Štěpán Chalupa pro Lidové noviny

Zvýšení klimatické ambice Evropské unie bylo hlavním a nejočekávanějším bodem nedávného proslovu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Očekávané, bohužel, bylo rovněž jeho odmítnutí ze strany českého premiéra i ministra průmyslu a obchodu.

Uvidíme, jestli se ministrovi Karlu Havlíčkovi a premiérovi Andreji Babišovi podaří rozšířit současný spolek neprogresivních tvořený Rumunskem a Bulharskem, případně státy Visegrádu a návrh zablokovat. Pokud ne, EU si své zvýšené úsilí vyčistit vzduch, zabránit nejhorším dopadům klimatických změn a stát se lídrem v moderních technologiích odsouhlasí. To je samozřejmě správné a důležité a podle výpočtů i pro Unii výhodné.

Nový návrh znamená zvýšit úsilí ve všech členských státech. Je předpokládáno, že v roce 2030 by měla Unie spotřebovávat nejméně dvě třetiny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tedy zhruba dvojnásobek, než je průměr sedmadvacítky nyní.

Zaspali jsme

Z perspektivy Česka, kde spotřebováváme čisté elektřiny jen asi 14 procent a ministr Havlíček plánuje podíl navýšit během deseti let na 17 procent, se to může zdát jako sci-fi. V obnovitelných zdrojích jsme totiž po politicky zpackané regulaci velkých fotovoltaik před deseti lety zaspali. A i když se tu díky evropským penězům začíná rozjíždět trh se střešními soláry, občas se tady postaví větrná elektrárna a stát plánuje začít vyrábět biometan, stále je to žalostně málo ve srovnání s tím, co se děje v okolních zemích, kde mají podobné klimatické podmínky. Situace tu připomíná Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z tamních politiků tvrdili, že jsou „zemí, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů. To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém ze států visegrádské čtyřky postavilo za posledních dvacet let. Chtělo to jediné.

Zdvojnásobení české spotřeby čisté elektřiny do konce této dekády odpovídá realitě, kterou ve svých výpočtech opakovaně předkládá Komora obnovitelných zdrojů: díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energii, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje budou podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.

Kdo dostane přednost?

Zcela zásadní zpráva je, že na pokrytí nákladů rozvoje obnovitelných zdrojů i sítí bude mít Česko během této dekády k dispozici násobně víc peněz, než kolik zatím MPO plánuje utratit. V nejbližších týdnech bude ale zajímavé sledovat, jaký typ projektů bude Česko k financování z peněz určených na modernizaci ekonomiky předkládat. Zda dostanou přednost projekty domácností, obcí a malých a středních podnikatelů, nebo jestli velkou část peněz spolknou velké elektrárenské a teplárenské společnosti.

Témata

- all -
Aktuálně
Ceny ERÚ
Dokumenty
Tiskovky
V mediích

Spalování kůrovcové biomasy by mělo být umožněno pouze v čistém spalování, nikoliv ve spoluspalování s uhlím ve velkých zdrojích, tvrdí Komora OZE společně s asociací CZ Biom.

V opačném případě hrozí nedostatek paliva. Celou reportáž Českého rozhlasu o kůrovcové biomase si můžete poslechnout zde.

Uhelnou elektřinu nahradíme obnovitelnými zdroji. Jsou levnější, domácí a jdou postavit rychleji.

Podrobnosti argumentace textu zveřejněného v Hospodářských novinách najdete zde (v komentářích pod textem nalezenete podrobnější vysvětlení našeho argumentu o náhradě 80 % uhelné elektřiny, omluvte prosím horší možnost formátování textu).

Česko reaguje na připomínky Evropské komise, která hodnotila plány členských zemí. Do r. 2030 chce, aby aspoň 32 % v Unii spotřebované energie pocházelo například z větru, vody nebo slunce.

Reportáž k rozvoji obnovitelných zdrojů do roku 2030, názor Evropské Komise, o pohledu ministerstva s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, jeho náměstkem René Nedělou i tom, jak to vidí Komora obnovitelných zdrojů energie s jejím předsedou  Štěpánem Chalupou.
 
Sledujte zde
 

K boji s kůrovcem, suchu i využívání obnovitelného zdroje energie - biomasy i s místopředsedou Komory obnovitelných zdrojů energie a předsedou CZ Biom, Janem Habartem.

Smutný pohled nabízí většina lesů v Česku. Kůrovcová kalamita a sucho způsobí, že se v příštích letech totálně změní česká krajina. Lze to ještě zvrátit? Zeptáme se náměstka pro řízení sekce energetiky z Ministerstva průmyslu a obchodu Reného Neděly, ředitele odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů z Ministerstva zemědělství Václava Lidického i předsedy CZ Biomu Jana Habarta.
 
Sledujte zde
 

K vizi strategie energetiky do roku 2030 s předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou.

K rozvoji větrné energetiky a obnovitelných zdrojů vůbec i s předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou.

Zítra to bude deset let, co byla zprovozněná největší farma větrných elektráren - ta pod hřebenem Krušných hor. Má tenhle typ alternativního zdroje u nás budoucnost a o jaký energetický mix by Česko mělo do budoucna usilovat? Argumenty pro i proti uslyšíme od předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy, Bohumila Frantála z Ústavu geoniky AV ČR a europoslance Evžena Tošenovského (ODS).
 
 
Sledujte zde
 

\"Ruku v ruce s rozvojem elektromobility musí jít i výroba čisté nefosilní elektřiny, tedy obnovitelných zdrojů energie, které budou elektromobily napájet,\" píše Štěpán Chalupa v dnešních Hospodářských novinách

Co nejrychlejší přechod k elektromobilitě? Jednoznačně, ale ruku v ruce s rozvojem elektromobility musí jít i výroba čisté nefosilní elektřiny, tedy obnovitelných zdrojů energie, které budou elektromobily napájet. V opačném případě nebudeme moci mluvit o čisté mobilitě, ale spíše o přímotopech na kolečkách. A předpokládám, že to nechceme.
 
A zadruhé: i když elektromotory mají nesrovnatelně vyšší účinnost než spalovací motory a jsou jednodušší na výrobu − stále ještě zůstane podstatný segment dopravy poháněný spalovacími motory.
 
V něm bude cílem nahradit benzin a naftu biopalivy druhé generace, synteticky vyráběným metanem (například z přebytků elektřiny z větrných elektráren a oxidu uhličitého) a jinými technologiemi přeměňujícími přebytky elektřiny na kapalné syntetické palivo. Prostor bude i pro bioCNG, tedy stlačený plyn vyvíjený v bioplynových stanicích biologickou cestou.
 
Ruku na srdce, zaoceánské lodě, letadla a nákladní doprava budou ještě nějakou dobu závislé na těchto čistých alternativách benzinu a nafty.
 
Kapacita baterií dnes běžných elektromobilů je třikrát větší než před třemi lety. Tehdy měli Češi na výběr z pěti typů, kdežto dnes vybírají z patnácti typů a e-auto si lze koupit i přes e-shop. Automobilky zakládají konsorcia s giganty v energetice, aby vybudovaly potřebnou infrastrukturu, a vyvíjejí nabíječky s ještě větší rychlostí nabíjení. Vznikají nové koncepce veřejné i nákladní dopravy založené na sdílení a autonomních vozidlech poháněných jak jinak než elektřinou.
 
A přesto ani závratný technologický boom nemusí stačit, abychom vyčistili dopravu. Je-li hlavní motivací rozvoje čisté mobility snižování emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, pak je zcela zásadní vědět, že elektromobil dobitý čistou elektřinou z obnovitelných zdrojů energie (OZE) je několikanásobně "čistší" než elektromobil provozovaný na konvenční elektřinu ze sítě. Podpora elektromobility opřené o elektřinu vyrobenou v českém energetickém mixu, tedy z poloviny z uhlí, znamená jen přesun znečištění z měst do okolí velkých elektráren, zejména do severozápadních Čech. Bohužel, žádná z koncepcí rozvoje čisté mobility v Česku se nezabývá možností vy­užití OZE pro rozšíření sítě nabíjecích (elektromobilita) ani plnicích (bioCNG) stanic.
 
Přitom doprava je zodpovědná za čtvrtinu globálních emisí skleníkových plynů a význam dopravy ve snižování emisí dál rychle roste a poroste.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali už během příští dekády pokrýt spotřebu více než poloviny českých domácností, a dlouhodobě dokonce více než čtvrtinu spotřeby celé ekonomiky. Tedy to samé, co by dokázaly dva nové jaderné bloky, akorát se šestkrát až desetkrát menšími náklady. Když šlápneme na plyn, tak ještě jednou tolik elektřiny dokážou vyrobit střešní a fasádní fotovoltaiky. Při troše dobré vůle ze strany státu bychom mohli už koncem příští dekády přivítat první geotermální elektrárny a teplárny. Pro vykrytí nepravidelných, ale dobře předvídatelných výchylek ve výrobě můžeme použít malé vodní elektrárny, bioplynové stanice nebo zdroje na biomasu a plyn. Bioplynky navíc umí dobře posloužit jako denní i sezonní akumulace či vyrobený biometan stláčet a nahrazovat tak fosilní CNG v dopravě. Podobnou roli v regulaci elektrické sítě sehrají baterie zapojené u spotřebitelů i ty v elektromobilech.
 
Podtrženo a sečteno, na konci příští dekády by z čistých domácích obnovitelných zdrojů mohlo pocházet nejméně 16 terawatthodin elektřiny, když se budeme držet opatrnějších analýz jejich rozvoje. To je dost elektřiny pro více než čtvrtinu celé české ekonomiky. Asi čtrnáctinu z toho si ukrojí čtvrt milionu aut poháněných elektřinou, které k roku 2030 na tuzemských silnicích předpokládá Národní akční plán rozvoje čisté mobility.
 
Zásadní pro to, uchytí-li se i v Česku opravdu čistá elektromobilita, bude, zda se podaří znovu nastartovat rozvoj obnovitelných zdrojů. To je úkol pro novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta by měla vymezit rámec dalšího rozvoje OZE platný od roku 2021 (včetně legislativních podmínek, zjednodušení povolovacích procesů a zavedení finančních podpor, pokud budou nutné). Hodně ale záleží na výsledné podobě novely a neméně na tom, jak budou rozvoj čistých, domácích a − v porovnání s jinými zdroji − násobně levnějších obnovitelných zdrojů budoucí vlády otevřeně veřejně podporovat.

Jediná větrná elektrárna v Česku

Je nejvyšší v Česku - větrná elektrárna u Zlaté Olešnice v podhůří Krkonoš. A je taky zatím jediná, která letos začala nově dodávat do sítě - další by mohla vyrůst ještě do konce roku. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů po nás chce i Evropská unie.
K rozvoji větrné energetiky a obnovitelných zdrojů vůbec s předsedou a místopředsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou a Janem Habartem.
 
Sledujte zde

Hlavní zprávy - rozhovory, komentáře 12:10 – 12:35

Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa k budoucnosti jaderných elektráren v České republice.
 
Poslechněte si zde (12:17)

Vše nasvědčuje tomu, že i v Česku přišel čas přehodit výhybku a z doposud podceňovaných obnovitelných zdrojů, které byly považovány za takzvané doplňkové zdroje (plán B), vytvořit základ budoucí české energetiky - plán A. Bude to úplně jiný typ práce, než projektovat a stavět obří elektrárny.

Budeme se muset vypořádat s řadou mýtů, které obnovitelné zdroje doprovází. Bude to vyžadovat úpravy legislativy směrem k decentralizované energetice. V mnohém se můžeme inspirovat u sousedů na západ od nás.
 
Ministři energetiky evropské osmadvacítky minulý týden v Bruselu dotáhli dohody o klíčových směrnicích. Ty určují, jakým způsobem se bude energetika v zemích EU během příštích dekád transformovat z uhelné a plýtvavé na čistou a úspornou.
 
Plošné dotace pro obnovitelné zdroje, které státy zaváděly, aby pomohly rodícímu se sektoru a vyrovnaly desetiletí trvající zvýhodňování (trvá stále) konvenční energetiky, končí. Unijní plány počítají s tím, že všechny nové zdroje s výjimkou malých budou muset o podporu do budoucna soutěžit.
 
Nová evropská legislativa počítá i s významnou rolí samovýrobců a energetických komunit. Výroba energie by čím dál méně měla být doménou gigantických utilit a investorských skupin a měla by se přesouvat co nejblíž k těm, kteří vyrobenou energii spotřebovávají: k domácnostem, obcím, farmářům a podnikatelům. Peníze za prodanou energii pak zůstanou v regionu a protočí se v rozpočtech obcí a tržbách místních podnikatelů ještě jednou, místo aby odtékaly na účty do center a daňových rájů. Jde o právo na výrobu energie pro všechny, říká se tomu také demokratizace energetiky.
 
Bulharskému předsednictví se podařilo dotáhnout dohodu o tempu, jakým se budou obnovitelné zdroje v Evropě rozvíjet. To je pro Česko zásadní: rozvoj obnovitelných zdrojů totiž v současné době stagnuje a stát bude muset sektor znovu nastartovat. Do konce příští dekády má vyrůst tuzemská obnovitelná energetika ze současných 15 na nejméně 23 procent.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali už během příští dekády pokrýt spotřebu více než poloviny českých domácností a dlouhodobě dokonce více než čtvrtinu spotřeby celé ekonomiky. Tedy to samé, co by dokázaly dva nové jaderné bloky, akorát se šest až desetkrát menšími náklady. Když šlápneme na plyn, tak ještě jednou tolik elektřiny dokáží vyrobit střešní a fasádní fotovoltaiky. P pro vykrytí nepravidelných, ale dobře předvídatelných výchylek ve výrobě můžeme dobře použít malé vodní elektrárny a bioplynové stanice nebo zdroje na biomasu a plyn. Bioplynky navíc umějí dobře posloužit jako denní i sezónní akumulace či vyrobený biometan ztláčet a nahrazovat tak fosilní CNG v dopravě. A opřít se můžeme také o energii z tepelných čerpadel a biomasu, jež jsou již dnes stěžejním zdrojem pro budovy. Při troše dobré vůle ze strany státu bychom mohli už koncem příští dekády přivítat první geotermální elektrárny a teplárny, ale také asi čtyřikrát více tepelných čerpadel a třikrát více solární kolektorů než dnes.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

Nový jaderný blok v Dukovanech je prý jedinou možností, jak nahradit výpadek ve výrobě elektřiny, až bude během příští dekády odstavena většina uhelných elektráren a nejpozději v roce 2035 i dukovanská jaderka. K závěru, že je to riskantní varianta s velmi nejistým koncem a navíc zbytečně drahá, se v Respektu dobral Jiří Nádoba.

Ne zcela zvládnutá technologie výstavby, nedostatek odborníků a nutnost posilovat dříve podceňované bezpečnostní prvky totiž stavby jaderných elektráren všude po světě komplikují, protahují, zásadně prodražují a někdy i předčasně ukončují. „Stát, není schopen po třech měsících odstranit billboardy u dálnice ani postavit Pražský okruh. Nemůžeme očekávat, že bude schopen postavit jadernou elektrárnu. To je iluze“, řekl nedávno bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl.
 
Podle expertních výpočtů můžeme v Česku polovinu spotřeby elektřiny pokrýt z větrných turbín a fotovoltaických elektráren na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Nejméně třetinu dodají vodní elektrárny a teplárny na biomasu společně s bioplynkami a plynovými elektrárnami. Ty společně s řízením spotřeby a ukládáním energie navíc snadno pomůžou s regulací nepravidelné, ale ne nepředvídatelné výroby větrníků a fotovoltaiky. Zbytek spotřeby bude ještě nejméně tři dekády pokrývat Temelín a malé množství elektřiny bude potřeba občas dovézt z EU. České větrné elektrárny by dokázaly vyrobit tolik elektřiny jako dva nové jaderné bloky, ale šestkrát levněji - když porovnáme podmínky poskytnuté elektrárně Hinkley Point C a v současnosti platné nastavení zelených bonusů pro větrné elektrárny.
 
Obnovitelné zdroje u nás už několik let přešlapují na místě a ve zlepšování efektivity ve spotřebě energie jsme pozadu, potvrzují opakovaně experti ze zahraničí. Stát dosud sázel pouze na nové jaderné bloky a to mi přijde riskantní. I kdyby se stát nakonec rozhodl nové jaderné bloky postavit, může za pět nebo deset let snadno zjistit, že je to nedokončitelný projekt. Tak jako naposledy u americké elektrárny Summer. Proto si myslím, že důsledný přístup ke stavbě obnovitelných zdrojů a zefektivňování spotřeby by měly mít pro stát minimálně stejnou pritoritu.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

Ekonomické výzvy nové vlády - Priority v oblasti energetiky

K prioritám nové vlády v obolasti energetiky s ministrem průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem a předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpánem Chalupou.
 
Sledujte zde

Předseda Komory OZE hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu

Rozhovor s předsedou Komory obnovitelných zdrojů Štěpánem Chalupou o dostavbě jaderných bloků a obnovitelných zdrojích. Moderuje Jan Moláček.
 
Poslechněte si zde

Od půlky listopadu jede celé Česko pouze na biomasu. Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný třináctiprocentní letošní podíl biomasy na spotřebě energie v tuzemsku.

Energie z biomasy má mnoho podob: od palivového dřeva, kterým topí každá čtvrtá domácnost, přes elektřinu vyráběnou v bioplynových stanicích z odpadů až po biozemní plyn, na který jezdí auta nebo se vtláčí do plynařské sítě.
 
V Česku má biomasa největší význam ve vytápění: stojí za každým pátým gigajoulem tepla. Většina toho připadá na domácnosti. Elektřiny se z biomasy vyrobí jen necelých 6 % a především z bioplynu. A i když má z čistých zdrojů Česko nejlepší podmínky pro rozvoj zejména sluneční a větrné energie – dohromady by dokázaly vyrobit přibližně polovinu současné spotřeby elektřiny – i v biomase je ještě prostor: udržitelným způsobem by se dalo využívat ještě zhruba jednou tolik.
 
V Česku se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím a tak se . malá města a vesnické oblasti každý rok halí do škodlivého smogu. Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety – by to mohlo podstatně zlepšit. Domácnosti si o dotace na čisté vytápění můžou žádat v úspěšných kotlíkových dotacích, které vyhlašují kraje.
 
Tamtéž ale bohužel proplácí i takzvané kombinované kotle, ve kterých pak domácnosti dál topí špinavým uhlím. Výměna uhelného kotle za kombinovaný je jako výměna krabičky cigaret za krabičku cigaret light. Kraje by se proto měly zaměřit na opravdu čisté vytápění a přestat podporovat ty kotle, ve kterých jde spalovat i uhlí. Nejjednodušší a přitom levnou náhradou za uhlí jsou právě pelety. Ve spojení s automatickým kotlem zajistí bezmála tak pohodlné vytápění, jako plyn. Většímu tuzemskému využití pelet by pomohlo snížení DPH – pro stát bude takové snížení zanedbatelné, ale každá domácnost tak může mít cenově přijatelné a šetrné vytápění.
 
Další příležitostí je čistit bioplyn a používat ho v dopravě nebo všude tam, kde se používá zemní plyn. S ním je totiž vyčištěný bioplyn identický a může se proto buď stlačovat a používat do aut jako náhrada CNG, anebo vtláčet do plynařské distribuční sítě, kde nahradí zemní plyn ve vytápění, vaření nebo v průmyslu. Ve Stockholmu už takto pohání veřejnou dopravu a taxíky. Patrně zásadní objev udělali akademici v Ústavu chemických procesů: vymysleli, nechali si patentovat a nyní v provozu testují levné čištění bioplynu pomocí vodní kondenzující membrány. Biozemní plyn neboli biometan je velmi šetrný k životnímu prostředí i proto, že se k jeho výrobě často používají odpady, které jinak končí na skládkách. Na rozdíl od zemního plynu je to ale čistě domácí zdroj, který snižuje naši závislost na dovozech komodity z Ruska.
 
O biomase (včetně bioplynu) se dá také tvrdit, že je to nejstarší baterie. Jedná se o energii slunce, kterou rostliny přes vegetační období ukládají do chemické energie. Je to obnovitelný zdroj, který lze velmi dobře regulovat. V době kdy je potřeba její energie, můžeme ji uvolnit nejsnadněji jejím spálením. Díky biomase tak lze snadno regulovat výkyvy ve výrobě energie, které přináší nestabilní, ale predikovatelné větrné elektrárny a fotovoltaika. Je tedy předurčena tvořit spoluvytvářet velmi robustní systém, produkující vyvážené dodávky energie.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie