V mediích

Nový plán A pro českou energetiku

Vše nasvědčuje tomu, že i v Česku přišel čas přehodit výhybku a z doposud podceňovaných obnovitelných zdrojů, které byly považovány za takzvané doplňkové zdroje (plán B), vytvořit základ budoucí české energetiky - plán A. Bude to úplně jiný typ práce, než projektovat a stavět obří elektrárny.

Budeme se muset vypořádat s řadou mýtů, které obnovitelné zdroje doprovází. Bude to vyžadovat úpravy legislativy směrem k decentralizované energetice. V mnohém se můžeme inspirovat u sousedů na západ od nás.
 
Ministři energetiky evropské osmadvacítky minulý týden v Bruselu dotáhli dohody o klíčových směrnicích. Ty určují, jakým způsobem se bude energetika v zemích EU během příštích dekád transformovat z uhelné a plýtvavé na čistou a úspornou.
 
Plošné dotace pro obnovitelné zdroje, které státy zaváděly, aby pomohly rodícímu se sektoru a vyrovnaly desetiletí trvající zvýhodňování (trvá stále) konvenční energetiky, končí. Unijní plány počítají s tím, že všechny nové zdroje s výjimkou malých budou muset o podporu do budoucna soutěžit.
 
Nová evropská legislativa počítá i s významnou rolí samovýrobců a energetických komunit. Výroba energie by čím dál méně měla být doménou gigantických utilit a investorských skupin a měla by se přesouvat co nejblíž k těm, kteří vyrobenou energii spotřebovávají: k domácnostem, obcím, farmářům a podnikatelům. Peníze za prodanou energii pak zůstanou v regionu a protočí se v rozpočtech obcí a tržbách místních podnikatelů ještě jednou, místo aby odtékaly na účty do center a daňových rájů. Jde o právo na výrobu energie pro všechny, říká se tomu také demokratizace energetiky.
 
Bulharskému předsednictví se podařilo dotáhnout dohodu o tempu, jakým se budou obnovitelné zdroje v Evropě rozvíjet. To je pro Česko zásadní: rozvoj obnovitelných zdrojů totiž v současné době stagnuje a stát bude muset sektor znovu nastartovat. Do konce příští dekády má vyrůst tuzemská obnovitelná energetika ze současných 15 na nejméně 23 procent.
 
Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali už během příští dekády pokrýt spotřebu více než poloviny českých domácností a dlouhodobě dokonce více než čtvrtinu spotřeby celé ekonomiky. Tedy to samé, co by dokázaly dva nové jaderné bloky, akorát se šest až desetkrát menšími náklady. Když šlápneme na plyn, tak ještě jednou tolik elektřiny dokáží vyrobit střešní a fasádní fotovoltaiky. P pro vykrytí nepravidelných, ale dobře předvídatelných výchylek ve výrobě můžeme dobře použít malé vodní elektrárny a bioplynové stanice nebo zdroje na biomasu a plyn. Bioplynky navíc umějí dobře posloužit jako denní i sezónní akumulace či vyrobený biometan ztláčet a nahrazovat tak fosilní CNG v dopravě. A opřít se můžeme také o energii z tepelných čerpadel a biomasu, jež jsou již dnes stěžejním zdrojem pro budovy. Při troše dobré vůle ze strany státu bychom mohli už koncem příští dekády přivítat první geotermální elektrárny a teplárny, ale také asi čtyřikrát více tepelných čerpadel a třikrát více solární kolektorů než dnes.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 20.06.2018


Billboardy u dálnic, pražský okruh a nový Temelín

Nový jaderný blok v Dukovanech je prý jedinou možností, jak nahradit výpadek ve výrobě elektřiny, až bude během příští dekády odstavena většina uhelných elektráren a nejpozději v roce 2035 i dukovanská jaderka. K závěru, že je to riskantní varianta s velmi nejistým koncem a navíc zbytečně drahá, se v Respektu dobral Jiří Nádoba.

Ne zcela zvládnutá technologie výstavby, nedostatek odborníků a nutnost posilovat dříve podceňované bezpečnostní prvky totiž stavby jaderných elektráren všude po světě komplikují, protahují, zásadně prodražují a někdy i předčasně ukončují. „Stát, není schopen po třech měsících odstranit billboardy u dálnice ani postavit Pražský okruh. Nemůžeme očekávat, že bude schopen postavit jadernou elektrárnu. To je iluze“, řekl nedávno bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl.
 
Podle expertních výpočtů můžeme v Česku polovinu spotřeby elektřiny pokrýt z větrných turbín a fotovoltaických elektráren na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Nejméně třetinu dodají vodní elektrárny a teplárny na biomasu společně s bioplynkami a plynovými elektrárnami. Ty společně s řízením spotřeby a ukládáním energie navíc snadno pomůžou s regulací nepravidelné, ale ne nepředvídatelné výroby větrníků a fotovoltaiky. Zbytek spotřeby bude ještě nejméně tři dekády pokrývat Temelín a malé množství elektřiny bude potřeba občas dovézt z EU. České větrné elektrárny by dokázaly vyrobit tolik elektřiny jako dva nové jaderné bloky, ale šestkrát levněji - když porovnáme podmínky poskytnuté elektrárně Hinkley Point C a v současnosti platné nastavení zelených bonusů pro větrné elektrárny.
 
Obnovitelné zdroje u nás už několik let přešlapují na místě a ve zlepšování efektivity ve spotřebě energie jsme pozadu, potvrzují opakovaně experti ze zahraničí. Stát dosud sázel pouze na nové jaderné bloky a to mi přijde riskantní. I kdyby se stát nakonec rozhodl nové jaderné bloky postavit, může za pět nebo deset let snadno zjistit, že je to nedokončitelný projekt. Tak jako naposledy u americké elektrárny Summer. Proto si myslím, že důsledný přístup ke stavbě obnovitelných zdrojů a zefektivňování spotřeby by měly mít pro stát minimálně stejnou pritoritu.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 11.04.2018


Poleno je nejlevnější baterie

Od půlky listopadu jede celé Česko pouze na biomasu. Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný třináctiprocentní letošní podíl biomasy na spotřebě energie v tuzemsku.

Energie z biomasy má mnoho podob: od palivového dřeva, kterým topí každá čtvrtá domácnost, přes elektřinu vyráběnou v bioplynových stanicích z odpadů až po biozemní plyn, na který jezdí auta nebo se vtláčí do plynařské sítě.
 
V Česku má biomasa největší význam ve vytápění: stojí za každým pátým gigajoulem tepla. Většina toho připadá na domácnosti. Elektřiny se z biomasy vyrobí jen necelých 6 % a především z bioplynu. A i když má z čistých zdrojů Česko nejlepší podmínky pro rozvoj zejména sluneční a větrné energie – dohromady by dokázaly vyrobit přibližně polovinu současné spotřeby elektřiny – i v biomase je ještě prostor: udržitelným způsobem by se dalo využívat ještě zhruba jednou tolik.
 
V Česku se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím a tak se . malá města a vesnické oblasti každý rok halí do škodlivého smogu. Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety – by to mohlo podstatně zlepšit. Domácnosti si o dotace na čisté vytápění můžou žádat v úspěšných kotlíkových dotacích, které vyhlašují kraje.
 
Tamtéž ale bohužel proplácí i takzvané kombinované kotle, ve kterých pak domácnosti dál topí špinavým uhlím. Výměna uhelného kotle za kombinovaný je jako výměna krabičky cigaret za krabičku cigaret light. Kraje by se proto měly zaměřit na opravdu čisté vytápění a přestat podporovat ty kotle, ve kterých jde spalovat i uhlí. Nejjednodušší a přitom levnou náhradou za uhlí jsou právě pelety. Ve spojení s automatickým kotlem zajistí bezmála tak pohodlné vytápění, jako plyn. Většímu tuzemskému využití pelet by pomohlo snížení DPH – pro stát bude takové snížení zanedbatelné, ale každá domácnost tak může mít cenově přijatelné a šetrné vytápění.
 
Další příležitostí je čistit bioplyn a používat ho v dopravě nebo všude tam, kde se používá zemní plyn. S ním je totiž vyčištěný bioplyn identický a může se proto buď stlačovat a používat do aut jako náhrada CNG, anebo vtláčet do plynařské distribuční sítě, kde nahradí zemní plyn ve vytápění, vaření nebo v průmyslu. Ve Stockholmu už takto pohání veřejnou dopravu a taxíky. Patrně zásadní objev udělali akademici v Ústavu chemických procesů: vymysleli, nechali si patentovat a nyní v provozu testují levné čištění bioplynu pomocí vodní kondenzující membrány. Biozemní plyn neboli biometan je velmi šetrný k životnímu prostředí i proto, že se k jeho výrobě často používají odpady, které jinak končí na skládkách. Na rozdíl od zemního plynu je to ale čistě domácí zdroj, který snižuje naši závislost na dovozech komodity z Ruska.
 
O biomase (včetně bioplynu) se dá také tvrdit, že je to nejstarší baterie. Jedná se o energii slunce, kterou rostliny přes vegetační období ukládají do chemické energie. Je to obnovitelný zdroj, který lze velmi dobře regulovat. V době kdy je potřeba její energie, můžeme ji uvolnit nejsnadněji jejím spálením. Díky biomase tak lze snadno regulovat výkyvy ve výrobě energie, které přináší nestabilní, ale predikovatelné větrné elektrárny a fotovoltaika. Je tedy předurčena tvořit spoluvytvářet velmi robustní systém, produkující vyvážené dodávky energie.
 
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

publikováno: 20.11.2017


Dělení ČEZu je potřeba, ale jinak

Úvahy o rozdělení ČEZu na strategicky významnou a neperspektivní část po vzoru významných evropských utilit dávají smysl a bylo by dobře, kdyby k tomu došlo. Z toho, co jsme si o modernizaci struktury ČEZu mohli zatím přečíst, je zřejmé, že by mohla proběhnout podle úplně obrácené logiky a zcela utilitárně kvůli jednomu projektu. To je pro stát špatné.

RWE i O.En vyčlenili z majetku ty části, které slibují perspektivní byznys a zaměřují se na ně: obchod, energetické služby, provoz sítí a obnovitelné zdroje. Doly, uhelné a jaderné elektrárny se pro ně totiž stávají přítěží. Vedení ČEZu chystá něco jiného: prověřuje variantu samostatného podniku, kterému nadělí do vínku špinavé elektrárny, papírové projekty stavby nových jaderných bloků a otázku, kde stamiliardy potřebné k jejich výstavbě sehnat.
 
A naopak úspěšná divize ESCO, které má podle ředitele ČEZ Daniela Beneše “nakročeno stát se jedničkou v poskytování komplexních energetických řešení soukromým i státním subjektům ve střední Evropě” a zajistit tak nové zisky, se možná prodá. Neperspektivní část se starou energetikou by ČEZ hodil na krk státu. Dobře pro akcionáře, špatně pro stát a občany.
 
Je pravděpodobné, že ČEZ už nikdy nebude mít v energetice tak dominantní pozici jako měl až donedávna. Podíl na výrobě elektřiny mu čím dál rychleji ubírají sami její spotřebitelé. Domácnosti, soukromníci, podniky a obce, kteří si začínají elektřinu vyrábět sami v pár panelech na střeše nebo koupí podíl v bioplynce, vodní či větrné elektrárně za humny. I v nové, na decentralizaci založené energetice ale má ČEZ stejně jako další giganti své výrazné místo. Je potřeba zmodernizovat a provozovat sítě pro obousměrný přenos proudu. Stavět a udržovat infrastrukturu pro elektromobily nebo na klíč dodávat střešní fotovoltaiky i s financováním. A také se podílet na dražších obnovitelných projektech, provozovat záložní zdroje či nabízet další energetické služby. Přesně tak o to usilují konkurenti z Innogy,  E.Onu a jinde.
 
Výroba energie z obnovitelných zdrojů ve světě totiž setrvale a velmi rapidně roste: hlavně ze stále levnějších větrných a solárních elektráren. Masivně do nich investují čím dál víc asijské státy v čele s Čínou a Spojenými státy. Skoro dvě třetiny světového kapitálu do obnovitelných zdrojů proudí právě tam a už několik let po sobě. Evropská unie svou někdejší pozici lídra čisté energetiky před lety ztratila. Ambici to změnit deklaruje nové rozhodné vedení Francie. Prezident, premiér a ministr energetiky a životního prostředí společně hned po nástupu ohlásili, že do pěti let chtějí mít v zemi nové obnovitelné zdroje o výkonu 26 bloků Temelína. Především fotovoltaiku a větrné elektrárny, pro které připravili a prosadili dobré podmínky. Zároveň se má do roku 2025 snížit podíl jaderné elektřiny z dnešních asi 75 na 50 %. Francie vypne asi čtvrtinu ze svých 58 reaktorů, z nichž většina se už blíží ke konci životnosti. Do roku 2022 se mají také zavřít všechny uhelné elektrárny. To bude poměrně jednoduché, uhelné elektrárny jsou ve Francii hodně okrajový zdroj.
 
V Česku by šlo z obnovitelných zdrojů už ke konci příští dekády získávat klidně i čtvrtinu energie. Podle výpočtů prestižního Wuppertalského institutu může Česko v roce 2050 pokrýt 95 % své budoucí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, z čehož asi desetina by pocházela z dovozu. Zbytek zajistí plynové elektrárny. Dilema o závislosti na dovozu energie aktuálně zní: buď budeme dovážet ohromná kvanta jaderného paliva z Ruska či Spojených států anebo rovnou elektřinu, ale jen desetinu spotřeby a navíc od nejbližších partnerů - z okolních států EU. Při scénáři založeném na chytrém, ale důsledném růstu obnovitelných zdrojů česká závislost dokonce nepatrně poklesne: z dnešních 43 na asi 41 %. A to díky nahrazení dovážené ropy spotřebovávané v dopravě z velké části vlastní elektřinou a díky snížení (nikoliv zvýšení) spotřeby plynu a jejího přesunu z vytápění do flexibilní výroby elektřiny.
 
To ostře kontrastuje se zbrklými úkoly Stálého výboru pro jadernou energetiku, který začal před pár měsíci zadávat Danielu Benešovi zpracování analýz. Ta o dělení ČEZu je poslední v řadě. Analýzy mají pomoct vládě vyřešit otázku, jak v Česku postavit nové bloky v době, kdy se rozestavěné projekty prodražují na násobky původních rozpočtů, protahují termíny dokončení anebo jsou odpískány ještě před dokončením. V době, kdy podíl jaderné energie ve světě setrvale klesá, stejně jako počet nově rozestavěných bloků či peníze určené do nukleárního výzkumu. Jedno zda v Evropě, Spojených státech či Asii.
 
Energetičtí stratégové, investoři a poradci v Asii, Francii, Spojených státech či jinde se mohou samozřejmě mýlit, když sázejí na budoucnost založenou na obnovitelných zdrojích a decentralizované energetice. Kdybych ale byl na místě zodpovědných politiků v tuzemsku, věřil bych spíš jim a snažil se podpořit demokratizaci energetiky a zapojení veřejnosti do výroby čisté energie i v Česku. Domácnosti i stát z toho budou profitovat. V opačném případě hrozí, že se Česko uvrtá do stamiliardových ztrát.

publikováno: 18.10.2017


Vítr pohání Evropu, Česko spí. Tři roky zde nevznikla jediná elektrárna, ČEZ do nich přitom investuje na západě

Větrná energie je v Evropě jedničkou mezi obnovitelnými zdroji. Výkon nových větrných parků minulý rok odpovídal čtrnácti blokům Jaderné elektrárny Temelín. V Česku zatím fungují větrníky o celkovém výkonu pouhých 282 megawattů.

Západní Evropa prakticky přestala stavět nové uhelné elektrárny. Oproti tomu se stále více budují větrné a solární farmy. Loni devět z deseti nových elektráren v evropské energetice představovaly obnovitelné zdroje. Prim přitom hraje vítr, jenž představuje nejlevnější zdroj energie. Jen přírůstek větrných parků byl minulý rok téměř 14 gigawattů, což odpovídá sedminásobku výkonu Jaderné elektrárny Temelín.

V Česku naopak žádná větrná elektrárna od roku 2014 nepřibyla. Největší česká energetická firma ČEZ přitom začíná investovat do větrných farem v západní Evropě.

Celý text z Hospodářských novin z 12. června najdete zde.

publikováno: 12.06.2017


Nové zelené dotace: kotle a silnější soláry

Ministerstvo životního prostředí chystá novou podporu i pro stávající majitele solárních panelů. Peníze půjdou na větší fotovoltaické systémy i rozšíření stávajících stanic. Speciální bonus dostane ten, kdo zkombinuje solární výrobu energie s kotlíkovými dotacemi.

Novou podporu i pro stávající majitele solárních panelů chystá ministerstvo životního prostředí. Peníze půjdou na větší fotovoltaické systémy, rozšíření stávajících stanic a speciální bonus dostane ten, kdo zkombinuje solární výrobu energie s kotlíkovými dotacemi.

Celý text z Hospodářských novin z 9. června 2017 najdete tady

publikováno: 09.06.2017


Trump zazdil Pařížskou dohodu, na ochranu klimatu ale sázejí už i američtí těžaři

Jestli Spojené státy skutečně vystoupí z mezinárodní klimatické dohody se ukáže za tři roky. Útlum uhelného průmyslu na straně jedné a rozvoj obnovitelných zdrojů na straně druhé bude podle všeho probíhat dál - pod taktovkou byznysu. Progresivní státy Unie postupně převáží sílu federální vlády. To my jsme na tom hůř: svého lídra s jasným tahem směrem k moderní a čisté ekonomice jsme dosud nenašli.

Prezident Trump vyhověl přání třinácti procent Američanů a Američanek a také Americké koalice za čistou uhelnou elektřinu (ACCCE), když oznámil, že Spojené státy vystoupí z Pařížské klimatické dohody. Drtivá většina obyvatel, celých 69 procent a zároveň většina populace v každém z okresů všech padesáti amerických států jsou pro setrvání. Pro se vyslovili i šéfové nejvýznamnějších firem jako je General Electric, Coca-Cola nebo Procter&Gamble. Dokonce i ropní giganti Exxon Mobile a Shell, kterým přechod na obnovitelné zdroje přináší prosperitu a pracovní místa.
Celý text zde.

publikováno: 06.06.2017


Budoucnost obnovitelných zdrojů v Česku: Ještě 1500 let a jsme tam

Předseda Chalupa pro Hospodářské noviny glosuje loňský vývoj obnovitelných zdrojů v Česku.

Ze skoro šesti milionů tuzemských odběratelů elektřiny si loni fotovoltaiku (na střechu či na fasádu) nainstalovalo pouze několik stovek z nich. K naplnění i těch nejopatrnějších scénářů potenciálu bychom tímto tempem potřebovali více než 1,5 tisíce let.
 
Němci už s horizontem roku 2020 spojují konec epochy typické výrobou elektřiny ve zdrojích běžících prakticky nepřetržitě na plný výkon (baseload) a totální proměnou maloobchodu s elektřinou.
 
Česko však dosud nechává potenciál obnovitelných zdrojů hodně stranou a sází na stavbu nových jaderných elektráren.
 
Celý text zde.

publikováno: 11.04.2017


Komora OZE k vypsání podpory na solarninovinky.cz

Potvrzeno: ERÚ vypsal podporu pro obnovitelné zdroje energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) vítá rozhodnutí ERÚ ohledně vypsání podpory pro OZE v roce 2017. Zelené zdroje energie přispívají ke zlepšovaní životního prostředí vč. zdraví obyvatel, zaměstnanosti, vyrábějí celých 14% hrubé domácí spotřeby elektřiny v ČR a zajišťují tak také plnění mezinárodních závazků ČR nejen ve výrobě čisté ekologické energie, ale i ochraně klimatu.
 
Vítáme také rozhodnutí ERÚ ve věci poskytnutí podpory pro teplo a elektřinu z kogenerace, což přispěje k dalšímu rozvoji výroby tepla z ekologických zdrojů. Definitivně  tak  končí především nejistota nejen všech provozovatelů, jimiž jsou občané, malí a střední podnikatelé, zemědělci, obce i veřejný sektor, ale i dalších zúčastněných vč. financujících bank i státem vlastněného operátora trhu, jež je závislý na stanovení příspěvku na podporované zdroje, “ uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE
 
Více na solarninovinky.cz ZDE 
 
 

publikováno: 14.12.2016


K podporovaným zdrojům enerige na oenergetice.cz

K nevypsání podpory zelené energii není podle odborných asociací právní důvod

Energetický regulační úřad (ERÚ) nemá právní důvod nevypsat podporu většině podporovaným zdrojům energie v ČR. Shodli se na tom představitelé oborových organizací, které oslovila ČTK. ERÚ dnes oznámil, že vydal cenové rozhodnutí, které nepočítá pro příští rok s výplatou podpory pro většinu výrobců energie z obnovitelných zdrojů v Česku. V případě, že obnovitelné zdroje dostanou chybějící schválení od Evropské komise (EK), úřad může cenové rozhodnutí změnit. Podle zástupců oboru ale není nutné na rozhodnutí EK čekat.
 
Myslíme si proto, že ERÚ by měl cenové rozhodnutí vypsat i bez notifikačního rozhodnutí. Domníváme se, že jakákoliv podpora v jakémkoliv členském státě EU se má vyplácet, pokud není podle evropských pravidel označena za neslučitelnou. A my jsme přesvědčeni, že slučitelná je, o čemž už se několikrát vyjádřila i EK,“ řekl dnes ČTK předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. „Jiné státy, včetně Německa, podporu vyplácely i ve chvíli, kdy notifikační rozhodnutí neměly,“ dodal.
 
 
Více na oenergetice.cz ZDE
 

publikováno: 29.09.2016


ČT - Události

Výstavba větrných elektráren stagnuje. Schází větrným elektrárnám v Česku příznivý politický vítr?

Počet větrných elektráren v Česku se zvyšoval dlouhodobě. V loňském roce se ale poprvé od roku 2000 nepostavila žádná nová a stejná situace se opakuje i letos. Podle ekologů jde mimo jiné o důsledek toho, že stát omezil podporu obnovitelných zdrojů. V oboru by přitom podle nich mohly vzniknout stovky míst.
 
Sledujte zde
 

publikováno: 03.09.2016


ALTERNÁTOR SI PROHLÉDLI ČLENOVÉ KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Ekotechnické centrum Alternátor v Třebíči navštívili ve středu 18. května 2016 členové Komory obnovitelných zdrojů energie, mezi nimiž byl i bývalý ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík.

Celým centrem je provedl Ing. Richard Horký, předseda sdružení Ekobioenergo, které je zřizovatelem Alternátoru.
Návštěva byla koncipována jako výjezdní zasedání Komory. Ta sdružuje právnické osoby, které se zabývají výrobou energie z obnovitelných zdrojů či spolupracují na osvětě v této oblasti. Právě Ekotechnické centrum Alternátor je svými expozicemi z velké části zaměřeno právě na výrobu energie, a to zejména z biomasy.
 
Více na alternator.cz ZDE  
 

publikováno: 18.05.2016


ČT2 - Nedej se: Bezvětří

Dokument Bezvětří o lesku a bídě větrných elektráren v Čechách.

Větrná energie – ta energie, která je nejčistší a nejlevnější, to nemá v českých zemích lehké. Větrné elektrárny tu nejsou vítané. Proč? Kdo a co za to může? Jaké jsou argumenty jejich odpůrců a jaké jsou argumenty jejich obhájců? Momentálně zavládlo v Čechách kolem větrných elektráren bezvětří.
 
Sledujte zde 
 
 

publikováno: 01.05.2016


Český rozhlas Plus - Dopolední Plus

Zástupci 155 zemí dnes v New Yorku připojí svůj podpis pod klimatickou dohodu z Paříže.

Co dohoda přinese a proč se ji rozhodly podepsta i Spojené státy a Čína? K tématu s ředitelem Centra pro otázky životního prostředí ÚK Bedřichem Moldanem a předsedou Komory OZE Štěpánem Chalupou.
 
Poslechněte si zde
 
 

publikováno: 22.04.2016


ČT2 - Nedej se: Kdo šetří, už neušetří

Ekologická kauza, která hýbe veřejností – kdo za to může?

Je to velké vítězství Hnutí Duha, Komory obnovitelných zdrojů a dalších ekologických organizací, které dosáhly toho, že byl zrušen návrh Energetického regulačního úřadu, abychom platili za elektřinu hlavně podle jističe a prakticky bez ohledu na to, kolik kdo propálí. Chystá se nový návrh – buďme ve střehu!
 
Sledujte zde
 

publikováno: 13.03.2016


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval

Vlastimil Myslil