Aktuálně

Zatím ale příliš ekologická nejsou

Návrh na úlevy pro tzv. ekologická auta dnes projedná Senát. Komora OZE upozorňuje, že provoz současných elektromobilů v ČR způsobuje vyšší emise oxidu uhličitého, než provoz aut na fosilní paliva.

Senát dnes projedná návrh novely Zákona o pozemních komunikacích. Komora OZE návrh vítá především v případě vozů na bioCNG (biometan). Zároveň ale upozorňuje, že provoz elektromobilů v tuzemsku příliš ekologický není – svým provozem zatím způsobují vyšší emise CO2, než auta na fosilní paliva. Elektřina, kterou se nabíjejí, totiž pochází především z uhelných elektráren. Z opravdu čistých, obnovitelných zdrojů v Česku pochází jen necelých 14 procent elektřiny, což by se podle Ministerstva průmyslu a obchodu nemělo příliš změnit ani v příští dekádě.
 
Návrh novely v červenci schválila Sněmovna. Podle něj by měly být vozy na elektřinu a vodík zcela osvobozeny od poplatku za používání dálnic a vozy na zemní plyn nebo biometan platit snížený poplatek maximálně 1 000 korun za rok. [1]
 
Jednoduchým výpočtem zjistíme, že ujetím sta kilometrů elektromobil dobitý elektřinou ze sítě vyprodukuje zhruba 20 kilogramů emisí CO2, přičemž moderní osobní automobil s benzínovým motorem vyprodukuje jen asi 13 až 15 kilogramů. [2] Pokud by se k nabíjení elektromobilu ale použila elektřina vyrobená pouze z obnovitelných zdrojů (OZE), byly by emise CO2 nulové. [3]
 
Důvodem špatné emisní bilance českých elektromobilů je fakt, že zhruba polovina elektřiny se v Česku vyrábí z hnědého a černého uhlí, které je palivem s nejhoršími emisemi oxidu uhličitého. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) činila v roce 2017 jen 13,6 %, přičemž do roku 2030 by to mělo být – podle aktuálních plánů Ministerstva průmyslu a obchodu – jen 14,2 %. [4]
 
Nárůst o 0,6 procentního bodu během 13 let považuje Komora OZE za velmi podhodnocený a s ohledem na potenciál OZE v ČR navrhuje hodnotu nejméně dvojnásobnou (spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z OZE v roce 2030).
 
 
Aleš Kuták z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
 
„Podporovat rozvoj elektromobility a aut na biometan nebo vodík je určitě správné. Ruku v ruce s tím by ale měl jít rozvoj výroby opravdu čisté elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby nová auta nejezdila dál především na energii z uhlí. Rychlonabíječky budou brzy běžnou součástí benzínek či obchodních center. Na jejich střechy nebo na parkoviště jde přitom velmi dobře instalovat fotovoltaické panely a doplnit je o baterie, které rychlonabíjení umožní.”
 
 
Adam Moravec ze sdružení CZ Biom řekl:
 
„Překotný rozvoj elektromobility bez promyšleného rozvoje infrastruktury nepřinese žádné velké ekopřínosy. Přechod na čistou mobilitu by nám výrazně usnadnil biometan. Poskytl by čas na rozvoj chytré infrastruktury pro elektroauta, která by neměla být jen a pouze spotřebičem špinavé elektřiny. Auta na bioCNG mají stejně nulové emise z provozu jako auta nabíjená elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů.“
 
 
Kontakty
 

 
Prameny:
 
[1] Senátní tisk č. 127 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
 
[2] Při výrobě jedné kilowatthodiny (kWh) dochází dle nastavení současného mixu paliv v ČR k vzniku přibližně jednoho kilogramu oxidu uhličitého (přesně 1,012 kg CO2 / 1 kWh). Průměrná spotřeba elektromobilu činí kolem 20 kWh elektřiny na sto kilometrů. To znamená, že elektromobil dobíjený elektřinou dostupnou v tuzemských sítích způsobí ujetím 100 km přibližně 20 kilogramů emisí CO2.
 
[3] Emise elektromobilu nabitého elektřinou vyrobenou čistě z obnovitelných zdrojů jsou nulové, protože výroba elektřiny ze slunce, větru nebo vody žádné emise neprodukuje. V případě výroby elektřiny spalováním bioplynu či biomasy hovoříme o tzv. emisní neutralitě - emise CO2 vypuštěné do ovzduší jsou rovny emisím, které biomasa během svého růstu spotřebovala.
 
[4] Rozvojem výroby energie z OZE do roku 2030 se zabývá tzv. Národní energeticko-klimatický plán. Jeho poslední verze počítá s jen velmi omezeným rozvojem čisté energie: do roku 2030 by měla spotřeba elektřiny z OZE narůst ze současných 13,6 % na 14,2 %.
 
 
O Komoře OZE
 
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 
 

publikováno: 14.08.2019


Česká televize - Události, Větší zapojení obnovitelných zdrojů

Česko reaguje na připomínky Evropské komise, která hodnotila plány členských zemí. Do r. 2030 chce, aby aspoň 32 % v Unii spotřebované energie pocházelo například z větru, vody nebo slunce.

Reportáž k rozvoji obnovitelných zdrojů do roku 2030, názor Evropské Komise, o pohledu ministerstva s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, jeho náměstkem René Nedělou i tom, jak to vidí Komora obnovitelných zdrojů energie s jejím předsedou  Štěpánem Chalupou.
 
Sledujte zde
 

publikováno: 05.07.2019


Česká televize - Události Komentáře, Boj s kůrovcem

K boji s kůrovcem, suchu i využívání obnovitelného zdroje energie - biomasy i s místopředsedou Komory obnovitelných zdrojů energie a předsedou CZ Biom, Janem Habartem.

Smutný pohled nabízí většina lesů v Česku. Kůrovcová kalamita a sucho způsobí, že se v příštích letech totálně změní česká krajina. Lze to ještě zvrátit? Zeptáme se náměstka pro řízení sekce energetiky z Ministerstva průmyslu a obchodu Reného Neděly, ředitele odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů z Ministerstva zemědělství Václava Lidického i předsedy CZ Biomu Jana Habarta.
 
Sledujte zde
 

publikováno: 04.07.2019


Seznam Zprávy - Energie v Česku pouze z obnovitelných zdrojů za 30 let. Ministerstvo průmyslu ambice Komory OZE mírní

K vizi strategie energetiky do roku 2030 s předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpánem Chalupou.

V roce 2030 by v České republice z obnovitelných zdrojů energie mohlo pocházet dvakrát více elektřiny než dnes, zhruba 28 procent. Zelené zdroje by také mohly pokrývat třetinu veškeré spotřeby tepla a chladu. Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE) představila vlastní vizi energetiky v roce 2030. Představy komory a státu se ale rozcházejí.

Rozcházíme se v připravovaném národním energeticko-klimatickém plánu, ve kterém ministerstvo poslalo do Bruselu relativně dobře zpracovaný dokument, ale s čísly, se kterými se neztotožňujeme. Myslíme si, že to bylo málo ambiciózní a jedná se zejména o příliš nízké cíle ve využití elektřiny. Stát navrhoval původně 20,8 % podílu obnovitelné energie v roce 2030 a my považujeme za reálné zhruba 24,3 %. Takže rozdíl zhruba 4 procentních bodů na té celkové spotřebě energie. A u elektřiny je to pak ještě větší rozdíl. Ministerstvo plánuje zhruba 14procentní podíl, což je pouze o 0,6 % víc než dnes. A my předpokládáme, že by se dalo využívat zhruba 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů,” vysvětluje Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Ministerstvo průmyslu vysoké ambice mírní

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček už dřív řekl, že obnovitelné zdroje energie budou v tuzemsku zřejmě druhým nejvýznamnějším zdrojem po jaderné energetice. Vláda podporuje stavbu nového jaderného bloku. Investory nových jaderných zdrojů mají být dceřiné firmy ČEZ. Materiál v pondělí projedná vláda.

Komora ale ve svých výpočtech s novým jaderným zdrojem nepočítá. Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE podle ní stát v příštím desetiletí získá z obchodování s emisními povolenkami.

 

Je namístě uvést, že jde o čísla ze středního scénáře rozvoje. I tak to ale bude vyžadovat poměrně náročnou úpravu několika zákonů, vyhlášek a celkové zjednodušení povolovacích procesů. Pokud by se ale vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu však tyto ambice mírní: „Co se týče tuzemského podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, naší snahou samozřejmě je přispět k cílům EU. Přitom je ale třeba brát v potaz reálné podmínky v zemi a související ekonomické dopady tak, aby nedošlo k neúměrné zátěži obyvatel,” říká náměstek pro energetiku René Neděla.

Jsou obnovitelné zdroje energie skutečně tak čisté a levné?

Máme tady podobné podmínky jako třeba v Rakousku, kde instalují za rok tolik větrných elektráren, jako my tady máme celkově. A plánuje podíl 100% pokrytí elektřiny z obnovitelných zdrojů, situace není jiná ani třeba ve spolkových zemích Německa. Nákladovost je však věc druhá. Ano, něco to stojí, ale podle nás to stojí za to,” argumentuje šéf Komory OZE.

Na argument, že pokud budeme chtít v obnovitelných zdrojích skutečně vyrábět významná množství energie, začne období velkoprůmyslové výroby energetických zařízení se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky včetně dopadů na životní prostředí, reaguje šéf Komory OZE takto: „Já na to mám pohled takový selský, bych řekl. Tu technologii, ať už vyrábíte pro využívání energií z uhlí, z jádra nebo energie z obnovitelného zdroje, tak vždycky musíte nějak zatížit životní prostředí výrobním procesem, zkrátka toho zařízení. Ale co má velkou přidanou hodnotu, je ten primární zdroj energie – a to u obnovitelných zdrojů žádným způsobem životní prostředí nezatěžuje, zatímco ty konvenční zdroje značně,” je přesvědčen Štěpán Chalupa.

Podle něj bude v roce 2050 navíc podíl obnovitelných zdrojů úplně jinde. „Já si nejsem jistý, ale moc bych se nedivil, kdyby to bylo 100 procent,” uzavírá.

 

Rozhovor na Seznam TV sledujte zde

 

publikováno: 03.07.2019


Energetika ČR 2030 – bez obnovitelných zdrojů klimatickou krizi nezvládneme

Komora OZE právě zveřejnila svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů a tří zásadních kritických míst.

Dvakrát víc elektřiny než dnes a třetina tepla by v roce 2030 mohly pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. Komora OZE přináší svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů na podporu nových OZE a možných zdrojů financí. Zároveň upozorňuje na tři zásadní kritická místa: vládou nadhodnocené možnosti biomasy, podhodnocený vítr a fotovoltaika a až 115 miliard korun s přednostním právem pro velké elektrárny a teplárny.
 

Víc než čtvrtina elektřiny (28 %) by mohla v roce 2030 pocházet z OZE, stejně jako téměř třetina (30 %) veškeré spotřeby tepla a chladu. Čísla vycházejí z výpočtů potenciálu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku, které zpracovaly nezávislé instituce nebo experti Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE). “Je na místě uvést, že jde o čísla ze středního scénáře rozvoje. I tak to ale bude vyžadovat poměrně náročnou úpravu několika zákonů, vyhlášek a celkové zjednodušení povolovacích procesů. Pokud by se ale vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu však dosud počítalo s něčím úplně jiným: v roce 2030 navrhuje spotřebovávat z OZE jen 14,2 % elektřiny. [1] To je jen polovina toho, než podle  zpracovaných scénářů navrhuje Komora OZE. Navíc, už v roce 2020 se očekává, že podíl OZE na spotřebě elektřiny dosáhne 14 % (v roce 2016 činil 13,6%). [1] “Nerozumím tomu. MPO se místo na rozvoj střešních fotovoltaik, solárních kolektorů nebo větrných i vodních elektráren a tepelných čerpadel zaměřilo na příliš intenzivní využívání biomasy z lesů a polí. Existují obavy, že takovéto nadměrné využívání biomasy může lesy i zemědělství poškodit a zvýšit cenu biomasy pro malé a střední zdroje i pro domácnosti,” okomentoval návrh Národního energeticko-klimatického plánu Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. Sdružení v Česku zastupuje malé a střední výtopny na biomasu a bioplynové stanice. 

 

Národní energeticko-klimatický plán určuje, jakým tempem se budou rozvíjet jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů do roku 2030 a jaké nástroje k jejich rozvoji vláda připraví. Připravil ho tým bývalé ministryně Marty Nováková. Ta bohužel navrhla zvýšit výrobu energie z biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách až za udržitelnou hranici. Naopak, rozvoj střešních fotovoltaik a větrných elektráren, dvou vůbec nejlevnějších nových zdrojů energie, nechává úplně stranou. Vyplývá to z analýz a porovnání, které dnes představila Komora OZE. “Dokument za jeho chyby a nízkou ambici minulý týden kritizovala oficiální zpráva Evropské Komise. Nápravu bude muset připravit ministr Havlíček, pokud nechce, aby Česko bylo v Evropě za černého pasažéra, který se v době klimatické krize pouze veze s ostatními,” doplnil Jan Habart.
 

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:

“Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi třináct set větrných turbín. Poslední roky však náš sektor prakticky stojí: nové větrné elektrárny tu prakticky nikdo nechystá a do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení v minulosti. MPO ve svém návrhu (Vnitrostátního plánu, pozn. redakce) počítá s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statutu quo.”

 

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:

“Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Bohužel, ministryně Nováková do Bruselu poslala plán s číslem zhruba dvanáctkrát menším. Není proto divu, že Komisi český návrh Plánu hodně překvapil a že je k jeho ambicím velmi kritická.”

 

Štěpán Chalupa řekl:

“Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. A pokud se podíváme na cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec. Porovnávám samozřejmě nové s novými, nikoliv starými, účetně již odepsanými jaderkami nebo uhelkami”.
 

Z čeho bude Česko rozvoj OZE platit?

Komora OZE také analyzovala, na kolik rozvoj OZE v příští dekádě přijde a odkud by šel zaplatit. Z analýz vyplývá, že průměrné náklady na pokračování dotačních programů pro domácnosti na nákup fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel, solárních kolektorů a kotlů na biomasu bude činit zhruba 4,4 miliardy korun ročně. Půjde o obdobu dnešní Nové zelené úsporám nebo kotlíkových dotací, o které je u veřejnosti velký zájem. Dalších zhruba 1,5 miliardy ročně představují dotace pro obce a podnikatele, kteří mohou díky OZE snížit svou spotřebu energie ze sítí. Na provozní podporu biomasových, větrných, vodních a bioplynových zdrojů by mělo jít zhruba 4,9 miliardy ročně. Celkové průměrné roční náklady by tak pro příští dekádu měly činit asi 10,8 miliardy korun. “S finanční provozní podporou pro velké fotovoltaické parky MPO nepočítá a je to podle nás v tuto chvíli správně. Jejich cena je ještě nižší než u malých střešních instalací a dál postupně klesá. Pokud se během pár let ukáže, že budou podporu potřebovat, je prostor v rámci modernizačního fondu. Musí jít ale o efektivní podporu otevřenou pro všechny,” uvedl Chalupa. 

 

Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE získá stát v příští dekádě z obchodování s emisními povolenkami. Jejich cena poslední roky vyskočila nahoru a v posledních týdnech se drží kolem 25 EUR za tunu. Experti předpokládají, že dál poroste. Stát by z nich na podporu OZE mohl pro roky 2021 až 2030 získat kolem 350 miliard, o další miliardy mohou investoři soutěžit v rámci celé EU (tzv. Inovační fond). Podrobnější přehled viz tabulka a komentáře níže. 

 

Další peníze budou k dispozici z evropských fondů po roce 2021 v rámci nového programového období. Jejich příprava už začala a je zřejmé, že ochrana klimatu bude jedním z hlavních témat, kam Evropská komise chce peníze směřovat. Prozatím není zřejmé, kolik peněz bude mít Česko k dispozici, Komora OZE vypočítala, že 3 miliardy korun ročně by na rozvoj OZE byly dostatečné.

 

Komora OZE přichází s inovativním přístupem financování podpory rozvoje nových instalací OZE po roce 2021 z výnosů z obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tím se naplní princip, že emisní obchodování je nástrojem boje s klimatickou krizí.” uvedl Martin Bursík, který novelu Zákona o emisním obchodování pro Komoru OZE sleduje a analyzuje. Novela zpřesňuje pravidla použití desítek miliard korun z emisních povolenek a její návrh připravilo Ministerstvo životního prostředí. 

 

Komora OZE prosazuje, aby 116 miliard korun, na které budou mít přednostní nárok provozovatelé elektráren, tepláren a průmyslníci, jim bylo přiděleno pouze za splnění podmínky, že jimi nabídnutá cena pro danou technologii bude nižší nebo rovna ceně, která bude výsledkem soutěže mezi ostatními provozovateli obnovitelných zdrojů. “Čerpání prostředků z Modernizačního fondu musí splňovat minimálně shodná kritéria efektivity jako soutěž o podporu,” upozornil na důležitý kritický bod rozvoje obnovitelných zdrojů Bursík.
 

Tabulka: Odhad výnosů ČR z emisních povolenek 2021 - 2030 dle Komise EU



½ příspěvku na solidaritu

Příspěvek na solidaritu: 10% z celkového objemu aukcionovaných povolenek v EU rozděleno mezi státy s HDP <= 90% průměru EU v r. 2013. ½ do dražby, ½ do Modfondu

44 mld. Kč

derogace 10c)

Derogace: “bezplatné povolenky”, až 40% pro elektrárny, teplárny, cementárny, ocelárny pod EU ETS, pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, o uplatnění rozhodne vláda

116 mld. Kč

Modernizační fond jádro

Modfond: opět pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, na ČR připadá 15,59% z celkových prostředků Modfondu, tj. 48 mld. Kč

48 mld. Kč

dražba povolenek

Dražba povolenek: podle novely zákona o obchodování se dělí výnos nadále 50:50 mezi MŽP a MPO, roční strop 8 mld Kč, zbytek MF,

144 mld. Kč

CELKEM:

352 mld. Kč

+ Inovační fond [2]          225 mld. Kč pro celé EU



Kontakty
 

 

O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
 

Prameny

[1]  Návrh Národního energeticko-klimatického plánu ČR. MPO 2019. Dostupný zde.
 

[2] O peníze soutěží celá EU, podpora technologií, které nejsou komerčně k dispozici, možno čerpat až 60% oprávněných nákladů projektu.
 

publikováno: 02.07.2019


Komora obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

The Chamber of Renewable Energy Sources (Komora obnovitelnych zdroju energie) is a Czech association incorporating all professional associations focused on different types of renewable energy, including manufacturers of technology and scientists. We support the sustainable increase of renewable energy consumption, unify and stand up for our members’ interests, and are dedicated to raising awareness about renewable energy. For further information please, contact Mr. Martin Mikeska, our public relations officer at martin.mikeska@komoraoze.cz or +420 603 780 670 (mobile).

Stanovy Komory OZE (ke stažení)
Loga OZE (ke stažení)

Členové Komory OZE

Zastupujeme jednotlivé profesní asociace obnovitelných zdrojů, ale i průmyslové podniky a výrobce technologií či univerzity. Členství v Komoře OZE Vám přinese nejčerstvější zprávy důležité pro Vaše podnikání. Spojením s námi posílíte svůj hlas při přípravě legislativy i dotačních programů. Pokud máte zájem dozvědět se víc, kontaktujte Martina Mikesku



Parneři a spolupracující organizace

Kontakty OZE

Štěpán Chalupa

předseda

+420 603 420 387

stepan.chalupa@komoraoze.cz

Martin Mikeska

vedoucí sekce Média a komunikace

+420 603 780 670

martin.mikeska@komoraoze.cz
Sekretariát
info@komoraoze.cz

Členové předsednictva

Štěpán Chalupa

Jan Habart

Aleš Hradecký

Václav Helebrant

Vladimír Zachoval