % energie z obnovitelných zdrojů (OZE) [1]. Přitom aktuální podíl OZE na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 % [2]. Navýšení podílu z 15 % v roce 2020 na 26 % do roku 2030 představuje v porovnání s růstem podílu OZE v minulé dekádě zpomalení tempa [3]. Větší ambice by přitom domácnostem, obcím i podnikům přinesly atraktivnější podmínky, kterými by je stát motivoval, aby si elektřinu a teplo vyráběly z čistých, domácích zdrojů samy.
 
Zástupci sektoru obnovitelné energetiky uvítali, že součástí schválené pozice jsou důležité zásady, které umožní rozvoj tzv. samovýrobců elektřiny a energetických komunit.
 
Dnešní hlasování v EP se týkalo tří legislativních návrhů z balíčku energetické a klimatické politiky EU pro období do roku 2030. Evropský parlament rozhodne o dalších částech balíčku v březnu a pak začne tzv. trialog - vyjednávání mezi Komisí, Parlamentem a radou o finální podobě celého balíčku.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Europoslanci dali svým hlasováním najevo, že samovýrobce a energetická družstva a komunity považují za důležitou součást energetiky. O to víc mě mrzí, jak nízké ambice schválil. Doufejme, že během trialogu se to povede ještě zlepšit a že česká vláda k tomu přispěje. Obnovitelné zdroje jsou šancí na čistou a levnou energii pro Česko stejně jako pro EU.”
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
[1] Tisková zpráva výboru ITRE
[2] Obnovitelné zdroje energie v roce 2016. MPO. Listopad 2017. Dostupné zde
[3] V minulém období, kdy cíl pro Česko byl stanoven směrnicí 2009/28/EC na 13 %, narostl podíl obnovitelných zdrojů narostl z 8.8% v roce 2010 na 15 % v roce 2016. Do roku 2020 již podíl výrazně neporoste, odhadují zástupci Komory OZE.
[4] National benchmarks for a more ambitious EU 2030 RES target. Červen 2017. Dostupné zde

publikováno: 18.01.2018


Podpora pro obnovitelné zdroje energie 2.0

Novou podporu pro obnovitelné zdroje energie v Česku dnes společně diskutovali zástupci ministerstev, experti na energetiku a energetickou politiku, podnikatelé a nevládní organizace z Česka, Německa a Francie.

Zahraniční hosté prezentovali na odborném semináři novou legislativu na podporu obnovitelných zdrojů energie a zkušenosti s její přípravou i chystané změny. Cílem odborného semináře je převzít to nejlepší z obou prezentovaných systémů do nové podpory pro obnovitelné zdroje energie 2.0.
 
Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu, které nelze dosáhnout bez zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Už nějakou dobu neplatí, že OZE potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou, a ještě několik let budou, důležitým nástrojem pro posílení role OZE v energetickém mixu.
 
„Klimatickým a energetickým výzvám našeho století můžeme v Evropě čelit jen společně. Těší mě, že německé a francouzské velvyslanectví mohou tímto seminářem o podpůrných nástrojích pro obnovitelné energie trochu přispět k tomuto evropskému procesu,“ uvedl německý velvyslanec v České republice, Dr. Christoph Israng a chargé d’affaires Francouzského velvyslanectví paní Marianne Carré.
 
Česko má velice dobré zkušenosti s podporou formou hodinových zelených bonusů. Nové rýsující se podpůrné schéma pravděpodobně naváže na tento protržní systém a zkombinuje ho pro větší projekty obnovitelných zdrojů s aukcemi, které pomohou stlačit podporu na nejnižší možnou míru.
 
Se zavedením tržně orientovaných mechanismů na podporu výroby čisté energie počítá i návrh energetického balíčku Čistá energie pro všechny Evropany.
 
Akci uspořádalo Německé a Francouzské velvyslanectví v Praze s Heinrich-Böll-Stiftung e.V., kanceláří v Praze a Komorou obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra a průmyslu a obchodu, řekla:

„Ministerstvo průmyslu a obchodu již několik měsíců intenzivně pracuje na novele zákona o podporovaných zdrojích, jejíž součástí bude nové protržní schéma pro podporu obnovitelných zdrojů. Cílem MPO je připravit pro stát takové podmínky a nástroje, aby bylo možné naplnit naše závazky pro OZE do roku 2030 nejefektivnějším způsobem. Možnost seznámit se s nejnovějšími podporami a zkušenostmi z Francie a Německa vítáme, chceme se totiž poučit z chyb, které se v systému aukcí v minulosti objevovaly a kolegové již mají celou řadu takzvaných porodních bolestí za sebou.“
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Už nějakou dobu neplatí, že obnovitelné zdroje potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou a ještě několik let budou důležitým nástrojem pro posílení role obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Hodinový zelený bonus je nejlepší
varianta - ceny elektřiny na trhu - při zvýšení tržní ceny elektřiny podpora klesá dokonce až na nulu. Jde o vůbec nejlevnější schéma podpory.

Kontakty

• Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, kovacovska@mpo.cz, 224 853 240
• Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
• Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

publikováno: 07.12.2017


35 % energie z OZE ve 2030, ale nezávazné cíle: odhlasoval dnes klíčový výbor Evropského parlamentu

Pro ČR to znamená navýšit podíl OZE ve 2030 z 15 na 26 %

Zásadním a pozitivním způsobem dnes zasáhl do návrhu novely směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů klíčový Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Odhlasoval pozměňovací návrhy, kterými zvyšuje cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) v EU z 27 % na 35 % k roku 2030. Výbor ITRE ale neodhlasoval, že cíle pro jednotlivé členské státy EU k roku 2030 budou závazné. [1] Pro Českou republiku to znamená dosáhnout v roce 2030 podílu ¼ energie z obnovitelných zdrojů (konkrétně 26%), jak vyplývá z pozměňovacích návrhů ke směrnici [2]. Aktuální podíl OZE na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 %, ukazují pár dní staré statistiky z MPO. [3]
 
Komora OZE považuje podíl 26 % k roku 2030 za realistický a připomněla, že cíl 26 % je druhým nejnižším cílem ze všech členských států EU (po Lucembursku). I uhelné Polsko by mělo navýšit svou výrobu z OZE na 28 %. Na druhé straně statistiky je Švédsko s plánovaným podílem 63 %. Těžší úkol čeká například jadernou Belgii, která by měla navýšit podíl OZE z dnešních 8 na 26 % nebo Irsko (z 9 na 33 %) či Holandsko (z 6 na 29 %) a Británii (z 8 na 32 %). Aktuální výše podílů OZE na spotřebě v zemích EU přebíráme ze studie od Technické univerzity ve Vídni a analytické společnosti Ecofys [4]. Cílové podíly přejímáme dle návrhu pozměňovacího návrhu ke směrnici. [2]
 
Definitivní rozhodnutí o podobě směrnice přijme plénum Evropského parlamentu v lednu 2018.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
"Ambiciózní celoevropský cíl s nezávaznými cíli pro národní státy jsou samozřejmě o řád lepší signály pro sektor, než jen nezávazné cíle a bez ambice. Více obnovitelných zdrojů pomůže zlepšení kvality ovzduší. Už nějakou dobu neplatí, že obnovitelné zdroje potřebují ke své existenci masivní podporu. Státní podpůrné mechanismy však jsou a ještě několik let budou důležitým nástrojem pro posílení role obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Hodinový zelený bonus je nejlepší varianta - nejlépe kopíruje ceny elektřiny na trhu a umí dodat co nejvíc obnovitelné energie s nejnižšími možnými náklady.”
 

Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Prameny
[1] Tisková zpráva výboru ITRE, dostupné zde (včetně citací zpravodaje RED II)
[2] Čísla vyplývají z pozměňovacího návrhu.
[3] Obnovitelné zdroje energie v roce 2016. MPO. Listopad 2017. Dostupné zde
[4] National benchmarks for a more ambitious EU 2030 RES target. Červen 2017. Dostupné zde
 
 

publikováno: 28.11.2017


Česko dnes slaví Den bioenergetiky

Na několika místech se proto koná zábavně osvětový program a organizátoři přinášejí nové statistiky a zajímavá porovnání (viz níže). Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný 13% letošní podíl biomasy na spotřebě energie v Česku.

Energie z biomasy má mnoho podob od palivového dřeva, kterým topí čtvrtina českých domácností, přes dřevní peletky, jimiž domácností vytápějí své domy, až po elektřinu, kterou vyrábí bioplynové stanice z odpadů.
 
Na několika místech proběhne zábavně osvětový program:

  • bludiště z balíků slámy a unikátní projekční kouli připravili pro děti v Třebíči [1]

○       atraktivní pro fotografy a kameramany

  • na klinice Na Pleši u Mníšku pod Brdy [2], kterou spoluvlastní Roman Šmucler, bude od 14 hodin k vidění foukání pelet z cisterny do obřího zásobníku

○       atraktivní pro fotografy a kameramany

  • V Ústavu chemických procesůAkademie věd [3] v 10.00 představí unikátní novinku – patentované čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu pomocí vodní kondenzující membrány.

 

 
Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety - pomáhá zbavit malá města a vesnické oblasti smogu. Na kotle na biomasu navíc kraje vyplácejí tzv. kotlíkové dotace. Pár zajímavých čísel: 

  • v ČR se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím. Je to škoda: malá města a vesnické oblasti se každý rok halí do škodlivého smogu. 
  • Česko už efektivně podporuje výrobu tepla z čistých zdrojů. Stát by ale měl ještě udělat dvě věci: především přestat v kotlíkových dotacích podporovat tzv. kombinované kotle, protože lidé v nich pálí dál špinavé uhlí. A na druhou stranu by měl motivovat domácnosti k čistému vytápění tak, že sníží DPH na palivové dřevo, pelety a brikety. 

Klíčové statistiky a porovnání: 

  • Podíl všech obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie v roce 2015 byl 16,3 % (z OZE pocházelo 14,1 % vyrobené elektřiny, 19,8 % tepla a chladu a 6,5 % spotřeby energie v dopravě). [4] 
  • V Česku má biomasa největší význam (podíl) ve vytápění: 19%. Většina spotřeby připadá na domácnosti (67 %), menší část na průmysl (18 %) a zbytek na ostatní odvětví. Elektřiny se z biomasy vyrábí necelých 6 % (a víc než polovinu z toho zajišťuje bioplyn). 
  • V Česku v roce 2015 pracovalo přímo či nepřímo v odvětví bioenergetiky 11 450 lidí, nejvíce v sektoru pevné biomasy (8 900 míst). [4] Pro porovnání: ve výrobě mléčných výrobků pracuje asi 8,5 tisíce a ve zpracování a konzervování masa a masných výrobků asi 21 tisíc lidí. [5]
 

Den bioenergetiky pořádá CZ Biom – České sdružení pro biomasu (CZ Biom) ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komorou OZE).

Smyslem akce je poukázat na význam energie z dřevní štěpky, slámy, pelet nebo bioplynu ve výrobě obnovitelné elektřiny a tepla a připomenout si tak v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj v Česku i Evropě. Akce je součástí Evropského dne bioenergetiky, který organizuje AEBIOM – Evropské sdružení pro biomasu se svými partnery napříč evropskými zeměmi.
 

Kontakt:

 

Adam Moravec z CZ Biom řekl: 

"Výměna uhelného kotle za uhelný je jako výměna krabičky cigaret za krabičku cigaret. Kraje by proto měly zarazit vyplácení dotací na ty kotle, ve kterých jde spalovat i uhlí a zaměřit se na opravdu čisté a přitom komfortní vytápění."

 

"Nejjednodušší a přitom levnou náhradou za uhlí jsou právě pelety. Ve spojení s automatickým kotlem zajistí bezmála tak pohodlné vytápění, jako plyn. Většímu tuzemskému využití pelet by pomohlo snížení DPH – pro stát je takové snížení DPH zanedbatelné, ale každá domácnost tak může mít cenově přijatelné a šetrné vytápění."

 

“Energie z bioplynu je v místě své výroby velmi levný zdroj energie, který už dnes na stovkách míst usnadňuje zemědělcům jejich podnikání. Pomáhá vytvářet a udržovat  pracovní místa a brání vylidňování venkova. V sousedství bioplynek vyrůstají například skleníky na celoroční pěstování rajčat nebo bylinek nebo sušárny. Další příležitostí je možnost čistit bioplyn na kvalitu zemního plynu a pak ho vtláčet do plynařské sítě. Tento biozemní plyn neboli biometan je velmi šetrný k životnímu prostředí i proto, že se k jeho výrobě často používají odpady, které jinak končí na skládkách. Biozemní plyn je na rozdíl od zemního plynu domácí zdroj”
 

Prameny a kontakty:

[1] Bludiště najdete v hale č. 57 vedle Alternátoru, ekotechnického muzea (Tomáše Bati 1083, Třebíč); projekce z projekční koule se bude konat přímo v Alternátoru; teplárna je rovněž hned vedle Alternátoru.

kontakt:

  • recepce Alternátor: Veronika Blažková nebo kolegyně, 733 673 006
  • projekční koule: Milan Krčmář, 736 524 260, milan.krcmar@alternator.cz
  • teplárna: Martin Janík, 724 325 003, janik@tts.cz

--- POZOR: kvůli školním návštěvám bude víc prostoru pro reportáž spíš po obědě ---
 

[2] Klinika v Nové Vsi pod Pleší (poblíž Mníšku pod Brdy);
kontakt: Pavel Fohler, Ivory Energy (dodavatel vytápění), 604 221 297, pavel@ivorygroup.cz

--- POZOR: program začíná ve 14 hodin ---
 

[3] Laboratoř separačních procesů Eduarda Hály, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, Rozvojová 135, Praha 6
Kontakt: Pavel Izák, 608 803 827, izak@icpf.cas.cz

--- POZOR: prezentace začíná v 10.00 hodin ---
 

[4] Nejnovější data z bioenergetiky (nejčerstvější čísla jsou z roku 2015) pro EU-28 zpracované z dat EUROSTAT a dalších zdrojů Evropským sdružením pro biomasu AEBIOM.

Ke stažení zde
 

[5] Panorama potravinářského průmyslu 2013, Ministerstvo zemědělství ČR, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha, 2014; citováno přesstudii MŽP, viz s. 8. 

publikováno: 14.11.2017


Memorandum o zemním plynu by mělo zahrnovat i biometan

Vláda se dnes vrátí k návrhu memoranda o rozvoji vozidel na stlačený zemní plyn (CNG). Stát a plynárenské společnosti se v něm zavazují spolupracovat při snižování rostoucího znečištění z dopravy. [1] Komora OZE navrhuje, aby součástí memoranda byl i biometan, který má ještě nižší emise: ve srovnání se zemním plynem nejméně dva až čtyřikrát. Navíc se vyrábí v Česku, takže posiluje energetickou bezpečnost.

Biometan je upravený bioplyn, který má stejné vlastnosti jako zemní plyn. Vyrábí se v bioplynových stanicích a lze ho distribuovat pomocí sítí pro zemní plyn nebo jej čerpat do aut na CNG (jako bioCNG, stlačený biometan). Biometan z odpadu je navíc biopalivem druhé generace. Při použití biometanu budou emisní úspory v dopravě minimálně dvojnásobné než při použití zemního plynu a  čtyřnásobné při využití biometanu z odpadů.
 
Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Biometan je ještě čistší než zemní plyn, navíc si ho umíme vyrobit sami. V řadě vyspělých států už  biometan v dopravě využívají, například ve Stockholmu na něj jezdí městská doprava a taxíky. Navrhujeme proto, aby byl biometan součástí memoranda, které dnes projedná Vláda. Stát by měl vytvořit podmínky pro rozvoj biometanu a nasměřovat jeho použití do dopravy, kde má nejvyšší přínosy.“
 
 
Kontakty
Jan Habart, místopředseda Komory OZE, jan.habart@komoraoze.cz, 603 273 672
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
[1] Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025.

Cílem vládního memoranda je “stanovení přiměřených podmínek pro další rozvoj užití zemního plynu v dopravě, aniž by v budoucnu byla ohrožena stabilita veřejných rozpočtů. Obě strany chtějí především společnými silami podpořit další rozvoj vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) a budování související infrastruktury. Adekvátní pozornost by však měla být do budoucnosti věnována rovněž postupnému rozvoji vozidel na zkapalněný zemní plyn (LNG) včetně budování související infrastruktury s cílem snížení negativního vlivu dopravy na ŽP.”
 

publikováno: 23.10.2017


Pozvánka na pracovní setkání pro novináře

Továrny na baterie a virtuální elektrárny v ČR a poslední trendy v akumulaci a obchodování s elektřinou

O čem přesně:  

  • o nejkomplexnější české virtuální elektrárně s výkonem 300 MW s šéfem Amper Market
  • o tom, jak si nechat zaplatit za flexibilní dodávku do/odběr z elektrické sítě se zakladatelem a spolumajitelem Nano Energies
  • oo budoucnosti Energiewende na prahu revoluce v akumulaci energie se zástupkyní německé asociace akumulace energie
  • o právě začínající stavbě české továrny na výrobu baterií se spolumajitelem společnosti HE3DA (čti „he-da“)
Pracovní setkání se koná v rámci konference Smart Energy Forum, největší odborné konference v oblasti akumulace energie a decentrální energetiky v Česku. Celý program konference naleznete zde. Po pracovním setkání následuje prohlídka největší výstavy domácích akumulátorů energie. Jednacím jazykem bude angličtina.
 
Kdo se zúčastní:
  • Valeska Gottke, ředitelka komunikace a obchodu v Bundesverband Energiespeicher (německá asociace akumulace energie)
  • Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper Holding a generální ředitel Amper Market
  • Radomír Prus, jednatel a spolumajitel společnosti HE3DA
  • Petr Rokůsek, zakladatel a spolumajitel Nano Energies
  • Martin Kloz, poradce premiéra, Úřad vlády ČR (poskytl konferenci záštitu)
 
 
Kdy:    ve čtvrtek 26. října od 14.30 do přibližně 15.30
 
Kde:    Kongresové centrum Hotelu Artemis (součást hotelového komplexu Olympik; metro Invalidovna) 
 
Kontakt: Martin Mikeska, Komora obnovitelných zdrojů energie, tel.603 780 670, martin.mikeska@komoraoze.cz
 
 

Účast na pracovním setkání je bezplatná, ale pomůže nám, když svou účast potvrdíte.

publikováno: 19.10.2017


Lithium z Cínovce vystačí na baterie pro případ, že 10 dní nezafouká a nezasvítí

O způsobu, jakým by mělo Česko profitovat z těžby lithia a dalších superstrategických surovin, bude ve středu jednat vláda. [1] Předpokládaná těžba jen jednoho, největšího projektu těžby Lithia na Cínovci, by vystačila na výrobu takového množství baterií, které pojmou tolik elektřiny, kolik jich v Česku budou umět větrné a fotovoltaické elektrárny vyrobit.

Přibližně 21 tisíc tun karbonátu lithia plánuje ročně vyrábět společnost GEOMETz lithné rudy vytěžené na Cínovci. Prozatímní plány společnosti uvažují o těžbě a výrobě po dobu 21 let. [2]
 
Z celé jednadvacetileté produkce karbonátu lithia lze vyrobit elektrické akumulátory o celkové kapacitě nejméně 819 gigawatthodin (GWh). [3] Ty umožní skladovat tolik elektřiny, kolik jí za 10 dní vyrobí všechny větrné a fotovoltaické elektrárny, které lze v Česku bez konfliktu s ochranou přírody a krajiny postavit. Pokud by tedy na 10 dní přestal v celém Česku foukat vítr a svítit slunce, nehrozí nedostatek elektřiny. (Ostatní obnovitelné zdroje – vodní, biomasové a bioplynové zdroje – umíme přijatelně řídit a některé mohou být dokonce špičkovou zálohou například společně s řízením spotřeby.)
 
Celkový potenciál Česka je 5 800 megawattů větrných a 9 000 MW fotovoltaických elektráren. [4] Pro praktickou představu: ke stávajícím necelým třem stovkám by mělo přibýt asi 1 800 dalších větrníků. Devět tisíc megawattů fotovoltaiky odpovídá asi 2 miliónům malých střešních instalací (ve skutečnosti se ale předpokládají i větší střešní či fasádní instalace nebo například panely podél dálnic, na parkovištích apod.).
 
Zásadní pro další rozvoj obnovitelných zdrojů bude, jakým způsobem čistou energetiku podpoří nová vláda. Pro nastavení způsobu, jak nejlépe obnovitelné zdroje podporovat po roce 2020, se může Česko dobře inspirovat v Německu a nově také ve Francii. Obě země se profilují jako unijní lídři obnovitelné energetiky.
 
 
Avízo - pracovní setkání pro novináře na téma lithium a akumulace:
ve čtvrtek 26. října se bude v rámci konference Smart Energy Forum konat pracovní setkání pro novináře. Na dotazy bude odpovídat jednatel společnosti Geomet, která na Cínovci zkoumá těžbu lithia, dále spolumajitel společnosti HE3DA, která příští týden oficiálně zahajuje stavbu továrny na baterie a šéf největší továrny na bateriové packy na světě (promluví o konsorciu plánujícím postavit největší továrnu na baterie v Evropě). Pozvánku s detaily dostanete později tento týden.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Vláda řeší lithium opět proto, aby se v Česku mohla začít rozvíjet moderní ekonomika a energetika, kde si vyrábíme elektřinu sami z obnovitelných zdrojů a bateriemi řešíme její přebytky. A nikoliv proto, abychom se stali vývozním impériem. Pokud by baterie s lithiem z největšího českého těžebního projektu energetici dokázali zapojit do sítě, může v Česku na deset dní klidně přestat foukat vítr a svítit slunce. Domácnosti i firmy budou mít elektřiny dost. Tak velký potenciál tu má větrná a sluneční energetika i lithium z Cínovce, a to s maximální přidanou hodnotou pro české občany, firmy i samotný stát.”
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Prameny
[1] Vláda má na programu 2 body týkající se lithia: kromě memoranda kolem těžby na Cínovci, kde byly licence přiděleny a smlouvy podepsány již před lety se vláda bude zabývat koncepčním dokumentem, který řeší, jak by se k superstrategickým surovinám měl stát stavět v budoucnosti. Cílem tohoto bodu je definovat zájmy státu dřív, než budou smlouvy podepsány a licence rozdány (což v prvním případě již nejde).
 
[2] Celkové těžitelné zásoby lithia jsou na Cínovci několikanásobně větší. Předpokládaná doba těžby 21 let odpovídá dnešním odhadům zástupců společnosti o perspektivě lithia pro výrobu baterií. Pokud bude poptávka po lithiu pokračovat dál, lze těžit rudu a vyrábět surovinu pro výrobu baterií dál. Informace od společnosti GEOMET s. r. o., která vlastní těžební licence.
 
[3] z jednoho kilogramu karbonátu lithného se vyrobí baterie s kapacitou přibližně 1,86 kilowatthodiny (kWh). Informace od společnosti GEOMET s. r. o., která vlastní těžební licence.
 
[4] Potenciál větrných elektráren viz studie; potenciál fotovoltaických elektráren pochází z expertních výpočtů členů Komory obnovitelných zdrojů energie (oficiálně ještě nezveřejněny).

publikováno: 10.10.2017


Cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2017 - Podporované zdroje

ERÚ vydal cenová rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje vč. obnovitelných a některé regulované ceny na rok 2018.

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2017, ze dne 26. září 2017, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie. Na webu ERÚ zde .
 
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2017 ze dne 26. září 2017, kterým se stanovují některé regulované ceny podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na webu ERÚ zde .

publikováno: 26.09.2017


Nová podoba trhu s elektřinou - Ministři energetiky zemí EU dnes o ní začnou jednat v Tallinnu

Důležité neformální setkání ministrů energetiky a dopravy začíná dnes večer v Tallinnu. Diskutovat se bude chystaná podoba nového trhu s elektřinou. [1] V Bruselu totiž finišují přípravy prvních částí tzv. Balíčku čistá energie. Ten definuje cíle EU v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor do roku 2030.

Ve středu ráno pořádá Komora obnovitelných zdrojů energie ke stejnému tématu pracovní snídani pro novináře “Co čeká spotřebitele a samovýrobce energie po 2020?” (detaily zde).
 
Legislativní balíček s názvem “Čistá energie pro všechny Evropany” představila Evropská komise na konci listopadu 2016. Osm legislativních návrhů o více než 1 400 stranách definuje cíle EU v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor do roku 2030.
Smyslem tohoto setkání ministrů je probrat klíčové body chystaných změn a posunout jednání v Radě EU. Druhým tématem, které budou ministři řešit, je doprava. [1]
Nová podoba trhu s elektřinou je jednou z priorit běžícího estonského předsednictví Rady EU. Jednání ministrů povede Kadri Simson, estonský ministr pro ekonomické záležitosti a infrastrukturu (Minister for Economic Affairs and Infrastructure). Jednání bude přenášeno on-line ve streamu. [1]
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
Návrh energetického balíčku má daleko do ideálu: plánované tempo rozvoje obnovitelných zdrojů a energetických úspor neodpovídá požadavku Pařížské klimatické dohody. Směrnice definuje příliš nízké ambice v podílu čisté energie v roce 2050 stejně jako malé ambice v oblasti úspor energie. V kombinaci s očekávanými nižšími investicemi se zcela určitě nenaplní slova Jean-Claude Junkera, že cílem balíčku je dostat EU na světovou špičku ve výrobě z obnovitelných zdrojů.
 
 
Kontakty
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670
 
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
Prameny
[1] detaily o setkání ministrů zde
 

publikováno: 19.09.2017


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval