Energetičtí ministři EU dnes schválili důležitý princip, který má ještě víc usnadnit přístup zejména domácností k levné, sdílené energii. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo využít příležitost a princip zapracovat do Lex OZE 2, upozorňuje Komora OZE.

V rámci trhu nepřichází revoluce, ale evoluce, cílem je zajištění cenově stabilní a dostupné energie a to prostřednictvím stabilního trhu. Počítá se s podpůrnými mechanismy pro obnovitelné zdroje a flexibilitou.
 
Zavedení „práva na sdílení energie” pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor přichází v době, kdy na Ministerstvu průmyslu a obchodu vrcholí přípravy nové legislativy. Protože je po dnešku zřejmé, kam konkrétně bude směřovat další podoba sdílení elektřiny, Komora OZE opakovaně navrhuje upravit aktuální návrh a zahrnout sdílení v rodině.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Právo na sdílení má chránit zákazníky před drahou energií, před zbytečnou byrokracií a dalšími náklady. V případě blízkých aktivních zákazníků je komunita zbytečná, ušetříme peníze za advokáty, účetní i státnímu rozpočtu za úředníky. Není to nečekané, již jsme to diskutovali a navrhovali. Budeme dál argumentovat a čekám pozitivní přístup i od ministerstva. Při energetické transformaci by nikdo neměl zůstat stranou zájmu.”
 
Návrh Evropské komise zřídit takzvané právo na přímé sdílení energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) dnes na svém jednání odsouhlasili ministři energetiky členských států EU. Jedná se o zcela nový prvek ochrany spotřebitelů. Má umožnit co nejsnazší a nejlevnější přístup ke sdílené energii i „těm zákazníkům, pro které není pořízení vlastního zdroje možné, nebo je pro ně zapojení do energetického společenství komplikované,” uvádí se v důvodové zprávě. [1]
 

Zdroje
 
[1] Důvodová zpráva Návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady doplňující Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou, směrnici (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a směrnici (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou

Témata

- all -
Aktuálně
Ceny ERÚ
Dokumenty
Tiskovky
V mediích

Sněmovna bude hlasovat o zjednodušení instalací obnovitelných zdrojů. Koaliční poslanec, předseda představenstva teplárenské společnosti, však navrhuje znemožnit zákazníkům tepláren přechod na obnovitelné zdroje

Poslanecká sněmovna bude v závěrečném třetím čtení schvalovat novelu Energetického zákona, takzvaný Lex obnovitelné zdroje energie 1 (LEX OZE 1) urychlující využívání těchto zdrojů. Zákon měl původně výrazně zjednodušit administrativu pro miliony samovýrobců, zejména domácností v bytových domech, ale také pro veřejné budovy a malé a střední podnikatele. To se podařilo dosáhnout a Komora OZE tuto část novely vítá, stejně jako veřejný zájem a zjednodušení pro větší obnovitelné zdroje. Ke stejné novele však byl podán i protichůdný pozměňovací návrh, který znemožňuje instalaci tepelných čerpadel, biomasových kotlů, fotovoltaik či solárních kolektorů, pokud je budova napojena na centrální vytápění bez ohledu na to, jaké palivo teplárna či elektrárna spaluje. Domácnosti napojené na centrální vytápění zemním plynem či uhlím by tedy v současné mimořádné situaci neměly mít žádnou možnost se od fosilního zdroje odstřihnout a pořídit si levnější, nezávislý a čistý zdroj energie.
 
„Považuji za absurdní, aby zákon na zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů zakazoval instalaci obnovitelných zdrojů, které pro spotřebitele znamenají nízké a stabilní ceny a nezávislost. Podstatné je zvýšení hranice stavebního povolení a licence na 50 kW i zrovnoprávnění veřejného zájmu obnovitelných zdrojů, které pomůže domácnostem, živnostníkům, firmám, obcím i spolkům,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Nově přijaté zjednodušení administrativy spočívá v tom, že novela zvyšuje hranice pro povinnost žádat o licenci na výrobu elektřiny a rovněž pro povinnost žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení pro výrobny z obnovitelných zdrojů na 50 kW (dosud platí hranice 10, resp. 20 kW).

„Bytové domy nebudou muset kvůli fotovoltaice řešit stavební povolení ani licenci pro výrobu energie. Tím jim odpadá prakticky veškerá administrativa. Firmy sdružené v našem Cechu mohou pomoct připravit projekt i postavit elektrárnu,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky. Počet žádostí bytových domů o dotaci z Nové zelené úsporám výrazně vyskočil během letošního roku, ukázala data ze Státního fondu životního prostředí.
 
LEX OZE 1 zároveň zavádí princip posuzování obnovitelných zdrojů energie jakožto veřejného zájmu, tím je zrovnoprávňuje s ostatními předměty ochrany veřejným zájmem. Návrh zákona bude nyní postoupen k projednání v Senátu a na podpis prezidentovi. S ohledem na legislativní proces lze předpokládat začátek účinnosti v průběhu prvního kvartálu roku 2023.
 
Ministr Síkela připravuje další novelu, která umožní sdílení energie

Další zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů přináší jiná novela Energetického zákona, takzvaný LEX OZE 2. Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do výroby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Nový zákon definuje principy sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. LEX OZE 2 byl předložen do meziresortního připomínkového řízení, termín pro předkládání připomínek skončil 5. prosince.

„Návrh má drobné nedokonalosti, mohl by leckde být preciznější, ale je potřeba ho začít co nejdřív projednávat a dotáhnout do konce. Milionům zákazníků jde o čas, sdílení jim totiž zlevní energie,” okomentoval LEX OZE 2 Chalupa.

Ministr Síkela předložil LEX obnovitelné zdroje 2. Shrnujeme nejdůležitější změny a očekávané dění tohoto týdne

Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do její výroby a sdílení: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Nový zákon definuje principy sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. Návrh novely Energetického zákona předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu do meziresortního připomínkového řízení v pátek večer.Návrh obsahově koresponduje s principy návrhu LEX obnovitelné zdroje, který Komora představila veřejnosti začátkem září.
 
Novela rovněž přináší opatření proti nekalému nakládání s rezervovanou kapacitou pro připojení nových zdrojů energie do sítě.
 
„Pro obor obnovitelných zdrojů jde o zákon roku. Systémová změna přinese snížení účtů za energie i větší energetickou nezávislosti Česka. Zde začíná jednadvacáté století. Ze sdílení levné a cenově stabilní energie mohou těžit všichni - domácnosti, obce i podnikatelé a v budoucnu i naše děti,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Důležité je rychlé pokračování v přípravách dalších nástrojů k urychlení využití obnovitelných zdrojů vč. sdílení biometanu a obnovitelného tepla. Další část opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů vč. základního rámce pro tzv. GoTo zony, obsahuje návrh novely nového stavebního zákona, jež minulý týden doputoval k projednání do Poslanecké sněmovny.
  
Tento týden by Sněmovna měla ve druhém čtení projednat takzvaný LEX OZE 1, rovněž novelu Energetického zákona, zaměřenou zejména na podporu malých instalací. Novela zvyšuje hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a rovněž pro povinnost žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení pro výrobny z OZE do 50 kW. To je velikost, která dobře odpovídá spotřebě elektřiny v bytových domech, na veřejných budovách a u malých a středních podnikatelů. Milionům domácností v bytových domech by se tak otevřela cesta k levné, cenově stabilní, domácí a čisté elektřině z fotovoltaik a dalších obnovitelných zdrojů. Pomůže i veřejnému sektoru a malým a středním podnikatelům.
 
Do této novely by měl být také zakomponován veřejný zájem u obnovitelných zdrojů. Předpokládaná účinnost je od ledna 2023.

Sněmovna právě v prvním čtení projednala novelu Energetického zákona, tzv. LEX obnovitelné zdroje I. Milionům domácností v bytových domech se tak postupně otevírá cesta k levné, cenově stabilní, domácí a čisté elektřině z fotovoltaik a dalších obnovitelných zdrojů. Pomůže i veřejnému sektoru a malým a středním podnikatelům. [1] Ministr Síkela zároveň připravuje k předložení do meziresortního řízení tzv. LEX obnovitelné zdroje II, který zavádí pravidla pro sdílení vyrobené elektřiny v rámci rodiny, mezi přáteli, sousedy, podnikateli a dalšími. Přináší i základní změny nezbytné ke zrychlení instalace a výstavby obnovitelných zdrojů.
 
Předložení novelizace energetické legislativy u státní správy iniciovala Komora OZE. Obě novely obsahově korespondují s návrhem, který Komora představila veřejnosti začátkem září. Další návrhy by měly následovat.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Z pohledu energetické soběstačnosti Česka jde o naprostý průlom, zákony roku, které sníží účty spotřebitelů a pomohou snížit dovoz plynu za stamiliardy korun.”
 
„Princip aktivního zákazníka přináší možnost vyrábět elektřinu třeba na střeše na chalupě a spotřebovat ji v bytě ve městě.”
 
„Vedle sdílení, aktivních zákazníků a komunit přinášejí novely zásadní změny pro urychlení výstavby a instalací obnovitelných zdrojů, aby bylo co sdílet.”
 
„Považujeme za důležité, aby rychle navázaly další kroky, které umožní rozvoj i obnovitelným plynům a jejich plnohodnotnému zapojení do energetických společenství. Bioplynové stanice tak pomocí flexibilních služeb umožní zapojování většího množství výroben obnovitelné elektřiny.”
 
„Předložení novelizace energetické legislativy považujeme za správný krok Ministerstva průmyslu a obchodu a Vlády. Je škoda, že nedošlo k rychlému schválení, nicméně věřím, že se na zákoně poslanci rychle shodnou, jde o dílčí a jasně pozitivní opatření. Kapacitu úředníků i zákonodárců totiž potřebujeme na další navazující kroky.”
 
Zdroje

[1] Takzvaný LEX OZE I je novela Energetického zákona, která zvyšuje hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a rovněž pro povinnost žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení pro výrobny z OZE do 50 kW, což je velikost, která dobře odpovídá potřebě elektřiny v bytových domech, na veřejných budovách a u malých a středních podnikatelů. Předpokládaná účinnost je od ledna 2023.
 

Komora OZE připravila a předala ministerstvům návrh opatření pro snazší a rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů

Klíčová opatření pro rychlejší a snazší výstavbu obnovitelných zdrojů energie poskytla Komora OZE relevantním ministerstvům: MPO, MMR a MŽP. Jejich cílem je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj energetických společenství. Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy Komory OZE korespondují s plánem premiéra Fialy vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do 5 let. Korespondují i s principy plánu Evropské komise prezentované v rámci RePower EU ke zjednodušení a zrychlení rozvoje využívání obnovitelných zdrojů.
 
Komora OZE mimo jiné navrhuje:
● legislativní ukotvení výroben z obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako veřejný zájem, podobně jako to platí pro velké zdroje energie, což zrychlí jejich výstavbu,
● vymezení právní formy a fungování komunitní energetiky (energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie), které jim i tzv. aktivním zákazníkům usnadní sdílení vyrobené energie a zajistí cenově dostupnější energie,
● povinnost součtového měření pro všechny napěťové hladiny, které otevře trh novým dodavatelům fotovoltaiky a zkrátí čekací lhůty,
● zvýšení hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a nutnost získat stavební povolení (povolení záměru) na 50 kW, zjednodušené řízení pro OZE do 100 kW a režim vyhrazených staveb pro OZE od 1 MW. Snížená administrativní zátěž a zkrácení doby přípravy zrychlí realizaci projektu.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Potřebujeme rychle instalovat a stavět. Potřebujeme nahradit v energetice i malospotřebiteli využívaný ruský plyn pomocí elektřiny, plynu a tepla z obnovitelných zdrojů. Tím snížíme náklady na energie domácností, firem, spolků i obcí a zároveň snížíme cenu energie na trhu. Regulovatelné obnovitelné zdroje jako je bioplyn, stejně jako sdílení energie a akumulace všech forem pomůžou vyrovnávat soustavu.”
 
“Navrhujeme pravidla pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů se zapojením komunit i aktivních zákazníků. Co sám nespotřebuji, spotřebuje můj soused, kamarád nebo kolega. Podělíme se i o elektřinu z fotovoltaiky či větrné elektrárny, pomůžeme si od závislosti na energii z Ruska.”
 
„Zavedením součtového měření stát pustí na trh významně širší okruh dodavatelů technologií, zejména střídačů. Pomůže to zkrátit čekací lhůty na fotovoltaiku.”
 
„Škola, podnikatel, sokolovna i obyvatelé rodinných domů využívající fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, solární kolektor nebo topící biomasou by neměli mít složitou administrativu. Protože si pořídili nový zdroj energie především pro pokrytí vlastní spotřeby, ne pro podnikání v energetice.”
 
„Malé vodní, větrné, biomasové či bioplynové nebo geotermální zdroje by měly mít stejný přístup na trh a měly by být stavěny rychleji v režimu takzvaného veřejného zájmu. U výroben biometanu bychom měli jít ještě dál a přípojky k distribučnímu potrubí zemního plynu řešit jako kritickou infrastrukturu.”

Až 26 terawatthodin (TWh) energie by mohly dodávat v roce 2030 nové a modernizované bioplynové a biometanové stanice, spočítali experti CZ Biom. To odpovídá zhruba 2,5 miliardám kubíků zemního plynu, tedy zhruba čtvrtině roční spotřeby ČR. Vyrobený bioplyn lze použít stejně jako zemní plyn: ve vytápění, v průmyslu či v dopravě. Lze ho rovněž vyčistit a po stlačení vhánět do plynové distribuční sítě. Výpočet je součástí analýzy o regulačním potenciálu bioplynu v energetice, kterou připravují experti CZ Biom spolu s ČVUT.

„Na stole leží dvě otázky: jaké využití vyrobeného bioplynu bude nejpotřebnější, zda ve vytápění budov, v průmyslu nebo v dopravě. Ta hlavní otázka ale zní, jaká je ochota státu výrazně přidat plyn v rozvoji bioenergetiky a také třeba uznat připojení výroben biometanu k distribuční síti plynu jako infrastrukturu zvyšující bezpečnost a veřejný zájem,” řekl Adam Moravec z CZ Biom.
 
„Další desetinu spotřeby plynu dokáží do pěti let ušetřit nově budované obnovitelné zdroje. Jejich budování pomůže domácnostem, obcím i podnikatelům. Oceňuji dosavadní přístup všech ministerstev při zjednodušování povolování a dalších opatřeních na zrychlení instalací. Je potřeba je co nejdříve dokončit. Čím dříve zrychlíme procesy pro posilování energetické suverenity, tím rychleji se zbavíme závislosti na ruském plynu a zdražování energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Detaily úspory plynu pomocí obnovitelných zdrojů shrnuje infografika dostupná zde.
 
 
Současná výroba bioplynu činí přibližně 6,5 terawatthodin (TWh), což odpovídá přibližně 8 % spotřeby zemního plynu. Dle nového výpočtu lze v roce 2030 disponovat 10,5 nebo až 26 TWh energie v bioplynu. Nižší číslo odpovídá střednímu scénáři a předpokládá vývoj oboru pro naplnění cílů EU před vypuknutím války na Ukrajině. Výroba 26 TWh odpovídá maximálnímu možnému rozvoji do roku 2030 s ohledem na zdroje biomasy a technické možnosti. Naopak, pokud stát nepřijme žádná rozvojová opatření, bude výroba v roce 2030 činit 4,8 TWh.
 
Typickými vstupními substráty bioplynových stanic je směs odpadů, statkových hnojiv, pěstované biomasy a vedlejších produktů. Jelikož bioodpad v sobě ukrývá pouze cca 2 TWh energie a bude se dále snižovat kvůli snaze minimalizovat vznik odpadů, největší potenciál navýšení produkce bioplynu je ukryt zejména v pěstované biomase. Výpočet potenciálu předpokládá využití 80 % veškerého bioodpadu a poloviny dostupných statkových hnojiv.
 
Největší potenciál má pěstovaná biomasa
 
Pěstování energetických plodin pro bioplyn zabírá plochu přibližně 130–180 tis. hektarů tedy pouhá 4 % celkové zemědělské plochy v ČR. Akční plán pro biomasu uvádí, že z celkové plochy zemědělské půdy v ČR při zajištění 100% potravinové soběstačnosti může být uvolněno 1,2 až 1,5 milionu hektarů. Do této výměry je započítána orná půda i trvalé travní porosty, další potenciál tvoří plochy nevhodné pro pěstování potravinářských plodin a krmiv (rekultivované, sanované, po záplavách). Kvůli snižování stavu hospodářských zvířat bude uvolněna další zemědělská půda dnes potřebná pro zajištění krmiv. Z toho vyplývá, že plocha, na které se v současnosti pěstuje energetická biomasa, by mohla být minimálně trojnásobně rozšířená.
 
Energetické plodiny nepředstavují pro krajinu ani půdu větší zátěž než běžné plodiny, spíše naopak, uvádí dále analýza CZ Biomu. Nový potenciál je totiž získáván z pro půdu zlepšujících plodin, anebo taky z předplodin a meziplodin (plodiny využívající mezidobí, kdy na poli není pěstována hlavní plodina. REpowerEU to nazývá a současně vybízí k tzv. sekvenčnímu pěstování). Produkce energetické biomasy je kontrolována stále zpřísňujícími se pravidly pro udržitelnou produkci biomasy, která se naopak nevztahují na potravinové plodiny. Biopaliva z energetických plodin certifikací prokazují emisní úsporu oproti fosilním palivům, která je více jak 65 % a neustále se zvyšuje. Plodiny použité pro výrobu bioplynu jsou produkovány za podpory živin z digestátu (hnojivo z bioplynové stanice) a tím se snižuje plošná spotřeba minerálních hnojiv, které jsou také zdrojem nemalých emisí. Navíc pro produkci bioplynu se stále častěji používají plodiny, které zlepšují stav půdy a zpestřují osevní postup. Jde o bobovité plodiny pěstované samostatně anebo jako směsný porost s jinými plodinami, které ztratily tržní uplatnění a proto z polí téměř vymizely.
 

Komora OZE společně s vědci představili novou studii, jak nahradit část ruského plynu ve vytápění a chlazení

Geotermální energie je plnohodnotným zdrojem schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek během pěti let nahrazovat zemní plyn a uhlí využívané v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení. Může se tak stát významným a někde dokonce dominantním zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech. Z pohledu nejrychleji naplnitelného tržního potenciálu je zcela jednoznačně nejperspektivnější technologie mělké geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z pohledu technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké GTE.
 
Takové jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie ​​Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit? (odkaz). Studie shrnuje geotermální potenciál a rámcové podmínky jeho využití v ČR a rozpracovává čtyři možnosti pětiletého rozvoje sektoru do roku 2027. Autoři zároveň představili pět akčních bodů (viz níže).
Studie se zaměřuje na tzv. komerční využití geotermální energie a nezabývá se jejím využíváním pro individuální potřeby jednotlivých domácností.
  
„Toto je další podklad pro projekt předsedy vlády Petra Fialy, jak se do pěti let zbavit závislosti na ruském plynu, o němž hovořil premiér ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci. Již několik měsíců spolupracujeme se státní správou na zjednodušování povolovacích procesů obnovitelných zdrojů energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
Komora OZE nedávno představila předpověď pětileté energetické proměny Česka. Zástupci předpověděli, že pokud se vládě Petra Fialy podaří nastartovat pětiletý projekt, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, tak do pěti let klesne spotřeba ruského plynu v ČR o 10 až 20 %. Zároveň:
●      nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.
●      Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.
●      Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji.
●      Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.
●      Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.
 
„Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit její rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní, bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii," uvedl Antonín Tym, člen předsednictva  České geotermální asociace, který přípravu studie vedl.
 
„Významným aspektem mělké geotermální energie je pak také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste a podle některých odhadů již v roce 2050 by měla spotřebovaná energie na chlazení převýšit spotřebu energie na vytápění,” dodal Tym.
 
„Geotermální energie je plnohodnotným zdroje schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek nahrazovat v poměrně velkém rozsahu fosilní zdroje využívané pro vytápění v České republice. S ohledem na zcela mimořádnou situaci a energetickou krizi je však třeba rozvoj tohoto sektoru významně akcelerovat tak, aby byl schopen pokrýt plánovaný útlum uhelných a zejména neplánovaný útlum plynových zdrojů v sektoru teplárenství, a to v mnohem kratší době a výrazně větším rozsahu instalovaného výkonu. Takto zásadní transformace však musí být podle našeho názoru koordinována na úrovni státu,” uvedl Radek Červín, předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel.
 
 

Svět si dnes připomíná výrobu energie z větru

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise. Na 15. června každoročně připadá mezinárodní den větrné energie.
 
„Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).
 
„Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Tuzemské větrné elektrárny vyrobily během letošního ledna a února rekordní množství elektřiny. V lednu to bylo 87,6 tisíc megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 tisíc MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letošní leden a únor se zapsaly mezi tři měsíce s vůbec největší výrobou elektřiny.
 
Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.
 
V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1] Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady.
 
[1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

Komentujeme dnešní očekávaný návrh opatření Evropské komise ke snížení závislosti na energiích z Ruska

Podle Komory OZE nahradí do pěti let 10-20 % ruského plynu tepelná čerpadla, zdroje na biomasu, větrné, solární a vodní elektrárny a biometan. Podmínkou je rychlé odstranění bariér rozvoje obnovitelných zdrojů vládou.
 
Návrh opatření, jak EU sníží svou závislost na dovozech paliv z Ruska dnes zveřejní Evropská komise. Komora OZE v této souvislosti připomíná avizovanou přípravu pětiletého projektu, jak se Česko zbaví závislosti na dovážených palivech z Ruska. Přípravu projektu ohlásil premiér Fiala.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie dá práci, ale je reálné a pomůže domácnostem i podnikům zbavit se závislosti na stále hůře dostupných a cenově nestabilních energiích z dovozu. Ale vyřízení všech dokladů pro malé střešní fotovoltaiky nesmí trvat déle, než pro instalaci klimatizace a povolovací proces pro větrnou elektrárnu a další obnovitelné zdroje musí trvat maximálně dva roky, ne deset. To jsou jen příklady za všechny.”
 
„Obnovitelné zdroje mohou být perspektivou pro transformaci českého průmyslu. Odhaduji, že může jít o tisíce firem. Ty budou vyvíjet a vyrábět pro novou energetiku výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Mám pocit, že s ruskými tanky na Ukrajině začala i u nás nová éra proměny energetiky. Ta nám pomůže s energetickou soběstačností, ochranou klimatu i lepším životním prostředím s rychlým snižováním emisí.”
 
 
Komora OZE nedávno zveřejnila predikce rozvoje obnovitelných zdrojů. Do pěti let očekává:
●      nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.
●      Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.
●      Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě
        domácností v Olomouckém a Zlínském kraji.
●      Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.
●      Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.

Komentujeme meziroční nárůst zájmu domácností o dotace na obnovitelné zdroje

Na téměř čtyřnásobek vzrostl meziročně zájem domácností o dotace na obnovitelné zdroje. Ukazují to data o počtu podaných žádostí do Nové zelené úsporám za první tři měsíce let 2021 a 2022. Státní fond životního prostředí eviduje od začátku roku 12,2 tisíc žádostí o dotace, přitom loni to ve stejném období byly 3,2 tisíce. 
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak jsme je ve spolupráci s ministerstvy identifikovali a rozpracováváme, tak do pěti let lze očekávat 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.”
 

Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP, řekl:
 
„Program NZÚ je i Evropskou komisí hodnocen jako nejúspěšnější program v ČR v oblasti úspor energie, především pro efektivnost vynaložených nákladů na dosažené úspory v konečné spotřebě energie. V programu NZÚ bylo ke konci roku 2021 celkem aktivních (tedy od přijatých až po proplacené) 74 785 žádostí za 20,67 mld. korun. Realizací všech opatření dle aktivních žádostí lze predikovat v rámci NZÚ dosažení úspor v konečné spotřebě energie ve výši cca 8,7 PJ a snížení emisí CO2 o 1 428,5 tis. t/rok.”
 

Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, řekl:
 
„Další etapa programu Nová zelená úsporám běží než více než dobře. Počty žádostí překonávají čísla z předchozích let a poptávka je týden od týdne vyšší a vyšší. I přesto se snažíme zájem o úspory energie v domácnostech ještě více povzbudit, v květnu poběží intenzivní mediální kampaň. Rovněž si hodně slibujeme od připravovaného programu NZÚ LIGHT. Domácnosti chceme oslovit nabídkou financování jednodušších opatření, které jim přinesou okamžitou úsporu, a zároveň je do budoucna motivovat k hlubším renovacím.“
 
 
„Zaznamenáváme stále větší zájem o profesní školení a zkoušky. V poslední době se mezi zájemci objevují uchazeči z řad firem a podnikatelů, kteří chtějí instalaci fotovoltaiky nově zařadit do portfolia svých činností”, říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky,který montážní firmy v Česku sdružuje. V reakci na rostoucí zájem CAFT spustil sérii nových profesních školení, která pomohou urychlit vyřizování poptávek nových zákazníků členům Cechu. „Začínáme připravovat i školení pro nové ale i pro současné montážní pracovníky pomocí techniky rozšířené reality, zájemci se mají na co těšit. Chceme tím zvýšit produktivitu práce a tím umožnit našim členům realizovat více instalací,” dodává Hradecký.
 

Radek Červín, předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel, řekl:
 
„Současná poptávka je pro náš obor skutečnou výzvou. Jak přední světoví, tak tuzemští výrobci tepelných čerpadel intenzivně připravují navýšení výrobních kapacit a rozšiřují své výrobní závody. Jako zásadní také vnímáme potřebu co nejdříve navýšit montážní kapacity, čehož lze docílit pouze masivním vzděláváním nových montážních firem. Aby byl potenciál tepelných čerpadel naplněn na maximum, je nyní potřeba zaměřit podporu na mělkou geotermii, což rozšíří použití tepelných čerpadel země-voda nejen v rezidenčním segmentu, ale zásadním způsobem může pomoci transformaci teplárenství.”
 

Pětiletá predikce rozvoje obnovitelných zdrojů a šetrných budov byla právě zveřejněna

Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]
 
Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:
 
● Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.
 
● Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).
 
● Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.
 
● Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m3. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m3 biometanu odhaduje CZ Biom.
 
● Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.
 
● Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.
 
 
V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:
 
● Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]
 
● Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.
 
● Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.
 
● Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.
 
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva - vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii.”
 

Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, řekla:
 
„Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”
 
„Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat.”
 
 
Zdroje:
 
[1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).
 
[2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 (zde).
 

Přinášíme analýzu měsíčních výrob větrných elektráren za 2009 až 2021

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna a února. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. [1] 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. [1] Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zvyšovat energetickou soběstačnost EU a zmírňovat současnou energetickou krizi.
 
Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců (od října do března) vyrábějí každý měsíc asi 10 % své roční výroby. Dva jarní měsíce (duben a květen) vyrábějí asi 8 %. Zbývající čtyři měsíce (od června do září) se výroba pohybuje mezi 5 a 6 %. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii. Výsledek je zobrazen v grafu níže.
 
Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [2]
 
 
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:
 
„Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců.” ČSVE sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele technologií.
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. [3]
 
„Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
„Průměrná cena elektřiny za poslední měsíce na vnitřním trhu v ČR je nad čtyřmi korunami za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená z větru v lednu a únoru tak má hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Protože každý spotřebitel platí poplatek na obnovitelné zdroje jen ve výši padesát haléřů za kilowatthodinu (0,495 Kč/kWh činí příspěvek spotřebitelů na podporu OZE, pozn. redakce), velkou část ze stamilionové částky můžeme chápat jako úsporu pro lidi. Elektřina se totiž nemusela nakoupit za draho z jiných zdrojů. Čím více bude elektřiny z obnovitelných zdrojů, tím více se ušetří,“ řekla Iva Šťastná z firmy Portiva, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už více než 15 let připravuje. Portiva provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách.
 
Graf: Procento z roční výroby větrné elektrárny (průměr ČR 2009 až 2021)
 

Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zcela nahradit výrobu elektřiny z uhlí, přispět k ochraně klimatu, snížit závislost na dovozu paliv a ulevit tak spotřebitelům od vysokých a stále rostoucích cen fosilní elektřiny a tepla.
 
Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat. Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností. Čím víc si domácnost, podnikatel nebo obec sami vyrobí nebo nakoupí obnovitelné energie, tím víc jsou chráněni proti zvyšování cen plynu, elektřiny či tepla z fosilních zdrojů.
 
 
2030: dvakrát víc obnovitelné energie, než dnes
 
32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). [1] Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě. Rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii bude hlavním tahounem této proměny v energetice.
 
„Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů. Jejich podrobnější rozpracování a popis hlavních trendů najdete v příloze tiskové zprávy.
 

1. Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu. ​​Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice.
2. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů. Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných oborů navázaných na fosilní energetiku.
3. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní energetiky.
4. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky.
5. V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro přechod na obnovitelné zdroje.
6. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují.
7. Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace.
8. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných budov.
9. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních kolektorů v rodinných a bytových domech.
10. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitomvšak nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině.
11. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu. Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě, dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam, kde je to efektivní.
12. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky. Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem změn klimatu.
13. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu.
14. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský výzkum.
15. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných zdrojích energie.

Ruská agrese zásadně prohlubuje energetickou krizi Evropy ze stejného důvodu, kvůli kterému loni začala - nedodávkami ruského zemního plynu. To platilo do písmene ještě včera. Dnes se přidává válečný útok na největší jadernou elektrárnu v Evropě.

Zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny do roku 2040 předpokládá dva roky starý Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. [1] Ve výrobě tepla předpokládá nárůst sice „jen” o 17 %, v případě teplárenství jde však o obrovské objemy zemního plynu. [1] Zemní plyn by měl být také klíčovým palivem v připravované transformaci teplárenství, přechodu od uhlí. Přitom jak v teplárenství, tak v elektroenergetice lze zemní plyn nahrazovat obnovitelnými zdroji.
 
„Považuji za všestranně výhodné společně usilovat o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Naše komora proto nabídla ministerstvům expertízu ze všech sektorů obnovitelné energetiky,” dodal.
 
Příloha:podklady pro 6 možných příběhů o budoucí roli obnovitelných zdrojů energie:
●      Domácnosti mají téměř vždy levnější alternativu k vytápění plynem
●      2040: třetina elektřiny z větru?
●      2030: až deset geotermálních tepláren
●      Průmysl obnovitelných zdrojů energie jedním z pilířů ekonomické obnovy
●      ČR je schopna do několika let nahradit 10 % své současné spotřeby zemního plynu biometanem
●      Fotovoltaika povinně na nové budovy?

Česko: v obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn

V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvedla ve své dnes zveřejněné zprávě WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína. [1]


Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [1]
 
„V kontextu ruské invaze jsou výhody obnovitelných zdrojů zřejmé. Je to nejrychlejší a nejlevnější cesta, jak s našimi domácími a evropskými energetickými zdroji nahradíme ty ruské,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
 
 
Česko předpokládá téměř zdvojnásobení spotřeby plynu do roku 2040 v energetice
 
Téměř zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny a tepla mezi lety 2020 a 2040 předpokládá Národní energeticko klimatický plán. [2] „Jak v teplárenství, tak v elektroenergetice ho lze postupně nahrazovat obnovitelnými zdroji,” dodal Chalupa. Celková spotřeba zemního plynu v Česku v roce 2021 činila 100 tisíc gigawatthodin (9 433 milionů m3). [3]
 
Česká společnost pro větrnou energii očekává, že letos přibudou elektrárny s výkonem 14 megawattů (MW). Další elektrárny by mohly vznikat i v budoucnu a to především díky novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vstoupil v platnost letos v lednu.
 
„Na tahu je teď nová vláda, která by měla začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, odstranit bariéry, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.
 
 
WindEurope: EU staví větrné elektrárny jen polovičním tempem, které očekává Green Deal
 
V Evropě bylo loni nainstalováno 17,4 tisíc megawattů (MW) nových větrných elektráren, což je o 18 % víc, než v předchozím roce, ale o 12 % méně, než WindEurope předpovídal před rokem. Čtyři elektrárny z pěti vyrostly na pevnině, mořské větrné elektrárny představují necelou pětinu nově přidaného výkonu. Větrné elektrárny loni pokryly 14 % spotřeby elektřiny v EU-27 a ve Velké Británii. Vyplývá to z dnes vydané zprávy WindEurope, která se kromě dat za loňský rok zaměřuje i na pětiletou predikci rozvoje sektoru. [1]
 
WindEurope očekává, že v příštích pěti letech vzniknou v EU-27 elektrárny o výkonu 88 tisíc MW. Pro dosažení 40% cíle obnovitelných zdrojů v roce 2030 je potřeba, aby tempo výstavby nových elektráren bylo zhruba dvojnásobné. Hlavním zádrhelem rozvoje sektoru jsou pomalé povolovací procesy, uvedla dále WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu.
 
 
2040: třetina elektřiny z větru?
 
Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. [1] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
 
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]
 
Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.
 
 
 
Zdroje
[1] Wind energy in Europe: 2021 Statistics and the outlook for 2022-2026 - Trends and statistics.
[2] Nárůst z 1 354 ktoe v roce 2020 na 2 428 ktoe v roce 2040. Ministerstvo průmyslu a obchodu (zde, tabulka 170)
[3] Energetický regulační úřad (zde; kapitola 4.1)
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020